Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Kniha mírně nabobtnala, a to na 288 stran. Text byl spolu s všudypřítomnými screenshoty samozřejmě aktualizován a některé problematičtější kapitoly se na podněty čtenářů dočkaly většího přepracování. Pro nastínění obsahu si projdeme jednotlivé kapitoly a popíšeme největší změny.
Úvodní kapitola, vysvětlující základní pojmy jako Linux a distribuce, se velkých změn nedočkala. Zato hned následující kapitoly – Přípravy na instalaci a Instalace – byly přepracovány poměrně výrazně. V části o minimálních požadavcích nemohlo být opomenuto téma netbooků: Jsou popsány důsledky jejich nižšího výkonu a je zmíněna pro ně určená varianta distribuce Ubuntu Netbook Remix. Bylo také přidáno několik odstavců týkajících se výběru mezi 64 a 32bitovou platformou. Autoři doporučují vyzkoušet nejprve 64bitové médium, a pakliže „nepůjde“, použít to 32bitové. Čtenář je jakožto k jistotě nabádán k použití 32bitového média, výhodou 64bitového systému „by mělo být lepší využití hardwaru“ – zde by mohla padnout zmínka o vhodnosti jeho použití na počítačích s více než 4 GB operační paměti.
Na základě podnětů uživatelů byla kompletně přepsána a značně rozšířena kapitola o dělení disku – důležitá problematika nyní zabírá téměř deset stran a podrobně rozebírá snad všechny myslitelné situace. Podrobněji je popsána také instalace Ubuntu na oddíl s Windows pomocí Wubi.
Kapitola pokrývá popis přihlášení, vypínání, prvotní seznámení se systémem a první poinstalační kroky typu aktualizace systému, kontrola přehrávání multimédií (v přiloženém systému opět fungují ihned po instalaci) či instalace písem od Microsoftu. Není opomenuto ani první přihlášení uživatele se šifrovaným domovským adresářem – zde je nutnost zaznamenat si passphrase. Jediná výtka směřuje k popisu přepínání mezi přihlášenými uživateli, kde je zmíněna možnost použití klávesových zkratek, ale už ne appletu vpravo nahoře, k tomuto účelu vytvořeného. Uspávání je také věnováno více prostoru, není však jasně zmíněna často mnohem vyšší rychlost probuzení z disku v porovnání s klasickým startem.
V této části knihy je popsán způsob práce v grafickém prostředí Gnome, a to od základní orientace v jeho struktuře přes fulltextové vyhledávání pomocí Trackeru a práci s bluetooth zařízeními po nastavování síťových připojení. Struktura kapitoly se změnila – v předchozím vydání byly jedna po druhé popisovány položky nabídek, nyní jsou hlavním orientačním prvkem jednotlivé činnosti s následným popisem, kde je můžeme provést – samozřejmě víceméně kopíruje strukturu nabídek, ale umožňuje elegantnější zapracování popisu práce se standardními applety a přesouvá sem témata dříve rozházená po celé knize (např. ono fulltextové vyhledávání či nastavení sítě).
Výtky z loňské recenze byly vyslyšeny, vzdálené ploše je namísto jednoho odstavce věnována více než strana. Stejně tak se patřičné pozornosti dostalo i popisu nastavení plochy rozšířené na více monitorů.
Následuje kapitola popisující práci s předinstalovanými aplikacemi. Struktura zůstala stejná – jednotlivé podkapitoly popisují běžné činnosti jako surfování na webu (Firefox), tvorba dokumentů (OO.o), přehrávání multimédií (Rhythmbox), komunikace (Evolution) atd. Vyhledávání pomocí Trackeru bylo přesunuto do kapitoly Pracujeme s Ubuntu a extrahování hudebních CD už není popisováno na SoundJuiceru, ale na standardně přítomném Rhythmboxu. Přibyl také popis Ubuntu One, nové služby od Canonicalu pro synchronizaci dat mezi více počítači.
U „Rychlé komunikace po síti“, neboli Instant Messagingu, zůstává jak kniha, tak samozřejmě i přiložený systém, u déle vyvíjeného Pidginu, který byl z oficiálních instalačních médií vyřazen ve prospěch komunikátoru Empathy. Tento krok je pochopitelný – Empathy je sice progresivní, ale méně vyspělý produkt, navíc má problémy s přenosy souborů v u nás rozšířené síti ICQ. Čtenáři je doporučeno zřídit si Jabber účet, tentokrát však kniha přidává i pár řádků o tom, proč zrovna Jabber.
Stejně jako minule je u každé aplikace uveden seznam nejdůležitějších klávesových zkratek – běžného uživatele většinou ani nenapadne, že by si je mohl vyhledat. Také praktičnost, ostatně typická pro celou knihu, byla zachována – při popisu práce s aplikacemi je uváděna spousta užitečných tipů, jmenujme např. využití Opery Turbo na pomalých připojeních či synchronizace kalendáře/kontaktů s Google účtem.
