Opera: Jon S. von Tetzchner

21. 2. 2008 | Robert Krátký | Rozhovory | 18206×

Šéf společnosti Opera Software Jon Stephenson von Tetzchner mluví o tom, proč nevydají prohlížeč Opera s open source licencí, co Opeře chybí, v čem má navrch a proč už ho ve firmě nechtějí pustit k programování.

Jon Stephenson von Tetzchner

Jon S. Von Tetzchner se narodil v roce 1967 na Islandu a vystudoval obor „computer science“ na Univerzitě v Oslu. V první polovině 90. let pracoval ve společnosti Telernor Research. Firmu Opera Software ASA s ním zakládal kolega Geir Ivarsøy v roce 1995.

Prohlížeč Opera začal vznikat (jako výzkumný projekt) už v rámci Telenor Research v roce 1994. první veřejná verze 2.0 byla uvolněna v roce 1996, ale běžela jen na MS Windows. Od té doby však byl program portován na velké množství platforem, včetně verzí pro mobilní telefony a PDA.

Až do verze 5.0 (2000) bylo nutné za Operu platit, pokud jste ji chtěli používat i po zkušební době (trialware). Mezi verzemi 5.0 a 8.5 měli uživatelé na výběr mezi zaplacením a verzí sponzorovanou bannerovými reklamami (a později cílenými textovými inzeráty od Google). Od verze 8.5 je již program k použití bez jakýchkoliv omezení (freeware).

V druhé části rozhovoru [itbiz.cz] se dozvíte, jaké lidi chce Opera zaměstnávat, jaké jsou plány pro nově vzniklou českou pobočku, a také o stížnosti na Microsoft kvůli začlenění Internet Exploreru do Windows a nedodržování standardů.

Rozhovor

1) Co by vás mohlo pohnout k vydání Opery jako open source? Sice už jste v minulosti zmínil, že v tom nevidíte žádnou výhodu, ale chci se zeptat, jestli se v tom směru něco nezměnilo.

Skutečná otázka zní, proč a jestli na tom vůbec tolik záleží. Z našeho pohledu jsou důležité otevřené standardy. Takže je-li na výběr mezi otevřenými standardy a open source, vždy si vybereme otevřené standardy. Open source společnosti naštěstí většinou otevřené standardy podporují, takže v tom problém není, ale jak jsem řekl: my věříme především ve standardy, které lidem dávají možnost volby.

Další věc je komunita. My máme velmi otevřenou komunitu, hodně s lidmi spolupracujeme. V mnoha ohledech fungujeme jako open source společnost. Lidé sice nemají přístup k našemu kódu, ale komunikují s námi, dávají nám zpětnou vazbu a testují naše produkty. Takže s lidmi pracujeme velmi otevřeně. Otázka tedy zní, co by nám otevření kódu přineslo.

Mimochodem, já jsem na open source projektu v minulosti pracoval v rámci Telenor Research. Napsal jsem program, který vzal obsah zpracovaný ve FrameMakeru a kompletně ho převedl do HTML. Byl to open source, krásně fungoval, ale když jsem se mu přestal věnovat, nikdo se ho neujal. I když ho spousta lidí používala – šlo o zdaleka nejoblíbenější způsob konvertování FrameMaker dokumentů do HTML. Umělo to dost věcí – šlo vzít celé FrameMaker knihy, včetně kapitol a více dokumentů, a převést je do HTML i s obrázky, odkazy mezi dokumenty, indexy atd. Ale když jsem na tom přestal pracovat, byl konec.

Takže si myslím, že kdybychom otevřeli kód Opery a někteří lidé by se na něj podívali a možná občas s něčím pomohli, stejně by většina práce zůstala na nás. Podobně jako u jiných velkých open source projektů. Pokud vím, tak v praxi není přispívání tak jednoduché, protože všechny příspěvky musí někdo kontrolovat. Nejsem si tedy jistý, že bychom tím něco získali – a navíc by hrozilo, že se na náš kód někdo podívá a použije ho pro sebe.

