Zenwalk Linux 3.0

3. 11. 2006 | Vladimír Žalud | Recenze | 13094×

Vyčerpávající popis nové verze desktopové distribuce založené na Slackware.

Čas od času mě posedne potřeba vyzkoušet si nějakou novou, ne většinovou distribuci. Sjíždím Distrowatch, hledám na webu recenze a srovnání, pročítám si diskuze se zkušenostmi jiných. Potom samozřejmě stahuji a testuji, než mě to zase přejde. Tentokrát mě motivovalo ještě něco jiného než jen potřeba experimentovat. Známý mě požádal, jestli bych mu nepostavil (nesehnal) starší PC: "jen na internet, nějaký ten Word a tak". Obyčejně se snažím takovým žádostem vyhýbat, ale když jsem mu navrhl Linux jako OS a on souhlasil, řekl jsem si, že do toho jdu. Sehnal jsem celkem příznivě starý repasovaný Compaq (Celeron 500 MHz, 192 MB RAM, 10 GB HDD) a začal vybírat distro. První volba byla dát tam to, co používám. Ovšem Fedora a CentOS mi přišly moc systémově náročné, Slackware zase moc hard core a navíc mě posedlo už zmíněné experimentování. Po nějaké době jsem objevil Zenwalk Linux, který vypadal jako desktopový Slackware, což se mi zdálo ideální. Stáhl jsem, nainstaloval a co z toho vzniklo, si můžete přečíst v tomto článku.

Zenwalk o sobě

Na stránkách Zenwalku se o tomto operačním systému mimo jiné dočteme, že je moderní (obsahuje poslední verze vybraného software), rychlý, racionální (z hlediska jednoho konzistentního prostředí a vhodných aplikací), kompletní (vývoj, kancelář, multimédia) a evoluční (? - zřejmě ve smyslu vývoje vlastních utilit apod.). Kromě toho je viditelně založen na Slackware a zemí původu je podle Distrowatch Francie. Jak je ze stránek distribuce patrné, podílejí se na něm, jak je u linuxových projektů zvykem, i nefrancouzští účastníci. Dříve byl projekt znám pod jménem Minislack.

Minimální HW konfigurace doporučovaná tvůrci pro X Window systém je:

• Procesor třídy Pentium III
• 128 MB paměti RAM
• 2 GB místa na HDD

Se slabšími systémy, hlavně co do procesoru, Zenwalk sice chodí, ale podle autorů spíše pomalu. Co se mých systémových prostředků týče, na rychlost bootu a odezvy aplikací si u výchozí instalace stěžovat nemohu. Při spouštění OpenOffice.org už to však chtělo trpělivost.

Distribuce je jako ISO obrazy nabízena ve dvou základních variantách. První je pojmenována prostě Zenwalk a mimo jiné nese označení "out of the box". Ve verzi 3.0 má cca 410 MB a je v ní vše, co budete k práci na desktopu v X potřebovat. Od psaní textů, přes správu a vytváření multimédií, až po programování a vývoj. O konkrétních obsažených aplikacích si řekneme později. Druhá varianta je inzerovaná jako Zenwalk core a se zhruba 350MB CD se musíme obejít kompletně bez X. Zato si po instalaci tohoto základu můžeme vybrat jen to, co opravdu chceme, a nebo to podle stránek distribuce použít na server.

Jak to vypadá a co to pohání

Už výše zmíněné HW požadavky napovídají, že Zenwalk nebude založen na posledních a nejmodernějších výkřicích linuxového desktopu, ale bude se mnohdy držet menších, nenáročných, nicméně osvědčených aplikací. V žádném případě to ovšem neznamená, že si nemůžete s touto distribucí užít například nové KDE; ale zaměření i na slabší stroje a základní skladba programů na instalačních CD vám to poněkud ztíží. Výchozí desktopové prostředí je u Zenwalku tedy Xfce ve verzi 4.3.99.1, kancelář je postavena na Gnome Office (Gnumeric 1.6.3, Abiword 2.4.5, atd.), internetem se můžete prokousávat s Firefoxem 1.5.0.6, Thunderbirdem 1.5.0.5 a vykecávat se s Gaimem 1.5.0, multimédia přehrávat pomocí Gxine 0.5.6 (xine-lib 1.1.2), vypalovat s Gravemanem 0.3.12.5 a obrázky tvořit a editovat v Gimp 2.2.13. Jak je vidět, všechno je v nejnovějších nebo dostatečně nových verzích. Jak dostat do Zenwalku už zmíněné KDE, GNOME nebo třeba OpenOffice.org, to si řekneme dále.

