Linus Torvalds – naživo se zakladatelem Linuxu

30. 1. 2009 | Robert Krátký | Rozhovory | 19560×

Linus Torvalds, původní autor Linuxu, poskytl AbcLinuxu.cz rozhovor během konference linux.conf.au 2009 v tasmánském Hobartu. Došlo například na číslování verzí, kvalitu kódu, Ext4 versus btrfs, ale také na to, čím chtěl Linus být, dokud nezačal programovat.

Kdo je Linus Torvalds.

1) Uvažoval jste ještě o změně číslování verzí jádra?

Rád bych to číslování změnil, protože v současné době 2.6 neznamená vůbec nic. Možná jste četli diskusi, která o tom proběhla na LKML. Já jsem si z ní odnesl, že v tuto chvíli to prostě nestojí za tu námahu. Myslím tedy, že se k tomu za rok nebo dva vrátíme, a až budeme mít verzi 2.6.38 nebo tak nějak, tak řekneme „OK, pořád máme 2.6, možná bychom to číslování měli nějak začít znovu“. Ale nikdo nepřišel s opravdu silnou argumentací pro, nebo proti jakémukoliv jinému schématu. Hodně lidí s různými názory, ale žádná shoda. Takže teď ne. Za pár let se k tomu možná vrátíme.

2) Kdyby k té změně nakonec došlo, bral byste v potaz i „marketingovou“ stránku věci? Například 2009.06 by bylo více...

Ne, ne, na 2.6.29 mi nejvíc vadí, že když ta čísla začnou být vysoká, těžko se asociují s kódem. OK, byla verze 29 před třemi měsíci, nebo před sedmi? Takže bych byl pro něco, co by se odvozovalo od data. Například by 9.4 mohlo znamenat duben 2009. Nebyla by to marketingová záležitost, spíše něco ve smyslu „OK, můžeme se podívat na označení verzí a jen z názvu poznat, jak jsou staré“. To by bylo zajímavé. Ale jak jsem říkal, v tuhle chvíli... dost lidí nesnáší i na datu založené číslování. A někteří lidé proti tomu nakonec měli velmi rozumné argumenty. Takže to zatím asi neuděláme.

3) Andrew Morton má obavy, že kvalita kódu jádra klesá kvůli nedostatečnému testování. Myslíte si to také?

Ne, ale myslím, že ty obavy jsou na místě. A myslím, že se toho musíme bát. Protože pokud se bát nebudeme, tak vám garantuji, že kvalita půjde dolů. Neřekl bych, že už k tomu došlo, ale... dostáváme tolik kódu tak velkým tempem... Když si vezmete jediné vydání, tak to trvá dva a půl až tři měsíce. A velikost patche většiny verzí je, nevím přesně kolik, ale kolem 12 megabajtů. Mluvíme o milionu změněných řádků kódu. Pokud si nebudeme dělat starosti, poděláme to. Takže Andrew i já si starosti děláme.

Statisticky se kvalita nezhoršuje. Když se podíváte na seznam regresí – je zajímavé si to prohlédnout, sledujeme je u každé nové verze. Tahle čísla vypadají velmi podobně. Začínáme s nějakými 70 nebo 80 regresemi v době kolem -rc2 a seznam roste, protože lidé nacházejí další bugy, ale zároveň roste i počet regresí, které opravíme. A těch je více. V době vydání máme vždycky pár regresí, na které prostě nepřijdeme; možná pochybný hardware, možná něco jiného. Možná se to stalo jen jednomu člověku a nikdo jiný to nedokázal reprodukovat. Podstatné je, že se ta čísla časem nezhoršují. Ale přesto je to věc, na kterou musíme být opatrní. Musíme se toho bát. A potřebujeme, aby to Andrew připomínal. Každé tři měsíce si musíme položit otázku „Neklesá kvalita?“

4) Pokud by nestály v cestě licenční problémy a bylo možné do Linuxu převzít kód z OpenSolarisu, našlo by se něco, co by podle vás stálo za tu námahu? (Často se mluví o ZFS nebo DTrace.) (Vizte také články Linus o GPLv3 a ZFS a Sledování: možností je dost.)