2) Opera si vždy zakládala na tom, jak je dostupná pro skoro všechny platformy, se kterými se lze připojit k Internetu. Jednou z výhod otevřeného kódu by bylo to, že by vám komunita pomohla s portováním a správou na všelijakých platformách. Například distributoři Linuxu by se postarali o přípravu balíčků pro své distribuce, takže byste je nemuseli poskytovat sami.

Já myslím, že museli. Srdcem kódu je jádro [kernel] a my vynakládáme velké úsilí na to, abychom ho udrželi v určitých mezích. Trávíme spoustu času začleňováním kódu, protože pracujeme na skoro stovce produktů pro všechny možné operační systémy. A chceme, aby se poznatky získané při přípravě kódu pro tyto jednotlivé systémy odrážely v jádře. A to je velmi komplikovaný úkol.

Když jsem pracoval na open source, tak mi hodně lidí pomáhalo. Většinu práce jsem dělal sám, ale dost lidí přispívalo kódem. A většina těch návrhů (nepoužíval jsem CVS – začleňoval jsem to přímo) by program rozbila. Často vidíme u nových programátorů, kteří k nám přijdou, že dokud se s kódem dobře neseznámí, je daleko více pravděpodobné, že něco pokazí. Když člověk kódu nerozumí, tak opravuje symptom, ne příčinu. Proto má většina takhle velkých open source projektů určené správce, kteří kontrolují příchozí kód. A jejich práce je velmi důležitá, jelikož odpovídají za to, aby byl všechen kód na určité úrovni. Každopádně myslím, že rizika by pro nás převážila výhody.

Navíc by se určitě diskutovalo o tom, kterou licenci zvolit. Hodně open source společností mělo s výběrem licence problémy. Nejspíš by to dopadlo tak, že bychom nějakou licenci vybrali a lidé by si hned stěžovali, proč ne jinou.

Takže budeme podporovat otevřené standardy, budeme úzce spolupracovat i s těmi, kdo dělají open source. O naší podpoře Linuxu nemůže být pochyb. Společně s našimi open source partnery i konkurenty bude pracovat na přípravě nových otevřených standardů. Ale jak už jsem řekl, nevím, jak by nám to jako firmě mohlo pomoci. Zatím se nenaskytl žádný způsob, který by nám umožnil otevřít kód a zároveň pokračovat v růstu. Jsme v jiné pozici než například Trolltech.

3) Jak jste reagovali na zprávu o tom, že Nokia kupuje Trolltech? Používáte Qt pro unixové verze Opery – myslíte, že se pro vás něco změní?

Nepředpokládám, že by z toho pro nás něco vyplývalo. Ta změna se naší práce nijak nedotkne. Spolupracujeme s Trolltechem i Nokií, obě společnosti jsou našimi partnery. Partner koupil partnera. Jak jsem vyrozuměl z komunikace obou firem, tak budou i nadále Qt vyvíjet, a to jak pro desktop, tak pro ostatní platformy. Na nás to nebude mít vliv.

4) Když se rozhodujete, jaké nové funkce implementovat, berete v potaz i podporu standardů v jiných prohlížečích? Řídíte se také tím, co už umí konkurence, nebo jedete podle vlastního plánu?

Když se podíváte do historie, tak zjistíte, že jsme to byli většinou my, kdo jako první přicházel s novými nápady. Samozřejmě, že když někdo řekne „ostatní prohlížeče mají tohle, proč to nemáte také?“ tak to vezmeme v potaz. Ale obecně se vždy snažíme být ve všem první. Raději inovujeme než okoukáváme. Když má někdo zajímavý nápad, tak se na to také podíváme.

5) Ptám se proto, že párkrát byl společný bug hlášený v bugzille Firefoxu dříve opraven v Opeře. Je to jen náhoda, nebo sledujete i cizí chyby?

To je náhoda. Často se stává, že lidé nahlásí chybu ve Firefoxu i v Opeře zároveň – zvláště bezpečnostní chyby. Když někdo objeví bezpečnostní chybu, tak ji obyčejně vyzkouší ve všech prohlížečích a pak ji nahlásí všude naráz. Kromě toho většinou nic nevydáváme, dokud to neopravil také například Firefox – i když bychom měli opravu připravenou rychleji. Všeobecně se postupuje tak, že se se zveřejněním počká, dokud není problém opraven.

