Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejvyšší soud podpořil novináře Českého rozhlasu. Nařídil otevřít spor o uchovávání údajů o komunikaci (data retention). Uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud neprovede řádnou transpozici příslušné směrnice do vnitrostátního práva.
Minulý týden proběhl u CZ.NIC veřejný test aukcí domén. Včera bylo publikováno vyhodnocení a hlavní výstupy tohoto testu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol) a RDP klienta FreeRDP. Přehled novinek v ChangeLogu. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb (CVE-2024-32039, CVE-2024-32040, CVE-2024-32041, CVE-2024-32458, CVE-2024-32459 a CVE-2024-32460).
Google Chrome 124 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 124.0.6367.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 22 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byla vydána nová verze 9.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Novinkou je vlastní repozitář DietPi APT.
Byl vydán Mozilla Firefox 125.0.1, první verze z nové řady 125. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vypíchnout lze podporu kodeku AV1 v Encrypted Media Extensions (EME). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 125.0.1 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Valkey, tj. svobodný fork již nesvobodného Redisu, byl vydán v první stabilní verzi 7.2.5.
Na začátek, stejně jako loni, nejprve pár slov o Mandriva Linuxu 2009 CZ. Za jeho tvorbou stojí Ivan Bíbr a kolektiv (dále jako „autor“) a vydává jej CPress. Inu, Ivan má s psaním knih a článků o Linuxu letité zkušenosti. Například lidé, kteří si koupili některou z počítačových sestav Barbone, se s podobnou příručkou tohoto autora již setkali a já ji kdysi (na jiném serveru) označil za nejlepší, jakou jsem zatím viděl. Mandriva Linux 2010 CZ je oproti 2009 CZ sice o pár stránek kratší, ale obsahově bohatší a cenově shodná (aktuálně ~500 Kč). Obsahuje více než 400 stran o Linuxu a je to znát. Kniha je od první do poslední strany protkána praktickými radami o všech možných aspektech používání tohoto systému. Je vidět, že autoři se s popisovanými procesy, problémy a jejich řešeními setkávají pravidelně, takže přesně vědí, co do knihy napsat.
Graficky došlo k drobným úpravám oproti loňské knize. Je zde také zcela nová kapitola o použití systému na netboocích (o tom za chvíli podrobněji). Softwaru na DVD přibylo pár gigabajtů.
Instalaci z Extra DVD je nutné provádět až po nainstalování vlastního systému (přidání DVD jako dalšího zdroje pro instalaci nefunguje). Učinit tak lze poklepáním na dva instalační soubory v kořenu DVD; první je univerzální, druhý zvlášť pro české a slovenské uživatele. Instalovaný software zahrnuje mimo jiné: Acrobat Reader, Skype, Opera, Mplayer, UnRAR, českou nápovědu k OpenOffice.org a přidání dalších vhodných repozitářů do systému.
A nyní už ke knize.
Protože jde ale o evoluci (před)loňské knihy, nebudu zde letos již podrobně stejnými větami opakovat, co vše kniha obsahuje. Pročtěte si nejdříve loňský článek, dnes se zaměříme na změny.
64bitové procesory platformy x86 máme na trhu sice již 7 let. Ale z hlediska bezproblémovosti použití Mandrivy 2010 autoři knihy nadále doporučují (pokud nechce uživatel řešit problémy se stabilitou či horší podporou té či oné věci) instalovat 32bitovou verzi Mandrivy. Pochopitelně, pokud máte v PC třeba 6 nebo 8 GB RAM (nebo nedejbože více), pak patrně víte, do čeho jdete a svoji velkou paměť chcete využívat. Rada je určena především začátečníkům a je dobré, že v knize zazněla. Kapitola o instalaci dále zahrnuje komentáře k aktualizaci z Mandrivy 2009.1.
Další část knihy byla již kompletně přepsána pro standardní prostředí KDE 4 (KDE 4.3 autoři považují již za velmi povedené), nechybí ale pochopitelně ani popis druhého majoritního prostředí GNOME. Popisy zahrnují také plasmoidy, screenlety, Google Gadgets, nastavení 3D desktopů. Další změny této sekce knihy souvisí s vyřazením KDE3.
Prostředí KDE 4 a jeho nastavení je věnováno celkem 40 stran knihy, sám jsem byl (jako „neKDEista“) překvapen, co vše o KDE 4 a možnostech jeho konfigurace nevím. O GNOME se povídá na téměř 30 stránkách, taktéž velmi podrobně. Vše je protkáno ilustračními screenshoty, u kterých je pouze škoda, že jsou černobílé, nicméně to není výtka, jen konstatování. Přidání barevných stránek by knihu bezpochyby výrazně prodražilo.