Stejně jako v případě desktopového prostředí, i to systémové je na velice slušné úrovni. Posuďte sami: Zenwalk Linux 3.0 je založen na jádře 2.6.17.11, GCC je ve verzi 3.4.6, glibc 2.3.6, udev 0.98, dále tu máme xorg 6.9.0, perl 5.8.8, GTK+ 2.8.20, alsa-lib 1.0.11, CUPS 1.1.23 atd. Řekl bych, že je to téměř bez kompromisů.

Instalace v rytmu Slackware

Instalace z CD je dost přímočará. V podstatě, až na některé detaily, kopíruje Slackware. Rozdělení disku se tak třeba nabídne za pomoci programu cfdisk samo v rámci instalace, některá nastavení se na rozdíl od Slacku přesunou do poinstalačního nastavení v průběhu prvního bootování. Ze spouštěných služeb si mimo jiné můžeme vybrat firewall apod.

V průběhu instalace si tedy postupně vybereme mapu kláves, podstoupíme už zmiňované rozdělení disku, nakonfigurujeme swap, dále oddíly pro samotnou instalaci distribuce, zdroj instalace a už se nám to sype na disk. Struktura zdrojových instalačních balíků je také podobná té slackoidní (a, ap, n, l, x, xap, atd.), ovšem s výběrem jednotlivých balíčků nepočítejte. Zkrátka se budete muset smířit s tím, co pro vás tvůrci nachystali, nebo zvolit už zmiňovanou verzi Zenwalk core a zbytek dostahovat z repozitářů. Po nejdelší části instalačního procesu, což je samozřejmě instalace balíčků, se nakonfiguruje LiLo, případný modem, typ myši, spouštěné služby, čas, heslo roota a může se restartovat.

Poinstalační konfigurace

Během prvního naběhnutí systému se nám na obrazovce objeví dialog na konfiguraci ALSA, nastavení locale a správu uživatelů, jež nám umožní uživatele a skupiny přidávat, mazat, listovat dostupným seznamem, měnit hesla a podobně modifikovat dané účty. Po přidání uživatele můžeme nakonfigurovat síť, vybrat ovladač grafické karty, výchozí runlevel, zapnutí numlocku po přihlášení a už je tu login. Je zajímavé, že většina zmiňovaných nastavení má ekvivalent i v čistě grafické podobě, například jako localeconfig a userconfig apod. A to nejen u Zenwalk vychytávek, ale například i u slackwarovského pkgtools! Problémy jsem zaznamenal jen s nastavováním sítě (netconfig). Zenwalk prostě nechtěl akceptovat jiné parametry než ty, které dostal z DHCP serveru. Když jsem mu chtěl nadefinovat jiné DNS servery, tak to prostě nebral a neustále přepisoval moje hodnoty těmi svými. Pomohlo až ruční nakonfigurování DHCP klienta. Když byl DHCP server nakonfigurován správně, nebo jsem zadal čistě statické údaje, jelo všechno v pořádku.

Provoz systému

Lehký desktop

Jak už jsem napsal výše, výchozí pracovní prostředí je v tomto systému Xfce v poslední verzi 4.3.99.1 a oproti většině distribucí je přítomna jen jedna alternativa každého programu. Výběr je samozřejmě značně subjektivní, přesto si myslím, že aplikace jsou voleny rozumně a pro běžnou práci ani nebudete muset nic moc doinstalovávat. Vzhled se mi líbí, k dispozici jsou i celkem pěkná pozadí a témata pro Xfce. Přizpůsobit si prostředí k obrazu svému také není žádný problém a je to celkem logické a intuitivní - jak je obvyklé u těchto komplexních grafických prostředí. Běžná práce 's myší' je příjemná, správce souborů Thunar je ve stylu Nautilusu (nebo Průzkumníka?), mount je automatický, odpojení musíte zadat ručně (myší), nabídka je celkem logicky členěná, programy přidané pomocí balíčků jsou do ní integrovány automaticky, spousta souborů je asociována s odpovídajícími aplikacemi. Jsou tu samozřejmě oproti standardu KDE nebo Gnome jisté rozdíly plynoucí hlavně z filosofie Xfce. Například ikonu na plochu přidáte tak, že v odpovídajícím adresáři prostě vytvoříte příslušný soubor. To už ale popisuji spíše právě Xfce než Zenwalk. Takže zpět k tématu.

