Man Yue Mo z GitHub Security Lab se podrobně rozepsal o již opravené zranitelnosti CVE-2023-6241 v Arm Mali GPU umožňující získání roota na telefonu Pixel 8 s povoleným MTE (Memory Tagging Extension).
V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Hyprland, kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, je již dva roky starý. Při té příležitosti byla vydána verze 0.37.0 (a záhy opravná 0.37.1 řešící chybu ve vykreslování oken). Nově závisí na knihovně hyprcursor, která poskytuje škálovatelné kurzory myši.
Na růstu eSports a vůbec herního průmyslu se veze řada — často nově vzniklých — výrobců počítačových periferií. Marketingová oddělení se nám snaží vnuknout myšlenku, že díky herním myším, klávesnicím nebo headsetům budeme ve hrách podávat lepší výkony. To je ve většině případů nesmysl, protože makra bývají na turnajích zakázaná; sluchátka jsou zpravidla lepší od renomovaných výrobců, kteří skutečně zaměstnávají inženýry zabývající se zvukem; a většina ohromujících čísel doprovázejících prezentace výrobků nemá v praxi téměř žádný význam — narážím namátkou na “1000Hz polling” u klávesnice nebo mýtus o tom, že senzory s vyšším DPI jsou obecně přesnější, nehledě k protežování laserových senzorů, přestože technicky nejsou lepší než optické, ba často právě naopak. Jedna věc se přesto díky tomuto segmentu posunula vpřed, a to počítačové myši.
Abychom mohli rozpoznat, v čem tento pokrok spočívá, tedy abychom ho dovedli odlišit od odvážných tvrzení v reklamních materiálech, měli bychom si ujasnil relevantní parametry při výběru počítačové myši. Naprosto zásadní je uvědomit si v prvé řadě, jaký způsob ovládání myši vám vyhovuje — mám na mysli především způsob úchopu a to, jak s myší pohybujete. Obecně se rozlišují tři typy úchopu (a příp. jejich kombinace):
Se způsobem úchopu samozřejmě souvisí, jak moc zvedáte myš a jak rychle má klouzat po podložce (tedy mj. kolik váží), jaký typ povrchu myši preferujete atd.
Druhá významná proměnná je preferovaná citlivost, tedy jakou dráhu musíte urazit myší na stole, aby se kurzor na monitoru posunul o kýženou vzdálenost (v FPS hrách se obvykle uvažuje otočení o 360 stupňů). V praxi jde o poměrně komplikovanou záležitost, protože závisí nejen na senzoru vaší myši, ale i konfiguraci operačního systému a aplikací (her) — a vlastně také na rozlišení monitoru. Vysvětlení přesahuje rozsah tohoto článku, proto vás odkážu na přehled na OCN. Tamtéž najdete rozebrané také další vlastnosti/vady senzorů jako např. akcelerace nebo predikce. Ale zpět k citlivosti: otočka na zhruba 50 cm se považuje za nízkou citlivost, kolem 25 cm jde o střední citlivost a konečně otočení se na 10 cm znamená citlivost vysokou. Pokud tedy uvážíme rozlišení 1920×1080, odpovídající DPI myši bude přibližně 400, 800, resp. 2000.
Další parametry, které stojí za zvážení, se týkají především počtu, umístění, zpracování a programovatelnosti tlačítek (de facto tedy interní paměti myši), kabelu (nebo volby bezdrátové technologie) apod.
Myš od německé firmy Roccat je tím hlavním důvodem, proč tento článek vůbec vznikl. Je totiž programovatelná, což by ještě nebylo nic tak zvláštního, programovatelná tlačítka má i Logitech představený dále, ovšem software pro její nastavení existuje i pro GNU/Linux. Je sice neoficiální, nicméně výrobce se k tomuto projektu staví velmi vstřícně. Podporovány jsou prakticky všechny současné myši a klávesnice Roccat včetně modelu Pyra, který existuje v bezdrátové i drátové verzi. Mně se dostala do rukou ta bezdrátová, a to v netradičním zeleném provedení — to, co běžně dostanete v obchodě, má pro Roccat typickou kombinaci modré a černé — na funkčnosti to ale nic nemění.