U obou prostředí je i výčet standardních klávesových zkratek, který může sloužit jako rychlý přehled v případě, že v prostředí ještě zpočátku tápete. Kapitolu rozhodně hodnotím jako kvalitně sepsanou a přehlednou pro linuxového začátečníka.
Speciální pozornost si zaslouží nová kapitola knihy, s níž tým autorů reaguje na stále ještě mladý trend a obrovský úspěch malých, levných, avšak méně výkonných netbooků. Kapitola zmiňuje v této souvislosti dvě šikovná prostředí: Xfce a LXDE, opět včetně popisků.
V obecné rovině se zde dočtete i praktické informace o bezdrátových sítích na netboocích a o nastavení grafiky pro tyto stroje, které se vyznačují nižším rozlišením displeje. V neposlední řadě chválím tipy a triky pro práci s netbookem, kde jsou shrnuty informace o uspávání, nastavení frekvence procesoru, resp. úspory energie jako takové a regulace větráčků.
Tím je na necelé první polovině (~170 str) knihy uzavřena samotná Mandriva. Druhou část autoři věnovali aspektům linuxového desktopu, což záběr knihy rozšiřuje na všechny další linuxové distribuce.
Tuto část zahajuje přehled nastavení a základy používání vybraných linuxových aplikací v čele s kancelářským balíkem OpenOffice.org (8 stran). 7 stran je věnováno prohlížeči Firefox, včetně plug-inů a dalších „vymožeností“, poštovní klienty jsou probrány na dalších 5 stránkách, „moderní způsoby komunikace“ jako ICQ, Jabber a Skype následují hned poté.
Kniha dále pokračuje multimediálními tématy, o práci s obrázky, resp. fotografiemi se hovoří na 6 stranách, vedle obecných správců fotografií a prohlížečů zde zazní i pár slov o editoru GIMP (ale nelekejte se, na příručku GIMPu si skutečně nikdo nehraje). Hudebním programům jsou věnovány tři stránky, o to více chválím 12 stran na téma videa pod Mandrivou, které zahrnují jak seznámení s přehrávači, tak práci v editoru Avidemux, zálohování/tvorbu DVD, resp. DVD menu v dostupných nástrojích. Vše završuje logicky navazující pasáž o vypalování pod Linuxem.
V tuto chvíli má čtenář dostatek materiálu pro nastavení pracovního prostředí a ví, jak v Mandrivě provést většinu běžných uživatelských činností. Ale co samotný operační systém? Jeho nastavení, a tím je myšleno skutečně všechny drobné věci, které by vás mohly napadnout (zvukové karty, 3D desktop, tiskárny, myši, UPS, internetové připojení, uživatelé a skupiny, zálohování, sdílení i s Windows, zabezpečení/firewall, rodičovský dohled atd.), autoři věnovali téměř 50 stran knihy. V této kapitole najdete všechny potřebné rady pro nastavení operačního systému do podoby, kterou chcete.
Od systému je krůček k aplikacím. Správě softwaru, tedy balíčkovacímu systému, se věnuje další část knihy, na celých 43 stranách zazní jak základní rady pro instalace, aktualizace či odinstalace programů, tak pasáže o tvorbě vlastních balíčků.
Když už uživatel skutečně chce využít celý potenciál Mandrivy a neodradily ho ani pasáže o balíčkovacím systému, nabízí mu kniha i další vyžití: Základy práce v příkazové řádce. Na dvaceti stránkách provede dosud převážně klikajícího uživatele k pokročilejšímu využití systému pomocí příkazové řádky. Za touto mezí už leží celý linuxový svět a současně zde končí kniha, která by si vedle označení „Mandriva“ asi zasloužila i přízvisko „Stopařův průvodce po Linuxu, kapitola první“.
Ti bystřejší z vás, kteří počítají stránky, možná ještě čekají na vysvětlení, co se ukrývá na poslední padesátce. Jsou to různé praktické návody a odpovědi na často kladené dotazy, kde lze v rychlosti nalézt řešení řady problémů a zapeklitostí, které vás mohou v Mandrivě potkat.
