Rozhovor: Werner Knoblich (Red Hat) o RHEL a open source

19. 1. 2011 | Luboš Doležel | Rozhovory | 13443×

18. ledna 2011 se v Praze konala konference Red Hat & Cloud Computing, díky které přijel i Werner Knoblich, generální ředitel Red Hatu pro oblast EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika). Novináři měli příležitost si s ním, a také s panem Rostislavem Jirkalem ze Servodata, popovídat.

Werner Knoblich nejprve představil novinky Red Hatu (tedy samozřejmě zejména Red Hat Enterprise Linux 6). Pochlubil se také vytrvale dobrými obchodními výsledky Red Hatu a také tím, že tato společnost není nijak zadlužená, a to vše za neměnné open source politiky, kdy jsou produkty Red Hatu zpřístupňovány pod svobodnou licencí. Firma tedy nezískává peníze za technologie jako takové, ale jen za "přidanou hodnotu". Tou je v podstatě řešení slabých stránek open source, tedy hlavně podpora stárnoucích verzí softwaru, což je práce, která dobrovolníky pochopitelně moc nebaví.

Radovan Musil následně představil pobočku Red Hatu v Brně. V současnosti má tato pobočka 250 regulérních zaměstnanců a více než 20 studentů na stáži. Více než stovka lidí se přímo věnuje vývoji RHEL, další stovka má zase na starosti QA (Quality Assurance). Lidí přibývá, a tak už dost možná nebude současná budova dlouho stačit Nám Čechům bylo zvednuto sebevědomí tím, že brněnská pobočka aspiruje na to stát se největší vývojářskou pobočkou Red Hatu na světě.

Dalším účastníkem diskuze byl pan Rostislav Jirkal, generální ředitel v Servodata (významný partner Red Hatu).

Pan Knoblich popsal dopad ekonomické krize na open source a pak přišel čas na otázky novinářů. Nyní následuje výcuc toho nejzajímavějšího; diskuze byla časově dosti rozsáhlá. Jde tedy o kombinaci převyprávění obsahu a citací, neboť kompletní překlad by byl příliš dlouhý. Některé otázky jsou ode mě, jiné od ostatních účastníků.

---

Werner Knoblich (WK): Krize skutečně pomohla urychlit nasazování open source. Lidé totiž mají ve své povaze nechtít nic měnit. Pokud to nějak funguje, tak lidé nechtějí žádné změny. Byla to krize, co vytvořilo ten velký otřes, kdy lidé skutečně museli začít něco dělat s vysokými náklady a museli měnit věci, které do té doby měnit nechtěli. [...] V roce 2008, kdy krize byla v plném proudu, ale také v roce 2009, jsme získali značné množství skutečně nových zákazníků. [...] Přestaly se dělat nové projekty, protože na to nebyly peníze, ale migrace se rozjely ve velkém. A dobrou věcí na open source je to, že jakmile zákazník jednou ozkouší open source technologie, vždy jejich užití následně ještě rozšíří. A i když krize skončí, nevrací se zpět k původním technologiím. Pak už to ale není cena co rozhoduje, ta rozhodne při první koupi, pak už jde o to nebýt obětí vendor lock-in, získat vyšší výkon, vyšší kvalitu software a další kladné vlastnosti open source.

Zmiňoval jste že v poslední době bylo mnoho migrací z různých komerčních platforem na RHEL. Můžete globálně (a pan Jirkal snad i lokálně) zmínit některé významné zákazníky, které jste získali?

WK: Teď si musím dávat pozor na to, že ne všichni naše zákazníci nám odkývali, že je můžeme používat jako své reference, ale máme hodně nových zákazníků ve finančním sektoru, například celosvětově jde o Citigroup, který přešel z jiné unixové platformy na RHEL. (Přerušen otázkou, která jiná unixová platforma to byla...) Máme tedy silné postavení ve finančním sektoru a v telekomunikacích, kde je z unixového světa největším dosavadním dodavatelem Sun, nyní Oracle. Máme velké množství migrací ze Solarisu, dále pak z AIX nebo HP UX.

