NetBSD 2.1 - 1 (instalace)

24. 11. 2005 | Martin Tesař | Recenze | 14598×

O tomto členu *BSD rodiny Unixů se šíří pochvalné zvěsti, zejména co se týká výkonu na starších a slabších počítačích. Snad proto se ho odhodlává vyzkoušet čím dál více nováčků. A skutečně, jak se můžete přesvědčit z následujícího popisu, úspěšná instalace NetBSD není nutně záležitost pouze pro geeky.

NetBSD pro začátečníky?

Zatoužíte-li zkusit "něco jiného" než Linux, ať už z jakýchkoliv důvodů, na stejném hardware a používat stejné programy, nabízí se několik *nixů z rodiny BSD: FreeBSD, OpenBSD nebo třeba právě NetBSD. Ačkoliv se počátky tohoto operačního systému datují až do roku 1993, žije dosud ve stínu svého populárnějšího bratra FreeBSD. Soudě však podle dotazů v komunitních fórech, získává si v poslední době stále více příznivců, kteří jej úspěšně provozují nejen jako server, ale také jako svůj hlavní desktopový systém.

Ty pravé důvody k přechodu na NetBSD jistě nastíní (třeba v diskusi pod článkem) povolanější; na první pohled hovoří pro NetBSD deklarovaný cíl maximální možné čistoty kódu, s tím související maximální přenositelnost na různé platformy a také dobrá pověst o hardwarové podpoře, stabilitě a výkonu systému (zvláště na slabších počítačích).

Uživatel Linuxu jistě s úlevou zjistí, že i v NetBSD se běžně používá známý grafický systém X Window (výchozí XFree86 4.4), že může provozovat populární desktopová prostředí jako jsou KDE a Gnome a že jsou portovány téměř všechny z Linuxu známé aplikace v nejnovějších verzích. Zbylý prostor pro případná přání vyplňuje softwarová emulace linuxového prostředí, která umožňuje spouštět binární linuxové programy, aniž byste museli kompilovat vlastní verzi (např. prohlížeč Opera, který se jako binární verze pro NetBSD nedodává) - a ne, není to ani trochu pomalejší: vůbec to nepoznáte.

Proto se v rámci malého slabikáře linuxových distribucí podívejme očima začátečníka i na tento jeden nelinuxový systém, přesněji řečeno na to, jak si poradit s instalací nejnovější verze NetBSD 2.1. Možná také zjistíte, že ač o *BSD systémech koluje, že jsou "více hardcore" než obecně Linux, není se ho třeba tolik bát. Máte-li už nějaké zkušenosti s Linuxem, budete si hned připadat jako doma.

Přesto je třeba na závěr tohoto povzbudivého úvodu vyslovit malé varování, zejména pro začátečníky: komunita uživatelů kolem NetBSD je ve srovnání s Linuxem stále ještě poměrně malá; proto nemůžete spoléhat na dokumentaci, výchozí lokalizaci ani na komunitní podporu v češtině. Také si buďte vědomi, že nemusí úplně samozřejmě fungovat všechny postupy a aplikace, které znáte či nastudujete z Linuxu.

V každém případě však získáte instalací a používáním NetBSD zajímavé nové zkušenosti, které nezřídka uplatníte i v případě, že se vrátíte zpět k Linuxu s konstatováním, že není o co stát.

Instalační média

Jestli si bude váš hardware s NetBSD rozumět, můžete vyzkoušet nanečisto a bezbolestně pomocí LiveCD s NetBSD (verze 2.99.7), které, ač koncipováno primárně jako rescue CD, obsahuje kompletní desktopové prostředí KDE 3.4.2 (vedle dalších štíhlejších okenních manažerů). Nezapomeňte však, že není určeno pro naprosté začátečníky ani oficiálně podporováno a že tedy budete muset provést pro zdárný start KDE několik ručních nastavení. Na druhé straně, nebojíte-li se anglicky psané dokumentace, zvládne to podle návodu skutečně každý.

Jako uživatelé Linuxu budete patrně instalovat na 32bitovou platformu i386 (případně amd64), i když třeba právě vám doma překáží některá z těch více než padesáti podporovaných a můžete si tedy vybrat i pro ně příslušné instalační médium. NetBSD tak nějak počítá s tím, že máte přístup k internetu, a proto můžete samozřejmě instalovat i pomocí vyrobené bootovací diskety ze sítě či přes FTP přístup.

V normálním případě je nejschůdnější stáhnout obraz ISO patřičné architektury (tedy 178 MB i386cd.iso nebo 146 MB amd64cd.iso) z některého mirroru; sem tam nabízejí rozličné e-shopy zasílání CD či DVD obsahujících kromě základního systému také všechny podstatné programové balíčky a zdrojové kódy. Na staženém CD budete mít k dispozici pouze základní systém, který na běžný desktop budete muset doplnit stažením potřebných souborů přes internet (s čímž vám pomůže správce balíčků pkgsrc).

Na rozdíl od FreeBSD, který vyžaduje instalaci na jeden ze čtyř primárních oddílů pevného disku (primary partition, označované v Linuxu čísly 1-4), lze NetBSD nainstalovat i na rozšířený oddíl (extended partition). Ten si ovšem musíte nachystat předem, protože jak se zdá, instalační program dokáže vytvořit nově pouze primární oddíly, jejichž počet je omezený. Také je dobré vědět, že ačkoliv NetBSD poskytuje vlastní zavaděč (bootloader), který dokáže detekovat a zavádět jak MS Windows, tak samozřejmě Linux, je možné zavádět NetBSD také vpravdě univerzálním a mezi uživateli Linuxu rozšířeným zavaděčem GRUB. Bez problémů tedy můžete na jednom počítači provozovat vedle MS Windows a Linuxu také NetBSD, aniž byste museli na svůj oblíbený zavaděč rezignovat.

V dalším textu popíši instalaci základního systému na 3. (primární) oddíl prvního pevného disku na starším PII 400 MHz s 320MB RAM.

