OpenSUSE 10.0

9. 12. 2005 | Martin Tesař | Recenze | 16362×

SUSE je tradičně považována za přívětivou linuxovou distribuci. Vyzkoušejme tedy "open" variantu její poslední řady s číslem 10, a to instalaci přes FTP.

SUSE a openSUSE

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jde o dvě různé distribuce, znamená od srpna letošního roku varianta "open" pouze skutečnost, že oproti zakoupení "krabicové" verze SUSE (s technickou podporou) si můžete stáhnout zcela zdarma a svobodně prakticky totožnou verzi (bez účtenky a bez nároku na technickou podporu) z FTP mirrorů. Navíc pro dobrodružné povahy zahrnuje projekt "open"SUSE volně dostupné vývojové verze (v době psaní článků je k dispozici openSUSE 10.1 alpha 3). Samozřejmě i jako "open" uživatelé můžete zůstat u "oficiálních" vydání (bez varovných slůvek alpha nebo beta).

Příprava instalace z internetu

Možná stejně jako já nemáte chuť kvůli vyzkoušení nové distribuce stahovat a vypalovat komplet čítající 5 cédéček, protože stejně nebudete potřebovat všechny nabízené aplikace, a ještě k tomu máte permanentní a spolehlivé připojení k internetu. V takové konstelaci se přímo nabízí instalace openSUSE přes internet, při níž si vyberete ke stažení pouze programy, které určitě chcete.

To je v případě SUSE poněkud relativní, neboť nechcete-li experimentovat s bootovací disketou, nabízí se vám stáhnout ISO obraz o velikosti asi 64 MB (který najdete jako "Internet Installation Boot Image" na některém z mirrorů) a vypálit jej na cédéčko (v Nero volba "vypálit obraz na disk"), které pak nabootuje a spustí instalátor.

Raději si předem najděte FTP server, z něhož budete instalovat. A protože na oficiálním serveru bývá tradičně přecpáno, zvolte si nějaký blízko vašeho momentálního stanoviště, např. ftp.uni.erlangen.de nebo sunsite. informatik.rwth-aachen.de. Potřebovat budete také adresář, v němž jsou instalační balíčky umístěny: hledáte něco jako opensuse/distribution/SL-10.0-OSS/inst-source - vyšší cesta nemusí být na všech FTP serverech stejná, proto si ji nejprve ověřte a opište bez chyb (nebo se pak při instalaci zaseknete).

Také si rozmyslete, zda pro vás nebude přece jen výhodnější stáhnout celé ISO prvního instalačního CD, které by snad mělo obsahovat základní instalaci systému s grafickým prostředím (bez KDE, Gnome apod.), neboť pro stejnou instalaci přes internet budete i tak stahovat aspoň 300 MB v jednotlivých balíčcích (při příchozím připojení o rychlosti 256 kb/s tedy asi 3 hodiny). Jak se instalátor zachová v případě výpadku sítě během instalace mi nebylo dopřáno zakusit. Alternativně máte extrémní možnost na grafické prostředí úplně rezignovat a spokojit se s příkazovou řádkou.

Článek popisuje instalaci SUSE Linuxu na hdc14, tedy do 14. rozšířeného oddílu 2. pevného disku vedle MS Windows XP a dalších linuxových distribucí a příslušnou úpravu již používaného zavaděče GRUB na vlastním oddílu (hda2), aby zaváděl i nově přidanou distribuci. Kromě hda2 společného pro všechny linuxové distribuce jako /boot, použiju hdc12 jako rovněž společný adresář /home a samozřejmě společný oddíl swap na hdc6.

Boot a výběr typu instalace

K bootování přizvěte i nějaké linuxové nováčky, protože uvítací a vůbec celá instalační procedura je daleko hezčí a efektnější než u všeobecně rozšířeného operačního systému i většiny linuxových distribucí. Hned poté, co si vyberete stiskem klávesy F2 jazyk (čeština i slovenština jsou vedle celé řady jazyků samozřejmostí), je také kompletně lokalizována. Evidentně je pamatováno i na případ, že cédéčko omylem zapomenete v mechanice a někdo z "méně linuxové" rodiny počítač zapne: ve výchozím nastavení počká instalátor minutu a pokud se nikdo ničeho nedotkne, vrátí se k původní konfiguraci počítače a jako obvykle nabootuje z pevného disku.

Leknutí můžete naopak zažít hned vzápětí, když na vás vybafne rudá chybová hláška, že nebyly nalezeny "SUSE Linux installation sources". To vám jen instalátor oznamuje, že nenašel žádné zdrojové CD, takže než si vzpomenete, že chcete stejně instalovat z internetu, instalátor se mezitím sám přepne do "manuálního" režimu, kterým už se snadno proklikáte: vybereme způsob instalace "Síť", FTP a na výzvu zadání IP serveru vypíšeme adresu připraveného serveru (většinou můžete psát klidně písmeny a bez ://, např. ftp.uni-erlangen.de). Stejně tak zadáme předem zjištěný adresář na serveru; a ačkoliv nabídka začíná přednastaveným slashem (/), raději ho smažte a zadejte adresář bez počátečního i koncového slashe (např. pub/mirrors/opensuse/distribution/SL-10.0-OSS/inst-source).

Pak se obrňte trpělivostí, neboť v případě úspěšného spojení se bude asi 20 minut zavádět instalační systém YaST (je možné, že na rychlejších strojích to bude méně), který vás přivítá estetickým instalačním dialogem (styl Plastik). Po odsouhlasení licence (ta jako jediná zůstala anglicky, ale čte to někdo?) nabídne instalátor aktivaci některých ovladačů detekovaných zařízení (jako např. usb-storage), a i když tomu nerozumíte, tak nabídky prostě přijměte.