6) Byli byste ochotni doplnit obecné rozhraní pro rozšíření? Ačkoliv je možné přidávat funkce pomocí vlastního JavaScriptu, spousta uživatelů by ráda otevřenější rozhraní.

Mnohokrát jsme to zvažovali. V budoucnu pravděpodobně něco takového uděláme. Prozatím jsme se zaměřovali na widgety – pro přípravu aplikací, které běží mimo prohlížeč a stavějí na webových technologiích. Z hlediska rozšíření jsme se spíše snažili toho co nejvíce zabudovat přímo do programu. Je to pak těsně integrováno a běží bez další práce [out of the box]. Kromě rozšiřování pomocí JavaScriptu jsme to také umožnili prostřednictvím CSS a stále hledáme nové způsoby. Je jasné, že Firefox je rozšiřitelnější. Nebude to asi brzy, ale v budoucnu připravíme další možnosti rozšiřování Opery.

7) Zmínil jste vestavěné funkce. Opera už má teď nejvíce funkcí ze všech prohlížečů. Kromě samotného prohlížeče nabízí poštovního klienta, IRC chat, BitTorrent atd. Co máte v plánu dál? Jakou další velkou funkci plánujete?

Bude toho hodně. Tak je to vždycky. Snažíme se zjistit, co lidé potřebují, a jsme přesvědčení, že by každý měl mít v programu vše, co v prohlížeči chce. A přitom se snažíme udržovat malý objem kódu. Zatím se nám daří mít menší program než kterýkoliv konkurenční prohlížeč, ale přitom máme nejvíce funkcí. V tom chceme pokračovat. Do Opery 9.5 jsme přidali věci jako prohledávatelnou historii, což znamená, že pokud máte velkou keš, můžete si na disku nechat třeba měsíc prohlížení a vyhledávat na všech stránkách, které jste za tu dobu navštívili. To je velmi šikovná funkce. Představili jsme také Opera Link, která vám umožní synchronizovat záložky mezi různými instancemi Opery a webem, a to i když používáte jiné prohlížeče.

Budeme tedy pokračovat v inovacích, ale hodně pozornosti věnujeme také jádru prohlížeče. V současné době se toho v oblasti webových prohlížečů děje mnohem více než dříve. Například se připravuje HTML 5. Je tedy velmi důležité vylepšovat jádro, není to jen o nových funkcích. Mám pocit, že web začíná mít čím dál tím větší vliv. To je věc, které se podle mě Microsoft do jisté míry bál – že by se z webu mohla stát nová platforma. A dost toho napovídá, že by k tomu mohlo dojít. Proto bojujeme za otevřené standardy. Web je důležitý, lidé mají díky němu přístup k obrovskému množství informací. Může přinést změnu v zemích, kde mají lidé k informacím omezený přístup, protože se díky němu mohou podívat za hranice. Web na mobilech se může hodit v zemích, kde nemají pevné linky, nebo kde by jejich natahování bylo obtížné. Tam můžeme pomoci dostat lidi online například prostřednictvím Opery Mini.

8) Plánujete hlasové ovládání i pro jiné platformy než Windows?

K tomu bychom potřebovali partnera. Záleží to trochu na tom, jestli by se nám podařilo přesvědčit IBM, aby nám ten modul poskytli. My sami ho dodat nemůžeme.

9) Ale rozhraní byste chtěli?

Ano, moc rádi bychom to nabízeli třeba na Linuxu. Můžeme se pokusit přesvědčit IBM.

10) Bude se ještě před vydáním finální verze měnit výchozí uživatelské rozhraní, které je v 9.50 beta? Jaké komentáře jste ohledně tohoto rozhraní dostali?

Povětšinou to uživatelé hodnotí kladně. K malým změnám může dojít – vždycky reagujeme na zpětnou vazbu. Snažíme se najít rovnováhu mezi zaváděním nových věcí a příliš velkými změnami, kvůli kterým by se stávajícím uživatelům nová verze špatně používala.

