Reverzujeme ovladače pro USB HID zařízení

18. 6. 2013 | Přemysl Janouch | Programování | 17656×

Naučte se základy reverzování proprietárních ovladačů herních a jiných rozšířených USB HID zařízení a jak z nich sestavit vlastní konfigurační nástroje.

Obsah

• Úvod
• USB protokol
• Odposloucháváme
• Reverzujeme
• Testujeme
• A co dál?

Úvod

Možná také máte nějakou tu svítící blikající USB myš, klávesnici či dokonce tablet. A možná nejen že svítí, ale dají se u ní nastavit parametry typu rozlišení snímání v DPI. A možná, možná vás, stejně jako mě, trochu rozmrzelo, že se tato rozšíření prakticky nedají konfigurovat z Linuxu.

Jestliže patříte do této skupiny lidí, mám pro vás dobrou zprávu. S trochou odposlouchávání, zkoumání a programování lze obvykle relativně snadno řídící příkazy rozluštit za pomoci reverzního inženýrství ovládacích nástrojů pro Windows.

V tomto článku se pokusím vás provést vším, co je zapotřebí k tomu, abyste si nějaký ten vlastní ovládací nástroj dokázali, pokud umíte programovat, napsat sami. Spoustu věcí kvůli rozsahu budu muset opomenout; doufám, že budete stíhat. A i když nebudete, snad si přece jen z článku něco odnesete. Tak hurá do toho!

USB protokol

Nejdříve vám povím něco málo o USB. V základě je to protokol vzdáleně podobný například Ethernetu — data putují po kabelu v takzvaných rámcích. Tyto rámce mají specifikací určenou strukturu a API v operačních systémech vám, podobně jako tomu je u regulérních síťových protokolů, umožňují snadno tuto komunikaci řídit.

Není k tomu tedy nutně potřeba psát ani všelijaké ovladače běžící v režimu jádra. Čemu se však už pravděpodobně nevyhnete, jsou administrátorská oprávnění. To by tak hrálo, aby se kdejaký uživatel mohl hrabat v zařízeních.

Pokud máte zájem se podívat na USB trochu blíže, můžu doporučit například tento dokument (anglicky).

Nás nyní bude zajímat hlavně specifikace USB HID — Human Interface Devices, tedy zařízení zprostředkující komunikaci s uživatelem. Ta standardizuje rozhraní pro veškeré myši, klávesnice… no, obecně pro všechno, na co saháte, aby ten váš počítač dělal, co po něm zrovna chcete.

Odposloucháváme

Abychom mohli odposlouchávat, musíme v první řadě mít co odposlouchávat, to jest nějaký virtualizovaný operační systém, do kterého můžeme pomocí USB passthrough připojit zkoumané zařízení. Já pro virtualizaci používám VirtualBox, nicméně zrovna tak by mělo fungovat i takové QEMU.

Jako první krok tedy připojte své zařízení do hostovaného operačního systému a nainstalujte pro ně ovladače od výrobce, ze kterých chcete vymámit řídící příkazy.

Abychom mohli provoz probíhající na USB sběrnici monitorovat, je nutné zavést modul usbmon:

$ sudo modprobe usbmon

A nyní už můžeme spustit Wireshark a vesele začít s monitoringem. Takhle přímočaré to je. Jediný háček může nastat ohledně oprávnění — Wireshark je nutné spustit pod uživatelem root, což se mu příliš nelíbí:

$ gksu wireshark

Pokud se to dá nějak obejít, můžete se svěřit v komentářích, já jsem na to nepřišel.

Nyní vyvstává otázka, na které z oněch X sběrnic leží vaše zařízení. To lze zjistit z výstupu lsusb:

Bus 001 Device 002: ID 064e:a101 Suyin Corp. Acer CrystalEye Webcam
Bus 006 Device 005: ID 1038:1369 Ideazon, Inc.
Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub
...

Ideazon je zde alias pro SteelSeries, což je právě moje myška. Kdybyste si u sebe nebyli jistí, můžete zkusit spustit lsusb pod rootem s přepínačem -v a pobrodit se ve výsledném výpisu. Bus 006 vypovídá o tom, na jaké sběrnici je zařízení umístěné; odpovídající rozhraní pro odposlech se nazývá usbmon6. Druhé číslo přijde na řadu do filtru, pokud máte na dané sběrnici více zařízení a rámce by se vám pletly mezi sebou — do příslušného vstupního pole stačí zadat něco jako usb.device_address == 5.