Základní konfigurace

Nyní si můžete vybrat desktopové prostředí. Při takové instalaci přes internet vypadají 2 GB inzerované pro "mocné" KDE docela strašidelně a Gnome na tom bude podobně, takže raději zabrousíme do nabídky "Ostatní" a vybereme položku "Minimální grafický systém", což zabere asi 670 MB (protože se budou stahovat rpm balíčky, bude ke stažení asi polovina tohoto množství dat). Však také "minimální" není myšleno tak úplně doslova: zahrnuje vedle kompletního Xorg řadu užitečných nástrojů a např. okenní manažery FVWM(2) a WindowMaker včetně ozdobných témat. Právě zde si také můžete vybrat pouze instalaci textového prostředí, pokud to chcete rychleji a příkazová řádka vám napoprvé stačí.

Opět se obrňte (jděte dělat něco jiného), protože následuje 20-30 minutová pauza (pro vás), kdy se výběr balíčků bude "vyhodnocovat". Coby nováčci můžete tuto dobu využít ke studiu označování oddílů disku, přípojných bodů a adresářové struktury v Linuxu, neboť tohle na vás čeká v následujícím kroku.

Přesněji řečeno, pouze pokud budete mít nějaké zvláštní přání a nespokojíte se s navrženým rozvržením instalátoru, například pokud jako já budete chtít instalovat nový SUSE na určitý předem vytvořený oddíl disku. Potom se odhodlejte v objevivším se přehledu konfigurace systému vstoupit do položky "Expertní nastavení". Jak jsem nastínil v úvodu, vybírám v seznamu všech diskových oddílů /dev/hdc14, kam si přeji SUSE nainstalovat, a pomocí tlačítka "Změnit" zvolím "formátovat", přijmu přednastavený typ souborového systému "Reiserfs" (proč ne), a přiřadím mu přípojný bod kořenového adresáře ("/").

Stejným způsobem sdělím instalátoru, že si přeji již existující oddíl /dev/hdc12 použít jako přípojný bod /home - zde tedy zvolím položku "neformátovat" (nechci přeci ztratit data, která už na tomto oddílu mám!). Veškeré změny, které přikážete instalátoru provést, se ještě jednou vypíší v přehledu, ty kritické jako je formátování dokonce červeně - stále tak máte kontrolu nad svými volbami a můžete je díky stále přítomnému tlačítku "Zpět" kdykoliv korigovat.

V dalším kroku se ti otrlejší z vás se mohou v téže kartě "Expertní nastavení" pokusit "vyklikat" předvybrané programy, které "určitě nebudu potřebovat" - vězte však, že si YaST pohlídá závislosti a leckdy bude jiného názoru, co se týče potřebnosti různých aplikací. Nováčkům bych stejně doporučil nainstalovat si aspoň ten "minimální grafický systém" kompletně tak, jak ho YaST předvolí. Samozřejmě můžete v této fázi podle přání přidávat i další programy, které instalátor původně nevybral, nicméně tím základní instalaci pochopitelně protáhnete.

Poznámka k instalaci zavaděče GRUB

Budete-li SUSE instalovat na čistý harddisk nebo prostě do volného místa vedle systému MS Windows jako svou první linuxovou distribuci, nechte si určitě instalátorem nainstalovat navržený zavaděč GRUB, který vám při bootování umožní výběrem v pohodlném menu spustit požadovaný systém.

Používáte-li však již na svém systému vlastní nakonfigurovaný GRUB nainstalovaný v MBR (Master Boot Record), který spolehlivě spouští jinou linuxovou distribuci i ostatní operační systémy, asi se vyplatí neexperimentovat a reinstalaci zavaděče instalátorem SUSE odmítnout (ve výběru zavaděče vybrat: "Neinstalovat žádný zavaděč"). Budete sice varováni, že takhle pravděpodobně systém nespustíte, ale v pravou chvíli (po prvním rebootu) si ukážeme, jak upravit původní GRUB tak, aby spouštěl i novou právě instalovanou distribuci SUSE.

Vlastní instalace

Jestli jste tak neučinili hned na začátku, máte ještě možnost změnit časovou zónu a rozložení klávesnice (což lze v hotovém systému samozřejmě kdykoliv také) a pak již nastává ta nejdelší a nejnudnější část: stahování balíčků a jejich instalace. Podle množství vybraného software a rychlosti vašeho internetového připojení může tato fáze trvat až několik hodin, nijak však nevyžaduje vaše zásahy, tím méně vaši přítomnost.

Jste-li si tedy jisti, že vaše internetové připojení vydrží a že vám počítač ve vaší nepřítomnosti nikdo nevypne, můžete se odebrat do kina či do hospody (nebo jděte konečně spát), protože instalátor po ukončení stahování a instalace samostatně počítač opět restartuje do obvykle navoleného operačního systému (a když nebudete instalovat zavaděč, bude to do vašeho výchozího), tudíž se nebojte, že vám někdo tu panenskou instalaci poničí dřív, než ji stihnete dokončit.