Konfigurace

Ke konfiguraci jsou k dispozici, kromě systémových souborů, i udělátka made in Zenwalk. Nepokrývají ale veškerou správu; například firewall, pokud si nedoinstalujete nějaký frontend, se dá upravovat jen starou dobrou editací /etc/rc.d/rc.netfilter. Jinak jsou zenovská nastavení přístupná pod položkou Systém v hlavní nabídce - už jsem je vyjmenoval v poinstalačních dialozích, oproti prvnímu bootu jsou ovšem v grafice. Nedokáži sice přesně rozlišit mezi Xfce nastavením a Zen utilitkami, ale předpokládám, že ty první jsou na rozdíl od těch druhých lokalizované. Konfigurační programy nejsou nijak sofistikované; volba ambiciózně nazvaná Videoconfig v prostředí X vybídne ke spuštění v konzoli a potom vlastně jen nabídne změnu runlevelu na grafický (4) nebo textový (3), případně nechá vše netknuté (při spuštění v konzoli se přidá jen možnost změnit ovladač). Rozlišení, moduly atd. se opět změní jen v /etc/X11/xorg.conf, případně pomocí xorgcfg a podobně. Serviceconfig si při spuštění prohlédne adresář /etc/rc.d/ a zjistí a nabídne ručně přidané služby. Ale zase neumí nic víc než určit, které služby se po restartu (systému, runlevelu) spustí a které ne - o nějaké okamžité interakci nemůže být řeč.

Multimédia

V základní konfiguraci to není žádná sláva - skoro na všechno je tady jen Xine, respektive Gxine. Ten ovšem zvládl přehrát vše, co jsem mu podstrčil, a to už ve výchozí konfiguraci bez přidání jakýchkoliv doplňků. CD, DVD, AVI, MPEG, MP3, WAV, ... se vším si poradil. Je pravda, že ničím exotičtějším nedisponuji, takže možná, že vše přeci jen nepřehraje. Při pohledu do /usr/lib/xine/plugins/1.1.2/ se však nebojím, že by toho bylo moc. Kdyby někomu něco, ať už ze zvyku nebo potřeby, chybělo, může v repozitářích bez problémů najít třeba MPlayer, BMP, Avidemux a programy dostupné prostřednictvím KDE nebo Gnome. A samozřejmě i doplňující kodeky a knihovny. Pro úplnost tedy dodám, že grabovat ještě můžete s Gripem. Na audio CD je tady ještě CD přehrávač.

Kancelář

Kvůli vstřícnosti vůči slabším strojům nestojí kancelářský software na obligátním OpenOffice.org, ale staví na méně náročném Gnome Office. Nejsem dlouhodobým uživatelem ani jednoho tohoto prostředí, takže nedokáži dost dobře posoudit rozdíly. Je jasné že GO je daleko rychlejší a přehlednější, ovšem OOo zase obsáhlejší, protože do svého balíku integruje více aplikací a tím pádem i více funkcí. Daní za to je celkem dlouhá doba spouštění a náročnost na prostředky. Kompatibilitu s MS Office také nejsem schopný moc dobře posoudit - na disku mám jen životopis a výpověď ve formátu Word (*.doc), nějakou tabulku se seznamy filmů a humornou (rozuměj erotickou) prezentaci od kamaráda. Snažil jsem se něco najít na webu a co jsem našel, to oba balíky zvládly slušně; překvapila mě spíš vzájemná nekompatibilita.

Vývoj

Jako jednu z charakteristik uvádí Zenwalk na svých stránkách i kompletní vývojové (full development) prostředí. V menu jsou pod ikonou Vývoj dostupné jen Bluefish, GHex a Geany, jež samo sebe označuje jako "A fast and lightweight IDE" (slovíčko lightweight je pro spoustu programů v Zenwalku dost výstižné). Pro hardcoráře je tu Vim, v repozitáři třeba Joe. Emacs jsem nenašel, pro Slackware ovšem k dispozici je. Pohled do adresáře d, kde jsou na CD či FTP dostupné právě vývojářské programy, nám prozradí, že ani v tomto směru není Zen žádné ořezávátko. Namátkou: GCC, Perl, Python, bison, strace, CVS atd.

Ostatní

Pod pokličkou je vidět, že je to stavěné na Slackware. Je tu něco navíc (postinstalační konfigurace rc.postinstall, dále rc.wifi-radar, grafické nastavování, firewall, důraz na design a "desktopovost" celého distra - bootsplash, grafický login apod.) a něco zase chybí (hlavně serverové aplikace, ovšem většinou dostupné v repozitářích, Apache je mimochodem ve verzi 2.2.x). Něco je jinak (třeba skript rc.modules není vůbec okomentovaný), něco je ještě víc zjednodušené a celkově si myslím, že se Zenwalk snaží trochu víc vyjít při konfiguraci vstříc než jeho předek (je to koneckonců desktopově zaměřené distro; teď mě napadlo, že i ta vstřícnost je diskutabilní, ale každý jsme zvyklí na to své, že), ale jinak je to skoro Slack, u ničeho zásadního se neztratíte.