Příprava instalace systému

NetBSD obsahuje textového průvodce instalací, který nevyžaduje nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, kromě jazykových. Vedle výchozí angličtiny si můžete vybrat ještě jazyk francouzský, německý či polský. Český jazyk však stejně jako české nastavení klávesnice nejsou během instalace k mání.

Samotný proces instalace však neskrývá žádné záludné překvapení. Po nabootování z CD-ROM a výběru jazyka je spuštěn skript sysinst, který můžete později použít i pro správu systému: nabízí kromě instalace ještě upgrade, vstup do rescue shellu či poinstalační nastavení (k těm se dostaneme později). Na začátku si logicky vybereme instalaci na pevný disk.

zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)

V NetBSD se potkáme s poněkud jiným označováním pevných disků, než na jaké jsme zvyklí v Linuxu; konkrétně se moje dva disky hda a hdc jmenují v NetBSD wd0 a wd1, nicméně odlišit ten první a druhý jde i tak docela lehce. Budu instalovat na 3. oddíl prvního disku (tedy linuxový hda3), který si pomocí instalátoru teprve vytvořím.

Typ instalace zvolím pro začátek Full (plnou), ačkoliv v případě hardwarových či jiných potíží nebo máte-li speciální požadavky, je možné vybrat speciální jádro (např. i pro laptop) nebo naopak různé části systému jako třeba grafické prostředí či hry neinstalovat. Kompletní instalace základního systému zabere bez X Window něco kolem 300 MB, s X asi o 50 MB více, proto se nemusíme bát, že nám při instalační proceduře dojde místo.

zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)

Vývojáři NetBSD se nepřipojili k dalším open source iniciativám a setrvali ještě ve výchozím nastavení u XFree86 (momentálně ve verzi 4.4; s jednoduchým odůvodněním, že licence XFree86, která ostatním tolik vadí, se stejně licenci NetBSD podobá); pokud jste tedy již zkušenější uživatelé a dáte přednost Xorg, bude možná snazší grafické prostředí při instalaci základního systému přeskočit a doinstalovat je za asistence správce balíčků později.

Instalátor ještě kontroluje geometrii disku (začátečníkovi nezbude než doufat, že s ní bude spokojen, protože v případě problémů by se stejně musel obrátit na zkušenější) a nabídne editaci tabulky diskových oddílů.

Poznámka k instalaci zavaděče

Jak už bylo zmíněno, instaluje NetBSD vlastní zavaděč, který dokáže zavést jak případné ostatní linuxové systémy na vašem počítači, tak MS Windows. Je však poněkud strohý a také případné úpravy v něm by se na souborovém systému FFS z linuxového LiveCD neprováděly zrovna nejpohodlněji. Proto jsem dal (věřím, že jako většina uživatelů dual- či trialbootu) přednost vlastnímu zavaděči GRUB, který mám dávno nainstalovaný a který dokáže nastartovat i NetBSD.

Přesněji řečeno stejně jako v případě MS Windows pouze nastartovat nativní zavaděč systému, což sice vypadá na první pohled složitě (GRUB nastartuje vlastně zavaděč NetBSD a ten pokračuje v zavádění systému), v praxi však funguje úplně jednoduše.

Jen nesmíte při instalaci nechat zapsat zavaděč NetBSD do MBR (Master Boot Record), kde je právě už zmíněný GRUB. To vše za nás obstará instalátor, jen je třeba správně a s rozmyslem odpovědět na kladené otázky. Nebudeme také nic přidávat do Boot Menu, ať si instalátor křičí, jak chce, ani činit oddíl s NetBSD aktivním (bootujeme přece z GRUB, který je úplně jinde). O úpravě GRUB se zmíním na patřičném místě, totiž při prvním rebootu, nyní pokračujeme v editaci tabulky oddílů disku.

Rozdělení pevného disku

Práce s editorem tabulky oddílů disku je podobná práci se známými nástroji fdisk či cfdisk. Pokud ještě nemáme vytvořený patřičný oddíl, vybereme část označenou jako unused (nepoužitá) a přiřadíme patřičné údaje (druh NetBSD, velikost, nebudeme oddíl aktivovat, instalace ANO, do boot menu ji nechceme přidat, neboť nebudeme používat nativní NetBSD zavaděč, jak bylo řečeno výše). Následuje ještě rozdělení oddílu NetBSD na pododdíly pomocí nástroje BSD Disklabel.

zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)

Můžeme si zvolit, zda celý oddíl věnovat kořenovému adresáři (/) nebo zda chceme oddělené adresáře /home či /usr a podobně. Jelikož můj NetBSD bude sídlit uvnitř jednoho jediného oddílu a jelikož začátečník není obvykle s to správně odhadnout budoucí potřebné velikosti jednotlivých adresářů, nabízí se přijmout automatické rozdělení oddílu. Automaticky se vytvoří též zvláštní oddíl swap (navrženo pouze 128 MB, což by mohlo uživatelům Linuxu připadat málo, mohu však říci, že NetBSD je zjevně na swapovací prostor velmi nenáročný - s fyzicky 320 MB RAM spolu se 128 MB swapu jsem zatím nepozoroval nějaké problémy s nároky na paměť ani za plného provozu KDE, ani při kompilaci programů). Zmiňme ještě, že od verze 2.0 byl portován na NetBSD také souborový systém UFS2 známý z FreeBSD, který můžete zvolit místo výchozího FFS.

zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)

Zde se opět setkáme se zvláštním označováním diskových oddílů: můj kořenový adresář bude označen písmenkem a, swapovací oddíl písmenkem b a další dva oddíly na disku (jeden je typ msdos a druhý linux) dostanou nehledě na fyzické pořadí na disku písmena e a f (c a d jsou rezervovány pro NetBSD oddíl resp. celý disk a nelze je tedy editovat). Na konci procedury rozdělení oddílu dostaneme naposledy šanci celou akci odvolat a vrátit se do výchozího bodu instalace - začátečník si tak může celý proces vícekrát projít a vyzkoušet různé nabízené varianty, dokud nezíská jistotu. Pokud jsme si nastavením jisti, necháme zapsat provedené změny na disk.