V balení najdeme vedle nezbytné brožurky a CD s ovladači pro MS Windows samozřejmě také myš a protože je bezdrátová, nechybí přijímač do USB a navíc pytlík s miniUSB kabelem pro nabíjení baterií. Ty už v balení nejsou, myš se napájí dvěma AAA články, ale funguje i bez nich, pokud je zapojená do USB. Bohužel to ale nefunguje jako u Logitechu G700, který dovede pracovat jako běžná drátová myš, nýbrž stále musíme mít zapojený přijímač, tudíž zabrané dva USB porty. Doplním ještě, že výdrž na baterie je docela slabá (v řádu hodin) a baterie pochopitelně také přidávají na hmotnosti.
Vzhledem k tomu, že do spodní strany se jednak dají ukrýt baterie a přijímač, jednak jsou tam také tlačítka pro vypnutí a synchronizaci myši, optický senzor se nachází mimo střed, a to i u drátové varianty, která sdílí stejné šasi. Šroubek držící plastový kryt pohromadě není pod kluznou ploškou, ty jsou drobné po obvodu spodní strany, ale pod nálepkou, kterou tedy rozmontováním poškodíte.
Jedna z nejlepších vlastností Pyry je podle mého soudu tvar. Širokou, ale krátkou, navíc symetrickou myš aby jeden pohledal. Údaje z technických specifikací nám toho moc neřeknou. Podstatné je, že šířka je v celé délce prakticky stejná, a to včetně tlačítek, takže nahoru se dají pohodlně položit tři prsty. Palec a malíček tak mohou mačkat postranní tlačítka a kontrolovat pohyb do stran, spočívajíce na gumových bocích (zbytek povrchu je mimochodem hladký, nikoliv však lesklý nebo lepkavý). Složitější je to, pokud preferujete pouze dva prsty nahoře — boční tlačítko na straně malíčku a prsteníčku se pak špatně mačká. V případě claw gripu vyjde poměrně vysoký hřbet přesně pod přední část dlani. Horší je to s typickým fingertip gripem. Primární dvojice tlačítek jde sice snadno stisknout i blízkou poloviny myši, leč postranní tlačítka a kolečko jsou pak příliš daleko. Kolečko je navíc velmi tuhé, tedy především co se stisku týče, otáčení po zřetelně vymezených krocích není zase takový problém, pokud potřebujete otáčet v malém rozsahu (tj. ne např. přes půl textového dokumentu).
Ze zvědavosti jsem se podíval na software pro MS Windows, abych pak mohl srovnávat. Instalace je velmi přímočará (skládá se vlastně jen z obvyklého mačkání tlačítka Next) a samotná aplikace nepřekvapí. Jak je v této oblasti zvykem, porušuje snad všechny konvence návrhu uživatelských rozhraní pro danou platformu, na které si vzpomenete. Naštěstí nejde o nic zase tak složitého: pro každý profil si můžeme nastavit citlivost (mj. DPI, softwarovou akceleraci, “rychlost” dvojkliku a posouvání kolečkem) a přiřadit funkce tlačítkům, příp. prohodit tlačítka pro levo-/pravoruké použití. Myš zvládá dvě “vrstvy” přiřazení, tedy některé tlačítko může fungovat jako modifikátor (EasyShift) a takto je možné vytvořit ještě kombinace tlačítek, abyste získali ještě více funkcí přístupných z myši. Prakticky nic komplikovaného.