Přidáváme balíky

Úzký výběr programů a relativní štíhlost desktopu je sice pěkná záležitost, nemáme-li na výběr, ale co dělat v případě, že po Zenwalku chceme víc než to, co nám ve výchozí instalaci nabízí? Pochopitelně lze využít internetu a odpovídajících softwarových repozitářů. K tomu se v této distribuci využívá nástroj netpkg, který je použitelný v X i v konzoli. Jedná se o velice jednoduchý a přehledný program - je to v podstatě jen nadstavba pkgtools, stejně jako třeba Swaret nebo Slapt-get. Na příkazovém řádku či za pomoci grafického frontendu tak můžeme pohodlně spravovat balíčky.

V Zenwalk Linuxu jsou dostupné repozitáře STABLE, což znamená poslední dostupné aplikace v rámci ISO obrazů. Další možností je CURRENT, což jsou balíčky rozšiřující základní sadu softwaru pro Zenwalk o nestabilní verze, a najdeme tady KDE, GNOME, OpenOffice.org, MPlayer, Azureus, D4x, BMP a třeba také Midnight Commander apod. Poslední kategorie repozitářů, která je dostupné přes netpkg, je MISC. To může být jakýkoliv archiv ze Slackware nebo prostě kompatibilní balíky. Může nás těšit, že na oficiálních stránkách projektu je zmíněn i český mirror na ftp.sh.cvut.cz.

Co tedy přesně můžeme s netpkg dělat? Předně je třeba říct, že veškerá nastavení týkající se netpkg se provádějí v souboru /etc/netpkg.conf. Tady se definují jednotlivé repozitáře a kategorie softu spadající pod jednotlivé příkazy (př: upgrade-all aktualizuje v závislosti na nastavení jen balíky ze skupiny a, l, n a xap). Kromě toho tak lze nastavit black-list, co nemazat po upgrade (typicky systémové soubory), mají-li se balíky po stažení a aktualizaci mazat či ne, kde se mají uchovávat, řeší-li se závislosti, logy, temp atd. Je to velice jednoduše čitelné a v podstatě už nakonfigurované.

Spouštění je možné samozřejmě jen pod rootem, v X se automaticky ozve gksu. Grafický frontend je dost intuitivní, po spuštění z nabídky se vás ve formě kroků zeptá, co chcete s kterými repozitáři dělat, a potom už můžete vybírat a instalovat. Program bohužel není moc upovídaný, takže se během instalace dozvíte, jen co se stahuje a v jaké je to asi fázi. Přesný stav a detailnější informace při výběru i stahování bohužel chybí, jenom na konci ještě vyplivne popis programu a výpis souborů, které se nainstalovaly. Někomu to tak může vyhovovat, já bych uvítal větší kontrolu a hlavně informace o dostupných aplikacích.

Na příkazové řádce můžete být daleko přímočařejší. Spustíte-li netpkg samotný nebo s parametrem menu-install, také vám sice nabídne menu s výběrem akcí jako v X, ale to mi subjektivně přijde dost zbytečné. netpkg nám jedním příkazem s parametrem přímo umožní dělat jen to, co chceme. Ale když se někdo necítí nebo prostě má potřebu to takto dělat, tak možnost tu je. Dodám, že výchozí spuštění můžeme ovlivnit parametrem nomenu volby Default_mode v /etc/netpkg.conf - potom se nám menu spustí jen při explicitním zadání menu-install.

Instalace se provádí prostým zadáním netpkg s názvem balíku, který chceme instalovat. Program zkontroluje závislosti (jsou-li zapnuty) a v případě, že balík najde, vypíše adresář, ze kterého instaluje, jméno a verzi programu a informaci, jestli je nainstalován (a v jaké verzi), a nabídne číselné menu s možnostmi:

1) instalace (reinstalace, upgrade)
2) download
3) přeskočení

Vyberete si možnost a program vypíše závislosti a jejich stav (instalováno, neinstalováno), detailní průběh stahování a při následné instalaci i popis programu. Když chceme přeskočit výběr, zadáme jako parametr netpkg volbu auto-install. Ale pozor: netpkg sice neumí zástupné znaky, zato vezme jako jméno programu i jeho část, takže když jsem instaloval mc s auto instalací, tak jsem si upgradnul i libtermcap! Další mouchou jsou závislosti. S repozitáři Zenwalku pracují dobře, ale v archivech Slackwaru potřebné depfile soubory nejsou. A co mi vadí, na příkazovém řádku není možnost závislosti při instalaci vypnout - musíte editovat soubor /etc/netpkg.conf, což mi přijde dost neflexibilní. Také jsem nenašel nic, čím bych si mohl snadno vygenerovat kompletní lokální repozitář (jestli je to kvůli závislostem vůbec možné). Poslední výtka je zase k informacím o balících. Uvítal bych v rámci netpkg nějakou volbu podobnou yum info, abych se mohl on-line dozvědět, co na tom serveru vlastně je, a co to umí.

