Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Mezi přehrávači pro GTK+/Gnome je spousta takových, které se od sebe liší jen drobnostmi. V KDE tomu tak není. Přehrávačů existuje poněkud menší množství a jednotlivé přehrávače si příliš nekonkurují, každý totiž nabízí o něco jiné provedení a jinou funkční výbavu.
Pro úplnost dodávám, že jsem testoval na notebooku IBM ThinkPad T40 (Pentium M 1.6 GHz a 512 MB RAM) s operačním systémem PCLinuxOS 2007.
Amarok (amaroK - přehrávač hudby nové generace) je standardním přehrávačem pro KDE. Mnoho uživatelů si jej pochvaluje pro příjemný vzhled a funkce, které obsahuje. Další jej naopak zatracují kvůli těžkopádnosti.
Co tedy Amarok umí? Především uchovávat informace o hudbě v databázi (MySQL, PostgreSQL, SQLite). Na Internetu vyhledává obaly k albům a texty k písničkám. Vytváří si žebříčky hranosti a oblíbenosti jednotlivých skladeb i alb. Kolekcí lze procházet na základě žánrů, umělců či alb, lze ji zobrazit jako seznam ve stylu iPodu, lze v ní vyhledávat.
Z dalších funkcí jmenujme kupříkladu ovládání z traye [systémová oblast panelu], ekvalizér, podporu skinů a pluginů, komunikaci s Last.fm atd. Je toho opravdu hodně, ale ne každý využije všech možností.
Amarok bývá občas kritizován kvůli rozdělení částí okna. Vlevo se nachází panel určený k procházení kolekcí a zobrazování informací o skladbě. Vpravo je playlist [seznam skladeb] a dole pak proužek s vizualizací (nejhezčí jsou poskakující sloupky ^_^) a ovládání přehrávání aktuální skladby. Spodní část se má v Amaroku 2 (součást KDE 4) přesunout nahoru.
Jedna z mála věcí, které lze Amaroku vytknout, je pomalost, s níž kráčí ruku v ruce i paměťová náročnost. Start na mém počítači trvá až k deseti sekundám a při vyšším zatížení procesoru se mi seká jednoduchá vizualizace.
Backendy: MPlayer, GStreamer, xine.
JuK je, podobně jako Amarok, správcem hudební knihovny. Oproti Amaroku je ale výrazně "lehčí".
Nejoplácanější pohled na sbírku obsahuje panel vlevo (procházení kolekcemi) a plochu vpravo. Tato plocha je rozdělena na spodní část, umožňující pohodlnou úpravu ID3 tagů bez otvírání nového dialogu, a horní část se seznamem skladeb ve frontě, resp. v kolekci.
Z ostatních funkcí stojí za zmínku především stahování obalů alb a odhadování informací o skladbě na základě známých údajů. Ovládání je možné provádět z traye, bez nutnosti vytahovat okno do popředí.
Zatímco ostatní přehrávače pro KDE jednoznačně preferují engine xine (ač umožňují i změnu), JuK se orientuje na aRts (bohužel) nebo GStreamer.
JuK po přehrání všech skladeb z fronty začne přehrávat další skladby v kolekci, což mě osobně vadilo, ale to je ryze subjektivní.
Backendy: aRts, GStreamer, akode.
Kaffeine je především přehrávač videa, ale má i hezký playlist pro přehrávání hudby a zvládá ripování (a přehrávání) audioCD.
Rozvržení obrazovky je obdobné jako u Amaroku. Dole je ovládání přehrávání, vpravo playlist, vlevo panel pro výběr souborů.
Správu kolekce nelze v tomto případě pochválit -- databáze není, ID3 tagy se upravují špatně, obrázky alb a texty písní nejsou podporovány... Na obyčejné přehrávání to ale bohatě stačí.
Dlouho jsem nevěděl, že Kaffeine má i ekvalizér. Spustíte jej klávesou 'e'.
Backendy: GStreamer, xine.
Noatun je jednoduchý přehrávač, který v sobě ukrývá funkce, jež by od něj na první pohled nikdo nečekal. Třeba ekvalizér, vizualizace nebo syntetizér. Dokonce i playlist je šikovně ukryt. Za drobnou nevýhodu považuji to, že každá komponenta se spouští v novém okně. Lze jej však ovládat z traye.
Zajímavě (ale nepříliš elegantně) je řešeno skinování. V nabídce si zvolíte vzhled a v novém okně se spustí front-end s odlišnými ikonkami.