Nyní k linuxovým ovladačům. Pyra funguje hned po připojení bez nějakých zásahů, ale jestliže chceme upravit obsah její interní paměti, budeme muset sehnat to, co poskytuje projekt roccat. V běžných distribucích stačí přidat komunitní repozitář a nainstalovat balíčky z něj, jinde se musíme uchýlit k překladu ze zdrojových kódů podle pokynů v obvyklém souboru INSTALL
. Já jsem zvolil PPA pro Ubuntu a prakticky jsem se nesetkal s komplikacemi. Při instalaci se do nabídky desktopového prostředí přidaly nové položky pro konfiguraci jednotlivých zařízení od Roccatu — mě zajímá pyraconfig
. Jedná se vlastně o celkem běžný dialog v GTK (resp. pythoním bindingu GTK), srovnejte to s tou podivností pro MS Windows. Na chvíli mě zmátlo, že kategorie funkcí tlačítek (Buttons, Profile, Multimedia apod.) byly zašedlé, myslel jsem, že jsou z nějakého důvodu nepoužitelné. Přitom stačí klepnout na šipečku po jejich pravé straně a rozbalí se. Nepochopil jsem také, proč se rozlišuje stav tlačítka Unused a Disabled a proč je v seznamu Disabled dvakrát. Jinak je ale rozhraní docela přímočaré.
Na obrázku si také můžete všimnout, jaké nastavení tlačítek jsem zvolil. Tlačítko pod malíčkem funguje jako modifikátor EasyShift, to na druhé straně supluje funkci kliknutí kolečkem (protože kolečko je tuhé) a jejich společným stiskem se přepínají profily (v mém případě se liší pouze orientací do levé/pravé ruky a citlivostí). Možnost spouštět aplikace, ovládat multimediální přehrávač aj. vůbec nepoužívám.
Zaujalo mě, že na GNU/Linuxu bych měl být schopen nastavit svícení diody, jejíž světlo prosvítá proužkem na hřbetě myši, nicméně byl jsem zklamán. Diodu se mi vypnout nepodařilo (docela mě obtěžuje, viz také blue-light hazard na Wikipedii) a pulsovat po odpojení a připojení přestala — místo toho začala blikat jako kdyby nebyla připojená k počítači.
Tolik asi k Roccatu. Mám-li to zopakovat, líbí se mi tvar pyry a dostupnost linuxových ovladačů, a to do té míry, že bych se rád poohlédl po drátové verzi — je dobře, že existují obě, ale ještě lepší by bylo, kdyby i ta bezdrátová uměla fungovat přímo přes USB bez přijímače. Naopak výhrady mám k modré diodě a především velmi tuhému kolečku. Pojďme se ještě podívat na některé konkurenty Roccatu Pyra.
Xornet je nejlevnější a pro claw grip velmi populární myš od herní divize firmy Cooler Master, známé jako CM Storm. Dříve existovala také červená varianta této myši pojmenovaná Spawn, která měla programovatelná tlačítka a vyspělejší senzor (a dodejme, že také potíže s firmwarem), leč v Evropě se už nová nedá koupit. Xornet se obejde bez specializovaného obslužného softwaru, MS Windows se hodí leda pro aktualizaci firmwaru, což mimochodem doporučuji — je zajímavé pozorovat, co všechno se dá tímto způsobem upravit: v tomto případě novější firmware upravuje hardwarovou akceleraci a lift-off distance (jak daleko od podložky senzor ještě snímá).
To, co je na Xornetu tak zajímavé, je jednoznačně tvar. Pokud se porozhlédnete po fórech jako OCN, většinou se lidé preferující claw grip rozhodují mezi Logitechem G9x a právě Xornetem, potažmo Spawnem. Je to přitom trošku paradoxní, pokud se podíváme na další parametry a hlavně cenovku těchto myší. Osobně preferuji Xornet — poté, co jsem z něj přešel na G9x, jsem se zase poslušně vrátil. V čem spočívá to kouzlo? Je to oblý tvar s opěrkou malíčku/prsteníčku; nelesklý, částečně pogumovaný povrch a konečně dobře dostupná, snadno stisknutelná tlačítka, a to včetně těch postranních a hlavně kolečka.
