Mandriva Linux 2006 CZ

1. 12. 2005 | Zdeněk Štěpánek | Recenze | 30951×

Rozsáhlý článek přináší první dojmy z instalace a konfigurace dlouho očekávaného českého vydání distribuce Mandriva Linux 2006. Recenze popisuje krabicovou verzi, která obsahuje instalační média CD i DVD a dvě uživatelské příručky.

Po týdnech čekání a odkládání konečně vyšla česká verze oblíbené distribuce Mandriva Linux 2006 CZ PowerPack. Dostal jsem k recenzi krabicovou verzi. Její součástí je 2x dvouvrstvé DVD, 4x CD, příručka pro začínající uživatele (336 str.) a nově i příručka pokročilého uživatele a začínajícího správce systému (220 str.). Déle pak aktuální Errata, nějaká ta reklamní tiskovina od QCM a sada nálepek s motivem Mandriva Linuxu. QCM slibuje ještě i tričko, to jsem ale nedostal :-).

Instalace

Hned v úvodu popíšu konfiguraci testovací sestavy:

• Duron 800MHz
• deska s čipsetem KT266A
• 512 MB RAM
• zvukovka CMI8738 onboard (jen 2 reprobedny)
• GeForce FX5200 AGP + LCD 1280x1024
• Matrox MGA100 PCI + CRT 1400x1050 81.5 kHz 74.8 Hz (fixed)
• BT878 TV karta
• síťovka realtek 8139
• HDD 80GB Western 800JB
• starší DVD mechanika
• úplně nová DVDRW mechanika
• USB myš, PS/2 klávesnice
• Bluetooth MSI BToes

Myslím, že mám vcelku solidní sestavu s postarším procesorem a že tedy reprezentuji průměrný počítač. Pro úplnost jen doplním, že disk je zcela nový, zneužil jsem ho pro tuto recenzi.

Strčil jsem tedy do zcela nové DVDRW mechaniky DVD1 a nic... Zkouším to znovu a nic... Zkusil jsem i druhou mechaniku a pak to samé znovu s DVD2 a prostě nic. Takže první chyba je na světě, DVD prostě nebootuje. Strčil jsem tedy do DVDRW mechaniky CD1 a normálně nabootoval instalační CD. Později jsem boot z DVD zkoušel na jiném počítači s čipsetem i925, tam to fungovalo.

Instalace z CD

Po startu CD se ukáže grafická obrazovka s dotazem, zda zobrazit další informace a nebo spustit instalaci/upgrade. Mačkám tedy enter, v progressbaru je vidět načítání jádra a už se mě to ptá na češtinu. Zmíním se pouze o zajímavých obrazovkách, nemá smysl popisovat logické kroky nebo nějaké zbytečnosti. Mám USB myš (bohužel nefunguje s PS/2 redukcí) a ta hned fungovala. Asi je to už dnes normální, ale připisuji jedno malé plus. V dalším kroku se ukáže souhlas s licencí a je možné si nechat vyvolat poznámky k vydání. Prima, až na to, že je obé anglicky. Píšu si tedy mínus. Následuje nastavení bezpečnostní úrovně, je to vcelku logické a je tam český popis. Vedle je ještě políčko pro zapsání jména nebo emailu bezpečnostního administrátora, zapsal jsem tam stejný login, který někdy později vytvořím jako jediný uživ. účet na počítači.

Další krok je dělení disku. Disk byl zcela prázdný, před chvílí rozbalený. Instalátor mi nabídl automatické rozdělení disku a ruční dělení. Osobně mám nejradši konzolový fdisk, ale podíval jsem se, co udělá automatické dělení disku. Disk rozdělil na dva linuxové oddíly a swap. Jaké však bylo moje překvapení, když jsme zjistil, že swap a druhý linuxový oddíl jsou uvnitř rozšířeného oddílu. Tento neduh pochází z Windows a osobně jsem na to hodně alergický. Proč používat rozšířený oddíl, když disk může mít 4 primární oddíly a instalátor potřebuje jen 3? Pokud nevíte, o čem mluvím, může vám to být jedno, ale já si píšu mínus.

Restartoval jsem počítač a podíval jsem se na ruční dělení. Je to známý diskový druid, který je ve většině distribucí podobný, matně si na něj vzpomínám už v nějakém Red Hatu 7.3. Ale co, svoji funkci splní, až na to, že opět bez vědomí uživatele vytváří rozšířený oddíl. Musel jsem zapnout expertní režim, který do dialogu na vytvoření oddílu přidal možnost vytvořit primární oddíl. Vytvořil jsem hda1-Linux, hda2-Swap, hda3-FAT32. Omylem jsem k hda3 oddílu přiřadil /usr a druid odmítl pokračovat s tím, že /usr musí být na skutečném filesystému, vybral jsem tedy z nabízených možností /mnt/windows a pak už instalátor pokračoval formátováním disků. Je dokonce nabídnuta možnost využít volné místo na Windows oddílu.

Osobně mi vadí využívání rozšířeného oddílu, naopak kladně hodnotím upozornění při snaze vybrat pro linux nevhodný systém souborů a i připravenou nabídku často používaných cest pro připojování různých oddílů. Celkově dělení disku hodnotím kladně.

Výběr balíčků

V následujícím kroku si uživatel může vybrat skupiny balíčků. K výchozímu rozdělení jsem pouze přidal kategorie Vývoj a LSB. Velmi mě ale zarazilo, že OpenSSH server se nachází ve skupině síťový server spolu s dalšími programy. Co Mandrivu vedlo k tomuto rozhodnutí skutečně nechápu. Bylo tedy nutné zaškrtnout ruční výběr balíčků a OpenSSH-server si najít a přidat ručně. Zarážející je, že v popisu balíčku je důležitost "musíte mít". Píšu si velké mínus z jednoduchého důvodu: začátečník si nainstaluje Mandrivu, samozřejmě netuší, co to je SSH. Domluví si se zkušeným kamarádem pomoc, on se mu tam bude chtít přihlásit přes SSH a nic... Zbytek si domyslete sami.

Po dokončení výběru balíčků mě systém upozornil, že budou nainstalovány následující servery, které budou po startu spuštěny a to může ohrozit bezpečnost počítače. V seznamu je jen OpenSSH-server, jiné servery jsem neinstaloval. Mám na výběr: instalovat ano/ne. Vzhled dialogu mi říká, že ano/ne bude společné pro všechny servery. Tento způsob považuji za nevhodný. Přivítal bych možnost u každého serveru zvolit spouštět/nespouštět, stejně jako je to v instalátoru Slackware. O možnosti to doladit později v ovládacím centru ani zmínka. Píšu si mínus.

Instalace vybraných balíčků

Instalace je skutečně velice rychlá. Trvala asi 30 minut. Během této doby se na obrazovce střídaly různé obrázky. Ty přímo od Mandrivy byly graficky velice pěkné, v duchu celé grafiky. Co mi však rozhodilo, byla reklama na Skype a na Intel. Intel bych ještě bral, ten se ostatně objevuje později i v internetových prohlížečích v záložkách. Ale proč tam dali Skype a ještě k tomu jako reklamu, to je tedy skutečně... No, píšu si velké mínus. Dodám ještě, že texty na obrázcích byly anglicky, ale zrovna tam to je skoro jedno. Zarazil mě ještě obrázek s velkou hvězdou a textem "NEW Kernel & GCC". Hmm, proč ne, ale proč si Mandriva naplánovala vydání nové verze tak nevhodně, že tam není nejnovější KDE a ani OpenOffice.org 2.0? OO.org 2.0 je naštěstí v české verzi k dispozici zvlášť na CD4 a DVD1 v adresáři /extra/oo2cz/. Tak aspoň to.

Poinstalační nastavení

Balíčky jsou nainstalovány, všechny CD rozbaleny a následuje vložení hesla pro roota. V popisku je "Heslo správce (uživatele root)", možná by bylo vhodné přidat jednu dvě věty o tom, co to je a jak zvolit heslo, místa tam je dost. Sice je tam tlačítko nápověda, ale upřímně, všiml jsem si ho až teď při listování instalační příručkou, o které se zmíním později. No, asi je to proto, že takovéhle banality mi nečiní problém. V dalším kroku se mě instalátor zeptal na uživatele systému. Je tam políčko pro zadání celého jména, loginu a dvě pro heslo.

Navíc tam je ikona, na kterou lze klikat a tím si zvolit osobní ikonu. Tomu by ale mnohem víc slušelo nějaké rozbalovací menu, nebo ještě lépe přímo dialog pro výběr souboru. Proklikávat se skrze 20 ikon není moc ideální. No co, aspoň to není náhodné jako u MS Windows. K dispozici je nápověda, rozšířené možnosti, tlačítko "přidat uživatele" a "Další". Klikl jsem schválně hned na Další, paráda, uživatel se přidal. Následuje pěkný dialog, kde lze zapnout automatické přihlášení, dotyčného uživatele a vybraný správce oken (KDE, Gnome, WindowMaker, ...). Hodnotím kladně.

Následuje dialog s otázkou, kam instalovat LILO/Grub. Jestli se instalátor rozhodne použít LILO nebo Grub asi závisí na ročním období, já jsem si žádné volby nevšiml. Předvybráno je MBR, k dispozici je i první sektor /, disketa a možnost přeskočit. Klikám tedy na Další. V instalační příručce je popisováno rozšířené nastavení zavaděče, které se použije při expertní instalaci. Ta se zřejmě volí hned po zavedení CD pomocí volby F1 - more options.