Na následujícím obrázku je zachycený začátek inicializace zařízení ve Windows XP:

Reverzujeme

Jak si můžete povšimnout, teče těch dat spousta a spousta. Wireshark je naštěstí docela šikovný nástroj a umí podle filtrů dokonce i podbarvovat, takže se v tom nemusíte zas až tak ztrácet. Vyzkoušíme si to v praxi. Spusťte ovládací utilitu pro zařízení a něco v ní změňte tak, aby se změna projevila na zařízení, nejlépe nějak viditelně. Poté se podívejte zpět do Wiresharku. V mém případě tato akce vyprodukuje kopu SET_REPORT requestů.

To není náhoda. Požadavky SET_REPORT a GET_REPORT tvoří mechanismus, jakým se rozšíření specifická pro výrobce v USB HID ovládají. V seznamu rámců je podbarvíte například tak, že si jeden z těchto rámců vyberete, v sekci URB setup kliknete pravým tlačítkem na pole bRequest a pomocí nabídky, kterou mám u sebe pojmenovanou Colorize with Filter, přiřadíte tomuto požadavku některou z barviček.

Takhle už je to lepší — tohle nás skutečně zajímá. Když si nyní prohlédnu, co dané rámce obsahují, dozvím se kromě jiných nepříliš zajímavých informací například to, že wLength, tedy délka přenášených dat, je u mě vždy 32 bajtů.

v URB setup
 > bmRequestType: 0x21
   bRequest: SET_REPORT (0x09)
 > wValue: 0x0200
   wIndex: 0
   wLength: 32

A když si prohlédnu těch 32 krát N bajtů připojených na konec všech těch rámců, co se odesílají v rámci jedné „dávky“… ono by to mohlo i dávat nějaký smysl, že?

0040   07 01 01 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00
0050   00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00

0040   05 01 01 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00
0050   00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00

0040   03 01 13 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00
0050   00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00 00

< A dalších asi 5 rámců… >

Přichází na řadu detektivní práce specifická pro to či ono zařízení: v závislosti na různých parametrech nastavovaných zařízení zjistit, co se mění a v reakci na co. S tím už vám příliš neporadím. Jen bych rád poznamenal, že se mnoho věcí neřeší v hardwaru, ale spíše v ovladačích — u této myši třeba cokoliv spojeného s mapováním tlačítek. Zrovna tak si často ovladače při inicializaci přepínají zařízení do jiného režimu. V závislosti na tom, jak se chování zařízení změní, se tak může hodit vytvořit si na závěr udev event, který pro vás totéž zařídí v Linuxu.

Testujeme

Dejme tomu, že jsem zjistil, že 05 01 XX pravděpodobně mění intenzitu podsvícení myši — co teď s tím? Nyní je přece nejvhodnější chvíle si to ověřit!

Pozor, ve vlastním zájmu nikdy neposílejte nic jiného, než co zařízení skutečně dostává během běžného provozu! Někteří výrobci (jako třeba Razer) vyrábí produkty, které se dají velmi snadno bricknout! Všechno děláte na vlastní riziko.

Nejschůdnější způsob, jak si se zařízením pokecat, je skrze multiplatformní knihovnu libusb. Nejlepší to bude ukázat na příkladu. Následuje jednoduchý, extrémně osekaný céčkový program, ve kterém si přes ni svůj jediný příkaz zkusím poslat. Budu zde předpokládat, že jste programátoři a detaily si případně dohledáte v dokumentaci příslušné knihovny. Tučně zvýrazněné části jsou přímo závislé na tom, co a kam se má poslat.

Raději si dopište ošetření chyb, nebo to obšlehněte z mého kódu, na který je uveden odkaz na konci. Pokud Céčko nemáte zrovna dvakrát v lásce, nezoufejte — libusb má podporu i pro spoustu dalších jazyků.