Alternativně si můžete během instalace (dokud vás to nepřestane bavit) masírovat ego zíráním na nadšená povídání o tom, jak je SUSE Linux skvělý, jací jste skvělí borci, když si ho instalujete a že váš život se od této chvíle promění v rajskou zahradu (ač se to jmenuje "Slideshow", tak nečekejte žádné obrázky). Případně si zapnout pohled "Detaily" a sledovat počet a názvy stahovaných, stažených a instalovaných balíčků, jakož i progress bar a countdown, kolik že hodin a minut vám ještě do okamžiku "O" zbývá. Instalujete-li v rámci linuxové "misie", je právě teď ta pravá chvíle na básnění a hovory o tom, jak je SUSE Linux skvělý, že je vaše získaná ovečka skvělý borec... atakdále atakdále :)

Úprava zavaděče GRUB

Po skončení stahovacího a instalačního martyria můžete buď přímo restartovat do nového SUSE (pokud jste zvolili instalaci zavaděče) nebo nastala chvíle na úpravu původního zavaděče GRUB. Já ho mám z různých důvodů na samostatném oddílu hda2 v adresáři /boot společném pro všechny mé Linuxy. Telegraficky popíšu, jak jsem situaci řešil: Nastartoval do jedné ze starších distribucí (lze samozřejmě použít i nějaké LiveCD), připojil právě vytvořený oddíl (v mém případě hdc14), kam jsem právě nainstaloval SUSE (viz příkaz mount), zkopíroval z adresáře /boot nového SUSE jádro (vmlinuz-2.6.13-15-default) a initrd do adresáře /boot na oddíl hda2. Ještě připsat do startovacího menu GRUB další položku:

title SUSE 10
root (hd0,1)
kernel=/vmlinuz-2.6.13-15-default root=/dev/hdc14
initrd /initrd-2.6.13-15-default

První povel root označuje umístění programu GRUB (hda=hd0; hda1=hd0,0; hda2=hd0,1 atd.), zatímco parametr root u položky kernel umístění kořenového adresáře startovaného systému. Chcete-li se s terminologií GRUB seznámit blíže, nahlédněte do jeho dokumentace. Pak zbývá ještě v /etc/fstab (nově nainstalované distribuce SUSE!) zajistit, aby se oddíl s jádrem a zavaděčem (hda2) připojoval jako /boot a můžete restartovat pomocí právě vytvořeného menu GRUB do nového SUSE...

Doladění instalace

Vlastní instalace však ještě není zcela u konce. Přivítá vás znovu YaST (správce balíčků), který nabídne stáhnout případné aktualizace nainstalovaného software, tj. bezpečnostní záplaty a doporučená update; doplnit si však můžete i zajímavé doplňky jako TrueType fonty od firmy Microsoft (které asi budete později stejně hledat) nebo nejnovější grafický ovladač firmy nVidia - také tento software bude automaticky stažen a nainstalován.

Zde se může skrývat malá zrada pro majitele starších grafických karet, které nejnovější ovladače od nVidia nepodporují (ručně je pak třeba vyhledat a nainstalovat ovladač nVidia Legacy). Pokud přesto necháte nainstalovat (a zavést) nový ovladač, patrně vám grafické prostředí nenaběhne. V tom případě nezoufejte a pomocí konfiguračního nástroje SaX upravte ovladač grafické karty z nvidia na nv (a později se podrobněji podívejte, jak to s těmi ovladači od nVidia vlastně je). Majitelům jiných grafických karet doporučuji podobnou obezřetnost.

Nicméně, zradí-li vás grafické prostředí kvůli ovladačům, SUSE to v žádném případě nepoloží: YaST bude pokračovat v textové variantě s neméně srozumitelnými (českými) instalačními dialogy, jakož i s informacemi, co se právě při dokončování instalace děje, a spoustou užitečných rad a tipů.

Nyní můžete přidat běžného uživatele, jednoho nebo hned několik (jako takový se budete pak přihlašovat a pracovat), proběhne automatická detekce grafické karty, monitoru a zvukové karty (v případě, že automatika selže, máte samozřejmě možnost vybrat z databáze ty správné typy).

Hotovo, blahopřání, restart grafického prostředí. Pokud nezaškrtnete v posledním dialogu "Automatické přihlašování", můžete být překvapeni startem do stroze šedivého přihlašovacího dialogu xdm, do kterého se budete muset přihlásit (jako uživatel), tj. zadat uživatelské jméno a heslo (aniž dostanete na výběr seznam uživatelů a aniž se zobrazí hvězdičky zadávaného hesla).

Konfigurace okenního manažeru, instalace programů

V té minimální grafické konstelaci, kterou jsem zvolil, startuje SUSE bohužel ve výchozím nastavení do nehezkého manažeru twm; protože ale máme nainstalován i WindowMaker včetně spousty hezkých témat, raději to před startem grafického prostředí napravíme.

Buď pomocí YaSTu nebo přímo povelem sax2 vstoupíme do konfiguračního nástroje SUSE, kde zvolíme jako okenní manažer wmaker (případně fvwm), jako přihlašovací dialog dejme tomu xdm (jiný tam zatím nemáme, ale doinstalovat můžete pohodlně kdm nebo gdm). Volit zde můžete i nastavení kolečka myši, rozlišení monitoru a podobně. Není radno editovat ručně např. soubor /etc/X11/xorg (také se před tím v souboru varuje), neboť konfigurátor vám tyto změny může znovu a znovu přepisovat. Pokud se vám tento styl nelíbí, můžete pravděpodobně konfigurátor SaX zneprovoznit a nepoužívat (nebo vůbec změnit distribuci).

Programové vybavení se v této osekané instalaci podobá spíše čerstvě nainstalovaným MS Windows, shánění a instalace užitečných programů je však díky centrálním repozitářům a správci balíčků YaST o hodně jednodušší: pouze si musíte počkat, než se to všechno stáhne (včetně závislostí). Já jsem kvůli testům zvolil multimediální přehrávače Xine a MPlayer (DVD a MP3), prohlížeč internetových stránek Opera, instantní messenger (ICQ, Jabber) Sim, grafický frontend GVim (Vim samotný je součástí i minimální instalace), manažer souborů MC (Midnight Commander) a textový procesor Abiword. K tomu jsem si dopřál komfortní grafický přihlašovací dialog KDM (ze zvědavosti).