Závěrečný přehled konfigurace

V tzv. uživatelsky přívětivých distribucích je již standardem více méně podobný přehled nastavení s možností editovat všechny volby. Rozhodl jsem se nastavit tiskárnu na LPT, kterou instalátor nenašel, protože je vypnutá, a grafiku, u které je červeně napsáno Nenastaveno. Moje tiskárna je OKI OL610ex. V seznamu bylo na výběr spousta tiskáren, až na tu mojí. Nevadí, je HP LJ4 kompatibilní, vybral jsme tedy HP LaserJet 4 a kliknul na Další. Následovalo překvapení. Okno s nastavením parametrů tiskárny bylo celé anglicky. Nezdá se mi, že by volby byly přebírány z tiskového ovladače, kde bych angličtinu toleroval. Naštěstí tam byl automaticky vybrán papír A4 a ne Letter, jak je v anglosaských zemích (a CUPSu) zvykem. Takže si píšu mínus a klikám na Další. Je mi nabídnuta možnost tisku zkušební stránky, to jsem nechtěl a vrhnul jsem se na grafiku.

Jak už jsem zmínil v úvodu, mám dvě grafické karty. nVIDIA a Matrox. Obě jsou zcela funkční bez žádných problémů. Ne tak v Mandrivě. Musím podotknout, že kdybyste měli jen jednu grafickou kartu (nejlépe ne-nvidii a ne-ati), asi by bylo vše v pořádku. Dále pak je nutné dodat, že v errata (seznam známých problémů) je psáno, cituji:

Ovladače grafických karet ATI a NVIDIA v X.org 6.9: Mandriva Linux používá kvůli lepší podpoře hardwaru nový grafický systém X.org 6.9, ale v době vydání nebyly pro tuto verzi X.org dostupné zcela bezproblémové ovladače karet ATI a NVidia. Doporučeno je buď používat otestované ovladače z Mandriva Linuxu 2006, nebo počkat na firemní ovladače s oficiální podporou X.org 6.9.

No co, pokusil jsem se tam nastavit Xineramu. Skončilo to katastrofálně. Nezbývá mi nic jiného, než konfigurátor grafiky označit za nepoužitelný. Celé to bylo značně chaotické. Ačkoliv si instalátor všiml, že mám dvě grafické karty, nebylo mi umožněno ke každé z nich nastavit požadované parametry monitoru atd. Nechal jsem to tedy jak to je a doufal v zázrak. Později jsem zjistil, že v xorg.conf opravdu jsou dvě grafické karty, ale jedna s ovladačem "nv" (X.org) a druhá s "nvidia" (firemní).

Následovala online aktualizace, kde byl automaticky vybrán ftp.contactel.cz. To je plus. Ovšem upgrade byl značně tichý, skoro nic o své činnosti neřekl. Ani jsem se nedozvěděl, zda vůbec něco upgradoval. Zřejmě ne, jelikož v ovládacím centru jsem o půl hodiny později spustil upgrade a ten mi stáhl 48 MB balíčků. Posledním krokem instalace je poděkování a reboot.

Hodnocení instalace

• + celkově jednoduchá a přímočará (až na drobnosti)
• + velmi rychlá
• - licence, poznámky a konfigurace tiskárny v angličtině
• - rozšířený oddíl v diskovém druidovi
• - nefunkční konfigurátor grafiky
• - nefunkční boot z DVD

První boot

Na úvod se zobrazila grafická bootovací nabídka: Linux, Failsafe, Windows. Win sice na disku nejsou, ale je tam FAT32 oddíl, takže je to v pořádku. Timeout je rozumně krátký, rozhodně ne dvě minuty jako jinde. Dávám tedy Linux a co nevidím. Obyčejná textová konzole bez framebufferu. Upřímně, tohle jsem u Mandrivy opravdu nečekal. I ve Slackwaru je možnost při instalaci zvolit VESA framebuffer a ten funguje. V OpenSUSE fungoval splashscreen ihned. No co, s údivem na tváři nechávám počítač bootovat.

Start systému je opravdu vcelku rychlý. Jak sleduji výpisy jádra, zřejmě je to jen psychologický efekt, protože X naběhly podezřele brzy. Ano, i s pokaženou konfigurací grafiky X naběhly ve správném rozlišení.

Přihlášení do X

Pokud nezapnete automatické přihlášení, uvidíte hodně zjednodušený dialog jen s políčkem pro jméno a heslo, dole jsou pak upřesňující možnosti. Vybrat požadovaného uživatele myší nelze, je nutné napsat jméno. Automatické přihlašování jsem zkoušel a funguje. Po přihlášení je na ploše jen skoro černobílý tučňák, který podle mě není zrovna moc pěkný. Možná je tam lehounký nádech do nějaké neidentifikovatelné modro-hnědé. Rozhodně není modrý tak jako ve Free edici (našel jsem na shots.osdir.com). Zkusil jsme tedy změnit pozadí. K dispozici byl ten samý šedý tučňák v asi šesti rozlišeních a pak celkem asi tři jiné obrázky. Poněkud problém byl v tom, že se negenerovaly náhledy, ačkoliv zatržítko "Náhled" bylo zatržené. Nakonec se náhled ukázal, ale trvalo to věčnost, přes půl minuty. Jiné obrázky bych pravděpodobně našel, ale to asi není to pravé ořechové pro začátečníky. Hodnotím mínusem.

Osobně bych při přihlášení viděl radši klasické KDM, kde je logo a především seznam uživatelů i s ikonami, když už jsem si ji při instalaci vybral. Ten seznam uživatelů s ikonami mi chybí. A když si vzpomenu opět na OpenSUSE, obrázků pro plochu tam bylo určitě přes 50. I v samotném čistém KDE jich je 48. Očekával bych obrovskou sbírku všech možných i nemožných obrázků, ale kde nic tu nic.

Výchozí plocha

Na ploše je tedy obrázek, 4 ikony a panel KDE. Nic zvláštního. Možná jsem hnidopich, ale proč tam nedat rovnou nějaký pěkný applet SuperKaramby? Má to být přeci vynikající desktopová distribuce. Ikony na ploše jsou klasické: Domov, Zařízení, Vítejte a Koš. Na liště KDE je zleva: KDE menu, "zobrazit plochu", Firefox, Kontact, OO.org Writer, Konsole. Bohužel budu opět kritický. Firefox má ikonu modré zeměkoule. Proč nemá výchozí ikonu Firefoxu? Vždyť je docela hezká. Druhá výtka je pro Firefox a OO.org Writer společná. Ikony jsou v malém rozlišení, a proto se při najetí myší nad ikonu zobrazí v bublině ikony rozčtverečkované. Je to detail, ale hloupý a snadno odstranitelný. Píšu si mínus.

Výchozí plocha v rozlišení 640x480

Osobní dojmy

Možná bych ještě zkritizoval ikonu "zobrazit plochu". Je to krásná ukázka, jak desktopové distribuce přejímají hloupé zlozvyky z MS Windows, kde je plocha středobod světa. Copak nikoho ještě nenapadlo, že ikony na ploše jsou k ničemu, protože je překrývají okna? Proč trochu nezbořit konvence? Mandriva je distribuce pro moderní počítače, kde je průměr rozlišení 1280x1024, možná by se ještě někde našlo 1024x768, ale i tam by to šlo. Proč neudělat panel dvouřadý? Ve spodním nechat virt. plochy, taskbar, tray, hodiny a třeba přidat vypnutí/zamknutí a do horního řádku dát řadu ikon s nejpoužívanějšími programy. Když vezmu svoji sadu ikon a šířku monitoru 1024px, vejde se to tam tak akorát, natož ve vyšším rozlišení. Málokdy potřebuji program, který nemám v liště. Ikonky jsou krásně barevné, tak ať jsou vidět. Za zcela zbytečné tlačítko "zobrazit plochu" si píšu mínus.

Internetové rádio

Hned v úvodu připomenu, že se jedná o komerční verzi GNU/Linuxu a tak tedy obsahuje i proprietární software. Včetně RealPlayeru, Flashe a pochopitelně podpory MP3. Chytří lidé preferují OGG Vorbis a já osobně preferuji jedno nejmenované internetové rádio, které provozuje jeden nejmenovaný internetový obchod s počítači. Spustil jsem tedy Firefox, ten se spustil s výchozí stránkou Mandriva Linuxu, je tam několik odkazů, povětšinou na zahraniční stránky (jestli se pletu, tak se omlouvám) a pochopitelně do Mandriva klubu. Zadal jsme kýženou internetovou adresu a klikl na radio_xyz_64.m3u. Otevřel se obligátní dialog: otevřít pomocí... nebo uložit. Dialog mi tvrdil, že se jedná o MP3 stream, ale což, to je spíš chyba Firefoxu. V poli Otevřít v... byl předvybrán amaroK. No dobře, poněkud overkill na jedno rádio, ale budiž. amaroK se spustil a začal přehrávat. Osobně amaroK nepoužívám, ale potěšilo mě, že v jeho seznamu rádií bylo přes 10 víceméně alternativních rádií různých žánrů, takže žádné BBC Live apod.

Zdroje balíčků

Rádio tedy hraje a já jsme se rozhodl přidat do zdrojů balíčků další zdroje. Především jsem chtěl přidat DVD, na kterých je zřejmě více softwaru než na CD, přeci jen jsou dvouvrstvá. V mých poznámkách mám větu "Cože, kdeže a jak?". Dialog pro přidání zdroje jsem sice našel, ale byl poněkud chaotický. Pokusil jsem se vložit adresář /mnt/dvd/dist (nebo tak nějak) a samozřejmě jsem byl odmítnut. Na tomto místě bych se měl omluvit všem uživatelům Mandrivy za to, že jsem tupý a nedokážu si přečíst ani stránku v knižní dokumentaci. Ano, samozřejmě je to tam popsané vcelku podrobně. Chyba byla v tom, že jsem někam musel napsat "hdlist.cz". V OpenSUSE stačí zadat jen FTP server a adresář. Marně jsem doufal, že i zde bude stačit pouhý adresář. Zde dávám hodnocení neutrální. Kdybych si přečetl dokumentaci, bez problému bych to zvládl, ale přesto je tu prostor ke zjednodušení. Jelikož mám rychlý internet, stejně jsem chtěl přidat zdroje z internetu. Zde byla situace diametrálně odlišná od DVD. Stačilo doslova pár kliků a měl jsem přidané Main, Contrib i Updates. Bylo to opravdu tak jednoduché, že si na to skoro nepamatuji. Zde hodnotím výrazně kladně. Jak jsem již psal, update má již teď 48 MB, to je samozřejmě v pořádku.