Vlastní instalace

Následuje výběr instalačního média (což může být kromě popisované instalace z CD-ROM např. instalace ze sítě, z internetu přes FTP a další), opět potkáme poněkud nezvyklé značení zařízení CD-ROM mechaniky jako cd0a a pak již probíhá svižná instalace. Hotovo bylo na mém stroji za slabých pět minut.

zdroj: netbsd.org (NetBSD Guide)

Sysinst vám ještě prozíravě před rebootem nabídne provést některá základní nastavení systému, jako je výběr časové zóny, metody šifrování hesla, pak vás vyzve k zadání hesla administrátora (root), přičemž nestoudně jednoduchá hesla budou nejdříve odmítnuta (trváte-li však na svém, nakonec se podvolí, kdo chce kam...). Na výběr dostanete i shell (sh, ksh nebo csh - v Linuxu populární bash ve výchozí nabídce není, je třeba jej doinstalovat).

Také se vám dostane prvního záchytného bodu, že totiž byste měli po rebootu začít editací konfiguračního souboru /etc/rc.conf (v němž korigujete podle potřeby výchozí nastavení z /etc/defaults/rc.conf). Hotovo, tečka, reboot.

Nastavení zavaděče GRUB

Pokud jste nechali nativní zavaděč NetBSD nainstalovat do MBR, měl by vás po restartu uvítat přímo ten; dáte-li jako já přednost GRUB, čeká vás ještě malá úprava startovacího menu. Nejlépe tedy spustíme v tomto okamžiku nějakou distribuci Linuxu z pevného disku či z LiveCD a přidáme do /boot/grub/menu.lst několik řádek, které zajistí spuštění zavaděče NetBSD:

title NetBSD
rootnoverify (hd0,2,a)
makeactive
chainloader +1

Není zde místo na podrobný rozbor těchto povelů (viz raději dokumentaci k zavaděči GRUB), zastavme se jen u parametru, který sděluje umístění kořenového oddílu (a tím i vlastního zavaděče) NetBSD, samozřejmě v terminologii GRUB. Malé opakování: linuxový hda je v GRUB (hd0), třetí oddíl, tj. hda3, označuje GRUB jako (hd0,2) a to malé "a" označuje první část oddílu se souborovým systémem NetBSD. Budete-li instalovat NetBSD na 2. oddíl prvního disku, bude tedy zápis vypadat takto:

rootnoverify (hd0,1,a)

Nyní bude startovat NetBSD tak, že se po výběru patřičného menu v GRUB teprve zavede zavaděč NetBSD (v praxi tedy uvidíte další odpočítávání, timeout, které můžete později zkrátit třeba na pouhou sekundu). Sám boot NetBSD je ve srovnání s výchozími nevyladěnými booty různých linuxových distribucí spíše bleskový, proto tohle malé zdržení mně osobně vůbec nevadí.

Poinstalační nastavení

Zde bych mohl vlastně s klidným svědomím skončit, protože i když vás po úspěšném bootu vítá pouze strohá řádka login:, operační systém NetBSD nainstalovaný máte. Pravda, v této podobě však pro začátečníka prakticky nepoužitelný, a proto přidám dobrovolně ještě několik základních fíglů, které vám zpočátku trochu ulehčí život (ale v žádném případě nenahradí nahlédnutí do příruček a návodů, které vám doporučuji před instalací prostudovat).

Prvně se musíte přihlásit jako root (pamatujete si to heslo zadané při instalaci, že ano?). Jako root však pracovat běžně nebudeme, proto přidáme normálního uživatele, který se bude do administrátorského režimu v případě potřeby přepínat povelem su. Pro podrobnější vysvětlivky odkazuji na různé manuály a učebnice, nyní jen tolik, že uživatel martin příslušný do skupiny wheel (uživatelů, kteří mají povoleno přepnutí do administrátorského režimu) se přidá tímto povelem:

# useradd -m -G wheel martin

Heslo přidáme povelem:

# passwd -l martin

Budete dvakrát za sebou dotázáni na heslo, a pak už se můžete přihlásit (a pravidelně přihlašovat) jako běžný uživatel. Budete-li chtít používat DHCP pro spojení k internetu, přidejte ještě do konfiguračního souboru /etc/rc.conf tento řádek:

dhclient=yes

Jste-li v síti, nezapomeňte specifikovat hostname (networkname).

Přidat do konfiguračního souboru, to se lehce řekne; protože NetBSD používá jako výchozí textový editor vi, bude velmi užitečné, když se právě teď seznámíte aspoň s těmi nejužívanějšími povely (ukončit bez uložení změn je ESC následováno :q!).

Na závěr ještě dva základní příkazy pro korektní vypnutí popř. restartování systému. Jsou to shutdown -h now (vypnout) a shutdown -r now (restart), jimž byste měli dávat přednost před prostými halt a reboot, hlavně v případě víceuživatelského systému nebo probíhají-li na vašem systému databázové procesy.

# halt
# reboot

V příštím článku se zběžně podíváme na konfiguraci grafického prostředí X Window (jež se neliší od té linuxové) a podrobněji na instalaci programů v NetBSD.

       

Komentáře

[genius2000.log]

Pekny clanek. Hned jdu zkusit nainstalovat NetBSD na moji 386tku (DX40 a neuveritelnych 24MB ram) :) .

[David Ježek]

hele to zni slibne. ze bych to zkusil na svoji prave dorazivsi 486dx5-133, 16mb ram? teda pokud funguje, to este musim testnout

[genius2000.log]

Kde se da takova DX5tka sehnat? Kamos ma treba 32MB kratkej sim.

[anyd]

tlesk tlesk ... vono sice na tom installu vlastne nic neni ;o) ale i tak hezke ...

[fewq]

Vyborne, doufam, ze tento clanek bude mit aspon 50 dilu, aby clovek poznal i zakouti tohoto OS

A i kdyz jich nebude, tak i tak je to super, ze to nekdo napsal, dekuji

[Michal Vyskočil]

Český jazyk však stejně jako české nastavení klávesnice nejsou během instalace k mání.