Abych však jen nechválil, dvě výhrady se najdou. Prvně, když jsem Xornet koupil, moc nefungoval — nakonec jsem ho musel rozebrat (odlepit kluzné plošky), abych zjistil, že uvnitř byl USB špatně zapojený. Druhá výtka také směřuje ke kabelu: je poměrně tlustý a drží si tvar, takže občas má vůli, která při pohybu po podložce překáží. Občas bych si také přál, aby existovala identická myš, ovšem symetrická, tj. bez opěrky malíčku či prsteníčku.
Připadá mi škoda, že CM Storm ukončil distribuci spawnu v Evropě. 2000 dpi na xornetu s rostoucím rozlišením displejů pozvolna přestává stačit uživatelům preferujícím vysokou citlivost a s programovatelnými tlačítky bych přišel i na využití dvojice šipek na xornetu pouze regulujících DPI a polling rate.
Logitech patří mezi největší výrobce počítačových periferií a stále si ještě udržuje nadprůměrnou pověst, co se týče kvality výrobků a vstřícnosti podpory, ale pokud jde o zvláště herní myši, GNU/Linux vytrvale ignoruje. Na druhou stranu, ten jejich konfigurační software jsem při psaní tohoto článku vyzkoušel a — řekněme si to rovnou — není o co stát. Je to pomalý moloch plný potenciálně se sekajících animací, se zcela neintuitivní navigací a vůbec. On vlastně Logitech G300 ještě minulou zimu na GNU/Linuxu ani pořádně nepracoval. Jako většina myší s programovatelnými tlačítky se vyznačuje tím, že ve skutečnosti jde o dvě zařízení: programovatelná tlačítka jsou vlastně klávesnice. Dlouho bylo jediným způsobem, jak bug obejít deaktivovat tuto část, tedy vlastně přijít o většinu tlačítek.
V tomto případě je šestice programovatelných tlačítek vůbec tak trošku danajský dar. Myš je už tak docela úzká a kvůli těmto tlačítkům se občas stávalo, že se mi omylem podařilo zmáčknout některé z nich, aniž bych to chtěl, a to přestože jsem nahoře měl jen dva prsty. Navíc je docela obtížné přijít na to, jak G300 vůbec pohodlně držet. Zamýšlený úchop je asi claw grip nebo jeho varianta s nataženými prsty, přičemž palec a malíček s prsteníčkem se opírají o pogumované boky, ale nakonec jsem se uchýlil k tomu, že myš držím konečky prstů v nejužším místě na hřbetě.
Zpracování je docela dobré, jak se ostatně dá od Logitechu čekat, nicméně je tu již klasická slabina: kolečko. Nejde příliš ztuha, nenaklání se omylem do stran, jenže časem v něm zřejmě vyschne lubrikant a točení pak skoro vrže či vzdáleně připomíná mlýnek na koření — stejný problém tíží např. dnes jediný běžně dostupný palcový trackball, a sice Logitech M570. Jiný těžko pochopitelný problém, který už ale nezaregistruje každý, výrobce totiž umístil senzor mimo střed myši — ovšem zrovna G300 si kvůli senzoru beztak pořídí málokdo, když existuje G400, pokračovatel slavné MX518.
Současné myši značky Zowie nabývají na popularitě díky slušnému zpracování, absenci speciálního obslužného softwaru a promyšlenému tvaru. Je tu ale ještě jeden charakteristický rys, a to spínače Huano, které mají znatelně tužší stisk oproti rozšířenějším omronům. To je také má stěžejní výtka k MiCO, nejmenšímu modelu Zowie. Jinak je to neskutečně jednoduchá myš: drobná, lehká, symetrická, s nevýrazným jakoby vejčitým tvarem, solidní. Jediné, co je na ní složité, je změna DPI senzoru — sám bych nepřišel na to, že se mění točením kolečka, zatímco obě tlačítka jsou zmáčknutá. Aktuální citlivost je prezentována podsvícením kolečka — při 1600 dpi je modré (to bych si s dovolením odpustil, viz výše), při 800 dpi červenomodré (fialové mi nepřipadá) a při polovině konečně červené. Postranní tlačítka mi občas chybí, ale aspoň kolečko je velmi dobré. Není extrémně tuhé, vyznačuje se přesně vymezenými kroky a je široké, z měkkého materiálu.
