OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Mark Shuttleworth (rozhovor) je v oblasti Linuxu a linuxových distribucí známá osoba. Ještě předtím však dokázal zahýbat světem. V podstatě ze své garáže rozběhl certifikační autoritu Thawte, kterou později s obrovským ziskem prodal společnosti VeriSign. Za utržené peníze se podíval na Mezinárodní vesmírnou stanici a také založil distribuci Ubuntu. Mark dříve působil jako vývojář distribuce Debian, což patrně ovlivnilo jeho rozhodnutí postavit Ubuntu na základech Debianu. V současné době Mark podporuje vývoj Ubuntu prostřednictvím zaštiťující společnosti Canonical.
Svou závěrečnou přednášku na konferenci LinuxCon 2009 (Let's Get Together: Coordinated Software Releases, The Linux Ecosystem and the Impact on the Global Marketplace) měl velmi pečlivě připravenou a přítomné posluchače zaujal i přesto, že – jak sám podotkl – už byla spíše doba na pivo [beer o'clock] než konferencování. Vtipný a překvapivý moment nastal přibližně v třetině přednášky – konečně se technikům podařilo opravit projektor, takže bylo možné zobrazit slajdy, které si Mark připravil; přestože do té chvíle se bez vizuální pomůcky docela dobře obešel. Když se slajdy objevily, ukázalo se, proč mu předtím nechyběly: Byly jen tři. A na každém z nich jen jediné slovo: cadence, quality, design.
V první části své přednášky Mark vyzdvihoval výhody koordinovaného vydávání nových verzí a s tím spojené pravidelnosti vydávání. K hlavním přínosům pravidelné frekvence vydávání nových verzí patří zejména to, že díky tomu začne být verzování projektu přehledné. Pomůže to se získáním nových testerů a přispěvatelů. Oproti dlouhým intervalům mezi jednotlivými verzemi je pravidelné a včasné vydávání atraktivnější pro uživatele a schůdnější pro distributory („Software starý tři až pět let není sexy.“).
V současné době už tento systém přijaly za svůj některé velmi významné open source projekty. Šestiměsíční interval mezi novými verzemi Gnome napodobilo KDE a linuxové jádro se poměrně věrně drží tříměsíčního vývojového cyklu. Mark poznamenal, že se pevných termínů často obávají vedoucí vývojáři projektů, protože předpokládají, že jim organizační záležitosti uberou příliš času. Naštěstí mohou pravidelnost vydání koordinovat jiní – „release manager“ nemusí být nutně vývojář, což vlastně neprogramátorům poskytne příležitost účastnit se práce na projektu.
Pro příští verzi Ubuntu (10.4 Lucid Lynx) je v plánu udržet stejné verze důležitých subsystémových komponent jako v Debianu. Debata o tomto návrhu s vývojáři Debianu byla zajímavá a – jako obyčejně – poněkud vyhrocená, ale přesto byla spolupráce dohodnuta. Po tomto prvním testu v praxi Mark doufá, že se podaří přesvědčit ke spolupráci i další distribuce a sjednotit tak verze softwaru v co nejširším okruhu linuxových systémů. Takto koordinované vydávání velmi usnadní práci upstreamu, který nebude nucen věnovat tolik času podpoře různých verzí v různých distribucích a backportování oprav.
Přestože je mnoho vývojářů a uživatelů svobodného softwaru přesvědčeno o jeho vyšší kvalitě (ve srovnání s proprietárním kódem), neznamená to, že by nebylo co zlepšovat. Ačkoliv v mnoha případech platí oblíbený argument, že otevřený kód vidí více lidí, a proto je větší pravděpodobnost, že budou případné chyby odhaleny, existuje hodně způsobů, jak situaci ještě více vylepšit.
Jako příklad Mark uvedl obrovský přínos, který mělo testování a QA procesy podstoupené v rámci práce na rozhraní Ubuntu pro netbooky. Vývojáři spolupracovali s OEM, kteří měli zájem o využití Ubuntu na netboocích. Šlo o velmi důležitý feedback, který zásadním způsobem doplnil údaje získané od „běžných“ testerů.
Další oblast, které se Mark věnoval, bylo automatizované testování. Nasazení automatických kontrol může vést k několika výhodám jak pro vývojáře, tak pro uživatele a testery. První věc je „depersonalizace“ commitů. Mark vysvětlil, že v Ubuntu využívají automatické kontroly nově začleňovaného kódu, což vývojářům dodává odvahu důvěřovat kódu nových kolegů. Další oblast je automatické balíčkování. Uživatelé a/nebo testeři mohou bez obtíží aktualizovat software na nejčerstvější verzi, aniž by museli řešit kompilaci, závislosti apod. K testování se tak zapojí více lidí a výsledkem je vyšší kvalita kódu.
