V San José probíhá vývojářská konference NVIDIA GTC 2024. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang měl dvouhodinovou keynote, ve které představil celou řadu novinek: NVIDIA Blackwell platform, NVIDIA NIM microservices, NVIDIA Omniverse Cloud APIs, Project GR00T, …
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Od 21. do 23. března proběhnou Arduino Days 2024. Sledovat bude možné oficiální streamy. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. V Česku jsou aktuálně registrovány dvě: v Praze na Matfyzu a v Poličce v městské knihovně.
Letošní ročník konference LinuxDays se uskuteční o víkendu 12. a 13. října, opět se potkáme v pražských Dejvicích na FIT ČVUT. Také během letošního ročníku nás budou čekat desítky přednášek, workshopy, stánky a spousta doprovodného programu. Aktuální dění můžete sledovat na Twitteru, Facebooku nebo na Mastodonu, přidat se můžete také do telegramové diskusní skupiny.
Byla vydána nová major verze 2.0.0 a krátce na to opravné verze 2.0.1 open source online editoru Etherpad (Wikipedie) umožňujícího společné úpravy v reálném čase.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 9.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Nově je preferovaný grafický backend Qt a preferovaná verze Qt 6. V tomto vydání byly přepracovány funkce pro převod čísel z desítkové soustavy. Jako obvykle jsou zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu březnový souhrn novinek. Vypíchnout lze, že pracují na virtuálním asistentu PineVox a zatím bezejmenných sluchátkách na lícní kosti (bone conduction).
Hyprland, kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, je již dva roky starý. Při té příležitosti byla vydána verze 0.37.0 (a záhy opravná 0.37.1 řešící chybu ve vykreslování oken). Nově závisí na knihovně hyprcursor, která poskytuje škálovatelné kurzory myši.
Geolokační služba Mozilla Location Service, kterou používá množství svobodného softwaru (často přes Geoclue), letos skončí. Data budou dostupná pouze do 10. dubna 2024, API klíče třetích stran budou odstraněny 12. června. Příčinou je údajné porušení patentů firmy Skyhook v roce 2019, následná dohoda omezila rozvoj MLS.
Rozhovor vznikl po Jonově přednášce na Linux.conf.au 2009 v tasmánském Hobartu. Bohužel mi trvalo skoro rok, než jsem jej konečně převedl „na papír“, za což se omlouvám. Naštěstí je téma rozhovoru z většiny nadčasové.
1) Je mi jasné, že už se vás na to ptali mockrát, ale přesto: Jak jste přišel na myšlenku LWN?
Jonathan Corbet: Vlastně je to docela zajímavé. Nebylo to něco, co bychom bývali zamýšleli jako samostatný podnik. V polovině a ke konci 90. let jsem pracoval ve vládní výzkumné laboratoři, kde jsme Linux používali k mnoha věcem. Začali jsme s ním kolem roku 1993. Jak šel čas, přestávala mě moje práce bavit, protože se ze mě stával manažer a více času jsem trávil na poradách než řešením technických záležitostí. Proto jsme se s pár přáteli rozhodli, že založíme firmu a postavíme ji kolem Linuxu, protože nám tenkrát připadalo zřejmé, že má Linux budoucnost.
Takže jsme začali provozovat obecné poradenství týkající se implementací a návrhů systémů apod. A abychom to rozjeli, rozhodli jsme se vytvořit zpravodaj (newsletter). Stejně jsme trávili hodně času tím, že jsme sledovali, co se ve světě Linuxu děje, a tak jsme se o to podělili, protože už tehdy bylo sledování vývojářské konference dost časově náročné. Dali jsme to tedy dohromady a vystavili, v podstatě jako reklamu, abychom světu ukázali, jak jsme dobří, takže by za námi přišli a najali si nás na jiné věci. Jenže ta konzultační část podnikání nikdy nevyšla, ale zpravodaj se výborně ujal.
Zkusili jsme pak ještě pár dalších věcí, chvíli to bylo školení. Až jsme nakonec museli uznat, že na LWN se toho děje nejvíc, tam leží náš úspěch, takže to budeme dělat naplno. A tak je to doposud.
2) Jak dobře funguje model založený na předplatném?
Předplatné funguje rozumně dobře a stále se zvětšuje počet předplatitelů – i nyní, když se lidé potýkají s ekonomickými obtížemi. V jistém smyslu nefunguje natolik dobře, jak bychom si přáli, protože bych stále mohl vydělávat mnohem více, kdybych pro někoho pracoval jako inženýr. A konec konců, občas stejně poskytuji nějaké konzultace, abych trochu usmířil manželku atd. Ale funguje to dobře a stále se to zlepšuje, takže jsem v tuto chvíli optimista. A drží se to i navzdory ekonomickým potížím, které lidé mají. Alespoň prozatím.
3) Jak se vám daří skloubit psaní článků a kódu, programování?