11) Kdybyste si měl vybrat jednu funkci, která je naprosto skvělá, a jednu, která by potřebovala hodně vylepšit, které by to byly?

Myslím, že je to často jedna a tatáž. Je dost věcí, které by šlo vylepšit a já mám na to často dost kritický pohled, protože mám pocit, že všechno jde udělat lépe. Já používám Operu skoro pořád a některé věci jsem i sám implementoval. Dělal jsem například na uživatelském rozhraní, takže kdykoliv něco nefunguje, tak je to moje chyba – a všechno, co funguje správně, to mají na svědomí ostatní kluci. Když jsem naposledy něco programoval, tak jim trvalo půl roku, než objevili chybu, kterou jsem do kódu zanesl, takže teď už mě k tomu nechtějí pustit.

V Opeře jsme dovedli k dokonalosti možnost zobrazení více oken, sezení a podobně. To většina prohlížečů ve výchozí podobě neumí. Nemohl bych pracovat s prohlížečem, který neukládá sezení.

Další věc jsou jednoklávesové zkratky. To považuji za důležitou funkci. Teď je to ve výchozím nastavení vypnuté, protože někteří uživatelé ty klávesy mačkali omylem a nevěděli, co se děje. Pro mě je to však součást naší snahy o zpřístupnění. A rychlost, ta také. Mluvil jsem o tom s člověkem, který se jmenuje Brian Campbell a žije v Kanadě. Má svalovou nemoc, a mohl proto komentovat, nakolik je prohlížeč pro lidi s podobným postižením použitelný. Proto si myslím, že je to důležitá funkce. A navíc velmi účinná – jsem dost otrávený, když musím používat prohlížeč, který to neumí.

Gesta myší jsou velmi šikovná, pokud rádi používáte myš. Já opravdu hodně využívám Mail. Mám uloženo přes 50 tisíc e-mailů a potřebuji v nich rychle vyhledávat. Stačí mi napsat slovo a hned vidím všechny zprávy, které ho obsahují. Pokud byste mi poslal e-mail a já chtěl najít všechny zprávy, které jsem vám kdy napsal, stačí stisknout klávesu a mám je před sebou. Je to prostě velmi účinné. Ještě více to rozšiřuje nová možnost prohledávat historii prohlížení webu. Čím dál více obsahu je dostupného prostřednictvím databázového rozhraní. Tak velké objemy dat, se kterými přicházíme do styku, si podobné funkce vyžadují.

Pak jsou tu záložky. Řekl bych, že jednu vlastnost lidé příliš nevyužívají, a to aliasy. Můžete svým záložkám přiřadit názvy, takže když pak zadáte alias, dostanete se rovnou na požadovaný server, aniž byste museli vypisovat adresu nebo záložky procházet.

Nebo zoom a možnost přizpůsobit stránku šířce okna. Čas od času přijdete na stránku, kde je potřeba zvětšovat. Když jsem u počítače s malou obrazovkou, tak se mi někdy stránka do okna nevejde, protože někteří webdesignéři nepočítají s menší velikostí než 1024 pixelů. V takovém případě mohu stránku přizpůsobit velikosti okna. Nebo když někdo vloží do fóra příliš dlouhý komentář, tak pak nemusím horizontálně skrolovat.

12) A co funkce, které Opeře chybí? V čem Opera zaostává?

Debugování. Debugovací nástroje pro Firefox jsou v tuto chvíli lepší než pro Operu. To musíme zlepšit a máme to také v plánu. Něco jako Firebug. Víme o tom, že si vývojáři stěžují, protože Opera nic srovnatelného nemá. Pracujeme na tom.

Pak by si někteří uživatelé přáli možnost přidávat rozšíření – o tom už jsme mluvili. Možná něco takového v budoucnu doplníme. Snažíme se vývojářům rozšíření usnadnit práci, ale soustředili jsme se hlavně na widgety – v jistém směru je bereme jako důležitější, protože jsou cross-platformní. Jde spíše o jiný pohled na věc než o to, jestli to lze doprogramovat.