Aneb, jak jsem si aktivně zapnul českou klávesnici při instalaci Slackware a potom jsem nemohl napsat _ .

...konkrétně se moje dva disky hda a hdc jmenují v NetBSD wd0 a wd1

Znamená to, že ve všech BSD systémech se disky jmenují podle výrobce?

Jinak moc pěkný článek, těším se na pokračování.

[q]

nevim, kde se ta povera vzala...

jmena zarizeni jsou obvykle {ovladac}{poradove_cislo}; vsechny ide disky maji samozrejme jeden ovladac (na netbsd je to wd)

[Michal Vyskočil]

Asi proto, že wd připomíná Western Digital . Nebo možná kvůli tomu, že se na FreeBSD síťovky také jmenují podle ovladačů.

[nigol]

Nebo mozna proto, ze se driv pouzivalo pro oznaceni pevnych disku Winchester -> Winchester Disk -> wd

[maník]

Výborný článek, moc se těším na další díly!

[alex]

Instalace včetně spouštění z LILO je velmi rychlá a více méně bezbolestná (jen ten způsob zobrazování rozdělení disku se mi zdál zmatený, několik neexistujících particí "unused" s nulovou délkou, kterými to prokládalo stávající linuxové partice mne postrašilo, ale nakonec to bylo benigní).

Teď se MOC těším na pokračování článku, protože se snad dozvím jak nahodit myš (myší démony, které tam jsou, neumím přinutit, aby chodily s obyčejnou logitech ps/2 myší), jak nahodit síť (zdá se mi, že to neumí hardware - obyčejná síťová karta, v linuxu ovladač 8139too), jak nahodit X (pokouší se to mačkat obyčejnou nvidii nějakým ovladačem framebufferu, ale po zablikání obrazovky XFree86 spadne s nicneříkajícími bláboly - snad až na jeden o chybějícím core pointeru, tedy myši) a jak tam dostanu nějaký lidský shell (zsh, bash) a pak snad nějaký ten mc, links a tak. O rozlišení konzole vyšším než 25x80 ani nemluvím, to bych raději než (K-iste prominou) celé KDE.

a.

[David Jaša]

Ad síťovka - ta mi automaticky fungovala a hlásila se jako rtk0.

[xkesh]

Teď se MOC těším na pokračování článku, protože se snad dozvím jak

Abych nezivil falesne nadeje, tak se v zadnem pripade nedozvite vic nez si muzete precist tady. Napr. jelikoz mi mys, sitovka i rozliseni funguji out-of- the-box, tak specialni problemy taky resit nemohu (nemam na to ani cas, ani problemove HW zdroje). Berte ten clanek jako jemne natuknuti toho, ze neco jako NetBSD existuje a toho, jak muze vypadat takova instalace v praxi. V tomto duchu je i to pokracovani...

Jo, kdyby se nasel nejakej NetBSD-geek, co ale nerad pise a proto nepise, tak jsem ochoten s nim pripadne na specialnejsich clancich spolupracovat :)

[alex]

děkuji, ještě s tím chvíli budu bojovat. Je to zábavnější než bramborový chlapík.

[Michal 'Mišú' Úradník]

Celkom zaijímavé aj keď trošku staršie porovniae OS: http://bulk.fefe.de/scalability/

[Daniel Hrotek]

Dobry den.

Spravny prispevek.

Jen dodam pro upresneni, ze tam testuji FreeBSD 5,1. a to znamena, ze byla na zacatku vyvoje v 5 kove rade.

Takze bych do testu volil v te dobe - tak FreeBSD 4,9, pak by to byl jiny hukot a trochu ferovka. Ale vyvojovou 5,1 na jejim pocatku, hm, to se neni cemu divit, ze z toho leze kde co

Az tam budou testovat aspon takove FreeBSD 5.8 a Linux s poslednim jadrem 2,4 a 2,6 a Open + NetBSD, pak to bude opet vypadat "jinak".

Kdo zna system vydavani versi u FreeBSD je mu jasne, co tam "testovali".... a o cem mluvim.

[Vskutečnosti Saýc]

on zkousel i 4kovy freebsd a dopadlo to jeste hur, viz nize.

[Daniel Hrotek]

Dekuji, ja to kdysi jen proletel a nyni tez, pak samozrejme pardon.

Dan

[cuba]

1) FreeBSD 5.8 jeste neni. Posledni 5.x je 5.4, jinak 6.0

2) zakladni porovnani najdete na os.t1.cz jsou tam: Free/Net/Open/DragonFly{BSD} a Linux

[Daniel Hrotek]

Jasne, ja tam psal, ze by "mohl" porovnavat, jiste, jeste neni.

[Belialus]

Chcel by som opytat ci je mozne nainstalovat NetBSD na 130MB disk, tak aby tam ostalo miesto na Apache a nejakych aspon 30MB volneho miesta ? Dik

Inak PC je Intel P166, 40MB ram, 10Mbit Eth, 130MB Hdd

[xkesh]

Chcel by som opytat ci je mozne nainstalovat NetBSD na 130MB disk

Tvrdi se, ze ano - kazdopadne muzete pri instalaci zvolit jen maximalni minimum :)) a vyzkouset to (a pak o tom napsat zpravu :)

[m$ lipo $m]

neni problem base ma neco kolem 80 mega

[Vít Heřman]

Mozne to urcite je, ale v tom pripade vam doporucuju toho nainstalovat co nejmene a baliky radeji instalovat binarni, protoze a) nemusite instalovat kompilatory cimz usetrit hezkych par MB b) nebude potreba tolik zavislosti (na kompilace je jich potreba vice nez na instalaci binarnich balicku). Jinak by to melo fungovat celkem bez problemu, ostatne ja jsem sveho casu mel Apache+mSQL+PHP3 (vse funkcni) na 386ce a cely system zabiral cca 3,5MB :)) Ovsem nebylo to NetBSD ale Linux (mnou rucne orezany Slackware 3.2). Bohuzel uz jsem o ten disk asi prisel a znovu se mi to delat nechce :))