Abych jen nehanil, tak musím dodat, že práce s netpkg se mi jinak velice zamlouvá. Na Slackware pracuji jen se Swaretem a toto mi snad až na ty informace přijde pohodlnější a hlavně rychlejší. Rychlejší je to mimochodem i proti yumu. Pro upgrade systému jsou tady volby upgrade-all a upgrade-new. Rozdíl mezi oběma je v tom, že druhá volba zaktualizuje i nově související závislosti mezi programy. Volba download-all stáhne všechny balíky v odpovídající struktuře na disk. Pro listování dostupnými balíčky máme volby list-all pro listování všemi nainstalovanými i nenainstalovanými aplikacemi, list-new pro listování nenainstalovanými balíky a konečně list-upg pro výpis položek k upgradu. Poslední možností programu netpkg jsou volby select-mirror, která nám změní kategorii a mirror pro stahování, a upgrade-config, jež nám pomůže editovat soubory, které se při upgrade nepřepisují.

Problémy se záplatováním a upgrade jsem nezaznamenal, vše probíhalo standardně a nic mi po aktualizaci nepřestalo chodit. Abych ohodnotil rychlost a kvalitu reakce na různé problémy a díry, musel bych Zenwalk testovat trošku déle.

Lokalizace, dokumentace a další zdroje

Tak jako většina linuxových distribucí je i Zenwalk lokalizovatelný. Locale je nastavitelné už při instalaci respektive prvním bootu a později díky utilitce Localeconfig. U českého jazyka máme na výběr mezi cs_CZ a CS_CZ.utf8, u slovenského sk_SK a sk_SK.utf8. Klávesnice jsou také standardně definované, pro konzoli slouží Keyboardconfig, pro X /etc/X11/xorg.conf. Aplikace založené na GTK+ (tedy i Xfce) jsou při správném použití locale většinou lokalizované. Firefox má samostatný lokalizační balíček (na webu Czilly), OOo zrovna tak, ovšem jen ve formátech RPM a DEB. Pro KDE je lokalizace dostupná ve formě balíčku Zenu, ale nástroje Zenwalku počeštěny nejsou. Problémy jsem měl v grafice při nastavení locale na cs_CZ: nezobrazovaly se správně některé znaky. Při změně na cs_CZ.utf8 se vše spravilo, ale zase zlobila konzole, která se při opětovném přepnutí na cs_CZ mírně spravila, nicméně některá písmena se ani tak nezobrazovala správně. Více jsem se v tom nevrtal, pro moje potřeby (X) bylo vše v pořádku.

Dokumentace je slušná (když započítám Slackware, tak velice slušná), většinou však v cizím jazyce. Projekt se utěšeně rozrůstá, dostupné je i live CD Zenlive. Existují wiki stránky v angličtině, francouzštině a němčině, fórum přidává i italský, portugalský, španělský a maďarský jazyk. Nesmím zapomenout na Zenwalk Linux Manual.

Závěr a shrnutí

Zenwalk se snaží poskytnout nenáročný a kompletní desktop. Základní skladba programů je úzká, pro každou funkci je přítomna většinou jen jedna alternativa, ale ta je vybrána rozumně a navíc není problém snadno doplnit programy z dostupných repozitářů. Grafická konfigurace je na relativně slušné úrovni, nedosahuje komplexnosti a lesku velkých distribucí, ale zase se v ní neztratíte. Nutno dodat, že ručním zásahům se asi ani tak nevyhnete (na druhou stranu to stačí udělat jen jednou). Systém neudržuje tolik lidí jako jiná distra, takže software není k dispozici v takové míře jako jinde, ale výběr je dostatečný a při použití kompatibilních repozitářů v podstatě kompletní.

Jak je vidět, distribuce se mi líbí, má sice nějaké mouchy (jako všechno), ale celkově jde určitě o to lepší ve světě linuxového desktopu. Nevadí-li vám občasný zásah do konfiguračních souborů (čemuž se na Linuxu stejně nevyhnete), máte rádi přehlednost a zároveň chcete mít po instalaci hotový desktop s bezproblémovou správou balíčků a novým softwarem, pak je Zenwalk pro vás to pravé. Moje potřeby splnil beze zbytku.

       

Komentáře

[geecz]

Zajímavé, pěkný článek.