Všechno zatím funguje bez chybiček, instalace závislostí i počeštění (dokonce i MC, ač je výchozí kódování distribuce UTF-8, což nebývá ještě samozřejmé). MPlayer se při přehrávání trošku seká, ale Xine tradičně přehrává z DVD filmy i při tak slabém výkonu procesoru (400 MHz) bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do konfigurace. Lze se oprávněně domnívat, že uživatel toužící po dalších programech nebo dokonce kompletním prostředí KDE či Gnome by byl rovněž plně uspokojen.

Závěrem

Instalace (open)SUSE 10 působí dokonale elegantně, i v případě, že jde o poněkud zdlouhavou variantu stahování jednotlivých balíčků z FTP serveru. Lokalizace distribuce do češtiny je rovněž příkladná a všechny kroky instalace jsou logické a dobře vysvětlené (v levém postranním rámci instalačního dialogu). Instalátor přitom nabízí jak předvolby vhodné pro začátečníky, tak plnou konfigurovatelnost pro zkušenější uživatele. Výborně je ošetřen případ nehody grafického prostředí: instalátor pokračuje automaticky v textovém režimu.

Rovněž počáteční absence "nesvobodných" aplikací, hlavně co se týče přehrávání multimédií (DVD, MP3), se dá vyřešit velice rychle a elegantně přidáním příslušných repozitářů do zdrojů instalace. Pomalá se zdá distribuce pouze občas, např. když se načítají seznamy balíčků v nástroji YaST (což je ale omluvitelné), na druhou stranu přehrávat plynule DVD lze bez jakéhokoliv tuningu i v případě 400 MHz procesoru (testováno v manažeru WindowMaker a přehrávači Xine).

Celkový dojem: skvělé a profesionální. Nemá cenu hádat se o různých koncepcích ("klikací vs. hard-core"), ale hledáte-li distribuci, kterou (včetně její instalace) chcete doporučit méně technicky založeným (dosavadním) uživatelům systému MS Windows, navíc s nechutí ke kryptickým chybovým hláškám a editaci konfiguračních souborů, zato s estetickými nároky (ženám? :)), určitě zabodujete, sáhnete-li po nejnovějším SUSE. Sám to po své zkušenosti budu s čistým svědomím dělat, navzdory negativním dojmům ze SUSE z doby před pár lety; instalace verze 10 je totiž dokonale napravila.

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

Buď pomocí YaSTu nebo přímo povelem /etc/sysconfig vstoupíme do konfiguračního nástroje SUSE

Tady je nějaká chybka, ale netroufám si odhadnout, jak to mělo být správně.

[xkesh]

Buď pomocí YaSTu nebo přímo povelem /etc/sysconfig vstoupíme do konfiguračního nástroje SUSE

Tady je nějaká chybka, ale netroufám si odhadnout, jak to mělo být správně.

Diky, pochopitelne je to nejaka hloupost (vloudilo se :(, patrne tam patri sax2. Omlouvam se, poslu opravu.

[Robert Krátký]

Opraveno.

[Michal Kubeček]

Když na mne poprvé vyběhla "zimní verze" bootmenu, docela mne to vyděsilo…

[Pietro]

Ja len dodam, ze na KDE a Gnome prve cedecko stacit nebude. Niektore veci z KDE (kde-edu) su az na stvrtom.

[Stanislav Brabec]

Nedoporučuji používat často přetížené "oficiální" mirrory (tedy ty ze seznamu YaST Online Update), ale najít si nějaký jiný. Dobrou zkušenost mám s ftp.linux.cz.

Repozitář OpenSuSE se hodí i pro majitele krabicové verze - jsou tam i balíčky, které se nedostaly do krabice (např. gimp-unstable), kompletní zdroje a debuginfo.

"Zimní verze" bootmenu se zřejmě náhodně střídá s tím klasickým.

Ti, kteří používají GNOME nebo KDE, a pro které se zdá oficiální verze moc stará, mohou též použít repozitář supplementary. Je to nové GNOME nebo KDE postavené na oficiální verzi distribuce.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

(ta jako jediná zůstala anglicky, ale čte to někdo?)
Inu rikam to asi popadesate, ale jedina platna licence GPL II je anglicky. Neexistuje zadny oficialni preklad.
Snad se to u GPL III zmeni. souhlasit s licenci ktere nerozumim je jako kazat v latine a toho jsme se zbavili uz pocatkem 9. stoleti.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

OpenSUSE 10 jsem instaloval pred celou tridou a sklidil jsem uspech

Osobne bych asi instalaci z FTP nedoporucil, leda ze bych mel na vlastnim serveru svuj mirror. Protoze jakmile zdlouhave pres FTP nainstalujete jeden pocitac a OpenSUSE se zalibi a chcete ho dat i nekam jinam, bude logicky nasledovat tahani CDcek nebo DVD. Mozna by jeste teoreticky mohl nastat problem v tom, ze se v prubeho instalace zmeni verze balicku na mirroru a muze nastat nekonzistence. Minimalne se to stane kdyz dlouho instaluju ruzne balicky aniz bych si v mezikrocich obnovil zdroje.

Zdenek

[Leoš Literák]

Mozna jsem to nekde prehledl, ale na jakem pocitaci to bylo testovano (CPU/RAM/HDD)? Dvacet minut cekat na vyhodnoceni seznamu balicku, to je teda sila.

[xkesh]

Mozna jsem to nekde prehledl, ale na jakem pocitaci to bylo testovano (CPU/RAM/HDD)? Dvacet minut cekat na vyhodnoceni seznamu balicku, to je teda sila.