Ještě se zastavím u množství softwaru. Přijde mi, že je ho v Mandrivě méně než v již zmiňovaném OpenSUSE. Samozřejmě je z čeho vybírat, ale v SUSE jsem byl doslova šokován tím množstvím, zde tomu tak nebylo. Jistě, lze přidat další zdroje třetích stran, ale to asi není práce pro běžného uživatele.

Ruční konfigurace X

Jelikož mi v tuto chvíli na stole sedí monitor, který vinou Mandrivy nefunguje, pokusím se ho rozchodit. Nebudu to dlouze rozebírat, nemá to smysl. Došel jsem k závěru, že nové X.org 6.9 (zatím ještě RC verze) prostě ještě nedospěly do použitelné fáze. Při snaze použít firemní ovladač "nvidia" X havarovaly a při snaze použí X.org ovladač "nv" spolu s "mga", tedy při snaze rozjet Xineramu se počítač zasekl. Ať jsem se snažil jakkoliv, nebyl jsem schopen dosáhnout lepšího stavu, než jen nVIDIA karta s ovladačem "nv". Firemní ovladač "nvidia" je nainstalován a modul se zavádí hned při bootu. A to musím říct, že konfiguraci X.org jsem schopen napsat skoro z hlavy, přeci jen Xineramu provozuji na Slackwaru už pár let.

Uvedená kombinace hardwaru je samozřejmě pod Slackwarem a X.org 6.8 plně funkční. Čili změnu "k lepší podpoře hardwaru" hodnotím zásadním mínusem. Jinde jsem četl, že nvidia funguje, asi to prostě ještě není doladěné, je to přeci RC verze. Zkoušel jsem i s ovladačem "nv" zapnout Composite, což je průhlednost oken a stíny generované přímo X serverem. Jelo to, ale vzhledem k nefunkční HW akceleraci v ovladači "nv" nepoužitelně pomalu. Co se týče akcelerace, tak v prvotním nastavení jela, ale rychlostí 0.6fps (v glxgears), což je tedy podezřelé, protože i můj duron-800 by přeci dokázal rozpohybovat ta kolečka rychleji. Po mých hrátkách s konfigurací X jede glxgears s rychlostí kolem 600fps. To už je lepší, ale ve Slackwaru mám cca 2000fps, že by tedy fungovala alespoň softwarová akcelerace? Zkusil jsem spustit hru SuperTUX, která šla naprosto plynule. Tím jsem anabázi s RC verzí X.org ukončil.

Eye Candy a další detaily pro můj jemnocit

Při používání jsem narazil na několik detailů, které mě osobně zarazily a chtěl bych se o ně s vámi podělit. Věřím, že se jedná o můj subjektivní pocit, ale ten je přeci důležitý při ladění distribuce ke spokojenosti uživatelů. První, co mě dostalo, je, že se okno po dvojkliku zarolovalo do své lišty. Já vím, je to víceméně standardní unixové chování, ale promiňte, dnes už se to nenosí a už vůbec ne u typické desktopové distribuce doporučované lidem přecházejícím z Windows. Další drobnost je ta, že ikonky spouštějících se programů u kurzoru myši jsou statické. Je možnost je nechat blikat nebo pohupovat se. Houpací efekt způsobí hezké deformace těch ikonek. Ačkoliv na eye-candy moc nedám, tohle mám zapnuté i na pomalém Celeronu 600. Proč jsou zde statické ikonky, nechápu; navíc je to ve výchozím nastavení KDE (ve Slackwaru) zapnuté.

Hlavní panel KDE

Další, co musím kritizovat, je ikona se šipkami v tray, která slouží ke změně rozlišení obrazovky. Jediné, co jsem z ní dostal, bylo, že požadované rozšíření X serveru není k dispozici. A to jsem tam měl konfigurák, který vytvořil instalátor, čili jako bych nic nenastavoval. A navíc, počet monitorů nemá přeci vliv na to, jestli se bude nahrávat příslušný modul do X. Hned vedle je další ikona, tentokrát je to žluté kolečko s otazníkem. Z ní jsem dostal text "Služba není nastavena.". Promiňte, ale jsem to snad já, kdo má provádět všelijaké poinstalační drobnosti, nebo výrobce distribuce? Samozřejmě jsem kliknul, jak mi bylo doporučeno, vyžádalo si to heslo roota a už se to chtělo někde registrovat, bez čehož to odmítlo pokračovat. Z této ikony jsem byl tedy zmaten.

Naopak kladně hodnotím další ikonu, která indikuje připojení k síti. To samo o sobě není žádné terno, ale po poklikání se objeví informační okno s grafy průtoku sítě, odeslaná/přijatá data, průměry, rychlosti atd. Jo, to se mi líbí, můžu se kdykoliv podívat, jak rychle ke mně tečou data. Hodnotím velice kladně.

Vedle je ještě ikona desktopového vyhledávače KAT. Přesuneme se doprostřed panelu, kde je zapnuta funkce pro slučování podobných oken, tak jak s tím přišly Windows XP. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Zcela vlevo je obligátní KDE menu. Bohužel opět v úpravě Mandrivy a tím bohužel nemyslím to, že je to žlutá hvězda namísto běžného K. To, co je v mém Slackwaru rozděleno do cca 12 logických kategorií, a na co vždy lákám Linuxu neznalé uživatele, je v Mandrivě vměstnáno do několika málo kategorií a uvnitř ne moc logicky členěno do hlubokého stromu. A co víc, nepoužívá se zde standardní značení ve formě malého popisku a jména programu v závorce, tedy např.: "Textový editor (KWrite)". Někde je pouze popisek a někde naopak jen jméno programu. Zmatek je dokonán. KDE menu tedy hodnotím bohužel záporně.

Zkusil jsem i pár programů

Aby se neřeklo, že stále jen kritizuji, zkusil jsem spustit a použít pár programů, na které jsem narazil. Nejprve jsem zatoužil po mém oblíbeném XMMS. Jelikož ale stále hrálo rádio z amaroKu, pokusil jsem se amaroK vypnout. Oops, při uzavření amaroKu zhavaroval zvukový server aRts. Systém to přežil a artsd znovu nahodil, ale nepamatuji si, že by můj počítač trpěl takovými problémy. Pokusil jsem se rádio pustit znovu z internetu a teď pro změnu přímo v XMMS. Nejprve jsme zkusil Firefox, ten ale zklamal. Jelikož zcela ignoruje KDE a cokoliv krom sebe, je tu s námi se svým vlastním dialogem Otevřít pomocí..., kde je nutné ručně najít binárku požadovaného programu. Sám ani nevím, kde bych ten XMMS měl hledat.

Zkusil jsem tedy Konqueror, jeho výchozí nastavení je prakticky stejné jako u Firefoxu. Rozdíl je samozřejmě v tom, že Konqueror mi nabídl celé KDE menu programů, kde jsem našel i XMMS. Ten se tedy spustil, ale co se nestalo, XMMS vytuhl. Nezbylo mi nic jiného, než na něj pustit xkill. Problém je v tom, že v XMMS chybí výstupní plugin pro aRts a vybráno bylo OSS. Přepnul jsem výběr na ALSA a XMMS již zvučí. I se spuštěným artsd. Další jeho problém je, že stále stejně nahlas. Regulátor hlasitosti nereaguje, i když jsem změnil všechny volby v možnostech výstupního filtru. Hlasitost pořád stejná. Posléze jsem zjistil, že to má na svědomí špatně nastavený přepínač v mixeru, ale proč to není správně ve výchozím nastavení? Moje zvukovka CMI8738 je jedna z nejrozšířenějších zvukovek, copak to nikdo netestoval? Takže XMMS hodnotím spíše záporně. Sice tu je, ale je potřeba použít metodu DoDo neboli Dodělej Doma.

V souvislosti s XMMS zmíním jednu perličku. Když dám vypnout počítač, uloží se stav aktuálního sezení a při dalším startu se spustí i XMMS a vždy mi přehraje těch několik sekund rádia, které má ještě v cache, a pak se ztlumí. K Firefoxu a Konqueroru bych se ještě vrátil. Jsem přesvědčen, že Konqueror je velice kvalitní prohlížeč, který se Firefoxu plně vyrovná, je rychlý a navíc je to KDE program, což je v tomto případě výhoda. Osobně bych se proto přikláněl k odstavení Firefoxu na druhou kolej a propagování Konqueroru jako hlavního prohlížeče.

KAT

V Mandrivě 2006 je nový nástroj z kategorie desktopových vyhledávačů. Jmenuje se KAT a už podle jména je to KDE program. Funguje tak, že průběžně indexuje data v zadaných adresářích. Standardně je to domovský adresář uživatele. Funguje dobře, až na ten detail, že je z větší části anglicky. Z menu ikony v tray lze KAT dočasně ukončit, ale nelze ho odtamtud zcela zakázat. KAT ještě způsobuje znatelné zpomalení při odhlašování. Celé KDE je pryč, ale ikona KAT se krčí v levém horním rohu ještě pěknou chvilku.

Osobně dávám přednost konzolovým nástrojům, ale myslím že se najde řada uživatelů, kteří KAT přivítají. Doporučil bych ale ještě zapracovat na překladu, umožnit trvalé zakázání přímo z tray ikony a opravit čekání při odhlašování. Většina z těchto nectností jde sice přímo na vrub KATu, ne Mandrivy, ale zase to není tolik práce, aby se pár lidí z Mandrivy nemohlo na opravu takových drobností podívat.

Závěrečné hodnocení distribuce

Objektivní:

Přes všechny detaily je nová Mandriva pohodová desktopová distribuce řadící se po bok OpenSUSE a Ubuntu. Má grafický instalátor, kterému porozumí v podstatě každý, Mandriva Control Center také rozhodně není k zahození, někdo uvítá desktopový vyhledávač KAT. Kdybych měl srovnat s OpenSUSE, asi by SUSE o znatelný kus zvítězilo, ale není to tak kritické. Pokud používáte starší verze Mandrivy a nemáte aktualizovaný systém online, můžu upgrade doporučit, žádná zásadní změna se nekoná. Čím však Mandriva nad OpenSUSE vítězí, jsou tištěné příručky. Srovnávám sice nesrovnatelné, protože za Mandrivu dáte necelých 1000Kč a OpenSUSE je zdarma, ale za ty knížky se vyplatí připlatit si. Více v následujících odstavcích.

