IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Pravda - komerční hry vznikají v drtivé většině pro jiný operační systém, jen sem tam nějaká výjimka. Volně šiřitelné se zase složitě instalují - rozličné závislosti, podivné alfa verze... abyste se v linuxovém světě her neztratili a získali trochu optimističtější pohled, zkuste knihu Hry v Linuxu.
Co nám tedy kniha nabízí? Nejdůležitější, největší a určitě i nejzábavnější část zabírají recenze a popisy mnoha (kolem stovky) titulů her, rozčleněných do kategorií: akční, logické, plošinové, stolní, strategické, simulátory, pro děti, vzdělávací, komerční, karetní a emulátory. Jak vidíte, vybere si každý. Ke každé hře v knize naleznete její stručný popis, instalaci, černobílý obrázek ze hry, jak se ovládá, jestli podporuje 3D akceleraci, hru po síti apod., a závislosti na rozličných knihovnách. Často jsou uvedeny také parametry pro spuštění hry, jež mění její chování atd. Popisy her jsou psány poměrně čtivě a hlavně žádné úlety - je vidět, že autor hry opravdu hrál.
Další oblastí, kterou kniha mapuje, je instalace a kompilace her. Tuto kapitolu považuji za velice přínosnou zvláště pro začátečníky - dozvíte se nejen o klasické trojici ./configure;make;make install, o RPM, DEB apod. Autor si na nic nehraje a poodhaluje i tzv. "Nestandardní způsoby instalace", kde se dozvíte, že sem tam je třeba upravit Makefile, či vytvořit symbolický link. Celá kniha je psaná obecně pro Linux, žádná distribuce není upřednostňována.
Pro mě nejhodnotnější kapitola celé knihy nese název "Knihovny". Autor zde ve stručnosti a účelnosti popsal přes 25 knihoven (Allergo, Clanlib, MESA, libpng...), jež jsou nutné pro běh spousty her na Linuxu. Za tohle má můj velký dík - získal jsem perfektní nadhled nad situací. Předtím jsem používal hlášky typu: "Tato hra potřebuje OpenGL", aniž bych pořádně tušil, o co jde. U každé knihovny se dozvíte její historii, využití hrami a instalaci do systému.
Knihu napsal Peter Gasparovič, autor seriálu Gamesárium na portálu LinuxZone.cz. Očekával jsem, že v knize najdu přesně ty samé recenze (což by mi nijak zvlášť nevadilo). Ale ne, v knize jsou recenze přepracované (alespoň ty na které jsem se díval, nekontroloval jsem všechny) a přeložené do češtiny (ze slovenštiny).
Součástí knihy jsou navíc 2 CD-ROMy napěchované softwarem. Jsou na nich k nalezení hry zmiňované v knize - u drtivé většiny najdete zdrojové kódy (či obecnou binárku); u spousty jsou navíc i RPM pro Mandrake, Red Hat, Fedoru či DEB pro Debian. Najdete zde i dema komerčních her - Heroes of Might and Magic III, Quake III Arena, Unreal 2003, Unreal 2004. CD kromě her obsahují i další užitečné věci - všemožné knihovny, emulátory, ale třeba i Javu, či Linux Dokumentační projekt v PDF. CD rozhodně zvyšují užitnou hodnotu knihy. Lidi s neomezeným připojením k internetu možná ohrnují nos, ale pro smrtelníky s modemem je to požehnání - zvláště když pro Windows vycházejí různé herní časopisy, kde každý měsíc najdou nadílku nových demoverzí. Tady mají pohromadě jednu pěkně velkou sbírku volně šiřitelných her.
Titul Hry v Linuxu je určitě přínosem pro růst linuxové herní komunity. A když uvážíme její cenu (269 Kč), to, že obsahuje 2 CD, má přes 200 stran, rejstřík a slovníček pojmů, neinklinuje k žádné distribuci a je od autora, který má očividně přehled, vyjde nám velice pěkná knížka.
Název | Hry v Linuxu |
Autor | Petr Gasparovič |
Vydal | Computer Press |
ISBN | 80-2510-340-4 |
Datum vydání | 2004 |
Počet stran | 208 |
Doporučená cena | 269 Kč/399 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Kdyz program vznikne v Norsku, ma byt norsky! hahaha :PA to je k smichu? me to prijde uplne normalni... vsude ve svete neni obvykle vsechno predabovavat. Dabing je preci jen pro male deti, ktere neumi cist! Ostatni preci sleduji film v originale. Pokud jazyk neovladam, jsou tu titulky. Navic se bezne vychazi z toho, ze temer polovina filmu je anglicky, coz je druha rec temer pulky sveta (jen cechacci maji pocit ze cesky mluvi cela Zemekoule PS: z umeleckeho hlediska je dabingem film ponicen, pozdeji dokonce nici i lidske predstavy! Napriklad: bezny cech si mysli, ze hlas Louise de Funése patri F. Filipovskému - a to prijde zase k smichu mne! PJ
vsude ve svete neni obvykle vsechno predabovavat. Dabing je preci jen pro male deti, ktere neumi cist! Ostatni preci sleduji film v originale. Pokud jazyk neovladam, jsou tu titulky.Tohle ovšem platí pro kina, eventuelně pro případ, kdy si člověk ten film pustí z DVD, protože ho chce opravdu sledovat. TV je ale o něčem úplně jiném. U televize lidi dělají všechno možné (žehlí, vaří, jedí, pracují, spí..), ale zcela minimálně jí sledují. Televize se hlavně poslouchá.
U televize lidi dělají všechno možné (žehlí, vaří, jedí, pracují, spí..), ale zcela minimálně jí sledují.Uff. Jak kdo . Já mám televizi kvůli sledování zpráv, HBO a DVD (VHS). Kdyby měla běžet u jídla, asi by mi moc nechutnalo.
Zaměstnavatel nám koupil školení. Jedním z přednášejících byl Slovák. Mě to nevadilo, ale třem z nás deseti (to je 30%) to dělalo problémy. Nemohli se tolik soustředit na výklad. "...co pořád má s tou botkou a dvoubotkou...". Je to trochu směšné, trochu smutné.
Ale já teda ne . Viz můj malý benchmark na mém PC (P4 2.4 GHz, GeForce 6800 Ultra na AGP 4x (starší základka), 1.75GB RAM):
DOOM 3 (demo1) - 1024x768, Ultra details
Linux*:
při prvním spuštění**: 28,3 FPS
při druhém: 31,9 FPS
Windows XP:
při prvním spuštění 22,7 FPS
při druhém: 30,2 FPS
*Linux: data hry byla načítána z oddílu s NTFS (přes symlinky)
**první spuštění: během prvního spuštění demo1 ještě načítá nějaká data z disku, takže se to víc cuká. Takže tady z toho mám pocit, že Linux čte data z NTFS rychleji, než Windows :-O