Instaloval jsem na PII 400 MHz, 320 RAM, oddil s korenovym adresarem asi 4 GB. Nezjistoval jsem ovsem, jak se na tom podili rychlost/pomalost pripojeni k netu (pokud se to znova nacita pres FTP?).

Tech 400 MHz jsem (mezi reci) uvedl, z cehoz si lze udelat obrazek o ostatni konfiguraci, ale tezko rict, jestli vice RAM nebo vetsi harddisk tohle nejak urychlily. To by meli dodat zkusenejsi SUSAci a treba nekdo z nich napise clanek na tema Jak se jevi SUSE z hlediska dlouhodobeho uzivatele :)

[zde]

To by mne vazne zajimalo, co instalator dela. .DEB ma zavislosti napevno primo v balickach, .RPM ma ty idiotske file dependencies, takze graf zavislosti balicku se zrejme musi delat pomoci filelistu kazdeho balicku, coz bude databaze jak prase.... Ale treba Mandrake ma .RPM dependence pred-pocitany, a ihned instaluje co je treba. Tak nevim, treba to nekdo vysvetli.

[Yankee]

Podle me Opensuse tak dokanele neni, me instalace vytvorila naprosto nesmyslne modeliny, coz neslo opravit jinak nez zasahem do xorg.conf (pri zapnuti 3d akcelerace v yastu se modeline zase vratila do nepouzitelneho stavu), v Yastu polozka gk/monitory ani nesla spustit. Dalsi veci ktery me zklamaly bylo reseni zavislosti v grafickem yastu, distribuce je nejpomalejsi jakou sem kdy videl a taky se mi zdalo ze bezpecnostni aktulalizace jsou oproti (ubuntu, debian testing...) hodne veliky.

[Zdeněk Štěpánek]

Prvni nacitani seznamu balicku je opravdu dost pomale, i me to na Celeronu D 331 - 2.66Ghz trvalo asi 15 minut - na megabitu. Na duronu 800 mozna tak tech 20 minut, taky megabit. Ale dalsi obnovovani zdroju uz je rychle, zavisi vlastne jen na rychlosti linky, vic nez pul minuty si nepamatuju. To mam nastavene normalni zdroje (to co je na DVD+zdrojaky atd), java repository, non-gpl, packman a guru. Nejdyl trva samozrejme packman, jsou tam tuny balicku.

Zdenek

[me]

Instalace, ta je pekna. Ale OS se instaluje jen jednou a pak se treba na nem i pracuje, takze recenze instalace je malo prinosna, zvlast v pripade se jen klika jako v pripade Suse. To odklika kazdy... Co pouzivani?

Taky jsme si to nainstaloval a byl jsem nadsen; jen chvili, nadseni se postupne vytracelo. OpenSUSE 10.0 OSS se mi zda velmi line (PIII 650MHz/ 256MB sice neni uplne cool, ale je to stale slusny stroj). Pak me desi ze Suse si sam ukrajuje volne misto na disku, a to dost brutalne, cca 50MB za den. Jeste jsem nevypatral kde to mizi, logy to nejsou. V instalaci je sice dost softwaru, presto jsem tam nenasel me oblibebe, treba Octave, pavuk, bochs, atd (zamerne zde neuvadim kodeky mp3, DVD protoze tam je duvod...) Me oblibe IceVM sice zahrnuto je, ale jen do poctu, neni predkonfigurovano srovatelne s Gnome (menu, atd). Prehravac Amarok je pekny, ale pravidelne tuhne (a neni to hw problem). Stara zvukova karta, isa ES18xx, nebyla rozpoznana a pri pokusu o konfiguraci z Yast2 to Yast neprezije (asi Yast nic nevi o zmene nazvu modulu mezi jadry 2.4 a 2.6). Pokud zvukovku nahodim z prikazove radky, tak ok. Atd, atd. Desi me, ze se v mnoha recenzich uvadi, ze to je nejlepsi volne dostupna Linuxova distribuce na trhu. Tak to aby jsem si zrovana sel koupit Mac... OpenSUSE je ted zadarmo, presto o nej velky zajem nemam, jeste je treba hodne prace. Jak nekdo trefne vystihnul, Suse hraje na efekt, ale pokud se podivate pod nablyskanou kapotou je jen prumerny stroj. Co se mi libi, jsou online updaty, kdy se stahuji jen "opravy" rpm balicku, ne cele rpm baliky. V nekolika recenzich se psalo o problemech s nastavenim monitoru. Tak to se mi neprihodilo, tady taky ok (ale mam naprosto obycejnou ATI grafiku, vykopavku, jen 4MB). Graficky se Suse take povedlo, je to libive. Instalace taky dobra. Neberte tento prispevek uplne vazne, nejsem asi typicky uzivatel; KDE nemusim, atd, atd. A stravil jsem s OpenSuse jen jeden vikend...

[kotyz]

mam podobne zkusennosti, mam duron 650mhz a 256mb ram, pouzival sem mandrake 10.1, pak sem se rozhod pro zmenu, suse 10, cdcka sem stahoval 2x protoze na ty co sem stah prvni byly naky divny, nesedely md5 soucty u nekterych balicku ktery se pak neinstalovaly (Xka - vyzkousel sem si instalaci v textaku).ale s funkcnima cd to pak bylo instalovany rat dva, ale spokojennost se nekonala, nepovedlo se mi nastavit rozliseni monitoru jaky sem chtel, v yastu sem toho taky moc nenastavil a pomaly to bylo az hruza (mel sem tam kde).takze asi za dva dny sem stah novej mandrake 10.2 a sem zase doma.

kdepa, suse neni pro me a ikdyz instalace je pekna (lepsi nez u mandraku bych rek) tak to neni vsechno, ten system neni proste tak dobry jak by moh byt.

tot muj nazor, moje zkusennost.