Subjektivní:

Osobně mě Mandriva zklamala. V OpenSUSE 10 a Mandrivě 2006 jsem viděl (možná zbytečně) velký skok a sám jsem se (jako slackwarista) rozhodoval, co použít na desktopy neznalých a obyčejných uživatelů. OpenSUSE tu byl dřív, Mandriva byla několikrát odložena. Z OpenSUSE jsem nadšen, z Mandrivy spíše zklamán. Je v ní řada nepříjemných nedotažeností, které jsem vyjmenoval výše. Subjektivně ale hodnotím opět zásadně kladně přiložené příručky, jenže ty se na harddisk nainstalovat nedají.

Přiložené příručky

Jak už jsem se zmínil, pokud něco z Mandrivy zaslouží na vavřínech vynést do nebe, jsou to jistě obě přiložené tištěné příručky. První, tlustší, je známá již ze starších verzí a druhá, slabší, je novinkou.

Mandriva Linux 2006 - Příručka uživatele

Příručku (nebo spíše knihu) napsal známý propagátor Mandrake/Mandriva Linuxu - Ivan Bíbr. Příručka má 336 stran nabitých užitečnými informacemi o Mandriva Linuxu. Skutečně je tam vcelku podrobně popsaná každá maličkost operačního systému včetně důležitých softwarových balíků (OpenOffice.org, The GIMP, K3b a řada dalších programů). Řada věcí, zejména nastavení systému, je pochopitelně specifických pro Mandriva Linux 2006, ale druhá půlka je obecná a tak příručka velmi dobře poslouží i uživatelům jiných distribucí. Kdo neuvidí nepochopí.

Mandriva Linux - Příručka pokročilého uživatele a začínajícího správce systému

Druhá příručka od stejného autora se ze 2/3 zabývá nastavováním systému v konzoli, nechybí správa uživatelů, logy, práce s urpmi a kupa dalších věcí. Část příručky pojednává o pokročilých nástrojích pro grafický režim. Namátkou třeba nessus nebo nástroje Mandriva ovládacího centra dopodrobna. Zabývá se i kompilací programů ze zdrojových kódů nebo kompilací jádra. Další věc, kterou jsem namátkou nalistoval, je konfigurace případně odstranění automatického připojování. Čili opět užitečná věc. Není co dodat, opravdu skvělá příručka pro pokročilé uživatele.

Rychlá instalace z DVD

Jak už jsem uvedl v úvodu, instalaci z DVD jsem vyzkoušel ještě na jednom počítači. Je to úplně nový Intel Celeron 331 (2.66Ghz) s 512MB RAM, čipsetem i925 a SATA diskem. Grafická karta je opět Intel a je integrována v čipsetu. Problém se SATA diskem jsem neočekával a ani nenastal. Tentokrát jsem neřešil ani rozšířené oddíly ani OpenSSH. Instalace proběhla hladce a opět zabrala cca půl hodiny. Ručně jsem musel doladit pouze grafiku, bylo tam opět "Nenastaveno", tentokrát to ale byla otázka několika kliknutí. Holt bezproblémová grafika s jedním monitorem. Vzhled konfiguračního nástroje byl ale pro jistotu úplně jiný než při první instalaci. Nakonec se mě ještě zeptal, zda chci zapnout 3D akceleraci. Tentokrát mě Mandriva potěšila i grafickým bootsplashem. Instalace byla tedy v pořádku, ale drobné nedodělky v grafickém prostředí se opakovaly (až na tray ikonu sloužící ke změně rozlišení obrazovky, která tentokrát fungovala). Co ale nefungovalo, byl zvuk, Problém s XMMS se opakoval, ale důležitější bylo, že i když XMMS indikoval, že přehrává, nic slyšet nebylo. Hlasitost v KMixeru byla v pořádku a alsamixer v konzoli se odmítl spustit, bohužel jsem neměl moc času si s tím hrát. Z této instalace jsou i screenshoty.

Závěrečné hodnocení

• + Moderní desktopová distribuce
• + Vcelku příjemná instalace
• + Velké množství softwaru
• + Kvalitní podpora na Mandriva fórech
• + Dvě vynikající příručky
• - Na mém počítači nefunkční DVD
• - Jisté drobnosti v instalátoru dokáží potrápit
• - V samotném grafickém prostředí je řada nedodělků

       

Komentáře

[Karel Borkovec]

Presne vcera jsem tuto distribuci vyzkousel a v 99% jsem naprosto spokojeny a abych rekl pravdu, tak jsem privetivost tehle distribuce ani neocekaval... Ja hodnotim pouze kladne, jedine minus je ta konfigurace grafiky, kterou jsem take musel provest rucne...

[Leoš Literák]

Nechapu, co je spatne na zarazeni sshd do sitovych serveru. Vzdyt to je daemon zprostredkujici sitovou sluzbu.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

To je samozřejmě správně, ale šlo mi o to, že tolik potřebný balíček OpenSSH, u kterého je napsaná důležitost "musíte mít" není ve výchozím nastavení instalován.

Ještě jsem se podivil, že Rosegarden je naopak v defaultu instalován. Nic proti němu, ale nemyslím si, že je to natolik důležitý program. Překvapilo mě to.

Zdeněk

[hwsoft]

No Zdenku, mel by sis ujasnit co chces. Nejprve kritizujes ze se to podoba M$ Win, podruhe ze se misty chova odlisne.

Jinak co bych MDV vytknul ja je KAT, ten sel u me pryc jako prvni. Zatezoval mi sysstem pri indexaci tak, ze se na nem spatne delalo. A to nemam zadne orezavatko, Sempran v 754, KT800, sice jen 256MByte RAM, HDD mam RAID1 na SATA 150. KAT rozhodilo nekolik GByte v mem ~/develop adresari. A to jsem mu snizil prioritu na minimum.

Celkove bych rekl, ze to je pouzitelne, ale nez to upravim, mam s tim dost starosti. Navic jsem zjistil, ze tim ze nevyuzivam klikaci nastroje, tak ani nevim o co prichazim :-O.

[Lukáš Zapletal]

Ono by stačilo, kdyby programátoři KATu dali mezi indexování jednotlivých souborů sleepy/nanosleepy, které by šly nastavit ve Volbách. Hned by se ulevilo I/O a bylo by to použitelné při práci...

[kavol]

No Zdenku, mel by sis ujasnit co chces. Nejprve kritizujes ze se to podoba M$ Win, podruhe ze se misty chova odlisne.

přesně tohle mě napadlo, když jsem četl o zarolování po dvojkliku na titulek okna (maje v paměti nadávání na tlačítko pro zobrazení plochy) ... prostě autor už neví, co by tomu vytkl ...

[D-Evil]

Mě to taky napadlo, navíc mám dojem, že autor kritizuje i funkce, který se spoustě uživatelů můžou líbit/hodit. Právě třeba to tlačítko pro zobrazení plochy docela používám - je pro mě lepší mít ikony na ploše, kde nepřekážej, než panel, kterym se okradu o místo na obrazovce.

[kavol]

mno, když chci vidět ikony na ploše, tak se přepnu na plochu č. 3, kterou si obvykle nechávám volnou

[ronny]

asi tak.. myslim ze clanek je moc zaujatej...

[Cubic]

pouzival jsem mandraka k me spokojenosti 2 roky, postupem casu jak jsem objevoval taje linuxu jsem si rikal ze by mohli byt veci jinak a jednodussi takze jsem ted v lete vymenil za gentoo

Mandrivu 2006 jsem si jeste na zkousku naistaloval z ftp a trochu zkousel, v podstate stejna zkusenost jakou ma autor clanku: drobnosti ktere kazi celkovy dojem z jinak dobreho distra, jedna vec me ovsem rozladila hodne a to nefunkcni tiskarna...od verze 9.2 chodila bez problemu a ted s ni CUPS zapasil 20min nez vytiskl zkusebni stranku a o tisku z aplikace nechtel slyset(vim ze by se to dalo asi resit ale proc kdyz to predtim fungovalo)

mandriva na disku zustala(co kdyby) ale jednoho dne jsem si na ni omylem odmaznul v lilo odkaz a moc me to netrapi

[hwsoft]

No s tiskarnou jsem zapasil chvilku taky, mam Canona LBP1120, v MDV 2005 nebyl problem, MDV 2006 mi ji nasla a zkusila nakonfigurovat. Pak uz netiskla. Tak jsem to chvilku zkousel presvedcit pres graficky udelatka, pak jsem se nastval a nastavil to pres VIM. A ted uz tiskne jak ma, nemel jsem silu zjistovat co je spatne, jen jsem zakazal automaticky prenastaveni.

[Kosac]

Jo tak to potvrzuju. Tiskarny blbnou. Nefungoval mi tisk na Kyoceru 1750 sdilenou windowsovskym printserverem. Ani se nehnula. Az kdyz jsem nastavil tisk primo na IP tiskarny, tak to bezelo. Proste SMB share ani tatranku. Pak jsem tam dal fedoru 4 a tam hned napoprvy bez problemu na SMB share.

[Dalibor Smolík]

No mně z ničeho nic přestala tisknout Brother HL-1240 na debianím serveru. Pak jsem na klientském počítači upravil soubor
/etc/cups/cupsd.conf - na konci souboru allow from .. jsem připsal za 127.0.0.1 IP adresu tohoto klienta. Pak už to tisklo OK

[Beetljuice]

U mě paradoxně problém s tiskárnou je takový, že do verze 2006 jsem musel ovladače pro Lexmark Z35 instalovat ručně a i dost krkolomně, ale povedlo se. V MDV 2006 jsem s úžasem zjistil, že má již podporu pro tuto tiskárnu připravenou systém ji našel a i nainstaloval. ALE!! ta tiskárna netiskne!!! Zatím jsem neměl náladu to řešit, ale docela mě to pobavilo. Zase se nebudu nudit

[petr]

Problemy s tiskarnou mam v Mdv 2006 taky. Moje laserovka HP1300 bez problemu fungovala s Mdk 10.0, 10.1, LE2005 a nyni jsem vytisknul jedinou stranku a skoncil jsem. Zkusim jeste pohledat v config souborech a editovat rucne, protoze klikaci pokusy o upravy nic neresi.