Následně bylo poznamenáno, že zatímco tradiční unixový trh (s RISC systémy) stagnuje, x86 se jednoznačně stává volbou číslo jedna, na kterou firmy přecházejí, ať už na Linux nebo na Windows.

WK: Další z našich velkých referencí je pak samozřejmě New York Stock Exchange (Newyorská burza), která běží na RHEL a na JBossu. Myslím, že 70 % veškerého obchodu s akciemi na světě tedy běží na RHEL. Jinou referencí je Deutsche Börse, které staví svou novou obchodní platformu kompletně na našich technologiích. Z oblasti telekomunikací je to pak třeba Verizon nebo Telefónica.

Pan Jirkal začal mluvit o nasazeních Red Hatu v ČR. Bylo zmíněno, že jistá velká světová přepravní společnost je také spokojeným uživatelem RHEL a z finančního sektoru byla zmíněna GE Money Bank. Diskuze se posunula k českému veřejnému sektoru. Český stát sice podpořil rozvoj vývojového centra v Brně, ale penetrace v této sféře je v podstatě nula nic. Pan Knoblich se do toho hned vložil a poukázal na to, že ve světě tomu je jinak než v ČR, máme tu Indii, Brazílii, v poslední době i Rusko, ale také Spojené státy, kde NSA přispělo vývojem SELinuxu. Open source strategii má ale dle jeho slov hodně zemí a veřejný sektor bývá dost pomalý, takže mezi přípravou strategie a zavedením do praxe může uběhnout hodně času. Zmíněn byl European Interoperability Framework, pod jehož taktovkou je uváděno do provozu EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information), které poběží plně na open source softwaru. EIF tedy dodává svobodu do tendrů a měl by pomoci zajistit, že tendry nejsou vypisovány na software jediného výrobce.

WK: V nedávné době například Google v USA měl námitky v případě tendru, kde bylo specificky napsáno, že musí jít o software od Microsoftu. [...] Mnoho vlád tedy zabírá postoj, že pokud je vícero stejných nabídek, open source dostane přednost. Například Nizozemí má na toto přísná pravidla, stejně tak Spojené království a další a doufáme, že časem přesvědčíme i Čechy, aby začali více používat open source.

Rostislav Jirkal (RJ): Řekl bych že veřejný sektor z pohledu IT není prostředím "first adopters". Jsou typicky konzervativní a používají již zaběhlé technologie. A my tu mluvíme o nové technologii, takže to je jeden z důvodů, proč se Red Hat nedostal do veřejného sektoru. Tím druhým je to, že hnacím motorem v komerčním prostředím bývá svoboda a úspory. A obě tato slova nejsou zrovna oblíbená v českém veřejném sektoru. Ale myslím si, že prostředí se mění. Zatímco ve firmách krize pomalu končí, ve veřejném sektoru teprve začíná. Takže budou pod mnohem silnějším tlakem, aby omezili své rozpočty a našli efektivní metody a to by je mělo dovést k přemýšlení o technologiích, které tomu pomohou.

WK: Takže, z hlediska nasazování open source ve veřejném sektoru je Česká republika jednoznačně pozadu, třeba ve srovnání se Španělskem, Francií... Když se podíváme na mapu, tak Francie je jedna z předních zemí v nasazování open source, Španělsko je na tom také dobře, Německo je na tom docela dobře atd.

RJ: Z mého pohledu nebylo naše prostředí na toto v minulých letech připraveno, ale myslím si, že teď je ten správný čas a doufám, že nám pan Knoblich pomůže v komunikaci s veřejným sektorem a jsem si jist, že se setkáme s pozitivní reakcí.

Proč je takové vývojové centrum zrovna v České republice, proč není na Slovensku, v Polsku nebo někde jinde?