[anon123]

Pripada mi, ze zijete v dobe ledove. Kupte nove pocitace a budede spokojeni. To by me ani nenapadlo davat SuSE na 650Mhz. Na to bych dnes nedal vubec zadne GUI.

[Michal Kubeček]

Současné verze SuSE běhaní na 600-700 MHz Duronech a Athlonech celkem v pohodě, máte-li 256 MB paměti. Mnohokrát vyzkoušeno. Pravda, takový Celeron 433 MHz už je trochu nepříjemný, ale i to se dá.

[David Jaša]

Osobně bych to definoval jako 100 MHz FSB. Ty Celerony jedou na 66 MHz a je to dost znát.

[G.S.]

Ja používam IceWM, inštalujem len základný grafický systém a následne si pridávam len programy , ktoré skutočne potrebujem. A som spokojný a SUSE ide celkom slušne. Mám síce Sempron 2500, ale podobnú skúsenosť mám aj na Pentiu 600.

[anicka]

Lépe než nadávat na chybějící balíčky tady je doplnit wishlist. Nemusíš se bát, že tam by tvá přání padla na neúrodnou půdu - například já si z něj občas nějaký balíček vyberu a zabalím do distribuce.

Mimochodem, octave v opensuse je. Bohužel, je to nejhorší kus kódu, s kterým jsem kdy měla tu čest.

[Michal Kubeček]

Tak jsem tam chtěl přidat Firebird, ale už tam je (jen s chybně uvedenou licenci). Naposledy byl v 7.3, pak ho vyhodili a dokonce odebírají podporu pro něj třeba z qt3-devel. Uvidíme, jestli se něco změní…

[anicka]

Jestli je s tím tolik práce jako s MySQL, tak se vůbec nedivím. To bychom nedělali nic jiného než backportovali opravy :(

[Michal Kubeček]

To bych neviděl jako hlavní problém, koneckonců verze 1.5 vyšla začátkem roku 2004 a momentálně se chystá 1.5.3. Spíš je problém v tom, že Firebird mívá problémy s gcc (tedy přesněji gcc-c++), takže třeba distribučním kompilátorem ze SuSE jde bez problémů přeložit jednou za uherský rok (ale častěji je to chyba gcc než Firebirdu).

[David Jaša]

Připadá mi, že autor sklouznul přesně k tomu, co sám kritizoval. Máme tu "slohové cvičení" na OS s těmito informacemi:

• rozdíl mezi SUSE a OpenSUSE
• instalace je v češtině
• instalovat lze z CD, DVD nebo FTP
• při instalaci je možné si vybrat mezi KDE, GNOME, "minimální" a ruční instalací
• instalace s KDE nebo GNOME má 2 GB (která distribuce má dnes výrazně míň?
• instátor přežije špatnou detekci GK
• je tam nějaký Yast
• hotový systém přehraje DVD

Popis instalace, který obsahově zabírá většinu článku, je napsán stylem pro začátečníky, ale popisuje celkem specifický případ (grub a minimální instalace). Co dalšího by v recenzi mohlo/mělo být zmíněno:

• Správa systému - co všechno yast umí a jak kvalitně, kde co hledat v /etc
• Správa balíčků - část Yastu, která se o to stará, oficiální a neoficiální repozitáře, závislosti
• Popis desktopu - výchozí programy (web, mail, office, přehrávače), možné problémy s multimédii (mp3 a další non-free formáty, titulky, libdvdcss, ...), (auto)mountování

A pár citací na závěr :P

• O FC jako distribuci jsem se nedozvedel vubec nic. Nezachranily to ani screenshoty vyberu rozliseni obrazovky, desktopu Gnome (ackoliv autor mystifikuje, ze zvolil KDE), natoz odflaknuty odstavecek o YUM.

• Za druhe, trivialni instalace (ani hra tetris) neni vubec zajimava, recenzent by mel vyzkouset, jak si poradili vyvojari s nejakou nestandardni instalaci (napr. na druhy disk, na vice partici), nebo aspon proboha vyzkouset to nabizene deleni disku s qparted. Je mi jako potencialnimu uzivateli naprosto nahouby, kdyz autor tuhle moznost zmini, ale uz nevyzkousi (nebo o tom nenapise).

  Za treti, stale stejne screenshoty KDE, ktere nemaji s distribuci jako takovou nic spolecneho, opravdu nejsou nic zajimaveho stejne tak jako popisovat menu z KDE. Podruzny je i komentar defaultniho nastaveni i objevovani Ameriky, ze CD vypalujeme s K3b. Misto toho se mohl venovat autor podrobneji balickovacimu systemu, napr. ho vyzkouset (vsadil bych se, ze je tam nejen KSynaptic, ale i Synaptic... a kdovi co jeste).

  Za ctvrte... skoda mluvit dal. Kdyz uz se tohle odhodlate publikovat, neoznacujte to prosim jako recenzi a nedavejte tomu titulek, ktery vzbuzuje neopravneny dojem, ze se v clanku ctenar o predmetu titulku neco dozvi

• Pokud se vam to tak zda v poradku, nabizim vam stejne clanky o cca 10-20 distribucich. Tu hodinu na instalaci (a smazani) kazde z nich snad najdu, abych mel ciste svedomi, vic intelektualniho (ani jineho) usili neni jak vidno treba, to zaridi copy & past.

PS: to je spíš na blog. Možná o tom napíšu...