Automatizované testy, robotická kontrola commitů a automatické balíčkování jsou zátěže, se kterými může dobře pomoci cloud computing a virtualizace. Mark ocenil, že Linux Foundation financuje vývoj nových sad pro testování. Zároveň sponzorují revidování kódu [code review], které je sice velmi důležité, ale pro mnohé vývojáře nepříjemné. Zvláště pokud software vyvíjejí „pro zábavu“, tak revidování kódu bere všechnu zábavu pryč. Je to však dobrý způsob, jak k projektu přivést nové vývojáře.
Jako poslední v této oblasti zmínil Mark automatické odesílání zpráv o selhání [crash report]. Na pozdější skeptickou otázku z obecenstva („Má to vůbec smysl, kdejaký program chce posílat zprávu o chybách?“) odpověděl, že na těchto reportech je důležitá možnost agregace a vyhodnocování z velkého počtu. Vývojář se tak může např. dozvědět, co je nejčastější příčina pádu programu. Díky tomu lze nastavovat priority a nejprve soustředit úsilí tam, kde to pomůže nejvíce uživatelům. Mezi úspěšné aplikace tohoto principu patří jaderný projekt Kerneloops, jež založil Arjan van de Ven.
V poslední části své přednášky Mark upozornil na nutnost naslouchání potřebám uživatelů. Ačkoliv je pravda, že co se týče inovačního potenciálu, tak má open source („crowdsource“) navrch před uzavřenými proprietárními procesy, je nutné tento potenciál usměrnit tak, aby byl výsledkem použitelný produkt. Vývojáři často dělají tu chybu, že uvažují za uživatele. Aplikace pak může být bezchybná z hlediska toho, co má dělat, ale přesto nepoužitelná pro běžného uživatele.
Mark mluvil o tom, že při vývoji Ubuntu velmi často provádějí testování „na lidech z ulice“. Požádají člověka, který danou aplikaci nezná, aby s ní zkusil pracovat, a natáčejí reakce a postupy na video. Pro vývojáře, kteří jsou mnohdy přesvědčeni o dokonalosti svého programu, je to oči otevírající zkušenost.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Vývojáři často dělají tu chybu, že SE POvažují za uživatele.
25.9.2009 08:21
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
To mas tezke.
Jak jinak otestujes program, ktery pouzivas? Kdyz pises program, tak proste casto feedback nemas, tak ho delas tak, jak by vyhovoval tobe.
Navic, kcasto program pises pro sebe adas ho k dispozidi jinym. Malo kdo pise jako konicek program pro jine, ktery sam nebude pouzivat.
26.9.2009 17:07
multi | skóre: 38
| blog: JaNejsemOdsut
25.9.2009 08:40
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
No a uz po nem za to jdou feministky :D geekfeminism.org/2009/09/23/open-letter-to-mark-shuttleworth/
Zamindrákovaný slepice
Proboha doufám, že ho nikdo neposlechne. Jak by to vypadalo úžasně, kdyby všichni následovali jeho příkladu a synchronizovaně (a úplně zbytečně) narvali do svých distribucí ne zcela kompatibilní verze kernelu a Intel driverů. Jestli hodlá synchronizací mrvit Debian je mi to jedno. Ale doufám že ostatní distributoři mají dost rozumu aby ho neposlechli.
Ja v tomhle doufam, ze se Debian udrzi a bude dal davat duraz na kvalitu.
Spis bych cekal, ze se Ubuntu bude drzet Debianu Stable - ostatne spoluprace se tyka jen LTS verzi - a snazi se usetrit si praci s podporou (kterou za ne udela Debian). Navic jde o datum zmrazeni, ne vydani, takze Debian snad dal bude vychazet "ve spravny cas."
Hlavně normální distribuce typu Opensuse nebo Mandriva mají rozsáhlé zdroje, nikoli ve smyslu ukradli jsme hodne balicku z Debianu, ale skutecnou vlastni zasobarnu. Diky tomu je mnohem jednodussi instalovat aktualni SW do stare verze distribuce. V Ubuntu se vyda SW a nove verze za pul roku s novou vrzi distribuce. A na zaklade tohoto dementniho zvyku se maji ostatni prizpusobit Shuttleworthovi?
Klídek. Nikto nehovorí, že všetky distribúcie budú musieť vychádzať vtedy, keď Ubuntu. Skôr tu ide o to, že keby sa dohodli najväčšie distribúcie, že budú zmrazovať kód každý rok napr. v decemri, tak by to malo prínos pre všetkých. Vývojári väčšiny dôležitých programov by si snažili naplánovať vývoj tak, aby stihli freeze, a aby sa ich program dostal do všetkých najdôležitejších distribúcií v požadovanej verzii. Jednotlivé distribúcie by následne mohli vychádzať v rôznych termínoch, podľa toho, koľko času potrebujú na testovanie a vydanie, prípadne by mohli vychádzať aj každý mesiac, ak by chceli.