Obecně lze říci, že každá funkce Opery by mohla být vylepšena.

13) Vím, že máte rád plavání ve studené vodě. Nešel byste si zaplavat i do Vltavy?

eh...

To není chyták.

Opravdu to lidé dělají? Není nějak toxická nebo tak něco?

Není to nejčistější řeka světa, ale plavat se v ní dá.

Mám kamaráda, který u příležitosti své svatby plaval v řece Akerselva, jež protéká Oslem. Vedlo to také tunelem, kde byla úplná tma a společnost mu dělaly podivné hýbající se věci, asi krysy. Když jsem plaval v přístavu v Oslu, tak to sice bylo pořádně studené, ale také čisté.

Poznámka: Tor Odland, který má ve firmě Opera Software na starosti firemní komunikaci, navrhl, že by čtenáři mohli zkusit vymyslet nějakou výzvu, jejíž naplnění by Jon S. Tetzchner oslavil plaváním ve (studené) Vltavě. Pokud vás napadá sázka, která by stála za to, podělte se.

       

Komentáře

[Jirka]

Zdá se mi poněkud podivné, že když mám zobrazený český překlad, tak se odkaz na přepnutí na anglický originál zobrazí v češtině a (neaktivní) odkaz na český překlad v angličtině. Nemělo by to být naopak?

[Robert Krátký]

Ten, kdo čte českou verzi, se česky dozví, co je za odkazem. Ten, kdo čte anglickou, se totéž dozví anglicky.

[xkucf03]

Mně přijde nejlogičtější, když se názvy verzí zobrazí vždy v daném jazyce - tedy česky a English - ať už se dívám na českou nebo anglickou verzi. Každý si tam najde název svého jazyka, který je mu srozumitelný a může na něj kliknout.

[vlasta neubauer]

když zabloudí čech na anglickou nebo angličan na českou verzi, tak by se měl ve svém jazyce dozvědět kudy odtud.

pokud by byly jazyky tři (nebo víc), tak by bylo jasně vidět, že vaše logika pojmenování verzí je úplně naruby.

[vlasta neubauer]

jo a díky vám a jonovi za pěkný rozhovor :)

[Robert Krátký]

když zabloudí čech na anglickou nebo angličan na českou verzi,

Proč by se to mělo stát? Anglické zdroje odkazují na anglickou část, české na českou. Návštěvník podle mě nepotřebuje ve svém jazyce vědět, kde zrovna je, ale kam by se dostal, kdyby kliknul na nabízený odkaz. Kdyby bylo jazykových verzí více, tak by IMHO měly být vždy odkazy v jazyce dané verze. Ale naštěstí existuje jednoduchý kompromis - dám tam oba jazyky.

[Hobit]

Neni to o zvyklostech, rodnym jazykem mit napsane, ze za odkazem je to rodnym jazykem? Takhle to spis vypada, ze je autor z jine planety nebo chtel ctenari procisnout sedou kuru mozkovou.

Mysleni boli. Cvicit lidi odolavat bolesti je chvalihodne, ale velmi nevdecne. ;o)

[ajikdpoe]

Preco nie je open source? Tak za to jasne hovori uplne posledna veta v jeho odpovedi, na co chodi okolo horucej kase:

>> a navíc by hrozilo, že se na náš kód někdo podívá a použije ho pro sebe

[Vasek]

+1

[xkucf03]

njn, asi by pak podezřele brzo vyšel IE 8

[Filip Jirsák]

To je náhoda. Často se stává, že lidé nahlásí chybu ve Firefoxu i v Opeře zároveň – zvláště bezpečnostní chyby. Když někdo objeví bezpečnostní chybu, tak ji obyčejně vyzkouší ve všech prohlížečích a pak ji nahlásí všude naráz. Kromě toho většinou nic nevydáváme, dokud to neopravil také například Firefox – i když bychom měli opravu připravenou rychleji. Všeobecně se postupuje tak, že se se zveřejněním počká, dokud není problém opraven.