#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <stdbool.h>
#include <libusb.h>

libusb_device_handle *find_device (int vendor, int product) {
	libusb_device **list, *found = NULL;
	libusb_device_handle *handle = NULL;
	int err = 0;

	ssize_t cnt = libusb_get_device_list (NULL, &list);
	if (cnt < 0) goto out;

	ssize_t i = 0;
	for (i = 0; i < cnt; i++) {
		struct libusb_device_descriptor desc;
		if (libusb_get_device_descriptor (list[i], &desc))
			continue;
		if (desc.idVendor == vendor && desc.idProduct == product) {
			found = list[i];
			break;
		}
	}

	if (found)
		err = libusb_open (found, &handle);

	libusb_free_device_list (list, 1);
out:
	if (err != 0)
		fprintf (stderr, "%s\n", libusb_error_name (err));
	return handle;
}

int main (int argc, char *argv[]) {
	libusb_init (NULL);
	libusb_device_handle *device = find_device (0x1038, 0x1369);
	if (!device) exit (EXIT_FAILURE);

	bool reattach_driver = false;
	if (libusb_kernel_driver_active (device, 0) == 1) {
		reattach_driver = true;
		libusb_detach_kernel_driver (device, 0);
	}

	libusb_claim_interface (device, 0);

	unsigned char data[32] = { 0x05, 0x01, 0x04 };
	libusb_control_transfer (device,
		0x21, 0x09, 0x0200, 0x0000, data, sizeof data, 0);

	libusb_release_interface (device, 0);

	if (reattach_driver)
		libusb_attach_kernel_driver (device, 0);

	libusb_close (device);
	libusb_exit (NULL);
	return 0;
}

Program zkompilujete následujícím způsobem (je nutné mít nainstalované vývojové balíčky pro libusb 1.0 a kompilátor jazyka C — na Debianu jsou to balíčky build-essential a libusb-1.0-0-dev):

$ cc soubor.c -o binárka $(pkg-config --libs --cflags libusb-1.0)

Z pochopitelných důvodů jej pak spouštějte s oprávněním uživatele root:

$ sudo ./binárka

Kdyby vám nebylo jasné, co se to tam vlastně postupně děje:

1. najdu si svou myš podle ID výrobce a zařízení z výpisu lsusb,
2. pokud je zařízení pod správou nějakého jaderného ovladače, tak ho dočasně od toho ovladače odpojím,
3. přivlastním si interface nula (který je ten řídící),
4. odešlu řídící rámec s daty, která jsem obšlehl z Windows — konkrétně nastavím jas diod na nejvyšší úroveň,
5. uvolním interface, připojím případný ovladač zpátky a uvolním zařízení.

Pokud jste vše přepsali správně, měla by se na zařízení projevit kýžená změna.

A co dál?

Jakmile skončíme s reverzním inženýrstvím, zbývá už jen postavit kolem všech těch příkazů program. V tomhle ohledu vás odkážu na své dva projekty, které vám mohou posloužit jako startovní bod:

• razer-bw-te-ctl je jednoduchý nástroj (i když použitý protokol je o něco složitější) pro nastavení svítidýlek na Razer BlackWidow Tournament Edition. Bohužel jsem si ji v průběhu zkoušení příkazů bricknul a veškeré rady od podpory Razeru, jak do ní nahrát zpět firmware, se míjejí účinkem.

• Se sensei-raw-ctl jsem si vyloženě vyhrál. Dokonce jsem náhodou zjistil, že se v odpovědích na požadavek GET_REPORT, co myši posílá Linux, vyskytuje aktuální nastavení myši.

  Nad konfiguračním programem do příkazové řádky je pak postavené GTK+ GUI, které na Ubuntu (GNOME upstream tu možnost s argumentem ve stylu byl tam bordel odstranil) mohu snadno spustit ze System Settings.

Doufám, že se mi povedlo alespoň někoho z vás pošťouchnout k tvorbě vlastního ovládacího nástroje. Případně se mě nebojte kontaktovat (p.janouch gmail com) nebo zeptat v komentářích.

       

Komentáře

[finn]

Obrázky nejdou rozkliknout (zvětšit) - aspoň u mne.

[Luboš Doležel (Doli)]

Opraveno, díky.

[Bystroushaak]

Pěkné, pěkné, jsem rád, že jsi to nakonec napsal. Jen mi tam chybí nějaká lepší integrace se systémem, než jen spouštění binárky. Něco víc uživatelsky příjemného..

[victor8]

Ci to nebude tymto:

Nad konfiguračním programem do příkazové řádky je pak postavené GTK+ GUI, které na Ubuntu (GNOME upstream tu možnost s argumentem ve stylu "byl tam bordel" odstranil) mohu snadno spustit ze System Settings.