[petr]

Takze jsem to vyresil tak, ze jsem si spustil CUPS, otevrel ve firefoxu http://localhost:631 a tam jsem nejprve odebral tiskarnu nainstalovanou pres klikatka v drakconf a potom jsem ji porad v FF pridal. IMHO jedine co se zmenilo byl radek v /etc/cups/printers.conf, kde se nastavilo DeviceURI usb://HP/LaserJet%201300. Ale stoprocentne si tim jisty nejsem.

[pkm]

Kdyby takhle spatne fungovala instalace Windows, byly by z toho demonstrace. Na Mdk jsem zacinal a jsem rad, ze jsem se toho zbavil. Furt ty stejne problemy - nevypocitatelne, zahadne chovani. Ach jo.

[power]

Ahoj všichni. jsou zde velké rozdíly oproti Mandriva 2005LE? Uvažuji o 2006-ce ale nevím zda bych mohl čekat až tak velký rozdíl. Děkuji

[Petr Drlik]

Nazdar vsichni spokojeni i prekvapeni, pri instalaci jsem mel obdobne problemy (podobna konfigurace). Nemohl jsem nainstalovat MDK z DVD, hlasilo ze neni bootovatelny disk. Instalace z CD probehla s malymi problemy. Poprve jsem mel odpojeny dalsi disk a nepodarilo se mi spustit Mandrivu. Pri druhe instalaci jsem disky poskladal jak budou v budoucnu a instalace probehla jen s malou zajimavosti. Pri druhe instalaci me upozernilo, ze heslo mam kratke a musim je prodlouzit min na 6 pismen. (pri prvni instalaci bylo heslo 5 mistne). Chtel jsem take provest update z DVD (psali, ze tam budou balicky, ktere se nedostaly do MDK 2006. Nepodarilo se mi pripojit zdroj pro update (delal jsem to podobne jako v 10.1). Az dnes jsem se docetl, ze spatne ctu a chapu, a ze to napsane nekde bylo. Dale jsem nenainstaloval tiskarnu Canon pixmu 4000. I kdyz je to renomovany vyrobce tiskarny a system ji poznal, nemel pro ni driver. Co se tyka rychlosti, textova cast probehne rychle, ale pri grafice uz system dlouho nacita konfigurace. Jelikoz nejsem v linuxu moc praskany, mohl jsem neco prehlednout a uz se dost tezko vracim ke spravnemu nastaveni. Posledni pripominka k darku. Vy jste nedostal. Ja dostal jine barvy a jine velikosti. Ted nevim. Mam byt spokojeny, nebo prekvapeny. Cekaj jsem od nove mandrivy po predchazejicich recenzich, jak bude rychla a dokonala daleko vice. Takze zatim patrim k tem druhym.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

Ja jsem tricko nedostal zrejme proto, ze jsem distribuci ziskal zdarma za ucelem recenze, ani jsem to tricko necekal. Proto jsme tam take napsal smajlika.

Zdenek

[Mari]

Ad darek... meli jsme skladem asi stovku tricek, ktere jsme pridavali k nejrychlejsim predobjednavkam... nicmene pocet predobjednavek nekolikanasobne prevysoval pocet tricek, a jelikoz skutecnost, ze tricko bude jako darek pridavano pouze do vycerpani skladovych zasob, byla v popisu produktu zminena... tak se omlouvam, ale pro vetsinu predobjednavatelu jsme nemeli tricka vubec... a dokud byla, tak se rozesilala - byt v jinych barvach a velikostech, nez bylo zadano.

[Ooaniki]

Me vadi na Madrive to, ze uvolnuje nektere balicky jen v ramci klubu. Chapu, ze to je jejich financni zdroj nicmene cekat napriklad na KDE 3.5 pul roku se mi nechce. Tohle byl taky duvod proc jsem presel na jinou distribuci...

[kavol]

předesílám, že mám MDV 2006 průběžně updatovanou z netu od MDK 10.1, takže některé moje zkušenosti se mohou lišit od čerstvé instalace krabicové verze, nicméně přesto si neodpustím pár poznámek ...

boot z DVD - to je problém počítače a ne instalačních médií

extended partition - mýlíš se, je to z DOSu ... ale jinak souhlasím

OpenSSH - ssh je pochopitelně síťový server; či to snad má být v balíčku "Kancelář" nebo "Hry" (či co je tam za výběr)?

"Vzhled dialogu mi říká, že ano/ne bude společné pro všechny servery." - myslímže se mýlíš ...

"Ale proč tam dali Skype a ještě k tomu jako reklamu" - zřejmě protože za reklamu se platí ... osobně nesouhlasím ani s tím Intelem, a pokud si člověk koupí krabicovou verzi, neměl by tam mít reklamu žádnou (u free verze bych to ještě zkousnul ...)

"proč si Mandriva naplánovala vydání nové verze tak nevhodně, že tam není nejnovější KDE a ani OpenOffice.org 2.0?" - to je ale hloupá otázka ... kdyby na to čekali, tak teď teprve začíná testovací cyklus, takže by distro vyšlo možná po novém roce, a to by zas někdo říkal "právě výchází nové Gnome/nový kernel/nové nevímco, proč si to nenaplánovali tak, aby to tam bylo?"

jinak OOo 2 je už pěkně dlouho v Contribu (jako prerelease, ale použitelné)

"Jestli se instalátor rozhodne použít LILO nebo Grub asi závisí na ročním období, já jsem si žádné volby nevšiml." - default je lilo, vybrat si můžeš když zvolíš expertní režim ... vsadím se, že je to v dokumentaci popsané ... btw, s Grubem se MDV moc ráda nemá

"Obyčejná textová konzole bez framebufferu." - za prvé: no a, k čemu to když chceš X?, za druhé: každý svého štěstí strojvůdcem, fb je default (byl v 10.1), čertví, cos' nastavil, že nejede

"Osobně bych při přihlášení viděl radši klasické KDM" - to co popisuješ je kdm, nevím, jaks' ho tam dostal když default by měl být (afaik) mdkkdm, kde ty ikonky jsou

"proč tam nedat rovnou nějaký pěkný applet SuperKaramby?" - a proč ho tam dávat? není to náhodou v přímém rozporu s tím, co říkáš na téma "Možná bych ještě zkritizoval ikonu "zobrazit plochu"."?

"Chytří lidé preferují OGG Vorbis" - blbost (raději bez komentáře ...)

"V OpenSUSE stačí zadat jen FTP server a adresář." - a v Austrálii žijou klokani ... sám píšeš: "...zdroje z internetu. Zde byla situace diametrálně odlišná od DVD.", tak když byla situace diametrálně odlišná, proč srovnáváš MDV DVD vs. OpenSUSE ftp a ne MDV ftp vs. OpenSUSE ftp???

"Ještě se zastavím u množství softwaru. Přijde mi, že je ho v Mandrivě méně než v již zmiňovaném OpenSUSE." - eee ... WTF?

"co mě dostalo, je, že se okno po dvojkliku zarolovalo do své lišty" ... "... z Windows" - ehm, nečetli jsme o něco výše kritiku na windowsoidní chování?

"žluté kolečko s otazníkem. ... Promiňte, ale jsem to snad já, kdo má provádět všelijaké poinstalační drobnosti, nebo výrobce distribuce?" - tvůj počítač má nainstalovanou věšteckou kouli, aby věděl, jak to chceš nastavit? pokud se nepletu wo co go, tak tahle blbůstka se stará o nějaké klubové featury, jak má sakra instalátor vědět, jestli vůbec seš členem klubu atp.? - nepromineme, tohle je věc, kterou výrobce distribuce opravdu nastavit nemůže

"KDE menu. ... v Mandrivě vměstnáno do několika málo kategorií a uvnitř ne moc logicky členěno do hlubokého stromu." - ehm, co ti přijde na tom stromu nelogického? že je "záznamník zvuků" pod položkou "zvuk", která je (překvapivě?) v "multimédiích"? uff ... nehledě na to, že výběr ze stromu, kde čtu jen pár položek a pak se přesouvám do nižší úrovně, mi přijde rychlejší než mít pouze jednu úroveň submenu, kde mám těch položek třeba padesát ... (ne že bych si všechny programy nepamatoval a nepsal je přímo po stisku Alt+F2 )

'A co víc, nepoužívá se zde standardní značení ve formě malého popisku a jména programu v závorce, tedy např.: "Textový editor (KWrite)".' - zajímavé, přesně takhle to vypadá u mě ...

"... přímo v XMMS. Nejprve jsme zkusil Firefox ..." - eh, nechápu, proč Firefox? ... když říkám "přímo v xmms", tak Alt+F2, xmms, Ctrl+L, napsat URL a enter ...

"Osobně bych se proto přikláněl k odstavení Firefoxu na druhou kolej a propagování Konqueroru jako hlavního prohlížeče." - taktéž nechápu, proč musím mít instalovaný Firefox, když používám Konqueror, ale to je asi nad rámec chápání běžného smrtelníka ...

"Kdybych měl srovnat s OpenSUSE, asi by SUSE o znatelný kus zvítězilo" - a v čem by zvítězilo? v desktopové nepoužitelnosti pro BFU, že neumí (by default, ne po DoDo) přehrávat mptrosky a spoustu jiných věcí?

"můžu upgrade doporučit, žádná zásadní změna se nekoná" - to mě pobavilo tak na co upgradovat, když je vše při starém?