[jiri.b]

co timto chtel vlastne autor rict?:

V Zenwalk Linuxu jsou dostupné repozitáře STABLE, což znamená poslední dostupné aplikace v rámci ISO obrazů. Další možností je CURRENT, což jsou balíčky rozšiřující základní sadu softwaru pro Zenwalk o nestabilní verze, a najdeme tady KDE, GNOME, OpenOffice.org, MPlayer, Azureus, D4x, BMP a třeba také Midnight Commander apod.

takze klasicka stable s opravami security bugy a stability bez zavadeni novych verzi programu kvuli ficuram? moc to z toho neni jasne :)

jinak zenwalk je dle cteni pekne udelatko, by mohl slackware neco adoptovat do sebe.

[zvovka]

V Zenwalk Linuxu jsou jednotlivé repozitáře dostupné buď jako STABLE, což znamená poslední dostupné aplikace v rámci iso obrazů. Další možností je CURRENT což jsou balíčky rozšiřujíící implicitní sadu software pro Zenwalk a unstable soft, takže tady najdeme KDE, Gnome, OpenOffice.org, Mplayer, Azureus, D4x, BMP a třeba taky Midnight Commander apod.

V článku, tak jak jsem ho poslal Robertovi je to uvedeno takto. Tím pádem by tam mělo být něco jako "a o nestabilní verze". Tak to bylo v době psaní recenze, teď to je všechno jinak.

The way repositories are managed in Zenwalk has changed, we now have 2 repositories, both ready for Gslapt :

-> snapshot is a moving target toward the next Zenwalk version (as was "current" before). There you will find new packages, major improvements, and structural changes (like Xorg 7.1). This is not meant for experiments! The snapshot repository should be considered as a serious place for ready to use packages, but less tested than "curent"

-> current : is now our stable repository, for security and bugfix updates only -> this one is intended to be 100% reliable.

Average users should only use current to get 100% reliable packages updates (as everybody did until now). More advanced users wanting to test our latest developments can switch to snapshot. For example those who want to switch to Xorg 7.1 now, or get the latest version of some softwares.

For each Zenwalk release : snapshot content will be merged to current.

Of course, the more users will use the snapshot repository, the more packages will be tested : sooner they will go to current.

Já se na to... Člověk dopíše recenzi a už je to v podstatě neaktuální, příště napíšu něco o sbírání hub, to se dělá pořád stejně.

[Robert Krátký]

Tím pádem by tam mělo být něco jako "a o nestabilní verze".

Pokud jsem změnil význam, tak se omlouvám. Začínám se v tom teď ztrácet. Nebylo by tedy nejlepší ten odstavec upravit podle nové situace?

[zvovka]

Určitě bylo, ale to bych vařil z vody, protože teď si za stroj se Zenwalkem nějakou dobu nesednu. A bez toho bych se neodvážil něco tady popisovat. Jakmile si čas najdu, tak to určitě updatnu.

Zatím to vypadá, podle manuálu i fóra, že změna se týká jen pojmenování repozitářů. Známý, kterému jsem to instaloval, nic nezaznamenal, takže je to buď transparentní, nebo neupdatuje, pacholek.

Opravdu mě to nakrklo, s tím netpkg jsem si docela vyhrál. Prakticky přes noc se tam objevil adresář snapshot, říkám si, že asi bude brzo nová verze, no a dneska vidím že je to jinak. Pokusím se na to co nejdřív podívat.

[xxxxxxxx]

ahoj, dobrej clanek a fakt dost dobra paticka !

[zvovka]

Díky, taky máš pěknou, takovou apolitickou.

[otula]

Zkusil jsem toto distro na slabším stroji, běželo hezky, ale při locale cs_CZ.utf8 nefungovala řádně česká klávesnice. Místo háčkovaných písmen psala jekési jiné znaky. Při ISO8859-2, čili cs_CZ funguje správně.

Také mi tam nefungovalo "vypnutí po vypnutí" (powerdown after shutdown), ale to by snad mělo jít vyřešit nějakým acpi=force, ale ještě jsem neměl čas se na to podívat

[zvovka]

Ohledně toho vypínání máte podle všeho pravdu. Toto je z how-to:

Symptoms

Upon shutdown, the machine does not switch off the power, but waits for the user to push the power button.

Condition

A motherboard from around or before AD 2000.

What's going on

The newer kernels (~ version 2.6.12) disable ACPI for motherboards that are made before the year 2000; Yes: a somewhat late Y2K problem ACPI can be enabled, by means of a boot-option to the kernel. The kernel must be explicitly told to do so. The reason: some older motherboards have an unworkably buggy ACPI implementation. Most boards of before 2000 (and all PIII boards that I've ever seen) do work OK with ACPI enabled.