Když jsem recenzoval loňské vydání této knihy, byl jsem nadšen. Práci Ivana Bíbra jsem znal již z dřívějška a kniha mě více než utvrdila v tom, že Mandrivě i Linuxu jako takovému a jeho společnému soužití s Windows, ať již na jednom disku, nebo v rámci sítě, skutečně rozumí. Jak se postupně rozšiřuje jak autorský tým, tak záběr knihy, stává se z ní stále lepší a lepší výtvor. Totéž platí i o Mandrivě 2010 CZ, která je dle mého nade vší pochybnost lepší knihou než její o rok starší sestřička.
Moje rada je tedy stejná jako loni: Pokud chcete s Linuxem začít, pokud chcete nainstalovat Linux někomu z příbuzenstva či přátel a současně se vám nechce odpovídat na každý „hloupoučký dotaz“ či lovit rady na internetu, zvolte „českou Mandrivu“. Na ní není ani tak zajímavé lisované DVD s Mandrivou 2010 Free, ani druhé DVD s dodatečným obsahem zahrnujícím řadu aplikací a českých vylepšení by mě nepřesvědčilo. Co dělá z Mandrivy 2010 CZ skvělou investici do vlastního rozvoje na linuxovém poli, to je právě ta výborná kniha, která jako správné víno, každým rokem zraje. A při ceně ~500 Kč snad netřeba nechat se dlouho přemlouvat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
9.2.2010 00:37
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
64bitové procesory platformy x86 máme na trhu sice již 7 let. Ale z hlediska bezproblémovosti použití Mandrivy 2010 autoři knihy nadále doporučují (pokud nechce uživatel řešit problémy se stabilitou či horší podporou té či oné věci) instalovat 32bitovou verzi Mandrivy. Pochopitelně, pokud máte v PC třeba 6 nebo 8 GB RAM (nebo nedejbože více), pak patrně víte, do čeho jdete a svoji velkou paměť chcete využívat. Rada je určena především začátečníkům a je dobré, že v knize zazněla.Další žvásty začátečníkům, do toho. V pravěku budeme ještě žít 100 let. Nedá se nic, než nesouhlasit. Už od doby, co jsem míval 512 MB RAM jsem používal 64bit systém a doporučím i ostatním. Všechno je pak o něco rychlejší (víc registrů, lepší optimalizace balíčků vzhledem k jisté přítomnosti SSE2 instrukcí na x86_64). Ale co, buďte si v pravěku, když to chcete. BTW už mám nějak málo novin na zatápění, asi je na čase vyprázdnit poličku a zatápět s knihami Mandrake Linux 10 a Mandrakelinux 10.1.
Pokud chcete používat více jak 900+/- MiB RAM tak mi minimálně z toho, co jádro musí dělat při potřebě přístupu k page cache z jaderného prostoru (zpracování adresářů, inodů atd), naskakuje husí kůže. Při každém přístupu se musí použít kmap/unmap a ty manipulují donekonečna se stránkovacími tabulkami. Říká se tomu HIGHMEM, pokud je jádro zkompilováno pro 64 bit nebo 32-bit mód do méně jak 1 GB (existuje ještě v nějaké distribuci takové jádro?) tak jsou tyto strašlivé funkce nahrazeny v podstatě prázdnými makry. Proti 64-bit tedy hovoří puze o něco větší spotřeba RAM a dřívější vytečení dat z cache vzhledem k potřebě 8 byte na každý ukazatel ve strukturách/objektech. Naopak konstanty v kódu většinou pro x86_64 nenarůstají, pro ukazatele však přibývá něco 64-bit prefixů. Celkově by to mělo být vyvážené nárůstem počtu registrů a volbou na přesuny do paměti mnohem výhodnější základní volací konvece funkcí. Ta je zase naopak citlivá například na opomenutí použití va_copy a jiné chyby v používání funkcí s proměnnými parametry. Potíž je s binary-only kodeky a zatím někdy nedotaženou optimalizací některých knihoven využívajících ručně psaný x86 assembler.
Viz jaderné noviny -20. 1. 2010
Obecně bych ale již pro systémy s více jak 1 GiB RAM dnes volil 64-bit jádro. Volba user-space je pak otázkou. 32-bit trošku lépe využije případně nedostatečně velkou paměť, ale je možné, že pro některá zařízení a volání může vrstva 32-bit kompatibility pro 64-bit jádro obsahovat chyby nebo být nedotažená. Některé programy pro 64-bit mohou zase dělat potíže. Na systémech <1 GiB je volba 32-bit vzhledem k menším paměťovým nárokům jasná. 64-bit také může být nevhodný pro starší procesory Intel do kterých byl sice 64-bit mód integrován ale jen jako doplněk a některé instrukce zpracovávají v 64-bit režimu o něco pomaleji. Linux je svobodný systém a tak vám nezbývá něž se svobodně rozhodnout nebo se sobody vzdát a přijmout to, že za vás rozhodne někdo jiný, ať již distribuce nebo dodavatel jiného systému.