"Čím však Mandriva nad OpenSUSE vítězí, jsou tištěné příručky. Srovnávám sice nesrovnatelné, protože za Mandrivu dáte necelých 1000Kč a OpenSUSE je zdarma," - no to je fakt ... proč se nesrovnávají příručky krabicového SuSE proti MDV a cena download MDV proti ceně download OpenSUSE?

[johniez]

Ogg je prostě lepší formát, větší kvalita při stejný kompresi, nehledě na to, že je to otevřenej formát. Možná malinko náročnější.. Nevim co se ti nezdá : )

[Dalibor Smolík]

Ogg je určitě lepší formát, ale na svém stolním DVD ho nepřehraji ...

[johniez]

Hmm, to je taky velká nevýhoda.. Mě to na PDA jde a výběr dalších zařízení na hudbu by určitě obsahoval požadavek na ogg..

[D-Evil]

Problém je, že na českym trhu takovejch zařízení moc neni. A když člověk navíc kouká i na cenu, tak musí z některejch požadavků ustoupit.

[kavol]

Ogg je prostě lepší formát, větší kvalita při stejný kompresi,

snad bys mohl tento prostý fakt podpořit nějakými důkazy ... nejlépe nějaký pěkný objektivní(*) test - já zatím na žádný kvalitní nenarazil

(*) hint - klíčová témata: slepý test, representativní vzorek posluchačů, vzorky zvuků pokrývající všechny užití ...

[Zdeněk Štěpánek]

Napr. si pust to same internetove radio v kvalite 32kbps nejprve v MP3 a pote v OGG a vysledek uslisis na vlastni usi.

OGG vynika zejmena pri nizkych bitratech.

Zdenek

[Robert Krátký]

OGG vynika zejmena pri nizkych bitratech.

O tom už jsem také slyšel, ale z obou stran něco jiného.

Každopádně testů je na webu dost. Možná každý z nich nesplňuje ty téměř nesplnitelné podmínky, které nadiktoval kavol, ale určitě lze vysledovat, že Vorbis si ve většině případů stojí lépe. Nejlépe začít zkoumat např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Vorbis - tam je dost informací i externích odkazů.

[kavol]

Napr. si pust to same internetove radio v kvalite 32kbps nejprve v MP3 a pote v OGG a vysledek uslisis na vlastni usi.

to vůbec o ničem nevypovídá

tedy abych to odůvodnil dle vlastní zkušenosti: lame kóduje stejnou věc do stejné bitrate mnohem pomaleji než oggenc, tedy abych dosáhl aspoň trochu srovnatelného (minimálního) zatížení procesoru lamem, musím mu nastavit velmi nízkou kvalitu kódování (a kdo by nechtěl zatěžovat server co nejméně?)

(o kvalitě jiných kodérů než lame bych raději pomlčel ...)

OGG vynika zejmena pri nizkych bitratech.

původní příspěvek říká: "Ogg je prostě lepší formát, větší kvalita při stejný kompresi," o závislosti na hodnotě bitrate nemluví, takže očekávám důkaz toho, že je obecně lepší, nikoliv za nějakých specifických podmínek jakože když to přehrávám za úplňku a zacpu si levou rukou pravé ucho

[Robert Krátký]

takže očekávám důkaz toho, že je obecně lepší

Odkazy z Wikipedie nestačí?

[kavol]

takže očekávám důkaz toho, že je obecně lepší

Odkazy z Wikipedie nestačí?

francouzsky neumím

sorry, že zanedbám ostatní testy a vezmu si na paškál jen jeden, ale nějak jsem u nich dostatečně rychle nepochopil metodiku a podmínky a číst to celé se mi nechce ... takže:

http://www.rjamorim.com/test/32kbps/results.html

- hm, nevím, s jakými parametry to bylo zakódováno ... nicméně dle testu vorbis jasně vede nad mp3 (ač i zde se najde test, kde oproti mp3 propadá), což by bylo postačující pro tvrzení o nižších bitrate - leč neodpustím si rýpnutí: proč je vorbis tak vyzdvihován, když ho na celé čáře poráží aac?

http://www.rjamorim.com/test/multiformat128/results.html

- dle tohoto testu vychází vorbis o trochu lépe než mp3 ... ovšem zde je pokořen lamem už dvakrát, a pokud se podíváme na tabulku bitrate, zjistíme, že v naprosté většině případů má vorbis pro daný vzorek vyšší bitrate než mp3 (včetně těch dvou, kde je poražen) ... takže pro absolutní srovnání je to poněkud nepoužitelné a mě osobně (subjektivně) z toho vychází, že jsou na tom stejně

z výše uvedeného vývoje (mp3 horší než vorbis při nízké bitrate, mp3 stejný jako vorbis při střední bitrate) plyne zajímavá otázka, jakpak by to asi bylo u vysoké bitrate?

[johniez]

Nechci se tady hadat, ale sam jsem kvalitu testoval metodou poslechu. Na nizkych bitrate byl ogg nesrovnatelne lepsi, mp3 se nedala poslouchat (32kbps). U vyssich uz to je dost tezko rozeznatelny. Ale ogg mel porad trochu navrch (do 192kbps se da jeste lehce rozeznat rozdil..)
Netvrdil jsem ani ze je to na vsech typech hudby lepsi, ale na vetsinu urcite. Jediny co me vadi je mala rozsirenost, vetsina lidi pouziva porad mp3 (blby zlozvyky :) )..

[kavol]

Nechci se tady hadat, ale sam jsem kvalitu testoval metodou poslechu.

fajn, začni tím, že nám napíšeš, na jaké aparatuře jsi to testoval ...?

[Sodalite]

Taky se mi to zda trosku zaujate. Novou Mandrivu jsem mel moznost nainstalovat na svem kolejnim pocitace, pote, co jsem si rozdrbal instalaci ArchLinuxu a musim rict, ze jsem byl prijemne prekvapen, az se mi zastesklo po stare dobre Mandrive. Toz jsem se rozhodl, ze ji na tom compu necham.

Instalace rychle, prehledna, nebyl zadny problem. Zdroje jsem mel pomoci easyurpmi nainstalovane cobydup, pridal jsem si xfce4 (stroj je to pomaly a kde by ho zdrzovalo), no za 45 minut byl system ve stavu naproste pouzitelnosti. A sedozelena plocha s dlouhozobym tucnakem se mi libi.

Tak nevim. Kdybych mel hodnotit z hlediska totalniho BFU, tak Mandriva je velmi slusna a prijemna distribuce. OpenSUSE neumi mp3 a to by zacatecnik taky tezko rozchazel. Mandragora udelal hezky kus prace, to bez pochyb. SAA

[M.Chmel]

Pane, vy jste asi spadl z Mesice... Nebootujici DVD NENI problem mechanik ale problem DVD !!! Nebo si snad kvuli tomuto jednomu DVD musi vsichni, co jim to nejde, koupit Vami vyzkousenou a doporucenou mechaniku ? Tohle jsem uz "kdesi" cetl. Podivejte se na : http://www.mandrivalinux.cz/modules/newbb/viewtopic.php?viewmode=nest&topic_id=4088&forum=4 Tech mechanik, co to na nich nejde je jaksi hodne, ze ? Divne, ze ? Mel byste dat doporuceni vsem temto vyrobcum... Kdo ma proste jinou mechaniku, nez Vami doporucenou, musi si proste VYROBIT BOOTOVACI DISKETU. Jak, to se dozvi na vyse zminene strance !!! Takze chyba neni v mechanice ale na DVD .

[kavol]

Nebootujici DVD NENI problem mechanik ale problem DVD !!!

jaký máte důkaz pro toto tvrzení?

Nebo si snad kvuli tomuto jednomu DVD musi vsichni, co jim to nejde, koupit Vami vyzkousenou a doporucenou mechaniku ?

já žádné mechaniky nezkouším a nedoporučuji ... nicméně nechápu, proč místo toho, abyste svoji nefunkční mechaniku reklamoval, nadáváte na QCM ...

[lyon]

Eh, ze medium nebootuje na stovkach mechanik od desitky ruznych vyrobcu pro tebe neni dostatecnym dukazem??? Co clovece ocekavas?

[kavol]

Eh, ze medium nebootuje na stovkach mechanik od desitky ruznych vyrobcu

byl by seznam?

cituji:

Oficiálně se na nás s problémem zatím obrátilo zhruba 15-20 uživatelů, přičemž médií je v prodeji několik tisíc kusů.

... to nejsou zrovna desítky stovek :-/

pro tebe neni dostatecnym dukazem???

hmm ... promiň, ale tohle není demokratické hlasování, kdy blbá většina může přehlasovat rozumnou menšinu a prosadit svoje ...

jinak ještě jedna pasáž:

Máme ověřeno, že problém není způsoben typem DVD mechaniky a je pravděpodobně závislý na kombinaci mechaniky a něčeho jiného (BIOSu počítače, čipové sady nebo dalších komponent). Mechaniky stejného typu v různých počítačích bootují i nebootují.

- hm, tak když je chyba v tom DVD, tak proč se na stejné mechanice nechová vždy stejně?

pokud by nebyla chyba v mechanice (nebo v komunikaci mechaniky s počítačem), pak by výsledek musel být deterministický, buď by to vždy šlo (DVD ok) nebo vždy nešlo (DVD špatné) - čtení DVD není hod kostkou ...

Co clovece ocekavas?

jednoduchou věc - poukaz na konkrétní místo, kde ona média porušují standard El Torito

[Michal T.]

No DVD médii to taky asi na 100% nebude, když má stará DVD mechanika Pioneer 106S (kup v r. 2001) to vzala bez problému a novější DVDRW LG 4160B taktéž... Mandrivě zdar.