WK: V roce 2004 jsme se jako společnost museli rozhodnout, kde postavíme naše nové centrum a zabývali jsme se obvyklými kandidáty jako Čína nebo Indie, zvažovala se i východní Evropa, ale tady jsme našli skvělé lidi, zpočátku jsme jich měli jen několik, pak dobrou technickou univerzitu, také jsme dostali dotace od vlády a pak už tedy padlo rozhodnutí, že toto bude naším strategickým místem. Co se vývoje týče, tak nejdeme do Indie, nejdeme do Číny, ačkoliv tam máme nějaké lidi pracující na věcech speciálně pro čínský trh a v Indii máme lidi pro naše interní potřeby, jako pro IT podporu, ale nejde o žádný vývoj produktů.

Indie a Čína jsou na jedné straně o něco levnější, ale pokud k tomu připočtete náklady spojené s fluktuací a také větší kulturní odlišnosti, protože toto je stále západní země, takže ve srovnání s Indií nebo Čínou je to pro nás mnohem snazší a samozřejmě tu nejsou náklady spojené s fluktuací, protože v Číně když někdo z firmy přes ulici nabídne programátorovi o 5 % větší plat, tak on jde. Nic takového tady nemáme. Máme tu i dobrou image, získali jsme jako zaměstnavatel ocenění v sektoru SMB a namísto fluktuace je tu stabilita, takže nemusíme neustále přijímat a zaučovat nové lidi. Takže suma sumárum tu s tím máme dobré zkušenosti, což je důvod, proč se tato pobočka stává naším strategickým místem pro další rozvoj. Sice tu není nejlepší, ale poměr hodnota – cena je tu velmi dobrý.

Co si myslíte o budoucnosti na téma desktop vs. cloud? Před dvěma měsíci jsem mluvil s produktovým manažerem z Google a jeho postoj v podstatě byl, že desktop je mrtvý a budoucnost je v cloudu...

WK: To mi přijde jako přiliš silné tvrzení, spíše bych to změnil na to, že desktop budoucnosti se od současného desktopu liší. Zařízení na klientské straně se skutečně mění, když se podíváte kolem sebe, vidím tu samý iPad, iPhone, Android... samá zařízení, která jsou trvale online. Všechna jsou přitom propojená, takže tu dochází k určitému posunu, ve kterém hraje cloud důležitou roli. Myslím si, že desktop v příštích mnoha letech nezmizí, proto také máme v nabídce RHEL pro desktop, ale nemohu říct, že to bude v budoucnu ten nejdůležitější produkt. Pokud se podíváte na to, jak jste používal desktop v posledních dvou letech, něco se na tom jistě změnilo. Čím dál více jsou používány iPhony, různá zařízení s Androidem atd. A samozřejmě přibývá služeb, které jsou v cloudu nabízeny.

Dále bylo zmíněno, že se do popředí dostávají weby jako Facebook a Twitter a že se Facebook v USA vyšplhal na první místo v žebříčku navštěvovanosti webů. "Desktop budoucnosti tedy není stejný jako desktop minulosti."

Pak se diskuze posunula směrem k tomu, zda má open source skutečně budoucnost a jak se tento model vývoje liší od tradičního. Pan Knoblich poznamenal, že open source je jen jiný typ licencování a že zaměstnanci musí chodit do práce stejně jako všichni ostatní. Ale výhoda spočívá v komunitě, která poskytuje velké množství kódu, který se nemusí zákazníkovi naúčtovat. Open source ale dle jeho slov nemá smysl na všech místech, obzvláště tam, kde nevznikne žádná komunita, například u různých velmi specifických produktů. "Musíte být schopen zaujmout ostatní, aby se k vaší práci připojili. Samotné uvolnění jako open source neudělá nic." Zdůraznil, že Red Hat samozřejmě není tím, kdo si jen bere, naopak – je velkým přispěvatelem kódu a vše, co dělá, je open source. Být součástí komunity je ale dobré i v tom, že zaměstnanci mají dobrý pocit z toho, že jsou součástí něčeho většího. Poukázal na to, že v případě uvolnění Solarisu bylo asi jedním z problémů použití odlišné open source licence.