Zajímavé zejména v souvislosti se zprávičkou Opera: Mozilla zveřejnila popis chyby příliš brzy a související diskuzí. Protože jestli se nepletu, rozhovor je tři týdny starý, takže to určitě není reakce na tuto událost…

[Petr (DotaZ) Jakubec]

myslim ze opera (minimalne na poli linuxoveho desktopu) ma jeste vice problemu nez jen tento. mozna ne tak fatalni ale urcite dost neprijemne.

casto (IMHO) je to zpusobeno proste tim ze neni OSS.

Namatkou je to treba naprosta nesouvislost s desktopem, nedaji se pretahovat linky na plochu.
nebo volani opery krz shell je utrpeni. s tim myslim ze souvisi i to jak mi opera neustale blazni kvuli zamkum.
proc mi porad nefunguje vestavena podpora pro video je mi taky zahadou, chvili to fungovalo ted uz zase ne...
no jako bonus : je stejne lina jako firefox,
a navic ma neuveritelne pomale GUI - dokonce natolik ze to pri vetsim zatizeni hranici s moznosti ji vubec ovladat.

myslim ze by se to hodne vylepsilo, kdyby ten kod pripravoval nekdo jiny... s firefoxem takove problemy nikdy nebyly

(ale taky nikdy nebyl tak inovativni jako opera - jakmile vsak zacne zvetsovat stranku jako celek (.beta3 uz to dela) tak po par upravach a nekolika doplncich jde opera do kytek...uz ji mam plne zuby)

[ronny]

je stejne lina jako firefox,
a navic ma neuveritelne pomale GUI - dokonce natolik ze to pri vetsim zatizeni hranici s moznosti ji vubec ovladat.

osobne mam naprosto jinou zkusnost (necham si nacist nejaky script v php, ktery trva dlouho) - firefox lag neda se s nim nic delat.. v opere se lagne jen jedna zalozka ktera to nacita...

[cezz]

Zvlastne mne sa v podobnej situacii zachova v pohode aj Firefox (ostane visiet len jeden tab) - mozno to chapem nejako inak ako ty..

[ronny]

ano... muzu ho pouzivat ale operu muzu pouzivat jakoby se nic nedelo.. pricemz firefox je pri tomto nepouzitelny

[srigi]

Toto si presne trafil. Kvoli tomuto nemozem rychlo po prichode k PC pootvarat taby, tak ze iba vyklikam zalozkovane odkazy pomocou middle-click. FF proste lagne na prvom vytazenom servri. Opera v pohode stiha moje prikazy a este ma dost casu aby zacala rychle servery okamzite renderovat.

[Jan Molič]

S pomalostí GUI nesouhlasím. V tom je u mě opera nejrychlejší, mám běžně otevřeno i 60 záložek a chová se pořád dobře. Pomalost GUI může být dána problémem v ovladači grafické karty - v nějakém článku o QT jsem nedávno četl, že se QT chová velmi pomalu na některých grafických kartách, ale že to není chybou QT, nýbrž právě toho ovladače.

[frEon]

presne, operu pouzivam jiz nekolik let a nikdy jsem nic podobneho s pomalosti nezazil, ikdyz jsem mel otevrenejch 60+ panelu.

[trekker.dk]

no jako bonus : je stejne lina jako firefox, a navic ma neuveritelne pomale GUI - dokonce natolik ze to pri vetsim zatizeni hranici s moznosti ji vubec ovladat.

To neodpovídá mému pozorování.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

ze by za timto jevem byly ovladace grafiky se mi nejak nezda... dela mi to na vsech mych osobnich strojich a jsou to i845, ati1250, radeon7000VE, GF6600GT, a sem tam i radeon9200. a navic i na ruznych distrech. od gentoo-like , mandrivu, debian az po ubuntu.

je ale pravdou, ze QT nepouzivam bezne a cele je to vlastne provozovano obvykle v GTK (gnome, xfce, jwm)

take bych rekl ze v9,5 se vyrazne zlepsila. alespon prepinani nema to neprijemne zpozdeni. (je to jen okamzik ale uz je proste videt i u 5-8 zalozek)

myslim ze mi to definitivne vyresi az ff3

[kain]

no si sa ukazal. este nam nieco predved. ci uz mama nepusti k prehliadacu?