9.2.2010 10:11
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
9.2.2010 11:23
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
32bit není pravěk, je to reakce na fakt, že s 64bit mohou být stále problémy
Jsou s tím problémy? V minulém hPodu se někdo (s jasným náběhem na flame) ptal jestli ATI neb nVidii. Odpověď byla: my se v tom nevyznáme, ale s nv je méně problémů. Což mě teda nadzvedlo ze židle nikoli k vůli značce. Nic o tom neví, ale přesto to takhle jasně rozhlásí. Tohle 64 a 32b mi přijde totéž. Kdysi (když 64b nebylo ještě tolik rozšířené) někdo prohlásil, že jsou s tím problémy a od té chvíle se to bude pořád papouškovat.
9.2.2010 11:25
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
9.2.2010 11:32
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
9.2.2010 11:38
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
když chceš odpovídat tím, že v 64bit os můžeš pouštět 32bit aplikace, tak na to já zase můžu reagovat tím, proč teda nmít 64bit os.Protože většina aplikací 64bitových je.
Sun Java, pokud vím, funguje na 64bit bez potíží.+1 Kdysi jsem narážel na absenci java web start, ale už ani to neplatí a 64bit jdk mi teď přijde funkčností ekvivalentní 32bit verzi.
9.2.2010 12:41
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
ono když chceš odpovídat tím, že v 64bit os můžeš pouštět 32bit aplikace, tak na to já zase můžu reagovat tím, proč teda nmít 64bit os.
Jenže takhle to je. Zatím nejsou všechny app zkompilované pro 64b, ale nějak se prostě přejít musí. A nepřejde se tím, že se 7 let "po té" bude stále doporučovat 32b OS.
9.2.2010 15:17
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
9.2.2010 12:33
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
9.2.2010 12:43
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
pokud neexistuje explicitni potreba mit linux (typicky kvuli nejake aplikaci) v 64bit modu tak 64bit je zbytecny
??? To skoro zní, jakoby někdo určil, že jediné správné je 32b a je nutné hledat důvody pro 64b. To je snad dané hardwarem, ne? Jestliže mám 64b HW, tak tam dám (nejsou-li vážné důvody proti) 64b OS.
9.2.2010 23:42
mikirc | skóre: 19
| blog: MikiSoft
| Vsetín
9.2.2010 12:35
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
Na druhou stranu mít v 64b 2x míň výkonnou grafiku, je prostě úžasné, žeNevím, co máš za grafiku, ale tady nebude na vině 64bit systém, ale nějakej patlal, co ty ovladače podělal.
)
10.2.2010 00:25
mikirc | skóre: 19
| blog: MikiSoft
| Vsetín
10.2.2010 09:33
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
.
Až na jeden rozdíl. Firefox verze 3.6 stažený ze serveru czilla.cz (asi 32 bitová verze) po rozbalení v 32-bitové Mandrivě normálně funguje. A v 64-bitové verzi Mandrivy nefunguje. Po následné aktualizaci mi řekl správce souborů, že je nutné stáhnout asi 100MB balíčků. Všechny měly koncovku i586, což jsem viděl prvně, že chce stahovat 32-bitové balíčky. Tak jsem si řekl, že to bude v souvislosti s tím firefoxem. Tudíž jsem to povolil. Ale ani po nainstalování této obludnosti, se firefox 3.6 nerozjel. Bohužel nevím jak to odebrat. Ale asi to nevadí, tak jsem to neřešil.
Je to asi podobné, jako při aktualizaci to chtělo nainstalovat thajské písmo. Já Thajsky nepotřebuji, tak jsem si řekl, že tu thajštinu odeberu. Bohužel systém řekl, že pokud budu chtít odebrat thajštinu, tak musím odinstalovat komplet KDE4. Myslím, že to dělalo asi 700MB (určitě toho bylo hodně). Což mě docela nemile překvapilo. Tak jsem thajštinu ponechal. Samozřejmě Mandriva je kompletně česky, aspoň jsem si nevšiml, že by to na mě někde psalo thajsky. Myslím, že bych to poznal.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.2.2010 06:13