[jiri.b]

si zkompiluj netbsd na rychlym boxu, vyhaz vsechno co nepotrebujes a pak si udelej release a ty tgz rozbal na cilovy disk a uprav bootovani a /etc/fstab a melo by to chodit :)

netbsd ma fajne cross-compiling, jsem si jednou zkompilovat netko na gentoo a udelal si tak instalacni cd, tehdy bylo 1.6.x a ja si tak zkombajnoval 2.0 coz bylo jeste nejaka beta nebo co...

proste mk.conf a vyhazel bych lpd, kerberos, ppp a spoustu dalsich kravin

jirib

[amnesiac]

Možná by stálo za upozornění, že při instalaci je možné zvolit druh souborového systému pro kořenový a případné další oddíly a že např. takový FFSv2 (UFS2 z FreeBSD) je rychlejší a na desktop dostatečně stabilní než výchozí FFS v. 1 . A mountování se softdep výkon ještě zlepší.

[pc]

Muzete poslat nejake vysledky benchmarku? Nevidim duvod proc by UFS2/FFSv2 mel byt rychlejsi nez FFSv1, na druhou stranu si dovedu predstavit duvody proc by mohl byt pomalejsi (2x vetsi inody a jine datove struktury). Samozrejme se rad necham presvedcit konkretnimi fakty . Vim ze newfs a fsck jsou na UFS2 rychlejsi, ale jde mi o vykon v beznem provozu.

[xkesh]

Možná by stálo za upozornění, že při instalaci je možné zvolit druh souborového systému pro kořenový a případné další oddíly a že např. takový FFSv2 (UFS2 z FreeBSD) je rychlejší a na desktop dostatečně stabilní než výchozí FFS v. 1 . A mountování se softdep výkon ještě zlepší.

Diky za upozorneni, zaslal jsem redakci doplneni. Jestli je UFS2 rychlejsi na beznem desktopu, to ale nevim, zatim jsem o tom nic takoveho necetl, proto se omezim jen na poznamku.

[Ľubomír Host]

Mam notebook s 80G diskom a chcem na neho dostat este dalsie 2 systemy. Konkretne NetBSD a OpenBSD.

Momentalne rozdelenie disku:

# fdisk -l

Disk /dev/hda: 80.0 GB, 80026361856 bytes
255 heads, 63 sectors/track, 9729 cylinders
Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes

   Device Boot      Start         End      Blocks   Id  System
/dev/hda1   *           1         612     4915858+   b  W95 FAT32
/dev/hda2             613        1221     4891792+  a6  OpenBSD
/dev/hda3            1222        1830     4891477+  a5  FreeBSD
Partition 3 does not end on cylinder boundary.
/dev/hda4            1831        9729    63448717+   5  Extended
/dev/hda5            1831        1833       24066   83  Linux
/dev/hda6            1834        9729    63424588+  8e  Linux LVM

Oblasti hda1, hda3, hda4, hda5, hda6 su uz obsadene a nemozem s nimi hybat. Do /dev/hda2 by som chcel dostat OpenBSD a NetBSD (rozdelit im to na dalsie slice). Aky typ oblasti nastavit pre /dev/hda2? Je vobec mozne dosiahnut to, co chcem? O obmedzeniach na 4 primarne oblasti a pod. viem.

[Viliam Púčik]

Zdravim,

mozno by pomohlo nasledujuce HOWTO: http://www.faqs.org/docs/Linux-mini/Multiboot-with-GRUB.html. Stacilo by pomocou GRUB skryt resp. odkryt niektore partiticie (hide(hd0,0), ...) a dalej instalovat *BSD ako Windows 98.

[pc]

řekl bych že NetBSD i OpenBSD do jednoho MBR oddílu ("slice") nacpat nepůjdou a bez logického oddílu se neobejdete. Vzhledem k tomu že navzdory článku NetBSD omezení na 4 primární oddíly nemá, udělal bych logickou partition pro NetBSD (hda7 třeba) a v té primární nechal OpenBSD.

[Andrej]

BSD je rozodně zajímavý systém. Já jsem zkoušel live distribuci Freesbee, která která vychází z FreeBSD. Překvapilo mě, že to CD na mém notebooku bezchybně nabootovalo do grafiky v plném rozlišení. (Speciální věci jako zvukovka, modem, WiFi a infraport nefungovaly, ale grafika i síť "po kabelu" byly bez problémů.)

Když se podívám na tenhle starý benchmark, NetBSD tam končí často velice špatně, stejně jako OpenBSD. Změnilo se od té doby něco?

Taky by mě zajímalo, jestli existuje nějaké objektivní srovnání výkonu dnešního Linuxu a Free/Open/NetBSD. Často se o tom vede flamewar. Jednou je výkonnější BSD, jindy zase Linux rulezzz. BSD prý lépe funguje na starších a pomalejších strojích a na nejnovějších je zase lepší Linux. Údajně proto, že má rychlou a neúspornou správu paměti, zatímco BSD ji má pomalejší a úspornější.

Co je na tom všem pravdy? Zajímalo by mě, či má smysl BSD nainstalovat třeba na notebook.

[Martin Lebeda]

Jednou je výkonnější BSD, jindy zase Linux rulezzz.

V tom je celá pravda, tak že to závisí do značné míry načem to běží a co na tom pouštíte. Popravdě na desktopu, kde převážně brouzdám Internetem a píšu texty je úplně jedno, co tam mám. A pokud chcete něco náročnějšího, musíte si tu konkrétní úlohu zkusit, pokud vám rozdíl +/- 5-10% stojí za námahu. Nepočítejte ovšem s tím, že zjistíte že jeden ze sytémů je universální a výrazně rychlejší ve všech možných úlohách, každý je vždy v něčem lepší a v jiném zatížení pomalejší.