RJ: Produkt, který prodáváme, je služba a celé prostředí je založené na svobodě. Každý zákazník má možnost přestat platit za tuto službu v budoucnosti a před tímto rozhodnutím stojí každý rok. To je ten důvod, proč musíme dávat pozor na to, aby si nás zákazník opět zvolil. To je důvod, proč máme k zákazníkům velmi blízko a jsme nekompromisní co se kvality poskytovaných služeb týče. Věřím, že i toto je důvodem pro rostoucí podíl RHEL na českém trhu.

Pan Knoblich upozornil na další přednost komunitního vývoje a tím je to, že vždy získáte více nápadů, jak vyřešit nějaký konkrétní problém, což vede ve výsledku k lepším řešením. "Jen to nejlepší řešení vyhraje. A to je také důvodem, proč je kvalita open source o tolik vyšší než kvalita closed source." Open source je také dle jeho slov zárukou toho, že daný produkt jen tak z ničeho nic nezanikne. "Mohu tedy s jistotou říci, že RHEL tu bude i za 3 roky, protože produkt jako takový nevlastníme." Google je dle všeho největším uživatelem Linuxu na světě a také do jeho ekosystému náležitě přispívá. To, že má na serverech Linux a ne produkt od Microsoftu mu šetří neuvěřitelné množství peněz. "Kdyby za to Google musel platit, neexistoval by v takové podobě jako nyní." Dále pak trochu popíchl Ubuntu:

WK: Nejsme viděni jako velký poskytovatel desktopu. Takové Ubuntu má mnohem větší podíl na linuxovém desktopu. Ale jsme s velkým náskokem největším přispěvatelem linuxovému desktopu, ačkoliv z toho přímo nemáme peníze. Ubuntu/Canonical odvedli dobrou práci co se marketingu týče, mají výbornou image, ale nepřispívají skoro ničím. Pokud se podíváte na řádky kódu, kterými přispěli, je to nula celých nula nula něco procent.

Pak jsem se ptal zase já a tentokrát na to, jestli měla nabídka předplatného podpory pro RHEL od jiných společností (jako například Oracle Unbreakable Linux) nějaký zásadní dopad na obchody Red Hatu, na což se mi dostalo odpovědi, že Oracle se sice může pochlubit významnými klienty, ale Red Hat to na svých příjmech nijak nezaznamenal. Důležitou věcí jsou prý i certifikace a další garance a ty jsou typicky poskytovány na originální RHEL. Většina velkých výrobců softwaru jako SAP chce dávat záruky jen na jednu odrůdu Linuxu.

Na závěr pan Knoblich mluvil o další výhodě open source a Linuxu, tentokrát na příkladu s výrobci mikroprocesorů. Kdyby nebylo open source, Intel a další by byli závislí na jediné firmě, která by ovlivnila úspěch jejich technologií (zjevně se tím myslelo například x86-64), kdežto ve světě open source mohou sami nastartovat procesy, které jsou ve výsledku prospěšné oběma stranám.

---

Jako zhodnocení mohu za sebe říci, že jsem pochopitelně ze strany Red Hatu očekával velmi kladný postoj k open source, ale příjemně mě překvapilo, že je tento postoj ve firmě skutečně přijat i na těch nejvyšších místech.

       

Komentáře

[martin()]

imho je EMEA Europa, Blizky vychod a Afrika

[kavol]

přesně tak, Asie (s vyjímkou ruské části která je pod EMEA) je APAC (Asia and Pacific)

(kromě toho máme ještě LATAM - latinská amerika, a samozřejmě formálně taky North America)

[Luboš Doležel (Doli)]

No jo, říkal jsem si, že vy to byla moc velká oblast.

[Max]

Díky za pěkný článek.
Jinak CentOS 6 by měl vyjít do konce ledna.
7.1. psali něco o pár týdnech, tak snad už :).
Zdar Max

[pushkin]

Mňam mlask! To zase bude datovej průtok

[danc]

Jen poznamku k osobnostem okolo open source - vsiml jsem si, ze Ceska piratska strana ma na sve konferenci koncem ledna v programu uvedeneho Richarda Stallmana.