Jednoho dne tedy znovu odšroubuji ten jeden neskrytý šroubek, vyměním diody a spínače v mico a budu mít v mezích zákona dokonalou myš.
Závěrem chci především upozornit, že pokud hledáte myš s tlačítky nastavitelnými na hardwarové úrovni bez konfrontace s MS Windows, zaměřte se na firmu Roccat a naopak se vyhněte Logitechu. O Razeru je lepší nepřemýšlet, a to z toho prostého důvodu, že s nejnovějšími revizemi svého hardwaru začali mýtit integrované paměti, aby je “nahradili” ovládací aplikací Synapse 2.0, která uživatelská nastavení volitelně ukládá v cloudu a pro používání vyžaduje online registraci. Krom toho existuje řada myší, zde zastoupených kousky CM Storm Xornet a Zowie MiCO, které se bez specializovaného softwaru obejdou. Ze všeho nejdůležitější je však samozřejmě ergonomie, resp. tvar, který vám vyhovuje.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Jj. Prvni vec po obnove z recovery partition je samozrejme nastavit cernou vypln pozadi. Jinak se na to neda koukat.
Nevím, normálně tam mám tohle, jenom pro účely článku jsem to změnil na černou, aby se mi to snáze ořezávalo, na což jsem teda stejně zapomněl.
Kazdopadne mysi... ani jedna. A4-tech X7 750, protoze ma navic proti recenzovanym protiskluz povrchovku. A guma na palci lip vetra.
Ehm, xornet, G300 i pyra mají pogumované boky, xornet navíc i tlačítka. Ale pravda, ani jedna z těch myší nemá na povrchu napodobeninu hrubého šmirglpapíru.
A4Tech X7 si v posledním asi roce nakoupila půlka rodiny. Už po několika měsících měli všichni ukroucené kabely. Jinak to asi nejsou úplně špatné myši za tu cenu, ale na můj styl úchopu se vůbec nehodí — oproti tomu, co je v článku.
Tip: na widlích funguje alt+printscreen, který ti vyfotí jen aktuální oknoNevím, normálně tam mám tohle, jenom pro účely článku jsem to změnil na černou, aby se mi to snáze ořezávalo, na což jsem teda stejně zapomněl.
SnippingTool
Já nejsem žádný pařmen. Než jsem jí koupil zajímaly mě nejvíce tyto věci. A taky už jsem nechtěl jen s kabelem protože na tom mi odešla LGT MX310. Nejslabší místo je přesně u vývodu kabelu z myši. A je jedno jaký ten kabel je, jestli je to tuhá nebo hybná tkaná bužírka. Mimochodem včera jsem vyzkoušel od G700 prodlužovák pro unifying přijímač, a jde tam zapojit i USB tv karta, takže se tímto použitím nevyvyklá z laptopu, když z to tahá těžkej koax. kabel. 3těstí je právě v tom, že jsem ho jinak nesehnal. Mám tedy ještě jeden kratší od kamery Sony a je tak schválně vyrobený, že ta karta do něj nedocvakne.
Více pěkných recenzíTak je to taky o velikosti pařáty, ty jsi zrovna drobné postavy tak ti vyhovují malé.