DTrace by asi bylo opravdu obtížné... Jedním z problémů je to, že brát kód z jiného projektu je těžké. Solaris se od Linuxu v mnohém liší, takže pokud se vezme kód ze Solarisu, je potřeba ho přizpůsobit kvůli všem těm rozdílům. Mnohdy je pracnější zkoušet převzít kód z jiného projektu, než si to napsat od začátku sám.

Neplatí to vždycky. Existují oblasti, kde jsou problémy dostatečně abstraktní, takže je velká část kódu specifická pro danou oblast a není tolik závislá na zbytku jádra. Jednou takovou oblastí jsou souborové systémy, takže ZFS by se asi integroval snáze než například DTrace. O ZFS je samozřejmě velký zájem, ale nemyslím, že by k tomu došlo. Možná kdyby Sun změnil licenci, nevím, ale spíš ne.

5) Myslíte si, podobně jako mnoho dalších, že je nedávno začleněný souborový systém btrfs budoucností linuxových filesystémů?

Rozhodně je to ten nejzajímavější z nových filesystémů. Osobně do něj vkládám největší naděje. Ext4 mi tak zajímavý nepřipadá. Myslím, že neřeší mnohé z problémů, které řeší btrfs. Takže jsme btrfs začlenili [Btrfs do hlavní řady?]. Upřímně, filesystémy jsou... prostě je nutné, aby se udělaly dobře. Protože jak se začnou ztrácet data... Vezmeme to tedy velmi pomalu a opatrně a doufám, že ho začne hodně lidí testovat. V tuhle chvíli však nedovedu říct, jestli to vyjde. Jsem optimista a věřím, že má btrfs velkou šanci nahradit ext3. A pokud se to podaří, vyřeší to spoustu problémů s filesystémy, které máme. Uvidíme, jak to dopadne.

6) Takže předpokládáte, že z btrfs bude náhrada už za ext3, ne za ext4? Dříve proběhne přechod z ext3 na btrfs než z ext3 na ext4?

Těžko říct. Mám dojem, že Ubuntu teď nabízí ext4 jako volbu při instalaci. Takže možná bude zavedení ext4 tak rychlé, že nakonec půjdeme z ext3 na ext4 a odtud možná na btrfs. Na druhou stranu, když se dívám na sebe, tak já už uvažoval o tom, že bych na svém notebooku zkonvertoval ext3 oddíl na btrfs. Kdybych měl jít přes ext4, nemohl bych to udělat. Myslím, že neexistuje žádný překladač z ext4 na btrfs. Ale ext3 na btrfs to jde. Takže plánuji, že po skončení LCA zkusím převést na btrfs notebook, který tu mám s sebou, abych viděl, jestli si všimnu nějakého rozdílu. Ale ano, z hlediska distribucí to možná bude tak, že nejprve lidé půjdou na ext4 a pak, pokud to vše dobře dopadne, na btrfs.

7) Máte nějaké programátorské vzory nebo hrdiny?

Ne, když jsem byl malý, tak byli mým vzorem vědci, ne programátoři. A na tom se moc nezměnilo. K žádnému programátorovi nevzhlížím. Je ale hodně programátorů, kteří podle mě dělají opravdu skvělou práci. Jedním z programátorů, které obdivuji, je například Larry Wall. Ne proto, že by mi jeho kód připadal krásný, ani proto, že bych měl rád Perl – ve skutečnosti Perl moc rád nemám – ale Larry Wall už několikrát dokázal úplně změnit způsob, jak lidé pracují. Kromě toho, že napsal Perl, tak ještě předtím vymyslel vláknové čtečky diskusních skupin. Jasně, lidé už ty programy nepoužívají, ale skutečně to změnilo, jak lidé pracovali.