[Joskaa]

zatím krabici s tričkem marně očekávám i když z qcm odešla v úterý...Zkoušel jsem free verzi MDV2006, ale nadchnul mě pouze fantasticky rychlý start. Přesto jsem se rozhodl distro podpořit i když hlavně mi šlo o příručky. Po přečtení této recenze však velmi váhám, zda vůbec mám smazat open Suse a vyzkoušet MDV s power packem. Když se člověk podívá na stránky Suse, tak tam také spousta lidí spílá jak špatné a nedodělané distro je verze 10. Já jsem docela spokojen a mimo problémů s nastavením starší grafiky /vyreseno koupí nové fx5200/ a dodnes některými nefunkčními ikonami v YaStu. Vše je vykoupeno množstvím NOVÝCH balíčků, které jsou k dospozici. Pokud se odhodlám vyzkoušet krabicovou verzi MDV a budu zklamán, určitě zakoupím příští distro Suse 10.1 a zůstanu mu věrný...

[D-Evil]

Pokud máš tu možnost, nainstaluj si MDV souběžně se SuSE a porovnávej. Myslim, že z toho MDV nevyjde tak špatně, jak to z týhle recenze vypadá.

Spousta v recenzi zmiňovanejch chyb je jen vlastnostma, který se někomu líběj a někomu ne.

[me]

Zrovna vcera jsme take zkousel OpenSUSE a mile me tam prekvapil upgrade systemu pomoci patchu. Znamena to, ze se stahuje mnohem mensi mnozstvi dat a potrebne aktualizovane RPM balicky se vytvori az u uzivatele pomoci "delta" rpm a nainstalovanych souboru. Toto MDK hodne chybi, protoze je to didtribuce plna ruznych problemu a tak opravne balicky brzy dosahuji velikosti 1GB. Takze pro MDK10.1 mam 3 zakladni CD a pak temer 2 CD s opravami. A pritom by mozna slo zapremyslet a vsechny opravy be se vesli na polovinu CD... MDK2006 take nevysla uplne dokonala a upgrady uspesne kynou. Delta RPM se vyrazne projevi hlavne u bezpecnostnich oprav, nebot vetsinou je treba opravit jen nekolik malo souboru.

[hajma]

tady je vidět, že nevíš, o čem mluvíš. DeltaRPM Mandriva převzala a v 2006 už je. Ještě jsem to nezkusil, nemám k tomu moc důvěru, protože to pracuje jinak, než bych si představoval.

[me]

MDK 2006 jsem skutecne zatim nezkousel, spise se rozkoukavam a hledam ktery Linux si nainstalovat pro rok 2006, mdk ma stizenou pozici pro mou negativni zkusenost z verzi rady 10. Delta RPM se v recenzich neuvadi, takze jste prvni kdo vi ze existuje uz i v MDK2006 a napsal to tady. Myslim si, ze to je sikovna vec a ze by si zaslouzila vice pozornosti protoze dokaze usporit prenosove pasmo i diskovy prostor.

Jeste me napadlo se podivat na nejaky server s updaty pro mdk2006 a nemuzu tam najit "delta" rpm balicky. To znamena, ze bud se spatne divam, anebo tomu fakt nerozumim, anebo tam delta balicky proste nejsou a mdk2006 ma jen potencialni moznost pouzit delta rpm balicky, ale tu moznost nikdo seriozne nepodporuje (anebo jen clenove klubu to mohou pouzit, jako nadstandard?)

[hajma]

http://mandrivauser.cz/modules.php?name=Software&dir= /Mandrivalinux/official/2006.0/i586/media/delta_main

při instalaci se ti to samo nastaví jako jeden ze zdrojů, ale nevzpomínám si přesně.

Btw, je to v release info, ale to asi nikdo nečte....

[me]

Jo, spousta delta balicku. Ale to zrejme bude jen pro upgrade z nejeke starsi verze, nebo ne?

V tomto adresari delta balicky nemohu najit, to by mel byt adresar s updaty: mdk update

Pro srovnani, tady je odkaz na OpenSuse updaty: OpenSUSE update

Neberte to, ze tvrdim, ze OpenSUSE je super, po prvnim nadseni jsem z nej take trochu zklaman; Ale ty delta updaty se mi tam moc libily.

[hajma]

Jo, spousta delta balicku. Ale to zrejme bude jen pro upgrade z nejeke starsi verze, nebo ne?

hmm, tak je to fakt tak, že je to opravdu jako upgrade z 10.2

optal jsem se na irc # Mandrivy a tu to je:

hajma hello, RPMdeltas are announced in release info of 2006, but the only delta packages are for the 10.2->2006 transition. There are no deltas for 2006 updates. Does it mean that the idea of RPMdeltas is abandoned, dead?
* Kavey (i=kavey@209-163-128-22.gen.twtelecom.net) vstoupil do #mandriva
TooSad and now?
vern drivamgr2005: good luck, doubt it'll work. kaffeine will depend on certain libs.
Hawkwind hajma: Pretty much so yes

takže sorry, omlouvám se, Mandriva má i u mne jedno velký mínus ...

[hajma]

nějak jsem si nevšiml, že bys nahlásil jedinou chybu do bugzilly ...

[bibri]

Řešení problémů s boot DVD:

http://www.mandrivalinux.cz/modules/newbb/viewtopic.php?topic_id=4088&forum=4#forumpost18238

[Petr (DotaZ) Jakubec]

Diky za zajimave postrehy (hl. z KDE). ja KDE nemam a nebudu mit, a takoveto postrehy se mi muzou hodit. Myslim, ze se Ti povedl dobry popis MDV2006.0
Mam tu ale par postrehu, na ktere bych Te rad uporoznil: V dalším kroku se ukáže souhlas s licencí a je možné si nechat vyvolat poznámky k vydání. Prima, až na to, že je obé anglicky.
Licence je platna pouze v anglictine. (tedy zadne preklady nejsou oficialni - tedy platne.) Jaké však bylo moje překvapení, když jsme zjistil, že swap a druhý linuxový oddíl jsou uvnitř rozšířeného oddílu.
Nemyslim, ze je podstatne jestli byl ci nebyl pouzit extended, nabizi se lepsi vychytavka: swap jako hda1 a root jako hda2 a pak ostatni. To uz smysl myslim ma - alespon z hlediska vykonostni charakteristiky disku. Píšu si velké mínus z jednoduchého důvodu: začátečník si nainstaluje Mandrivu, samozřejmě netuší, co to je SSH. Domluví si se zkušeným kamarádem pomoc, on se mu tam bude chtít přihlásit přes SSH a nic...
Zadny "server" se nesmi nainstalovat automaticky. Melo by to primy a zasadni vliv na bezpecnost.
S tim kamaradem at si domluvi kam ma napsat urpmi open-ssh-server + service sshd start NE jinak! Proč neudělat panel dvouřadý?
proc mit panel?
proc nemit panel po strane? (pro kancelarske pc je to idealni).
proc proc... Čili změnu "k lepší podpoře hardwaru" hodnotím zásadním mínusem.
Tady neodolam, pripojim se ke kritikum "novatorstvi" MDV a budu jizlivy:
Jaky ma smysl: super novy (a neodladeny) X.org versus stare OO.org,KDE apod...
A ktomu jedna podotazka: kcemu je mi nejnovesi GCC, kdyz se odbornici shoduji, ze zde je vhodnejsi spise konzervativni pristup. PS: pokud by si rad neco "prevratneho, budes muset pockat az se rozvinou a stabilizuji vychytavky z nove koupenych technologii (linuxu).
ja osobne se tesim na smart (uz v 2006.0 se ho pokusim pouzivat), a doufam ze se dockam GUI ale synaptic a ne te pitome install/deinstall maskarady v MCC.
PS2: me osobne chybel v tom baleni akorat obal na dvojCD (na ty DVDcka). klidne i jen na CD, ale trosku me to zarazilo, ze tam neni.

[nikola]

Článek skutečně srovnává nesrovnatelné - krabicová verze jedné distribuce x download verze jiné, čili z tohoto hlediska je o ničem. Souhlasím, že má MDV 2006 nějaké chyby, ty však lze zcela snadno odstranit, zvláště, přečte-li začínající uživatel přiložené příručky. Rovněž bych neházel problémy hardwaru na problémy distribuce. Každy kdo již nějaké distro vyzkoušel musí uznat, že co distro, to jiný zádrhel s před tím bezproblémovým železem. Asi bych taky neodrazoval nové uživatele hláškami typu "nejlépe ne-nvidii a ne-ati". Moje osobní zkušenost s DVD - boot zcela bez problému, instalace (základ + LSB, vývoj, hry) za 12 minut (Athlon 2700+) - když porovnám s DVD SUSE 9.3 - instalace trvala 40 minut. Instalace grafiky (Radeon 9600XT) naprosto bezproblémová (fglrx), bootování včetně naběhnutí KDE do 30 vteřin (ani WinXP nezvládají). Rovněž přidání zdrojů (o FTP nemá cenu se bavit, vyřeší klik na jedno tlačítko) z DVD zcela bez problémů (pro neznalé, opět je tu příručka) a o množství softwaru bych rovněž polemizoval. Nastavení KDE bych nerozebíral, stejně si málokdo nechá implicitní, nehledě na to, že spousta uživatelů ho ani neinstaluje. A věta "I ve Slackwaru je možnost při instalaci zvolit VESA framebuffer a ten funguje." mě dorazila, protože autor skutečně neví, o čem píše. Chtěl jsem upozornit, že každé takové hodnocení či porovnávání je značně subjektivní záležitost, což chápu. (Např. bych vytkl SUSE, že mi neumí vypnout počítač ). Kdybych si proprvé nainstaloval Slackware, asi bych ho taky nechválil. Nechápu ale, viz začátek mého příspěvku, porovnávání neporovnatelného. Bral bych to skutečně jen v případě srovnání dvou komerčních, nebo dvou free-download verzí. (Mimochodem, jak byste hodnotil stažené, špatně vypálené distro, kdyby vám nebootovalo? Byla by to chyba distribuce, nebo hardwaru?)