[Robert Krátký]

Jen krátce: v citovaných diskuzích jsem většinou byl xkeshovým oponentem já. A vzal jsem jej za slovo, když říkal, že takové články zvládne napsat bez problému. Já totiž i takové články na abclinuxu.cz vítám. Ten výčet věcí, které jsme se ze "slohového cvičení" dozvěděli, považuji za dostatečný pro článek, který má seznámit s danou distribucí. Jistě, dalo by se jít více do hloubky, popisovat něco obecněji, něco konkrétněji. Ale to není účelem tohoto typu článků.

Takže abych to shrnul: jsem rád, že Martin Tesař tyto články píše, protože tím stanovuje pro tento druh "recenzí" (nebo "popisů instalací", chcete-li) úctyhodnou laťku. Víc o těchto článků neočekávám a ani nežádám.

[David Jaša]

Článek jako takový je kvalitní, ale IMO udělal autor přesně to samé, co sám kritizoval - popsal instalaci a tím to taky končí - viz první odstavec tohoto příspěvku.

[Robert Krátký]

IMO udělal autor přesně to samé, co sám kritizoval

Dá se to tak říct. Ale neberu to jako chybu. Přesvědčil jsem (dá-li se to tak říci) autora, že i podobné články mají smysl. A on je na oplátku píše velmi kvalitně.

[ivdo]

"Pokud se vam to tak zda v poradku, nabizim vam stejne clanky o cca 10-20 distribucich!

Udělal co slíbil, kde je problém?

[xkesh]

Připadá mi, že autor sklouznul přesně k tomu, co sám kritizoval. Máme tu "slohové cvičení" na OS s těmito informacemi:

Nekritizoval jsem fakt "slohoveho cviceni" popisu instalace samotny, ale jeho uroven a pripadnou de facto zamenitelnost (resp. ze neni instalace popsana dost popisne, aby bylo mozno si z ni udelat opravdu verny obrazek). Toho jsem se snazil ve svem clanku naopak vyvarovat.

• rozdíl mezi SUSE a OpenSUSE
• instalace je v češtině
• instalovat lze z CD, DVD nebo FTP
• při instalaci je možné si vybrat mezi KDE, GNOME, "minimální" a ruční instalací
• instalace s KDE nebo GNOME má 2 GB (která distribuce má dnes výrazně míň?
• instátor přežije špatnou detekci GK
• je tam nějaký Yast
• hotový systém přehraje DVD

Kdybych SUSE neznal (jakoze jsem ji neznal), tak by to byly ty informace, ktere bych si rad jako prvni precetl (nez si prectu instalacni dokumentaci).

Popis instalace, který obsahově zabírá většinu článku, je napsán stylem pro začátečníky, ale popisuje celkem specifický případ (grub a minimální instalace).

Nemyslim si, ze by byly podobne clanky prinosem pro nekoho jineho nez prave pro zacatecniky. Za dalsi, i zacatecnik se muze odhodlat NEinstalovat KDE nebo Gnome a i zacatecnik muze uz mit na svem disku dalsi distribuci Linuxu, kterou spousti GRUBem (pri dnesni inflaci distribuci a cim dal tim vetsi popularnosti GRUB).

Co dalšího by v recenzi mohlo/mělo být zmíněno:

• Správa systému - co všechno yast umí a jak kvalitně, kde co hledat v /etc
• Správa balíčků - část Yastu, která se o to stará, oficiální a neoficiální repozitáře, závislosti
• Popis desktopu - výchozí programy (web, mail, office, přehrávače), možné problémy s multimédii (mp3 a další non-free formáty, titulky, libdvdcss, ...), (auto)mountování

Podrobnemu popisu YaST by spise odpovidal samostatny clanek (jako tu ostatne na abclinuxu vychazely, napr. Balickovaci system Mandrake Linuxu nebo Balickovaci system Gentoo), treba nekdo, kdo YaST dlouho pouziva, takovy napise.

Popis desktopu (vychozich programu), ktery je na jednu stranu u kazdeho uzivatele jiny (podle toho, co si zvoli v takove "customized" instalaci navic k vychozimu predvyberu) a na stranu druhou (co se tyce popisu funkce programu) ve vsech distribucich podobny jako vejce vejci, prave nepovazuji za specificky problem SUSE (a uz vubec ne instalace SUSE).

A pár citací na závěr :P

O FC jako distribuci jsem se nedozvedel vubec nic. Nezachranily to ani screenshoty vyberu rozliseni obrazovky, desktopu Gnome (ackoliv autor mystifikuje, ze zvolil KDE), natoz odflaknuty odstavecek o YUM.

A srovnejte si s tim clanek vyse:

1) dozvedel jste se, co je to openSUSE

2) screenshoty vyberu rozliseni obrazovky tam nejsou

3) ani screenshoty desktopu

4) nikde neni odstavec, ktery se tvari jako popis YaST (a pritom tim neni)

Za druhe, trivialni instalace (ani hra tetris) neni vubec zajimava, recenzent by mel vyzkouset, jak si poradili vyvojari s nejakou nestandardni instalaci (napr. na druhy disk, na vice partici), nebo aspon proboha vyzkouset to nabizene deleni disku s qparted. Je mi jako potencialnimu uzivateli naprosto nahouby, kdyz autor tuhle moznost zmini, ale uz nevyzkousi (nebo o tom nenapise).

Vyzkousel jsem nestandardni instalaci (pres FTP a na system, kde jsou ostatni operacni systemy) a zjistil, ze je i tak velmi pohodlna.

Za treti, stale stejne screenshoty KDE, ktere nemaji s distribuci jako takovou nic spolecneho, opravdu nejsou nic zajimaveho stejne tak jako popisovat menu z KDE. Podruzny je i komentar defaultniho nastaveni i objevovani Ameriky, ze CD vypalujeme s K3b. Misto toho se mohl venovat autor podrobneji balickovacimu systemu, napr. ho vyzkouset (vsadil bych se, ze je tam nejen KSynaptic, ale i Synaptic... a kdovi co jeste).