V kapitole o hrách se toho příliš nezměnilo; vysvětluje nejčastější způsob instalace komerčních her (vlastní instalátor, přidělení práv pro spouštění apod.) a pro každý žánr představuje pár kousků, ať už z repozitářů, či komerčních. Není opomenuto ani spouštění her určených pro Windows či DOS. Ten, kdo si chce zahrát, získá slušné množství informací o tom, jak to se hrami v Linuxu vypadá.
Sem je zahrnuta úprava pracovního prostředí po stránce jak vizuální (motivy, tapeta, písma, efekty prostředí), tak funkční (applety, desklety). Letmo jsou popsána další pracovní prostředí, konkrétně KDE a XFCE, a práce s programem Ubuntu Tweak – ten je zahrnut v přiloženém systému a umožňuje měnit různá „tajná“ nastavení (tedy většinou nastavení, kvůli kterým byste museli spustit gconf-editor). Umožňuje také např. pohodlné přidání populárních zdrojů softwaru či pročištění systému od zbytečných balíčků.
Nejdůležitější informace, kterou zde čtenář dostane, je dozajista princip instalace softwaru. Dozví se, co je to balíček, repozitář, co se nachází ve kterém aktualizačním zdroji, zkrátka vše pro to, aby pochopil, jak celý systém funguje. Byla samozřejmě přidána kapitola o novém Centru softwaru pro Ubuntu, mnohem více prostoru je však věnováno pokročilejšímu Synapticu.
Kapitola pokračuje popisem zabezpečení počítače, zálohování, instalace ovladačů a všech dalších důležitých administrátorských úkonů. Nemálo prostoru je věnováno práci v textovém prostředí, což však určitě není na škodu.
Celou knihu uzavírá sekce „Časté dotazy a problémy“ – stejně jako loni je vidět, že se autorů uživatelé opravdu ptají. Byly z ní odstraněny některé už neaktuální problémy – v minulém vydání byla např. celá strana věnovaná problémům s PulseAudio či selhání automatické konfigurace X serveru. Úplně na závěr ještě dostáváme tipy na další zdroje informací o Ubuntu i Linuxu obecně.
Knihu nelze hodnotit jinak než loni – je zpracována na výbornou. Autoři udělali při aktualizaci kus práce: Byla zapracována spousta uživatelských podnětů a při letmém porovnávání těch „ne úplně překopaných“ částí jde vidět, že se pracovalo na stylistice a lepší výstižnosti, srozumitelnosti textu – kniha zkrátka zraje. Drobným chybám typu překlepu či stylisticky nesedícího výrazu se samozřejmě nevyhnula, je jich však poskrovnu a všechny již byly autorům nahlášeny.
K uspořádání témat nemám výhrady, jediným problémem by mohlo být doporučování instalace různých balíků v „uživatelské“ části knihy – ten, kdo čte od začátku do konce, bude muset dříve či později skočit na konec, jelikož samotný způsob instalace je popsán až v té „administrátorské“ části. Toto rozložení je však logické.
Přiložené upravené „CZ“ verzi Ubuntu také nemůžu nic vytknout – předinstalované aplikace sledují cíl co nejlepší okamžité použitelnosti systému. To se také daří, množství poinstalační rutiny se smrskává na minimum, jsou přítomny např. kodeky, zásuvné moduly do prohlížeče a často používané aplikace typu Skype nebo Esmska. Jazyková podpora pro portugalštinu a bengálštinu (neplánovaný easter egg minulého vydání) zmizela, zato se do nabídky Správa dostala položka s matoucím názvem „Nainstalovat RELEASE“, sloužící na instalačním médiu pro instalaci distribuce. To však byla snad jediná chyba, na kterou jsem narazil.
Máte-li ve svém okolí vhodné adepty na uživatele Linuxu, s klidným srdcem jim můžete knihu doporučit, budou v dobrých rukou. Předchozí vydání bylo vyprodáno, věřím, že osud tohoto nebude jiný.
Autor: | Ivan Bíbr a kolektiv |
Název: | Ubuntu 9.10 CZ, Praktická příručka uživatele Linuxu |
Nakladatelství: | Computer Press |
Počet stran: | 288 |
Cena: | 337 Kč/14,01 € |
Rok vydání: | 2009 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
>>>Také si osobně myslím, že čas 64 bitových systémů teprve přijde s prodejem HW, který už má v základu 4 GB operační paměti a více.
Takovyto HW (treba notebooky) se uz bezne prodava. Akorat si toho vyrobci jeste asi nestacili vsimnout neb na nej neustale instaluji 32 bitove widle.
Ovsem co bychom chteli od vyrobcu notebooku (vsech znacek) ze ano.
To vsak nic nemeni na situaci ze vyrobci na 64 bit HW instaluji 32 bit win ac je osazeno 4 GB RAM.