Což je právě totální blbábol, postavený na tom, že jsou v Ubuntu neschopní. No a co, že nová vezre programu A vyjde měsíc potom, co vyšla nová verze distribuce B? To přece není žádný problém. Že nejsou v Ubuntu schopni to efektivně okamžitě backportovat a tak si uživatel Ubuntu počká 5 měsíců, to je poblém Shuttlewortha, né všech ostatních.
To je vtip? Oni mají sakra problém s redistribucí programů nemluvě o tom, že jejich spojení na upstream je nulové! Je zvláštní, že si na to nestěžují distribuce, které na rozdíl od Ubuntu do upstreamu významně přispívají!
Nemluvě o tom, že jsem nešlyšel ani jednoho upstream vývojáře, který by si stěžoval, že s nedostal do nějakého vydání nějaké distribuce. Do normálního distra s e totiž bez problémů dostane, bez ohledu na sladění vydávání verzí.
Oni mají sakra problém s redistribucí programůČímpak se to projevuje?
Je zvláštní, že si na to nestěžují distribuce, které na rozdíl od Ubuntu do upstreamu významně přispívají!A Ubuntu si stěžuje? Nikoliv, pouze navrhují něco, co by mohlo upstream vývojářům pomoci. Shuttleworth se snaží prosadit něco, co by, dle jeho názoru, pomohlo open source obecně. Chápu, že ti to může připadat jako blbý nápad, který by ve skutečnosti ničemu nepomohl. Ale nechápu, proč to pořád podáváš jako něco, čím si chce pomoct Ubuntu na úkor ostatních.
Nemluvě o tom, že jsem nešlyšel ani jednoho upstream vývojáře, který by si stěžoval, že s nedostal do nějakého vydání nějaké distribuce. Do normálního distra s e totiž bez problémů dostane, bez ohledu na sladění vydávání verzí.O to se ale vůbec nejedná.
"Oni mají sakra problém s redistribucí programů
Čímpak se to projevuje?"
Ja sa v tejto oblasti takmer vobec nevyznam, ale myslim, ze tym problemom s redistribuciou aktualnych programov v Ubuntu bolo myslene to, ze cast najaktualnejsich verzii programov (ako napriklad OpenOffice.org) nie su v repozitaroch Ubuntu k dispozicii. (Nemyslim tym samozrejme Firefox - ktory sa aktualizuje pocas celej doby podpory danej verzie Ubuntu. Jednoducho uzivatel musi cakat na nove vydanie Ubuntu, alebo musi instalovat rucne.
Nie som si tym uplne isty, ale mam dojem, ze napriklad v Mandrive sa mi ponukla nova verzia niektorych programov priamo z repozitara.
Čímpak se to projevuje?
Zjistěte si jak se složitě dostávalo OO 3.0 do Ubuntu jen proto, že vyšlo měsíc po verzi ubuntu.
Nyní by jste mi mohl prosím vysvětlit v čem pomůže vývojáři, když všichni akceptují Shuttlewothův návrh. Ale naprosto konkrétně. A prosil bych demonstrovat na jiné distribuci než Debian/Ubuntu.
Backportovani at si vsichni strci za klobouk. Jednou mam odladenou sadu baliku v urcite verzi a mam vyzkousene, ze spolu funguji. Kdyz povysim jeden balik na verzi s tisicem zmen, tak tim muzu rozbit uplne celej system. A pokud ten system pouzivam k praci, tak je to ztrata casu a penez.
No nevim, ja uz vice jak rok nepouzil slovo linux pri hledani na google. A vite proc? Protoze me vlastne uz linux vubec nezajima. V praci vsechny linuxy jedou na RHEL a proto me zajima pouze kernel a knihovny na RHEL. Co je mi po tom ve ktery verzi mel vanilla kernel problemy s nejakym HW? Pro me jsou uz dneska dulezity jenom verze kernelu RedHatu. Co resi Suse nebo Debian me nezajima, protoze vubec nemuzu tusit ve ktery verzi, kdy, kdo a hlavne co backportoval.
Tim nechci rict, ze je RHEL nejaka skvela distribuce, jde mi a to, ze dneska uz jsou distribuce tak roztristeny ze nema cenu hledat obecne informace/navody pro Linux, ale pouze pro konktertni distribuci.