Ale kdybych měl jmenovat hrdiny, řekl bych řekl třeba Newton; vědci, fyzikové.

8) Kdyby se z vás nestal úspěšný programátor, co jiného byste chtěl dělat?

Kvůli tomu, že jsem v dětství pořád myslel na vědu, tak jsem věřil, že budu dělat fyziku, teoretickou fyziku, ale k tomu nikdy nedošlo. Pořád čtu populárně naučné knihy o vědě, ale nikdy jsem se tomu nezačal doopravdy věnovat. Další věc, která mě zajímala, byla biochemie. Takže kdybych nezačal programovat, asi bych se věnoval genetice nebo biologii na buněčné úrovni a podobně. To mě opravdu zajímá. Také neurochemie.

9) Nedávno jste začal psát blog, takže si říkám, že by mohla být vhodná doba se zeptat, jestli jste neuvažoval o napsání pamětí.

No, napsal jsem tu knihu „Just for Fun“ [Jen pro zábavu]. To byly tak trochu paměti. Bylo zajímavé tu knihu s Davidem Diamondem psát a byla to nakonec opravdu docela zábava. Nicméně... pocházím z rodiny novinářů; můj táta, máma i strejda jsou novináři. Můj táta chce psát knihy, pro něj je psaní prostě to, čím se živí. Ale to já nikdy necítil. Nechtěl jsem psát knihu, i když teď jsem rád, že jsem to udělal. Chci říct, napsal společně s Davidem. Ale je to jedna z těch věcí, která se teď zdá fajn, jenže za chvíli už cítím, že už bych do toho nešel znovu. I kdyby to bylo něco, co bych dělal na vlastní pěst... Neřekl bych, že se do něčeho takového pustím. I když, kdo ví? Možná za pět let řeknu „Hele, možná bych mohl zkusit další knihu“.

Psaní mi totiž připadá opravdu těžké. „Just for fun“ by nikdy nevznikla, kdybych k tomu psaní neměl Davida. Protože se mi prostě těžko začíná. David byl ten, kdo řekl „OK, uděláme to takhle“. To kdybych neměl, nikdy bych knihu nenapsal. To je také důvod, proč jsem nezůstal na univerzitě; uvědomil jsem si, že neumím psát práce. Nesnášel jsem psaní prací. Když nemůžeš psát práce, nemůžeš studovat na vysoké.

Díky za rozhovor.

       

Komentáře

[Jan Včelák]

Hezký rozhovor. A pěkná kšiltovka.

[____]

+1 Dá se ta kšiltovka někde za rozumnou cenu koupit?

[Leoš Literák]

Planujeme davat tricka ci ksiltovky jako odmenu tem nej prispevatelum na abicku, pravidelna obdoba wikisouteze. Jenom potrebujeme vymyslet pravidla. Vice brzy v blogu.

[06078]

Ale prodávat je by bylo lepší. Mohlo by se přispívat na provoz abíčka nebo něco podobného.

[KaiSVK]

+1

[=^..^= AmigaPower®]

-1, jsou věci co si za peníze nekoupíte...

[Smajchl]

+1

[Leoš Literák]

^2

[Käyttäjä 11133]

Když se pro ni v Ostravě zastavíš, tak je za to, že zajdem na pivko, nebo kafe tvoje Nikdy jsem kšiltovku nenosil a nehodlám s tím začínat

[Palo]

Myslim ze o tomto chlapovi sa daju napisat vseliake privlastky ale ta najpodstatnejsia a najuzasnejsie je ze je hrozne pragmaticky.

[Integral]

dik za pekny rozhovor

[dad]

rad bych upozornil, ze L. Wall je rocnik 1954, stejne jako Wozniak a jeste jeden programator.  Thompson je rocnik 1943, to jeste vsechno souhlasi. Ale u Ritchieho to nechapu, ten je rocnik 1941, stejne jako ten blb. Tady muselo dojit k posunu v prostorove-casovem kontinuu.