Ma to byt v Usti nad Labem. Mozna by to stalo za overeni + pripadne za zpravicku a nedejboze i rozhovor pro Abclinuxu?

[Luboš Doležel (Doli)]

Včera mi o tom přišel mail a nevěřícně jsem na to koukal. Hned jsem RMS napsal, takže jestli mi na to kývne, tak rozhovor bude. Hlavně se s ním ale musím vyfotit

[Andrej]

dufam ze mas nejaky GPL fotak!

[Bedňa]

A opis fotografie bude, ten menší obdĺžnik som ja a ten väčší RMS :)

[danc]

super

[Andrej]

mno, rms je rms, ale zase 420km je 420km :o(

[Luboš Doležel (Doli)]

Takže RMS tam nebude, bude tam jen "na dálku" (I will not be present, I will do a remote speech.) Zbytek jeho e-mailu musím považovat za, ehm, typický...

Nejdřív se mu nelíbilo, že jsme AbcLinuxu, a ne AbcGnuLinuxu, pak vyžádal, abych v případném článku užíval jen obrat "GNU/Linux" a v souvislosti s ním používal jen obrat "free software" namísto "open source". Na závěr požaduje, abych případnou nahrávku rozhovoru provedl jen ve svobodných formátech.

Že tadyto všechno chce, to chápu, ale že napsal kvůli tomu sáhodlouhý e-mail, který by sám o sobě vydal na půl článku, na to musím říct WOW. A to jsem se jen zeptal, jestli bych s ním mohl udělat rozhovor.

[pavlix]

e tadyto všechno chce, to chápu, ale že napsal kvůli tomu sáhodlouhý e-mail, který by sám o sobě vydal na půl článku, na to musím říct WOW. A to jsem se jen zeptal, jestli bych s ním mohl udělat rozhovor.

Mno tak jestli by pak místo rozhovoru nestačilo uveřejnit ten e-mail :).

[Solitary]

Co na to rict :) RMS tohle zkratka bere velmi vazne...

[Bedňa]

Tak keby si z voľne šíreného softvéru všetci robili len prdel, tak by ho MS a Apple vykradli len by tak plesklo. Musí byť niekto kto to bezhranične dodržuje, aby bolo jasné že to myslí vážne a aby nenastávali také absurdnosti, ako teraz, napríklad vyberanie poplatkov z tabletov, kde nebude MS Windows. Ja mu fandím, hoci tiež nemusím so všetkým súhlasiť.

[Rezza]

Ja uz ho na zivo videl, bohuzel mi prijde, ze se na neho lidi jdou uz podivat jen figurku, ktera zazpiva Free Software Song, okeca St. IGNUciuse a pohada se se vsema :( Byla to sranda, to jako ne ze ne, ale trosku me toho bylo lito, pac do te doby pro me mel nejaky magicky naboj :)

[pavlix]

Myslím, že si za to trochu může sám.

[Tomáš Bžatek]

To jo, divadlo umi opravdu dobre. A jeho hlas je klidny, takovy Krakonos.

[xkucf03]

BTW: na té konferenci jsem se jednoho přednášejícího ptal, kolik RAM zabírá po nabootování minimální instalace RHELu. Odpověď že je to „určitě pod jeden mega… teda giga“ mě moc neuspokojila. Nevíte někdo kolik to je?

[danc]

taky mne to prekvapilo - ja sice RedHat pouzival jen ve verzi 7.3, ale netusil jsem, ze existuje distribuce u ktere neni mozne provest minimalni instalaci... a ze to bude jako horka novinka v RHEL6

u Debianu to je neco malo pres 200MB RAM - vzpomnel jsem si na tu otazku kdyz jsem vcera nainstaloval squeeze, ale to uz mi tam bezel SSH a instaloval jsem dalsi veci )

[xkucf03]

Ale vůbec ne. Minimální Debian právě zabírá kolem 20 MB včetně SSH. Teď tu mám jeden, kde běží ještě torrent*, Mumble, Apache, SSH a zabrané RAM je 81 MB. A vlastně to není Debian, ale dokonce Ubuntu

*) mimochodem díky Lubošovi za Fatrat, je super, použil jsem ho díky webovému rozhraní jako torrent server.