Analysis

The command dmesg should result in a complaint about the too old board. Running the command:

$ dmesg | grep 2000
should result in some message about it.

Solution

Pass the acpi=force boot-option to your kernel when it is booting. (This is not guaranteed to work, but I've used it many, many times.)

[otula]

Díky za dohledání informací. Jednalo se právě o nějaké PIII na 500MHz, takže podle vámi nalezených informací by to snad mělo fungovat.

[Pinhead]

Pěkné, takových článků by mohlo být víc. Každý den tak 3 až 5 .

[Petr Ježek]

Děkuji autorovi, jako uživatel Archu je mi Zenwalk sympatický, hlavně lépe konfigurovatelný jinak než z řádky. Jen jedna poznámka: Xorg mi na Archu už půl roku běží ve verzi R7.0, právě přechod z R6 na R7 může být dost podstatný - na Archu mi xorg.conf dal dost práce než jsem ho naučil dobrým mravům. Zenwalk používá pořád R6.9... Dále se autor mohl víc povrtat v nastavení locales: XFce se v tomto chovají autonomně a umí např. qwerty bez ohledu na to, zda je tak nastavena -variant v xorg.conf; jak to ale chodí v konzoli je dost podstatné obecně, já taky používám X, ale konzole je konzole. Ještě drobnost - správce balíčků Zenwalku neumí informace? Není divu, ve slackovských tgz se jich ve vztahu k obsahu a závislostem opravdu moc najít nedá

[zvovka]

No tak zběžné informace v těch balíčcích jsou, konkrétně soubor slack-desc přímo v balíčku, nebo soubor jménobalíku.txt na FTP/CD. Zenwalk má ještě samostatný soubor jménobalíku.dep, který popisuje závislosti a navíc i soubor jménobalíku.meta, ve kterém to je všechno v kupě. Příklad souboru Eterm-0.9.3-i486-1z24.meta:

PACKAGE NAME:  Eterm-0.9.3-i486-1z24.tgz
PACKAGE LOCATION:  ./extra
PACKAGE SIZE (compressed):  638 K
PACKAGE SIZE (uncompressed):  1690 K
PACKAGE REQUIRED:    glibc, imlib2, libast, pcre, perl, utempter, x11, zlib
PACKAGE CONFLICTS:  
PACKAGE SUGGESTS:  
PACKAGE DESCRIPTION:
Eterm: Eterm-0.9.3 A color vt102 terminal emulator
Eterm:
Eterm: Eterm The Enlightened terminal emulator for the X
Eterm: Window System, intended as an xterm replacement. Needs
Eterm: libast
Eterm:
Eterm:
Eterm:
Eterm:
Eterm: Packed by Fred Broders for Zenwalk
Eterm: 

Proč to není jednoduše zobrazitelné i přes netpkg je záhadou i pro mě.

[Dunric]

Proč to není jednoduše zobrazitelné i přes netpkg je záhadou i pro mě.

AFAIK v Zenwalku je i standardně slapt-get a ten to umí (viz příkaz --show).

[zvovka]

No standartně v doplňkových repozitářích, navíc jsem se dočetl, že nefunguje se Zenwalk repos, protože neobsahuje slackwarovské popisné soubory. Konkrétně:

That's because slapt-get looks for some support files (PACKAGES.TXT and CHECKSUMS.md5) in slackware repositories. Zenwalk repository doesn't have these 2 files...

Takže to slapt-get --show snad jen pro Slackware balíčky. Autoři slibují, že: "A package description feature will be added soon to netpkg", i když v oznámení o změně struktury repozitářů se píše že: "both ready for Gslapt", takže to nakonec asi už i funguje.

Já bych je bil.... Progres je pěkná věc, proč to ale muselo proběhnout zrovna teď?

[kavol]

hmm ... Zenwalk jsem zkoušel z podobných důvodů jako autor; na stroji Pentium MMX 233 MHz/128 MB RAM se s ním bohužel prakticky nedalo pracovat takže jsem průběžně v chrootu připravil Gentoo a jednoho krásného dne to vyměnil ... při zhruba stejné skladbě software (Xfce ...) bylo Gentoo významně svižnější (čti: normálně použitelné), ale je fakt, že to bylo těžce optimalizované pro slabší stroj ... problém byl samozřejmě OpenOffice, kompilace asi tři dny a spouštění desítky sekund, ale pracovat se s tím docela dalo

co mě na Zenwalku dostalo nejvíc bylo, že poněkud neřeší závislosti (nojo, Slack ...) - v okamžiku, kdy se mi podařilo standardním systémovým "klikátkem" odinstalovat bez jakéhokoliv varování několik balíků nutných vůbec k nabootování, jsem příliš nadšen nebyl, že musím bootovat a opravovat z CD ...

