Jonathan Corbet, vývojář jádra a autor LWN.net

7. 10. 2009 | Robert Krátký | Rozhovory | 2682×

Jonathan Corbet vede redakci stránek LWN.net, píše množství článků o vnitřnostech linuxového jádra, často po celém světě přednáší o stavu jaderného vývojového procesu a v neposlední řadě také aktivně přispívá kódem do jádra. V rozhovoru mluví mimo jiné o tom, jak tak trochu mimochodem vznikly stránky LWN.net, jak se mu daří skloubit psaní technických textů s vlastním programováním, a co považuje za nejsilnější a nejslabší články vývojového modelu linuxového jádra.

Rozhovor vznikl po Jonově přednášce na Linux.conf.au 2009 v tasmánském Hobartu. Bohužel mi trvalo skoro rok, než jsem jej konečně převedl „na papír“, za což se omlouvám. Naštěstí je téma rozhovoru z většiny nadčasové.

---

1) Je mi jasné, že už se vás na to ptali mockrát, ale přesto: Jak jste přišel na myšlenku LWN?

Jonathan Corbet: Vlastně je to docela zajímavé. Nebylo to něco, co bychom bývali zamýšleli jako samostatný podnik. V polovině a ke konci 90. let jsem pracoval ve vládní výzkumné laboratoři, kde jsme Linux používali k mnoha věcem. Začali jsme s ním kolem roku 1993. Jak šel čas, přestávala mě moje práce bavit, protože se ze mě stával manažer a více času jsem trávil na poradách než řešením technických záležitostí. Proto jsme se s pár přáteli rozhodli, že založíme firmu a postavíme ji kolem Linuxu, protože nám tenkrát připadalo zřejmé, že má Linux budoucnost.

Takže jsme začali provozovat obecné poradenství týkající se implementací a návrhů systémů apod. A abychom to rozjeli, rozhodli jsme se vytvořit zpravodaj (newsletter). Stejně jsme trávili hodně času tím, že jsme sledovali, co se ve světě Linuxu děje, a tak jsme se o to podělili, protože už tehdy bylo sledování vývojářské konference dost časově náročné. Dali jsme to tedy dohromady a vystavili, v podstatě jako reklamu, abychom světu ukázali, jak jsme dobří, takže by za námi přišli a najali si nás na jiné věci. Jenže ta konzultační část podnikání nikdy nevyšla, ale zpravodaj se výborně ujal.

Zkusili jsme pak ještě pár dalších věcí, chvíli to bylo školení. Až jsme nakonec museli uznat, že na LWN se toho děje nejvíc, tam leží náš úspěch, takže to budeme dělat naplno. A tak je to doposud.

2) Jak dobře funguje model založený na předplatném?

Předplatné funguje rozumně dobře a stále se zvětšuje počet předplatitelů – i nyní, když se lidé potýkají s ekonomickými obtížemi. V jistém smyslu nefunguje natolik dobře, jak bychom si přáli, protože bych stále mohl vydělávat mnohem více, kdybych pro někoho pracoval jako inženýr. A konec konců, občas stejně poskytuji nějaké konzultace, abych trochu usmířil manželku atd. Ale funguje to dobře a stále se to zlepšuje, takže jsem v tuto chvíli optimista. A drží se to i navzdory ekonomickým potížím, které lidé mají. Alespoň prozatím.

3) Jak se vám daří skloubit psaní článků a kódu, programování?

Nacházení rovnováhy je obtížné, protože vždycky existuje spousta věcí, které bych mohl dělat. Z velké míry se snažím činnosti naplánovat tak, abych mohl z jedné věci vytěžit dvojnásobek. Takže pokud pracuji na určité části jádra, také o tom zkouším sepsat článek. Kromě toho je programování jádra důležité už proto, abych si udržel přehled a i nadále, doufejme, věděl, o čem mluvím.

4) Vaše pravidelné popisy ovladačů zařízení, programovacích rozhraní a začleněných vlastností slouží jako snadno přístupná dokumentace. Jak byste řešil zlepšení dokumentace obsažené v jádře?

Jak ji zlepšuji? Ne tak často, jak bych měl. Ale…

Co byste navrhl pro zlepšení? Objevilo už se množství nápadů, ale žádný se pořádně neujal.