[Luboš Doležel (Doli)]

A do jakého stroje jsi to vlastně strčil, to drobné Ubuntu?

[michich]

RHEL 6 nainstalován ve virtuálním stroji (KVM) s 1 GB RAM, 2 CPU, disk 10 GB rozdělen výchozím způsobem (s LVM), vybrána sada balíků "Minimal". Po nabootování tam jsou spuštěny: udevd, dhclient, auditd, rsyslogd, sshd, postfix, crond. "free -m" ukazuje v "used, -/+ buffers/cache":

Na i386: 55

Na x86_64: 96

Zkusil jsem ještě nabootovat s vypnutým SELinuxem. Pak je to 34, resp. 69.

[xkucf03]

to jde, tak nějak bych to čekal – ten údajný gigabajt mě trochu vyděsil

[kavol]

to jde, tak nějak bych to čekal – ten údajný gigabajt mě trochu vyděsil

neptal ses nějakého javisty? popřípadě anakondisty?

[xkucf03]

to nevím, ale prý byl certifikovaný

[Tomáš Bžatek]

Wow, takove rozdily s vypnutym SELinuxem. Dobre vedet! Jeste by to chtelo udelat i vykonnostni testy

[Heron]

S CentOSem jsem se bez problémů dostal pod 10MB. Ono trochu záleží na tom, co se myslím tím "minimální". V mém případě tam běžel akorát sshd a byly zavedené iptables (prostě router).

[helikaon]

Konference byla moc pekna. Jenom me trochu nastvali s certifikacni politikou. Udelal jsem cca pulrok nazad RHCE. No a ted jsem se dozvedel ze pokud chci jit na dalsi zkousky (ktere jsou treba soucastni RHCA) tak musim RHCE delat znovu pro verzi 6, jinak nemuzu pokracovat dal.

money money ...

[Tomáš Bžatek]

Ona ta sestka je dost jina oproti petce, tak se ani nedivim.

[Zdeněk Burda]

Má to linuxové jádro? Má. Má to shell? Má. Tak je to dost podobné pětce

[blesk]

Neni tak uplne pravda. Clovek musi mit aktualni RHCE. Mate-li RHCE pro RHEL5 pak je aktualni az do vydani RHEL 7.

Takze samozrejme kurzy delat muzete

[Espinosa]

> Ale jsme s velkým náskokem největším přispěvatelem linuxovému desktopu

Ehm, mohu se zeptat do kterých projektů relevatních k desktopu RedHat přispívá? Ať už přímo RedHat nebo prostřednictvím Fedory, placenými vývojáři, donacemi nebo granty, něco víc než jen webhosting projektu. Kolik lidí platí na vývoji OpenOffice.org/Go-oo/LibreOffice, KDE, Gnome, a jejich aplikací? Pokud vím tak na Go-oo/LibreOffice zaměstnává jednoho vývojáře, a to Caolána McNamaru, proti asi deseti od Novellu. To se zrovna nekryje s tvrzením o "největším přispěvatelem" přitom bez kancelářského balíku se desktop může jít klouzat.

[michich]

GNOME Census 2010: Who writes GNOME?

Red Hat contributions: Desktop Software

[Espinosa]

Matně si vzpomínám na jedno zajímavé publikované zjištění z relativně nedávné doby, že větší část zisků (příjmů?) plynou RedHatu z prodeje technologií a služeb okolo Javy, tedy hlavně JBoss (Hibernate, Eclipse JBoss IDE, Seam..) nikoliv z OS Linux. Na to že je RedHat spojován primárně se slavnou linuxovou distribucí to považuji za "lehce pikantní". Žádné komentáře napadly na toto téma?