jistě je to pěkné distro, ale na stroji slabším než zhruba Pentium II 500 Mhz nebo Celeron/Duron 700 MHz a 256 MB RAM bych ho na desktop určitě nenasazoval ... no a člověk musí být aspoň trošku Slack-positivní, což já moc nejsem

[kavol]

ehm, Pentium II => Pentium III

[pakanek]

Necekam, ze by me Zenwalk odtrhl od meho Slackwaru 10.2, ktery pouzivam na laptopu, ale vyzkousim ho. Clanek me docela naladil. Jinak absence zavislosti je jednou z hlavnich veci, kvuli kterym pouzivam Slackware. Clovek ma v instalovani znacnou volnost. Sice pak musi vedet co musi nainstalovat, ale zase se nemusi obavat, ze by *rozbil* zavislosti v baliccich. (casto kompiluju ze zdrojaku)

[zvovka]

No jo no. Jsem jeliman, stáhl jsem si gatě a brod v nedohlednu, sypu si popel na hlavu a tak dále...(asi to počasí).

Napíšu to sem, je víkend a nebudu otravovat Roberta, po neděli to můžeme zapracovat do článku.

V podstatě se nic nezměnilo.

CURRENT je teď označení pro repozitáře se stabilním (stable) software a bezpečnostními updaty;
SNAPSHOT označuje repozitář balíčků ve vývojovém (developpment) stavu;
TUXGAMES třetí repozitář jsou hry v binárkách pro Zenwalk.

Mimo to si můžete vesele přidávat kompatibilní repozitáře, jak je libo. Je to jedno. Celá 'změna' je jen navenek. Nedefinované mirrory se sice většinou dělí právě na current a snapshot, ale nikde není psáno že by to nemohlo být jinak. Je to spíš pro orientaci. Balíčky, které nejsou na CD (KDE, Gnome. OpenOffice.org), jsou teď také označeny jako CURRENT, tedy jako stabilní. Celá struktura na FTP je v podstatě stejná (asi kvůli zpětné kompatibilitě). Mate mě jen to, že v nabídce mirrorů je i označení */latest/packages/zenwalk, rozdíl mezi tímto a current nechápu.

slapt-get teď funguje i pro Zenwalk repozitáře, je daleko rychlejší, než netpkg a taky flexibilnější. Grafický frontend Gslapt, no tak to už je úplně jiná liga! Dostatek informací: popis, tato verze, novější verze, velikost před a po rozbalení, závislosti atd. Rychlost je taky blesková, jen ještě neumí sám změnit mirror. Musí se to udělat v souboru /etc/slapt-get/slapt-getrc a celý Gslapt restartovat. A info o probíhajícím procesu by mohlo být sdílnější.

K té konzoli, apod. Xfce má problémy s jiným, než unicode kódováním, Zenwalk s unicode kódováním. Takto je to řečeno na fóru Zenu. Projevuje se to (mně) jenom tak, že při startu s pouhým cs_CZ locale se v popisu ikony Koš nezobrazí š. Nic víc. Refresh klávesou F5 to napraví. Při locale cs_CZ.utf8 se Xfce zobrazí už napoprvé dobře, ale česky v konzoli se psát nedá. Já jsem nemohl psát ani při ne-unicode, ale proto, že jsem neměl správně určený font. Takže /etc/rc.d/rc.font a řádek setfont -v lat2a-16.psfu.gz, nebo jaký používáte.

No a to je snad všechno.

[srigi]

Zenwalk je sice pekna distribucia, ale ma strasne malu komunitu. Porovnajte si wiki stranky Zenwalku a napr. Arch Linuxu.

[zvovka]

Toto mi napsal niže podepsaný člověk, já sám to nepřeložím, a popravdě řečeno ani nepředpokládám, že by to někdo chtěl udělat. Dělám to jen pro korektnost. Takže, kdyby to někdo chtěl přeložit a tomu člověku to poslat, ať mi dá vědět, klidně se s ním rozdělím o peníze za článek (ovšem zatím nevím kolik to bude). Když se někdo do týdne neozve, pošlu mu omluvu, že to prostě nezvládnu atd.

Hello,

I am a developer for Zenwalk Gnu/Linux. I would love to read your review but 
unfortunately can only understand English writings and can translate French 
and Spanish. If you would be so kins as to translate it into English, French 
or Spanish I would be extremely grateful.

If you would be so kind, please email me at axxium.zenlnx@... 

Cheers,
-Michael Verret(AxXium)

Díky.

[Robert Krátký]

Pokud by to někdo přeložil, tak na abclinuxu.cz samozřejmě výsledek vystavíme.