K Noatunu bych měl jednu zásadní výhradu, která se ale týká pravděpodobně jen mě -- odmítal otevřít jakoukoliv skladbu.
Backendy: aRts
FALF Player je jednoduchý přehrávač s propacovanou podporou playlistů. Vznikl proto, že autor (mimochodem Polák) byl znechucen těžkopádností Amaroku.
Domovská stránka projektu slibuje podporu playlistů v záložkách (tabech), úpravy ID3 tagů a zobrazování textů písní. Vypadají podle toho i oficiální screenshoty. Program je lokalizován do polštiny, angličtiny, ČEŠTINY, zulukaferštiny a několika dalších jazyků.
Balíčky jsou k dispozici ke stažení pro Arch, Debian, FreeBSD a SUSE. Vzhledem k distribuci, kterou používám, jsem se rozhodl pro kompilaci. Stáhl jsem si poslední verzi a příkazem sudo sh install.sh
(občas se hodí číst README) jsem ji přeložil. FALF Player je poměrně jednoduchý přehrávač, umí to co Kaboodle (skoro nic), ale navíc zvládá úpravu ID3 tagů a playlistů. Některé funkce uvedené na webu jsem ve své verzi nenašel -- konkrétně záložky v playlistu a texty písní.
FALF Player je, stručně řečeno, nenáročný.
Backendy: xine.
Kaboodle je nejjednodušší možný přehrávač. Jeho jedinou zvláštní funkcí je opakování písně v nekonečné smyčce, popřípadě ukončení sebe sama po ukončení písně.
Myslím, že Kaboodle si své uplatnění najde -- někdy si člověk chce přehrát nějaký zvukový soubor, aniž by se obtěžoval zbytečnými funkcemi.
Backendy: aRts
Pro KDE existují dva schopné front-endy: KPlayer (nadstavba pro MPlayer) a KMPlayer (který umí používat i Xine a GStreamer). Šikovný a rychle vyvíjený SMPlayer se neváže na KDE, pouze na Qt (i když jej lze zkompilovat s podporou KDE). Tyto se orientují na video, ale hudbu v nich samozřejmě také přehrajete. Mezi jejich nejsilnější stránky patří velké množství podporovaných formátů.
KPlayer, z pohledu přehrávání hudby nejzajímavější z trojice, nabízí dokonce správu více playlistů.
KMPlayer má zase uložené odkazy na mnohá internetová rádia a televize (včetně těch českých). Vytknul bych mu, že se při přeskočení na další skladbu (mimochodem playlist v KMPlayeru není upravovatelný) zmenší, ač by měl zůstat maximalizovaný jako předtím.
Žádný z uvedených přehrávačů není špatný, ač všem by šlo něco vytknout. Navíc každému vyhovuje něco jiného. Nutno podotknout, že pro KDE není tolik alternativ jako pro GTK+/Gnome.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
po nakym xmms v qt nebo necem jinym krom gtk to primo vola!
amarok mam na vsechno co mam v kolekci a radne otagovany, bmp na vsechen ten ostatni chaos a bordel kterej v kolekci neni ...Zapamatovat si seznam neni to same, jako zapamatovat si pozici v seznamu!.Ale on to opravdu umí. A ve výchozím nastavení je to opravdu zapnuto. Donedávna jsem dokonce musel Amarok kompilovat kvůli podpoře libmtp (teď už je to součástí debianního balíčku Amarok) a i tak to fungovalo (s čistou konfigurací).
Nastavení/ Přehrávání/ Obnovit přehrávání při spuštění
"
Automaticky pokračuje přesně tam, kde posledně skončil.
apt-get upgrade
stahuje aktuálnější verze, ale to je pravděpodobně dílo údržbářů v Debianu. BMP jsem zkoušel, padal.
BTW jak zvládají popisované přehrávače s knihovnou kompilace, tj. alba sestavená z více interpretů? Rozházejí takové album do dvaceti po jednotlivých interpretech nebo se s tím umí vypořádat lépe?Takovéhle album se mi uhnízdí pod "Různí interpreti" a tam už je to podle alba. A pokud neuhnízdí, tak se tomu dá pomoci kliknutím pravým tlačítkem nad album a vybráním 'Zobrazovat pod "Různí interpreti"'.
jaksi je to vsechno z nouze cnost
Tak tohle je opravdu síla