[Martin]

Dobry den, na uvod musim rict, ze jsem v linuxu totalni lama, takze za pripadne blbe dotazy me nebijte... Ale zkousel jsem Mandriva 2006 a mam problem s grafickou kartou Matrox Perhelia APVe. Zkousel jsem bud vesa ovladac nebo mga a ani s jednim se mi vubec nerozjel X server. Tak se chci zeptat, zda vam to nekomu funguje s touto grafikou a pripadne co proto mam udelat? Ja jsem zkousel nainstalovat ovladace Matroxu v prikazovem radku, ale....jsem na to moc lama, pac instalacky k Nvidii nebo Ati jsou pomoci rpm, ale Matrox to ma jako binarni soubor, ktery se pak jeste musi nejak rekompilovat ci co a to uz moc nezvladam.

Pokud by sla nejaka rada nebo navod, nebo lepe na nejaky vhodny navod odkazat (ja hledal, ale nic vhodneho nenasel), tak bych byl moc rad. Dekuji

[maasha]

Zdravim, moc te asi nepotesim, ale s grafikou 'sou u mandrivy2006.0 stejny problemy jako byly s linuchama pred 5-10 lety.

Muj Matrox g400 s ni nechodil, protoze uz byl pry prilis stary, tak'sem si uspisil jeziska a zakoupil dnes uz obstarozni Nvidia 6600 a ... ta taky nechodi, protoze na to 6.9-1 xorg-cvs-ko proste nejsou ovladace.

to'sem si postezoval a ted rada: na druhym dvd je v adr. extra/thac dalsi verze xorg cvs20052010, zkus ji a vesa ovladac, nebo zkus ulovit na netu jeste novejsi xorg a snim zkus mga. Casem snad v updatech vyjde i stabilni verze a vynori se ovladace od vyrobci, zatim muzes zkusit konzolovou telavizi (hledej aalib

maasha

[Martin]

Tak jsem zkousel snad vse...jsem teda "franta user" takze je mozne, ze jsem nekde udelal chybu, kazdopadne ta Parhelie proste pod Linuxem poradn nechodi. V Mandrive nejde vubec, to se nespusti X ani s VESA ani MGA ani nicim jinym. Pod Suse sice jede jako VESA, ale zase jsem mel problem s druhym monitorem. Tak jsem se nasral, vytahl ze sestrina pocitace Matrox 6600 a jsem happy. Ovladace se instaluji bez problemu, neni potreba zadna kompilace jadra a Twinview funguje bez problemu.

Kazdopadne dekuji za radu. PS: kdo pouzivate Linux, tak se Matrox Parhelii vyhnete.

[mrzout]

Cela recenze se nese v subjektivnim posuzovani co je dobre a co ne.

Mandriva ma v defaultnim nastaveni za ukol byt co nejjednodusi pro vetsinu BFU a to se ji myslim dari.

Povazovat za minus jeji zjednodusene menu v KDE je s prominutim blbost, protoze se v nem BFU jiste lepe vyznaji a navic je mozne cele menu jednoduse prepnout do pravdepodobne tehoz stavu, na ktery je autor zvykly.

Stejne tak jsou nesmyslne pozadavky na upravu desktopu jako odstraneni ikon z plochy, dvojitej panel a pod. Vse je snadno realizovatelne behem 5 vterin, ale neznaleho BFU by takova vec mohla zmast. Mam v pameti, kdy jsme nasazovali linux v kancelarich a ja nadsene "vylepsoval" defaultni desktopy o spousty vychytavek -jestli to melo nejaky efekt, tak ze se toho uzivatelky zacli bat.

Jedine reseni by bylo na pocatku nevybirat jen z gnome/kde/atd. ale i z easyKDE a coolKDE, pricemz vsem zacatecnikum bych dal bez zavahani easyKDE.

add Xine - tady zcela subjektivne rikam, ze by me potesilo, kdyby nebylo v zakladni instalaci nic co s nim jakkoliv souvisi ;)

[midar]

Jak, jak to muzete pouzivat. sou to WINDOWSY. Snad jste presli k LINUXU a ne k LINUXU-WOKNAM, divim se vsem, kdo to pouzivaji.

[hajma]

chjo... to už radši JXP než tohle ...

[midar]

Jak, jak to muzete pouzivat. sou to WINDOWSY. Snad jste presli k LINUXU a ne k LINUXU-WOKNAM, divim se vsem, kdo to pouzivaji.

[white]

... nejsou to windows, je to gnu/linux ... :) ... pokud si v beznem zivote vystacis s konzoli, jiste se ti budou kolegove obdivovat, ale to je asi tak vsechno ...

[midar]

Prominte za to "zdvojeni".

[CZ_Iceman]

Srovnavat MANDRIVU a widle muze jen bud naprosto ortodoxni "konzolovy" linuxak , ktery zakysnul tak v roce 95, nebo clovek ktery opravdu nevi o cem mluvi !!! MDk je prudce pouzitelny linux nejen na desktop , ale pri serverovem nasazeni je taky velmi dobre a hlavne LEHCE pouzitelny. PS: Nikdo Te nenuti pouzivat "klikatka" a muzes vse delat v konzoli jako v kazdem jinem NIXu. "Klikatka" ulehcuji jen zivot zacinajicimu uzivateli a DRAKCONFu se to vcelku dari. Proste za ty kacky je ta distribuce naprosto pohodova a QCM odvadi dobrou praci.

[Mike]

Taky se priklanim ze je to dobre distro. Jednak mel jsem FC4, v zakladni casti nepodporovala system NTFS, coz kazdeho hned odradi. Drakconf je utilitka vice nez skvela, v FC4 jsem marne hledal, ale nevadi. No s mou GPU gForce2 MX zadny problem jela a tak jsem nainstaloval nvidia...xxxx...run a krom toho ze to chtelo kernel-source tak zaden problem, stacilo jen vyjet dat DVD a urpmi kernel-source, jak jednoduche. OO.org 2 bez problemu aj ceske. Jedine co mi v free distru chybi je XMMS. Jinak vyhradni spokojenost. DVD plne bootovatelne. KDE jde nastavit aj 2xklik na maximalizovani okna. Mam SB Live5.1 bez konfigurace jela.Zmena oproti 2005SE je

[kavol]

Jedine co mi v free distru chybi je XMMS.

vážně? mě nechybí ... (a přijde mi hloupé, pokud se "nevešel" na instalační média)

[Mike]

Ja mam free DVD stahnute z netu a tam xmms neni. No ja ted jedine Kaffeine at filmy, DVD co cokoli, ale jednako Winamp je Winamp pardon XMMS. No ja ho uz nemel ani na Mandriva 2005SE, tam taky neni at to jsou 3CD ci 1DVD

[kavol]

ok, instalační média jsem nezkoumal - a jak říkám, přijde mi blbý, pokud to tam není ... jen jsem reagoval na to, že "v distru" není - to je zavádějící, pořád je v repository, dokonce v main a ne jako contrib, takže podpora dobrá ...

[nikola]

Ve free distru máš beep, což je novější verze xmms. Ale amarok je amarok

[vencour]

Navíc se mi podařilo (šlo to samo od sebe) změnit úvodní obrázek a poprvý mi běží gkrellm, předtím se mi ho nedařilo rozchodit.

Teď se mažu ještě s Inkscape, buď chce nějaký knihovny, nebo je nějakej vadnej a ani se nerozjede, zkoušel jsem verze 0.40 - 0.43.

[Idealista]

Zdravim,
osoben sa mi zda ze autor clanku nadava na niektore veci, len preto aby nadaval.

Napr.
Ikona pre zobrazenie plochy - myslim ze mnoho uzivatelov ju pouziva a ja osobene tiez, davat za to minusku je dost premrstene. Kto chce ten si ju odstrani.

Monozstvo softveru - MDV je dovana na 2 DVD + zdroje z internetu. Kolko softu by este autor chcel?

Menu KDE - myslim ze je to vec zvyku, mne rozdelenie menu v KDE pride omnoho lepsie a prehladnejsie nez inde. Ked som si nainstaloval Debian, tak som z toho menu bol najskor troch zmeteny a tiez by som povedal ze je to horsie, ale da sa na to zvyknut.

Firefox-Konqueror - konqueror je urcite skvely nastroj, ale nahradit nim uplne Firefox by som si netrufol. Predsa len zobrazuje stranky lepsie ako Konqueror a je multiplatformovy, co znacne ulahcuje pracu vyvojarom na webe.

Mandriva ma svoje chyby,ktore dokazu cloveka ..., ale nie je tak hrozna ako to posobilo z clanku.

[kavol]

osoben sa mi zda ze autor clanku nadava na niektore veci, len preto aby nadaval.

no, to se ti nezdá, a už vůbec ne jen tobě osobně, kritizuje to tu víc lidí

Firefox-Konqueror - konqueror je urcite skvely nastroj, ale nahradit nim uplne Firefox by som si netrufol. Predsa len zobrazuje stranky lepsie ako Konqueror a je multiplatformovy, co znacne ulahcuje pracu vyvojarom na webe.

mno, spíše bych řekl, že "přeci jen zobrazuje IE-only stránky lépe ..." - a ani to není tak úplně 100% pravidlem ...

bohužel, KHTML kdovíproč přebírá některé bugy Gecka

[kavol]

... nahradit nim uplne Firefox by som si netrufol. Predsa len zobrazuje stranky lepsie ako Konqueror ...

hm, a jakpak zvládá nový Firefox třeba Acid2 Test? - Konqueror 3.5 v pohodě ...

[BlackShark]

Instaloval jsem Mandrivu 2006 i OpenSuSE 10.0 a obě distribuce mě mile překvapily. Často zmiňovaný problém s bootem z DVD u Mandrivi jsem nezaznamenal ani na jednom PC a ani na notebooku. Obě distribuce mě však zklamaly na notebooku, kde nedokáží nastavit WXGA rozlišení a nedokáží pracovat s integrovanou zvukovou kartou a je třeba zkompilovat vlastní jádro. Jinak jsou mé dojmy veskrze pozitivní na obě distribuce hodotím kladně.

[kavol]

... WXGA rozlišení ...

a to je které? - na Wikipedii jich uvádí šest ...

ach jo, proč musej lidi používat tyhle marketingový sračky, pardon, značky..ee teda označení, místo toho, aby řekli rovnou oč jde? (třeba říct o foťáku že "má VGA" je vyloženě zvrhlost )