[kain]

eh to je divne. este ked som to pisal tu bol nejaky skaredy komentar plny invektiv. kde zmizol?

[Robert Krátký]

Příloha:

• vul.png (22637 bytů)

kde zmizol?

Do /dev/null. Takové věci považujeme za spam. Nějaký zakomplexovaný jedinec občas do diskuzí vkládá příspěvky plné nadávek (viz příloha). To ani nemá cenu cenzurovat, takže to rovnou mažeme. Doporučuji na to neodpovídat - nijak to nepomůže.

[Aleš Kapica]

Jen to jenom k dobru věci.

[Brokarna]

Jsem si vždycky říkal, že tu nikde nevidím spam a podobný ...

[fettgesicht]

Když se podíváte do historie, tak zjistíte, že jsme to byli většinou my, kdo jako první přicházel s novými nápady.

To je myslím docela pravda. Těším se na další novinky.

[Luboš Doležel (Doli)]

Desktopová Opera je fajn, ale ta Mobile (pro Windows Mobile) je docela hrůzná. V 50 % případů korektního ukončení a v 100 % případů nekorektního něco zvorá v adresáři cache4 a příště se nespustí. Musím sestřelit její proces, smazat obsah adresáře a pak jde. A za tohle ještě chtějí platit, tenhle trial mě vážně nepřesvědčil

[Mandarinka]

Lidé, mám pocit, že ve Studené Vltavě zas tak moc vody není... by břichem nedřel o kameny. Jo, leda že by hodně pršelo.

[Robert Krátký]

Ve studené Vltavě je vody dost. A kdyby ta Studená někdy tekla Prahou, tak bude mít vody také dost

[egg]

Nechápu, proč von Tetzchner staví otevřený kód proti otevřeným standardům, jakoby to byly dvě alternativy na výběr. Považuji to za pseudoargument. Chápu, že mají důvody své dílo držet pod pokličkou, ale se standardy to přece vůbec nemá co dělat. Nebo mi něco uniklo.

[xkucf03]

Jo, tohle mě taky zarazilo, nedává to moc smysl. Přijde mi zbytečné to nějak okecávat, prostě nechtějí otevřít zdrojáky, tak nechtějí a nemusí si vymýšlet nějaké pseudodůvody. Otevření by přece nemuselo znamenat, že budou přijímat patche od kde koho, můžou je klidně posílat do /dev/null a vyvíjet si jak byli zvyklí (jen by lidi měli možnost zkontrolovat, co si to na svém počítači vlastně pouští - i to by byl přínos). Jestli se bojí vykrádání kódu, tak ať, napsali si to sami, tak je to jejich rozhodnutí, ale může to říct na rovinu. A jestli tam mají kód ukradený odjinud... to už se tak snadno na rovinu neříká

[Petr (DotaZ) Jakubec]

naprosto souhlasim, take mi prijde ze nejak zbytecne klickuji... staci rict ze se snazi si svou supr-trupr oper proste chranit. vzhledem k tomu ze jsou obvykle na poli prohlizecu leaderem tak by se to i dalo akceptovat, i kdyz si dovedu predstavit, ze by se mohli chranit i jinak.

[werwolf]

Mozna trosku klickuji, ale ma pravdu v tom, ze vyznam open-source je precenovan, prestoze vetsina jeho uzivatelu nejsou programatori a tudiz nejsou schopni se zdrojovym kodem cokoli delat. Z toho pohledu ma Jon pravdu. Zminku o standardech zrejme minil tak, ze by opera klidne mohla vymyslet proprietarni formaty, jako to (v minulosti) delal Microsoft se svym IE.

Pokud by Opera byla open source, kazdy kdo je toho schopen, by mohl ji mohl upravovat a doplnovat a distribuovat, coz by nemuselo bys spojeno se stejnou urovni kvality, o jakou se Opera snazi a v konecnem dusledku by ji to snad i mohlo ublizit.