Nemam zadne screenshoty KDE (ba ani zeleneho pozadi s chameleonem), ktere nemaji s distribuci jako takovou nic spolecneho... ani nesdeluji, cim se vypaluji cedecka. Balickovaci system jsem vyzkousel a napsal, ze funguje (instalace Opery, Xine, MPlayer, Abiword).

Za ctvrte... skoda mluvit dal. Kdyz uz se tohle odhodlate publikovat, neoznacujte to prosim jako recenzi a nedavejte tomu titulek, ktery vzbuzuje neopravneny dojem, ze se v clanku ctenar o predmetu titulku neco dozvi

I nadale si myslim, ze "recenze" by mela byt neco vic nez jen popis instalace; na druhou stranu skutecnou (kritickou) recenzi distribuce napise jen malokdo (tim mene ten, kdo svoji distribuci dobre zna) a tak jsem musel po diskusi s redakci uznat, ze by se vytvorila pouze dalsi rubrika ("popis instalace nove verze distribuce XY"), ale obsah by zustal stejny.

Pokud se vam to tak zda v poradku, nabizim vam stejne clanky o cca 10-20 distribucich. Tu hodinu na instalaci (a smazani) kazde z nich snad najdu, abych mel ciste svedomi, vic intelektualniho (ani jineho) usili neni jak vidno treba, to zaridi copy & past.

Ano, redakci se to zdalo v poradku, takze mozna tech 10-20 clanku o ruznych distribucich opravdu napisu ;) Na svoji obranu musim dodat, ze to rozhodne nedelam systemem copy&past, ale nijake zvlastni znalosti a schopnosti to skutecne nevyzaduje (tj. abych byl linuxovym odbornikem).

Take bych si rad precetl clanky, ktere se (nekterou) problematikou zabyvaji hloubeji, ale evidentne je nikdo nepise. Mozna skutecne odborniky odrazuje, ze by se museli zabyvat temi trivialnostmni (instalace) a nemaji do toho chut. Tak tem snad mohou clanky jako jsou ty moje o tuto starost odlehcit: mohou smele navazat, preskocit trivialnosti instalace a rovnou napsat clanek s titulkem napr. "SUSE pod libivym kabatem", ktery by se venoval "hard-core" tematice.

Nicmene, diky za tvoji kritiku i nazor. Snad jsem vysvetlil dostatecne (i pro ostatni pripadne dalsi kritiky), jak jsou tyto moje clanky zamysleny a proc jsem je napsal prave takhle.

[Pavel]

Pokud vim, existuji 3 verze. SUSE 10 je klasicka krabicova verze s podporou prodavana Novellem. Potom se da sehnat SUSE 10 eval, coz je tataz verze bez krabice, manualu a podpory (a mozna nejakeho placeneho SW) a nakonec openSUSE, kde by mely byt jen GPL aplikace.

Zajimalo by me ale, jak je na tom openSUSE 10 se zvukem. V moji eval verzi je to totiz tragedie. Prestoze jsem pri instalaci vybral KDE, nenainstaloval se arts. Doplnil jsem ho rucne, abych zjistil, ze spousta aplikaci s nim vubec nepracuje - tyto problemy jsou hlaseny na mnoha forech.

[Michal Kubeček]

a nakonec openSUSE, kde by mely byt jen GPL aplikace

To asi dost těžko. Asi jste chtěl napsat jen open source aplikace, kdybyste měl jen GPL aplikace, moc byste toho nepořídil…

Zajimalo by me ale, jak je na tom openSUSE 10 se zvukem.

Nemám s ním problémy. Ale je pravda, že po multimediální stránce jsem poměrně nenáročný uživatel.

[Pavel]

Dobre, tak asi open source. Podstatne je, ze verze jsou 3. A jak je to s nastavenim zvuku? Pouziva se primo alsa nebo nejaky zvukovy server? Nepada artsd (mne skoro porad a navic mam pocit, ze se nekdy ani nespusti)?

[Michal Kubeček]

Mně nepadá. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že nemůže padat někomu jinému. Jenom po probuzení ze suspend to disk se musí (u mne) restartovat ALSA, což je otázka triviální úpravy v jednom konfiguračním souboru.

[Michal Kubeček]

Pro jistotu upřesním, že nepoužívám OpenSuSE, ale krabicovou verzi, ale to by v tomto případě mělo být jedno.

[Pedro Alvarez]

Jeste k tomu prihlasovani do X $> Kdyz uz jste uzivatelum nabidl "minimalisticke" WM jako windowmaker nebo fvwm2, tak jako prihlasovaci DM by stalo zato mit wdm, ktere je take "minimalisticke".

Osobne mam pocit, ze o wdm moc lidi nevi, coz je skoda. Pak dochazi k usmevnym paradoxum, ze mam sice windowmaker, ale prihlasuju se pres kdm.

[xkesh]

Osobne mam pocit, ze o wdm moc lidi nevi, coz je skoda. Pak dochazi k usmevnym paradoxum, ze mam sice windowmaker, ale prihlasuju se pres kdm.

Ani ja o wdm nic nevim, tak diky za upozorneni, priste si ho vyzkousim :)

[Luboš Doležel (Doli)]

Ten výběr grafického prostředí, podle toho, jaký mailový a webový klient "se tam používá" je hodně podivné. Ani jsem si nevšimnul, že by Firefox nějak visel na Gnome.

Spíš by to chtělo popsat vlastnosti samotných prostředí, ne s jakou aplikací má společný toolkit a jiné knihovny.