To je velmi složitý problém. Někteří lidé se snaží zařadit dokumentaci přímo ke kódu, aby bylo vše v jediném souboru. Takže by byly aktualizovány společně. Máme však zkušenosti se zastaralými komentáři, které naznačují, že ani tento způsob nefunguje tak dobře, jak by si jeho zastánci přáli.

Ale skutečný problém je podle mého v tom, že zatímco máme stovky nebo možná tisíce lidí, kteří jsou placeni za programování jádra, nikdo není placen za psaní dokumentace. Takovou aktivitu nikdo nefinancuje, takže se jí lidé nevěnují. Snažíme se to tedy řešit jinými způsoby. Například zaváděním pravidel, že kód nebude začleněn, dokud nebude aktualizována dokumentace. Avšak to se, upřímně, moc nedaří. Dokumentace je totiž dobrá natolik, aby s ní byli spokojeni vývojáři, kteří však už věcem docela dobře rozumí.

Dokud to někoho nezačne trápit a nestanoví si to jako cíl, neřekl bych, že se situace nějak zlepší. Až někdo řekne „OK, tohle je potřeba dát do pořádku, tak se do toho pustím“, tak se to zlepší.

5) Zpracováváte hodně statistik, abyste mohl předvést, jak je rozdělen a jak je rychlý vývoj jádra. Co je podle vás nejsilnější a nejslabší bod vývojového procesu?

Silné body podle mě jsou: Vytváříme obrovské množství kódu. Nevím o tom, že by existoval jakýkoliv jiný projekt, ve kterém by kód proudil tolik jako u jádra. Vývojový proces také velmi dobře spojuje úsilí velkého počtu lidí. A kromě toho je vývojový proces dobrý v tom, jak slaďuje různé cíle a vytváří z toho všeho jednotný a smysluplný celek.

Naše slabost, podobně jako u skoro každého projektu, je kontrola kódu. Do jádra se dostává spousta věcí, které měly být zachyceny během kontroly kódy a vylepšeny. Neprovádíme tedy kontrolu kódu tak, jak bychom měli. Ale je těžké to napravovat.

6) Kdy vyjde čtvrté vydání knihy „Linux Device Drivers“ (O'Reilly)?

V tuto chvíli mluvím s ostatními autory (Alessandro Rubini a Greg Kroah-Hartman, pozn. red.) o tom, jak tu knihu napsat, aby to dávalo smysl, abychom nepřidávali další papírovou knihu se zastaralými informacemi. Zrovna dnes jsem dostal e-mail o tom, že O'Reilly chystá další tisk třetího vydání. Patrně vyprodali všechny výtisky, takže jim to stojí za to. Ale mě to štve, protože už je ta kniha v současné době velmi zastaralá.

Proto přemýšlíme, jak z toho psaní udělat otevřenější proces. Místo abychom to brali jako katedrálu, zavřeli se s knihou někam stranou a světu ukázali až dokončené dílo. Snažíme se najít způsob, jak to udržovat aktuálnější. Možná nakonec budeme dělat vydání svázaná s vydáváním nových verzí jádra. Tak by nebylo čtvrté vydání, ale vydání 2.6.35, než se dostaneme k tomu, abychom to nějak dali dohromady. A také se snažíme najít obchodní model, který by s něčím takovým dával aspoň trochu smysl, a mluvíme o tom s O'Reilly.

Nevím tedy, jak to dopadne. Ale řekl bych, že v průběhu tohoto roku práce na čtvrtém vydání započne.

       

Komentáře

[Vlastimil Ott]

Rok?! LOL..

[frr]

V bodě 3 mi ten člověk mluví z duše. Když už strávíš 2-5 dní studiem něčeho, co nikde není pořádně v kostce popsáno, nedejbože k věci vypotíš kus kódu, tak má docela smysl strávit další 2 hodiny tím, že o tom napíšeš pár řádek které mají hlavu a patu, a vystavíš ten text někde, kde ho najde google, nebo ještě líp na nějakém obvyklém místě (LKML, /Documentation, nebo na svém ultra-slavném tématickém webu).