[Vít Heřman]

Add ten benchmark - jo, zmenilo se docela dost :) Kdyz se podivate na konec, tak jsou tam updaty kdy ten clovek testoval NetBSD -current, protoze v prvnim benchmarku pouzili stable 1.6.1 ktera je uz je pomerne hodne stara (pomalu se chysta vydani 3.0, tzn 1.6 uz je skoro od dva main releasy pozadu). Dole jsou vysledky novych mereni pro novejsi NetBSD kde jsou zmeny ve skalovatelnosti pomerne znacne, doporucuji precist. Jinak u OpenBSD se nejspis nezmenilo nic, pokud Theo a jeho banda nezmenili pristup ktery meli. Navic krome problemu s vykonem melo OpenBSD i mnoho dalsich, ktere jsou v tom clanku taky popsane (otevirani velmi mnoha deskriptoru a pod). Na druhou stranu, ten benchmark se tykal skalovatelnosti, coz na desktopu neni tak podstatne (malokdy tam bezi skutecne velke mnozstvi procesu, je otevreno skutecne mnoho souboru a pod). Ovsem muze napovedet o kvalite daneho systemu, takze i pro desktop ma jistou informacni hodnotu.

Add ta sprava pameti - pokud vim tak konkretne NetBSD ma pomerne velmi kvalitni memory management, vznikl jako diplomova prace jednoho vyvojare, a co jsem slysel tak je velmi slusny. U ostatnich BSD nevim. Ja osobne pouzivam Linux (na desktopu) i NetBSD (na notebooku) a nevidim nejaky zasadni rozdil. Pokud to nebudete nasazovat na nejake skutecne velmi zatizene misto tak je to IMHO uplne jedno - protoze na desktopu je vetsinou zatizeni CPU a load naprosto minimalni (moje zkusenost, samozrejme neplati vzdy). Skoro jsem si rekl, ze bych si kvuli tomotu svemu nazoru mohl zalozit blog a nejak to rozepsat :) To by byl flame :))

[Andrej]

Já jsem dokonce jednu dobu uvažoval, že bych začal používat FreeBSD. (Přece jen je rozšířenější než Net/Open.) K takové myšlence mě vedla především skvělá zkušenost s live CD Freesbee.

Zkoušel jsem kdysi Live CD OpenSolarisu zvané Schillix, ale to byla fakt tragédie. Dobře by fungoval možná na tom nejstandardnějším mezi standardními desktopy. Na mém notebooku nemohla být vůbec žádná řeč o grafice, síti nebo framebufferu - prostě absolutně nic. Byl jsem rád, že to vůbec nabootovalo.

Zato Freesbee - to byla přesně opačná zkušenost. Všechno šlo okamžitě a napoprvé. Taky bylo (ryze subjektivně vzato) svižnější než Linux. (Je ale třeba uvážit, že v Linuxu mám spoustu démonů, které tam nebyly. Linux se spouští z disku, zatímco Freesbee má část RAM jako ramdisk. Nejde proto o objektivní srovnání. A hlavně - jsem zvyklý na náročné KDE, které mám pod Linuxem, zatímco Freesbee má rychlé XFCE.)

Jediné, čeho jsem se nakonec zalekl, byla právě podpora pro notebook. V Linuxu jsou drivery pro všechno, na co si vzpomenu. Stoprocentně funkční je chipset (zejména řadič disku), PCMCIA, USB, FireWire, grafika, IRDA, multimediální tlačítka, WiFi, kabelový ethernet, touchpad s rozšířenými funkcemi, soft-modem, zvuková karta, ComboDrive... Mám jisté obavy, že u BSD by tomu tak nebylo. Hledal jsem porty pro některé méně známé drivery a programy a příliš jsem neuspěl.

Mimochodem - má BSD kernelové moduly podobné těm linuxovým - tj. nějaký ekvivalent modprobe, modinfo apod.? Jak je na tom s podporou nestandardního hardwaru?

[Vít Heřman]

No pokud vim tak Schillix byla snad uplne prvni distribuce OpenSolarisu - takze je celkem logicke ze nebyla zrovna vyzrala :) Jinak samozrejme nejakou velkou podporu HW asi v OpenSolarisu zatim nelze cekat, tedy vyjma grafickych karet, tam by to mela byt zalezitost Xek (neuvolnila nahodou nVidia svoje ovladace i pro Solaris?).

Jinak ten rozdil v rychlosti - ono to dost dobre nejde porovnat, protoze kazda distribuce Linuxu je jina :) Na porovnavani BSD a Linuxu bych asi nejspise volil Slackware, ktery je cely takovy lehce BSDoidni ;) Osobne pouzivam Slackware na desktopu a NetBSD na notebooku a rozdil prilis nevidim (samozrejme, chtelo by to srovnani na stejnem HW).

Co se tyka HW - samozrejme, ze nabidka ovladacu asi neni tak siroka jako pro Linux, ale na notebooku mi celkem bez problemu funguje vse co me zatim napadlo pouzit vyjma ctecky SD karet. Dalsi neodzkousena vec je CompactFlash slot, ten ale myslim funguje, nejspis nefunguje BlueTooth, coz me ale vubec netrapi :) Ethernet (broadcom gigabit), wifi (intel 2200), veci z chipsetu (i915) - to vse funguje bez nejmensiho problemu. Takze asi ozkouset a uvidite. Zvuk funguje taky, modem asi ne, ale to uz mi prijde dnes ne uplne podstatne.

Co se tyka modulu - mohu mluvit jen za NetBSD, ktere moduly ma (LKM - loadable kernel modules). Ovsem nechi mystifackovat, ale mam pocit, ze ovladacu ktere by byly dostupne i ve forme modulu je podstatne mene nez v Linuxu. Na druhou stranu, je to vlastne potreba? Ja nepouzivam moduly ani v Linuxu ani v BSD a nikde mi nechybi.

[pc]

Par drobnosti:

"(c a d jsou rezervovány pro NetBSD oddíl resp. celý disk, aniž by na ně bylo možné přímo přistupovat)"

na d je mozne primo pristupovat, /dev/wd0d je cely disk, analogicky linuxovemu /dev/hda. (/dev/wd0 v NetBSD neni.)