[Bystroushaak]

Huh, to jsem nějak přehlédl O.o

[petr b]

Když už ty windowsy máte, tak pro ně existuje nativní nástroj - usb sniffer - který poslouchá a ukládá vše, co na to vybrané zařízení jde. S jeho pomocí jsem před mnoha a mnoha lety napsal ovladač na cayman netopia dsl modem.

USB Snoop nebo tak nějak se to jmenovalo.

[BFU]

Lepsi je to sniffovat kdyz to opusti wokna (tedy na tom prechodu QEMU<->hardware , nebot pak jednak nezasirate ty virtualizovane wokna (usbsnoop si instaluje nejake hooky do jejich usb subsystemu) a mate jistotu, ze nedochazi k zadne interferenci.

[R]

USB snoop je dobry hlavne v tedy, ked ziadne virtualizovane Windows nemas. Spustis, nainstalujes odchytavaci driver, odchytis, odinstalujes a hotovo.

[Milan Straka]

Pokud vím, wireshark jako takový nepotřebuje roota, pouze binárka na zachytávání komunikace /usr/bin/dumpcap.

Já wireshark spouštím skriptem, který vypadá takto:

sudo setcap 'CAP_NET_RAW+eip CAP_NET_ADMIN+eip' /usr/bin/dumpcap
/usr/bin/wireshark

Ale jestli to bude fungovat i s USB, to nevím.

[P. J.]

Právě s tím USB je problém, jinak je to otázka dpkg-reconfigure a usermod.

Zkoušel jsem chmod -R o+rwx na debug adresář v sysfs, ale nebylo to ono.

[jesta.net]

ja to delam nasledovne:

ssh -X root@localhost

xwireshark

neni to idealni ale funguje to

[hw]

Skoro. Aby fungovalo i USB, je třeba tohle:

setcap 'CAP_NET_RAW+eip CAP_NET_ADMIN+eip CAP_DAC_OVERRIDE+eip' /usr/local/bin/dumpcap

[v.barney]

na Ubuntu a malo by aj pre Debian fungovat:

sudo dpkg-reconfigure wireshark-common

a vybrat "yes" povolenie aj pre "non root" uzivatelov

[P. J.]

Což nefunguje s USB, viz výše.

[HouBa]

Skvělý článek. Pro mě jako člověka neschopného pochopit programování je to sice španělká vesnice, nicméně to fakt obdivuju a je to pro mě poutavé čtení.

[sdrfawerqwr]

pokud to je pro tebe poutave tak jsi mozna aspon neco pochytil. proc jsi neschopny pochopit programovani? do jiste miry je toho schopen kazdy spis to chce trenink.

[Bystroushaak]

Nebo dobrého učitele.

[BFU]

Tady je to popsany pro QEMU + usbmon ... je to trochu vic spartanske

Link: http://twilight.ponies.cz/mxsldr.pdf

[David Jaša]

Zkus použít usbredir. Ve fedoře 19 to znamená jedno zaškrtávátko v gnome boxes.

[BFU]

Nepouzivam ani jedno z toho Tohle by melo byt pomerne host-system-agnostic.

[David Jaša]

Tak usbredir můžeš použít úplně samostatně (usbredirserver), můžeš si ho nastavit na qemu cli, v libvirtím xml, ve virt-manager nebo v těch krabicích. Škatule jsem uvedl proto, že je to v nich nejlíp zaintegrované.

[Martin]

Jde to udělat bez odpojení ovladače? Cca před rokem jsem zkoušel ovládat vibrační joystick. Potřebné hodnoty pro ovládání joysticku jsem postupem podobným popsanému zjistil a napsal prográmek, který fungoval. Problém byl, že po odpojení ovladače libusb_detach_kernel_driver() s joystickem přestal spolupracovat program Flightgear. Znovupřipojení ovladače libusb_attach_kernel_driver() nepomohlo. Flightgear se musel restartovat (nebo znovu načíst Input zařízení v menu), takže pro reálné použití to bylo k ničemu.

Pak by mě ještě zajímalo, zda je nějaký větší rozdíl meli libusb 0.1 a 1.0 (zkoušel jsem oboje).

[R]

Nepouzivat libusb pre HID zariadenia, ale hiddev.