[cthulhu]

jestli narazite (opet a postotisicate) na Klause, tak jste vazne nemocnej clovek.

[luke]

Vy jste ročník 1941? Sebekritiku beru, ale proč ta třetí osoba?

[Dalibor Smolík]

Chvíli jsem zíral na tento příspěvek, pak jsem si všiml autora, aha, už je to ok

[Filip Jirsák]

Ext4 mi tak zajímavý nepřidá.

Nepřidá asi mělo být nepřipadá.

[.]

Linus sux, Stallman rox!

[hydrandt]

Díky za fajn rozhovor. Předpokládám, že jsi to nahrával na diktafon, co takhle přiložit k článku i originální nahrávku (pokud má jakous-takous kvalitu)? Takový jednou-za-uherský-rok-abclinuxu-podcast bych klidně přivítal : )

[mhmm]

 +1

[06078]

Prý bude uveřejněna nahrávka jak Linus přeje abíčku všechno nejlepší. Víc ale asi ne.

[Robert Krátký]

Předpokládám, že jsi to nahrával na diktafon, co takhle přiložit k článku i originální nahrávku (pokud má jakous-takous kvalitu)?

Právě že má bohužel kvalitu pod psa. Je tam slyšet vítr, spousta lidí okolo a ještě je tam offtopic povídání, takže by asi bylo nutné nějaké stříhání. Prostě to nemá cenu...

[D.A.Tiger]

Dobrý...

Dík za pěkný rozhovor. Pokud mohu soudit z těch rozhovorů, tak mi Linus přijde jako celkem rozumnej kořeň Na rozdíl od Stallmana....

[adtwt]

stallmana mam rad za GNU a myslenky okolo, torvaldse mam rad za to, ze dal kernel pro GNU.
 

[D.A.Tiger]

Já bych si v životě nedovolil nějak popírat, nebo bagatelizovat Stallmanovy zásluhy a ani jsem to neměl v úmyslu (i když přiznávám, mohlo se to tak jevit). jen jsem konstatoval svůj osobní názor na něj, který jsem si udělal po přečtení rozhovoru s ním. Konec konců, moc mě to nepřekvapilo, protože stejně mám takový dojem, že většina lidí co vymysleli a prosadili něco genialního - a některé myšlenky Stallmana prostě genialní jsou  - museli být nějakým způsobem šílenci. To myslím naprosto vážně...

[06078]

Díky za pěkné čtení. Ta kniha Just for Fun se v češtině asi sehnat nedá?

[T.O.M.]

Ten člověk mi mluví přímo z duše - když nemůžeš publikovat, nemůžeš studovat na vysoké (zřejmě měl na mysli postgraduál )

[deda.jabko]

Když nemůžeš psát práce, nemůžeš studovat na vysoké.

ten clovek o publikovani nepise ani carku... na rade (zahranicnich) univerzit je soucasti rady predmetu (na vsech urovnich) i ukol vypracovat k danemu tematu i nejaky ,,paper''. na jednu stranu je to neuveritelny opruz, na druhou stranu je to hodne zajimavy trenink proto, aby se clovek naucil formulovat myslenky a ruzumne vysvetlit problematiku jinym lidem...

[Robo]

ja to chapem tak, ze pise o publikovani v ramci PhD studia, ktore nikdy nedokoncil. Ale cestny doktorat napokon dostal;)

[thingie]

Ono, když se to tak vezme, tak nějaká práce má být hlavní produkt tak nějak celého toho dění univerzitního, takže bez schopnosti něco napsat…

[kralyk z abclinuxu]

Se mi líbí, jak se vyjadřuje normálně, ba i vtipně, a na nic si nehraje...

[D.A.Tiger]

+1 Přesně...

[Fluttershy, yay!]

A hlavně jako člověk.