"Na závěr vám ještě prozradím, že fungují také důvěrně známé příkazy halt (vypnout) či reboot (restartovat)"

Funguji, ale delaji neco jineho nez na typicke Linuxove distribuci, provedou totiz okamzity halt nebo reboot, aniz by spoustely nejake skripty napriklad na zastaveni demonu. V defaultni instalaci to sice nevadi, ale dovedu si predstavit ze pokud mate nejaky databazovy server, mohlo by to zpusobit ztratu dat, protoze by nemel moznost se ciste ukoncit. Korektni zpusob je shutdown -h now ci shutdown -r now.

[pc]

Další poznámky:

"Následuje ještě rozdělení oddílu NetBSD na pododdíly (vlastně adresáře)."

Pododdíly nejsou "vlastně adresáře". Jsou to jen oddíly uvnitř oddílů, v každém může být filesystém, nebo také swap, nebo třeba nic, stejně jako v obyčejných (MBR) oddílech.

"NetBSD se od běžné distribuce Linuxu odlišuje i tím, že vyžaduje instalaci na primární oddíl pevného disku"

Nevyžaduje (právě vyzkoušeno). Sice instalační program zdá se neumí logický oddíl vytvořit, ale pokud jej vytvoříte předem, klidně vám do něj systém nainstaluje a dokonce to pak i nabootuje.

[xkesh]

Sice instalační program zdá se neumí logický oddíl vytvořit, ale pokud jej vytvoříte předem, klidně vám do něj systém nainstaluje a dokonce to pak i nabootuje.

Dekuji za pripominky a upresneni, zaslal jsem do redakce korekce clanku v tom smyslu.

S tim primarnim oddilem jsem to nevycetl v NetBSD Guide, to je pravda, utkvelo mi to z instalace FreeBSD a pak si matne vzpominam na nejake problemy, kdyz jsem zkousel davat NetBSD na rozsireny oddil (ale uz opravdu nevim jake, je to docela davno). Nejmene na dvou mistech (na diskusnich forech nebo mailing-listech) jsem se pak docetl, ze NetBSD taky vyzaduje primary partition... Pak uz jsem to radeji ani nezkousel, ale kazdopadne je to dobra zprava :) Taky fajn, ze se najdou lidi, kteri neveri vsemu, co ctou :)))

Jeste dotaz: Bootujete ze zavadece NetBSD nebo z GRUB?

(mam nejasny dojem, jestli s tim bootovanim z extended nemel problemy GRUB... ale to mohlo byt taky BIOSem...)

[pc]

Jeste dotaz: Bootujete ze zavadece NetBSD nebo z GRUB?

(mam nejasny dojem, jestli s tim bootovanim z extended nemel problemy GRUB... ale to mohlo byt taky BIOSem...)

Zavadec NetBSD chainloadovany pres GRUB. Ted me napada ze kdyby byl jako primarni zavadec pouzit misto GRUBu ten MBR zavadec z NetBSD, mozna by to nefungovalo. (Zkouset se mi to nechce, nechci si prepsat GRUB...)

[jiri.b]

Nainstaloval jsem uspesne GRUB pod FreeBSD 6.0 a fungovalo to. Ted mozna budu varit z vody, ale myslim ze tam byli symlinky na skutecne devices.

Jinak v BSD se ata disky jmenovaly wd, jen ve FreeBSD to pak zmenili na ad.

Net/OpenBSD nema oznaceni slicu - tedy ad0sX - ale jen wd0 (0 = cislo fyzickeho disku).

Samozrejme rucnim editovanim disklabel muzete pridat jine BIOS partitions, napr ext2fs. Jak ale sdilet BSD disky mezi BSD systemy nevim :)

Ad NetBSD - co vice o mk.conf a pkgsrc?

jirib

[pc]

Net/OpenBSD nema oznaceni slicu - tedy ad0sX - ale jen wd0 (0 = cislo fyzickeho disku).

Samozrejme rucnim editovanim disklabel muzete pridat jine BIOS partitions, napr ext2fs.

Da se to zautomatizovat, slouzi k tomu prikaz mbrlabel.

[jiri.b]

zautomatizovat se to samozrejme da, ale ma zkusenost s openbsd/netbsd je, ze jestlize zmenis rozlozeni bios oddilu na fyzickem disku po instalaci openbsd/netbsd, tak uz musis zjistit nove rozlozeni sam z fdisku.

alespon tak to delam jiz rok u openbsd. netko jsem cca rok nevidel, tesim se na netbsd 3.

jinak k netbsd - k jejich security vyvojarum se pridal manik, co driv delal kernel patchsety do openbsd jmenem stephanie - jenz mu teda moc pochval od core vyvojaru celkem neprinesli (asi preferovali systrace a jejich cestu) -a implementuje je tam nove/dalsi security featury jako je systrace atd.

celkove netbsd je stredni cestou mezi konzervativnim openbsd a nejakcnejsim freebsd.

proste bsd family rulez

jirib

[pc]

zautomatizovat se to samozrejme da, ale ma zkusenost s openbsd/netbsd je, ze jestlize zmenis rozlozeni bios oddilu na fyzickem disku po instalaci openbsd/netbsd, tak uz musis zjistit nove rozlozeni sam z fdisku.

alespon tak to delam jiz rok u openbsd. netko jsem cca rok nevidel, tesim se na netbsd 3.

No to prave dela mbrlabel precte rozdeleni bios oddilu z MBR a podle toho zaktualizuje BSD disklabel.

proste bsd family rulez

no zrovna disklabely spis sux nez rulez...