[Kvakor]

Ale pokud to není plnohodnotné HID, ale jen něco, co používá řídící sekcenve, tak musí být v jádře podpora pro "syrová data" přes /dev/hidraw (mělo by být normálně zapnuté).

[Matus]

Pre niekoho kto by chcel este jednoduchsi sposob komunikacie odporucam hidpai:

http://www.signal11.us/oss/hidapi/

alebo python wrapper:

https://github.com/gbishop/cython-hidapi

Funguje spolahlivo ;) Otestovane ;)

Prajem vela zdaru.

[R]

To funguje bud cez hidraw alebo cez libusb (default). Cez libusb to fungovat nebude, kedze to nefunguje ani priamo.

[Tomas]

Není to úplně k tématu, ale možná mi dovedete poradit. Mám usb 2.0 zařízení které by mělo přes USB posílat přesně jeden balík dat za milisekundu. Na windowsu to funguje, ale na linuxu se dostanu na maximálně 1.62 ms, i když použiju velmi rychlý počítač a dám tomu realtime prioritu, FIFO. Je USB na linuxu řešené nějak jinak než na windowsu? Není nějaká volba třeba v jádře co by povolila rychlejší komunikaci?

[gogol]

USB je zbernica. To, co tadial prudi sem a tam chytaju este ovladace zariadeni. Napriklad ovladac pre USB wifi karty, ma v sebe obsiahnuty protokol pre USB zbernicu. Pre PCI karty to ma zase protokol pre PCI, ktory je znacne jednoduchsi. Zariadenie o trosku zlozitejsie ako 6 tlacitok maju vlastne procesory, ktore robia hodne prace. Napriklad sa posle prikaz cez zbernicu na zapnutie podpory hw sifrovania/desifrovania na wifi karte cim sa moze rapidne znizit zataz systemu, hlavne na embeded zariadeniach.

[P. J.]

Jo, je to v první řadě sběrnice, to jsem tam napsal nešťastně.

[Rezza]

A co HW, ktery nema ani ovladace na Windows :) Ale strka se do Playstationu... HW chnapky dat jsou pekne drahe...

[David Jaša]

Zvirtualizovat nějak systém z PS?

[R]

S nejakym zariadenim, co ma aspon jeden USB host port a jeden USB device port by sa dal urobit SW USB HUB (vyrobit USB HUB gadget pre Linux?). A ten by okrem preposielania dat ich aj ukladal. Len neviem, ci Playstation podporuje HUBy.

[Jendа]

To možná bude pomalé. Tohle by chtělo rychlý logický analyzér nebo něco custom s FPGA.

[R]

Preco by to malo byt pomale? Existuje napr. MCS9990, co je PCI-E USB 2.0 interface s podporou OTG a daju sa kupit karty s nim. Ked to vrazis do lubovolneho PC, tak to nemoze byt pomale. Je to takmer zadarmo.

[Jendа]

Myslel jsem tím hlavně latenci.

[vlastikroot]

Mame v praci osciloskop a ten s pomoci hardwaroveho klice (I2C pamet s textem oznacujici option, stavel jsem hack na to ) dokaze odchytavat a zaznamenavat i USB komunikaci. Pouzivame to na reverse ingeneering I2C a SPI.

[R]

I2C sa da chytat aj paralelnym portom: http://tfla-01.berlios.de/ Nie je to uplne spolahlive (neviem, ci je to SW alebo HW problem), ale na TV kartu to stacilo.

[Rezza]

No zrovna u tohohle asi ani rychlost, ani propustnost nebude hrat roli. Moc dat se tam neprenasi.

[Jendа]

Moc dat se tam neprenasi.

Nemusí to přestat fungovat kvůli latenci?

[Rezza]

To je otazka - jedna se o snimace k EA Sports Active 2. Jako vec se mi to libi, ale na to kolik to stalo penez, tak tomu utnulo EA podporu a servery brzy. Chtel jsem zkusit vlastni verzi :D

[spam]

Thanks for this great post, I find it very interesting and very well thought out and put together. I look forward to reading your work in the future Click this

[spam]

Well this is great site! Would definitely recommend this to my friends. Love the read hairextensionsrochesterny.com

[spam]

Awesome! Learned alot thanks so much keep posting more. www./boudoirphotographyboise.com

[spam]

Awesome! Learned alot thanks so much keep posting more. life lesson