Nacházení rovnováhy je obtížné, protože vždycky existuje spousta věcí, které bych mohl dělat. Z velké míry se snažím činnosti naplánovat tak, abych mohl z jedné věci vytěžit dvojnásobek. Takže pokud pracuji na určité části jádra, také o tom zkouším sepsat článek. Kromě toho je programování jádra důležité už proto, abych si udržel přehled a i nadále, doufejme, věděl, o čem mluvím.
4) Vaše pravidelné popisy ovladačů zařízení, programovacích rozhraní a začleněných vlastností slouží jako snadno přístupná dokumentace. Jak byste řešil zlepšení dokumentace obsažené v jádře?
Jak ji zlepšuji? Ne tak často, jak bych měl. Ale…
Co byste navrhl pro zlepšení? Objevilo už se množství nápadů, ale žádný se pořádně neujal.
To je velmi složitý problém. Někteří lidé se snaží zařadit dokumentaci přímo ke kódu, aby bylo vše v jediném souboru. Takže by byly aktualizovány společně. Máme však zkušenosti se zastaralými komentáři, které naznačují, že ani tento způsob nefunguje tak dobře, jak by si jeho zastánci přáli.
Ale skutečný problém je podle mého v tom, že zatímco máme stovky nebo možná tisíce lidí, kteří jsou placeni za programování jádra, nikdo není placen za psaní dokumentace. Takovou aktivitu nikdo nefinancuje, takže se jí lidé nevěnují. Snažíme se to tedy řešit jinými způsoby. Například zaváděním pravidel, že kód nebude začleněn, dokud nebude aktualizována dokumentace. Avšak to se, upřímně, moc nedaří. Dokumentace je totiž dobrá natolik, aby s ní byli spokojeni vývojáři, kteří však už věcem docela dobře rozumí.
Dokud to někoho nezačne trápit a nestanoví si to jako cíl, neřekl bych, že se situace nějak zlepší. Až někdo řekne „OK, tohle je potřeba dát do pořádku, tak se do toho pustím“, tak se to zlepší.
5) Zpracováváte hodně statistik, abyste mohl předvést, jak je rozdělen a jak je rychlý vývoj jádra. Co je podle vás nejsilnější a nejslabší bod vývojového procesu?
Silné body podle mě jsou: Vytváříme obrovské množství kódu. Nevím o tom, že by existoval jakýkoliv jiný projekt, ve kterém by kód proudil tolik jako u jádra. Vývojový proces také velmi dobře spojuje úsilí velkého počtu lidí. A kromě toho je vývojový proces dobrý v tom, jak slaďuje různé cíle a vytváří z toho všeho jednotný a smysluplný celek.
Naše slabost, podobně jako u skoro každého projektu, je kontrola kódu. Do jádra se dostává spousta věcí, které měly být zachyceny během kontroly kódy a vylepšeny. Neprovádíme tedy kontrolu kódu tak, jak bychom měli. Ale je těžké to napravovat.
6) Kdy vyjde čtvrté vydání knihy „Linux Device Drivers“ (O'Reilly)?
V tuto chvíli mluvím s ostatními autory (Alessandro Rubini a Greg Kroah-Hartman, pozn. red.) o tom, jak tu knihu napsat, aby to dávalo smysl, abychom nepřidávali další papírovou knihu se zastaralými informacemi. Zrovna dnes jsem dostal e-mail o tom, že O'Reilly chystá další tisk třetího vydání. Patrně vyprodali všechny výtisky, takže jim to stojí za to. Ale mě to štve, protože už je ta kniha v současné době velmi zastaralá.
Proto přemýšlíme, jak z toho psaní udělat otevřenější proces. Místo abychom to brali jako katedrálu, zavřeli se s knihou někam stranou a světu ukázali až dokončené dílo. Snažíme se najít způsob, jak to udržovat aktuálnější. Možná nakonec budeme dělat vydání svázaná s vydáváním nových verzí jádra. Tak by nebylo čtvrté vydání, ale vydání 2.6.35, než se dostaneme k tomu, abychom to nějak dali dohromady. A také se snažíme najít obchodní model, který by s něčím takovým dával aspoň trochu smysl, a mluvíme o tom s O'Reilly.
Nevím tedy, jak to dopadne. Ale řekl bych, že v průběhu tohoto roku práce na čtvrtém vydání započne.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
V bodě 3 mi ten člověk mluví z duše. Když už strávíš 2-5 dní studiem něčeho, co nikde není pořádně v kostce popsáno, nedejbože k věci vypotíš kus kódu, tak má docela smysl strávit další 2 hodiny tím, že o tom napíšeš pár řádek které mají hlavu a patu, a vystavíš ten text někde, kde ho najde google, nebo ještě líp na nějakém obvyklém místě (LKML, /Documentation, nebo na svém ultra-slavném tématickém webu).