[jiri.b]

disklabely jsou pozustatkem dobry, kdy se 'nepouzivali' i386 bios oddily :)

napr. muzes mit primo dedicated oddil pro freebsd, tj. bez slicu - i386 bios oddilu - pak neni napr. / jako ad0s1a, ale pouze ad0a nebo tak nejak - viz freebsd handbook.

osobne me prijde spise debilovina, ze linux zabira vzdy bios oddily, coz zpusoby x pocet oddilu :) na bsd je to jeden bios oddilu a xy partitions, cozj e cool, jestli mate dual/tripple boot.

jirib

[pc]

To s dual/triple boot mozna uplne nechapu, rekl bych ze by byl problem mit vic instalaci tehoz BSD na jednom disku, protoze disklabel muze byt jen jeden. (Cte se tusim z 1. MBR partition ktera je oznacena jako typ BSD.) Jak funguje dual-boot vice ruznych BSD, to si radsi ani nepredstavuju

[jiri.b]

problem to neni, momentalne mam toto: - openbsd - netbsd - freebsd - slackware - data na ext2fs

moc jsme nad sdilenim bsd mezi sebou nespekuloval, radsi pouzivam vyhrazeni ext2 oddil a vse beha krasne. jen je mit nastroj pro fsck pro ext2fs, jinak v pripade ze je 'pospinen' disk si zadelavate na spoustu 'zabavy' pri bootovani.

j.

[Ľubomír Host]

mozes prosim uviest, ako mas rozdeleny disk? Cim podrobnejsie, tym lepsie. Diik.

[jiri.b]

$ sudo fdisk wd0
Password:
fdisk: removing corrupt bootsel information
Disk: /dev/rwd0d
NetBSD disklabel disk geometry:
cylinders: 58140, heads: 16, sectors/track: 63 (1008 sectors/cylinder)
total sectors: 58605120

BIOS disk geometry:
cylinders: 1023, heads: 3, sectors/track: 63 (189 sectors/cylinder)
total sectors: 58605120

Partition table:
0: OpenBSD (sysid 166)
    start 63, size 14345982 (7005 MB, Cyls 0-75905)
1: NetBSD (sysid 169)
    start 14346045, size 14346045 (7005 MB, Cyls 75905-151810), Active
2: FreeBSD or 386BSD or old NetBSD (sysid 165)
    start 28692090, size 10249470 (5005 MB, Cyls 151810-206040)
3: Ext. partition - LBA (sysid 15)
    start 38941560, size 19663560 (9601 MB, Cyls 206040-310080)
Extended partition table:
E0: Linux native (sysid 131)
    bootmenu: 5
    start 38941623, size 7180992 (3506 MB, Cyls 206040-244035)
E1: Linux native (sysid 131)
    start 46122678, size 12482442 (6095 MB, Cyls 244035-310080)

pro grub staci man cp :)

$ pkg_info | grep grub ; ls -lR /grub 
grub-0.97nb3        GRand Unified Bootloader -- Boots *BSD, Linux, groks ffs, FAT, ext2
total 650
-r--r--r--  1 root  wheel    8160 Jan 31 21:10 e2fs_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    7920 Jan 31 21:10 fat_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    7168 Jan 31 21:10 ffs_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    7232 Jan 31 21:10 iso9660_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    8736 Jan 31 21:10 jfs_stage1_5
-rw-r--r--  1 root  wheel     285 Jan 31 21:21 menu.lst
-r--r--r--  1 root  wheel    7360 Jan 31 21:10 minix_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    9824 Jan 31 21:10 reiserfs_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel     512 Jan 31 21:10 stage1
-r--r--r--  1 root  wheel  111794 Jan 31 21:10 stage2
-r--r--r--  1 root  wheel  111794 Jan 31 21:10 stage2_eltorito
-r--r--r--  1 root  wheel    7540 Jan 31 21:10 ufs2_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    6816 Jan 31 21:10 vstafs_stage1_5
-r--r--r--  1 root  wheel    9672 Jan 31 21:10 xfs_stage1_5

menu.lst (pro heslo info grub)

timeout 10
default 1
password $1$blalbalblaheslokleslo:)

title OpenBSD
lock
root (hd0,1)
chainloader +1

title NetBSD 3.0
root (hd0,1)
chainloader +1

title FreeBSD 6.0
lock
root (hd0,1)
chainloader +1

title Slackware 10.2
lock
root (hd0,4)
kernel /boot/vmlinuz root=/dev/hda5

ps: grub umi bootovat primo i fbsd, netbsd... se mi s tim laborovat nechtelo, funguje to. jinak rozdelit disk je sazka do loterie, linux to rad cely po*ere! (suse, debian treba... - moje zkusenost)

jirib

[Ľubomír Host]

Super, dik. Este by ma zaujimalo, ci by sa dalo v jednej primarnej oblasti mat 2 spolunazivajuce BSD naraz. Kvoli tomu, aby sa jedna primarna oblast uvolnila pre WinXP (ja viem, fuj ). Teda ze ci sa da najst taka kombinacia dvoch BSD, aby navzajom korektne poznali svoje slice a nebili sa o ne. Ako vidia tie slice navzajom medzi sebou a medzi ktorymi BSD vies zdielat nejake data? Napr. /home?

[jiri.b]

No... ...OpenBSD neumi UFS2, coz je default na FreeBSD. Rovnez jsem nevidel, ze by pri instalaci OpenBSD napriklad detekovalo jiny disklabel z jine BIOS partition.

Na druhou stranu, NetBSD jsem instaloval jako posledni a to mi detekovalo OpenBSD disklabel, tudiz i pri instalaci pri vytvareni BSD oddilu, se mi tam motalo OpenBSD. Nejdrive jsem z toho byl zaskocen, pak jsem se ale podival na Start sektoru a pochopil jsem.

Tedy ciste teoreticky, NetBSD by snad (?) mohlo umet zpristupnil i oddily z OpenBSD.

Zkouset se mi to ale nechce, mam jen 1 stroj na hrani a nerad bych pokazil rozdeleni disku. Uz jsem si s tim uzil dost.

jirib

[Robert Krátký]

zaslal jsem do redakce korekce clanku v tom smyslu.

Článek u/opraven.

[jiri.b]

Stranka pro NetBSD uzivatele!!!

http://www.netbsd.sk

Tak se pridejte :)