Nikoliv. Jednak to s velikostí postavy nesouvisí (znám týpka, který je o hlavu menší než já, ale má ruce jak lopaty), jednak jsem ještě před pár lety preferoval veliké myši pro palm grip se střední citlivostí. Po zdravotním problému jsem kompletně změnil styl používání myši — přeučil jsem se na (levoruký) fingertip grip s vysokou (až velmi vysokou) citlivostí.
Nejslabší místo je přesně u vývodu kabelu z myši. A je jedno jaký ten kabel je, jestli je to tuhá nebo hybná tkaná bužírka.
S tím jsem nikdy¹ neměl problém, protože používám držák na kabel (Roccat Apuri, kdybych ho neměl, vyrobil bych si něco podobného). Díky tomu mě ani kabel neotravuje.
¹ Pokud nepočítám čínskou myš za dva dolary, ale ta se rozpadla skoro celá, aniž by se vlastně pořádně používala.
No ale nebudu už kazit téma které je o drobných myší, protože tohle je spíše potkan.
Mimochodem na LinuxDays nebudu, tak ať vám to tam vyjde a něco vám to přinese.Které mluví, pro hráče pro g700s naopak už nemůžu použít 125 hlášení pro 2d, které zaručuje menší citlivost při malém pohybu s ní a drží kurzor více stabilněji, ale zase to není dobré u her.
Nerozumím. Ta čísla jsou jedna věc, ale to, co je relevantní pro hraní FPS na vyšší úrovni, je akcelerace, predikce a vůbec to, jak přesně pohyb kurzoru odpovídá pohybu ruky. To je to, co tuhle kategorii myší do jisté míry diskvalifikuje.
Otázka bude jako všude, jak kvalitní snímač je. A jestli vůbec je nějaký kvalitnější u jiného výrobce.
Samozřejmě, že existuje — viz WMO/IME, Razer DeathAdder nebo Logitech MX518/G400. G500/G700/G9x selhávají už v tom, že mají senzor mimo střed. Jenže tohle je ryze akademická debata, protože nepředpokládám, že někdo z nás je progamer.
Psal jsi, že LGS se musí použít ve Windows, zkusím to spustit ve wine..
Hodně štěstí. Mně to prostě prohlásilo, že používám nepodporovanou verzi Windows.
O těch profíkách jsem raději nepsal, protože si myslím, že správná laboratoř progamera nepotřebuje aby posoudila rozdíly mezi jinýma.
Relevantní je to, jak se to používá. Na určité úrovni už to hraje roli. Abych použil analogii, ani Phelps by v mých plavkách OH nevyhrál, protože v půlce bazénu by se mu z nich udělal brzdící padák. (Ale já bych neplaval rychleji ani v jeho plavkách.)
v dnesni dobe vychazi nejlepe logitech g400s, coz je dratova mys s desingem ala mx518 a skvelym optickym senzorem.
Změnilo se při přechodu z G400 na G400s něco kromě povrchu a opravy konstrukce kabelu?
urcite taky prospeje investice do nejake aspon trosku kvalitny podlozky (ze zkusenosti staci steelpad qck)
SteelSeries QcK je fajn, zvlášť za ty prachy (Artisan fakt platit nebudu), ale když se otočí o 90°, je strašně hrubá, takže zrovna hledám náhradu.
OK, dík. Takže nic nad rámec tvrzení marketingových materiálů.
dale je vypnuty angle snapping a je vypla akcelerace = coz je to nejlepsi pro progamming
Hehe, /g/ prosakuje. Teď by ještě těmhle chlapcům měl vysvětlit, že to dělají špatně...
a jako posledni vec jsou tam nova kvlitnejsi tlacitka ktera vydrzi az 20mil kliknuti, coz je dobre, jelikoz ty stare jako byly napriklad v g9x trpeli neduhem, ze po cca pul roce zamenovali obyc click za doubleclick a mys byla na vyhozeni.hele tohle chování u mé g700, taky občas zaznamenávám, na lévém i pravém tlačítku..kurňa snad nebudeš mít pravdu, ale začalo to až jsem si uložil profil do myši.