Diskuse je notne poznamenana faktem, ze jeji ucastnici jsou zrejme uzivatele Firefoxu. Opera s necim prijde a nekdo to hned okopiruje a pak "argumentuje", ze Firefox je lepsi. :(

[alblaho]

Jistěže většina lidí nejsou programátoři. Já programátor jsem a prohlížel jsem tak setinu promile kódu, co mi tu běží.

Ale to nevadí, stačí mi, že to možné je a to snižuje riziko, že mi ten kód někdy uškodí. Pač třeba v RH toho kódu prohlížejí víc a OSS kód málokdy umře, pokud je zájem uživatelů.

Pokud by Opera byla OSS, používal bych ji raději. Uznávám, že drtivá většina lidí pojem opensource vůbec nepotřebuje. Ale OSS prostě nefunguje na tom, že by všichni museli programovat a všechno prohlížet, ale na tom, že to _je možné_.

[werwolf]

Dobre, ale pak je ten argument irelevantni.

To je jako rici, BMW je lepsi protoze je to BMW a Budvar protoze je to Budvar. Proto ani OSS neni lepsi, protoze je to OSS.

Pokud prohlidnes nejakou tisicinu procenta kodu nemas sanci potencionalni skodlivost zjistit, ale nejsem programator, mozna se pletu.

[I]

omg, evidentne oba netusite jaka je filozofie Free Software. Vubec nejde o skodlivost / neskodlivost, ale o moznost si kod prostudovat a modifikovat, to closed source nenabizi a vsemi moznymi zpusoby komplikuje / zakazuje.

[xkucf03]

Jde taky o jistotu do budoucna - když je to opensource, nemusím se program bát používat a stát se na něm částečně závislým, protože vím, že jeho vývoj nikdy neskončí - přinejhorším můžu vývoj převzít já a vyvíjet si program sám.

(ale u prohlížečů tahle vlastnost není až tak zásadní, jako třeba u middlewaru - tam být závislé na někom třetím a nemít jinou možnost než solit peníze, je peklo)

[Sešívaný]

To zní sice pěkně, ale realita je taková, že se přestalo vyvíjet množství open source projektů a nikdo se jich neujal.

[xkucf03]

Tak to to ne asi nebyl (dostatečný) zájem (program asi nebyl dost užitečný nebo perspektivní - a tak je dobře, že skončil). Protože jinak by se vývoje někdo ujal, nebo by ses ho ujal ty, když ho potřebuješ, nebo by sis zaplatil někoho, kdo ho bude vyvíjet podle tvých potřeb. Aspoň v něčem je ten open source celkem tržní (nekvalitní a neefektivní produkty zmizí a zůstanou ty užitečné).

[werwolf]

Moznost vyvijet sam, ci zaplatit nekoho jineho, kdo to umi je moznost ciste teoreticka. Open Source se hodne rozsiril prave proto, ze byl zdarma ne?

Taky si vsimni, ze MoFu, se vykaslala na Thunderbird, protoze udajne "nebyl tak uspesny jako Firefox. Myslim, ze prave na prikladu Thunderbirdu je videt, ze nemas pravdu a ze Open Source neni zarukou vubec niceho. I kdybych byl programatorem, zreme nebudu mit tolik casu, abych ja sam vyvijel prohlizec dal. Nehlede na to, ze vyvijet prohlizec predpoklada hluboke znalosti nerjruznejsich technologii. Nevim, kdo z vas, by byl schopen implementovat napr. CSS3, nebo SVG, byt jste nekteri.

[Jirka]

Interpret zvládne napsat snad každý bakalář, který vyleze z české VŠ, kde se učí informatika/informační technologie. Jelikož téměř všechny takové bakalářské obory vyučují jazyky a teorii (součástí je i praxe) překladačů.

[marek]

Podla mna by to malo byt: " ... Takže si myslím, že kdybychom otevřeli kód Opery a někteří lidé by se na něj podívali a hned umreli smichy ..." :)

[xkucf03]

To by se ti mohlo stát u Firefoxu. Jenže i beztak ho používá víc lidí než Operu