26.9.2009 19:14
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
Na tom není nic dementního. Backportem si přiděláš práci, která se v 6 měsíčním vydáváním nevyplatí. Ubuntu ti "garantuje" každých 6 měsíců aktuální vyladěné distro, nechápu, že to někomu vadí. Tohle já vidím jako jeden s jeho hlavních přínosů.
Ten kdo pozná rozdíl mezi firefox 3.1 a 3.5, tak ten si nejde způsob jak jej atualizovat. Ostatní si v klidu a míru používaj odladěné distro a pracují :)
slovo "odladěný" bych si nedovolil používat ve spojení se slovem "ubuntu"
A s kterým slovem (příp jménem distribuce) byste si jej dovolil použít?
1.10.2009 09:00
Kovář David | skóre: 2
| Telč
Že by to bylo tím, žes to nikdy nezkusil?
Odladěnost si představuju jinak než například narváním vzájemně nekompatibilního kernelu a ovladače pro Intel grafiku ako předvedli v 9.04. mohl bych pokračovat donekonečna, ale vám to asi stejně nedojde.
no tak to jsi vydal pěknej blábol. MDV jsem používal jako primár od dob MDK9, jeden z důvodů, proč jsem po letech hanění *buntu nakonec na xubuntu migroval je nepoužitelnost novějšího softu na starší verzi distra, a naopak je to ještě horší (u mandrivy). Mandriva běžně v novější verzi přestane podporovat něco, v novém repozitáři to pak už logicky nemá a často verze programu běžící pod starší verzí distra v té nové nejde vůbec nainstalovat, nebo neběží. Často byl mou jedinou záchranou SAM linux a PC linux. Tyto dva klony Mandrivy (a jejich repozitáře) často obsahují právě ty programy, které origoš MDV ne, ale co je na tom nejzajímavější, jejich balíčky jdou většinou instalovat napříč verzemi Mandrivy vcelku bez problémů.
Hlavně normální distribuce typu Opensuse nebo Mandriva mají rozsáhlé zdroje, nikoli ve smyslu ukradli jsme hodne balicku z Debianu, ale skutecnou vlastni zasobarnu.Která je ale mnohem menší co se spektra softwaru týče než co nabízí Debian a Ubuntu. V OpenSuse nebo v Mandrivě toho prostě hodně chybí.
hmmm. To je hezké. Co to je "hodně". Které to jsou? Víte že mnohý komerční SW se pro Ubuntu a Debian vůbec nedělá?
ehm. Počty balíků jsou naprosto idiotské kritérium. Snad si nemyslíte, že ty balíky mají pořád stejný obsah a liší se pouze příponou. Pro mě je jedným kritériem průměrné úsilí, které musím vynaložit proto, abych našel balík, který chci. A to je zrovna v případě Ubuntu - pokudnení v repozitáři, značené.
Co vám přijde směšné na komerčním SW mi vůbec není jasné.
ehm. Počty balíků jsou naprosto idiotské kritérium.Není, vypovídá o množství snadno instalovatelného software.
Snad si nemyslíte, že ty balíky mají pořád stejný obsah a liší se pouze příponou.Vskutku ne.
Pro mě je jedným kritériem průměrné úsilí, které musím vynaložit proto, abych našel balík, který chci.
A to je zrovna v případě Ubuntu - pokudnení v repozitáři, značené.+- stejně jako u jakékoli jiné distribuce. Vtip je v tom, že Ubuntu a Debian mají v repozitářích skoro všechno.
Co vám přijde směšné na komerčním SW mi vůbec není jasné.Nepřipadá mi nic směšné. Připadá mi, že si ze mě děláte p*del. Klidně mi ukažte mi proprietární SW, který je k dostání pro GNU/Linux a nefunguje na Debianu, jestli takový je. V každém případě, já ho nepotřebuji, narozdíl od různých svobodných nástrojů, které všechny pohromadě žádné distro kromě Debianu (a Ubuntu) nemá. Těch programů, které autoři udržují pro Debian a v jiných distrech nejsou je, věřte mi (nebo se podívejte sám) hodně.
stejně jako u jakékoli jiné distribuce. Vtip je v tom, že Ubuntu a Debian mají v repozitářích skoro všechno.
Nemají. Ale hádat se sváma o tom nebudu. Stejně by jste to neuznal, či tipuji spíše vůbec nepochopil. A než se začnete dožadovat příkladu, jeden jsem již v diskuzi pod tímto postem uvedl.
Klidně mi ukažte mi proprietární SW, který je k dostání pro GNU/Linux a nefunguje na Debianu, jestli takový je. V každém případě, já ho nepotřebuji.
Jistě že je. Klíčové je, že co potřebujete/nepotřebujete vy, je každému jinému uživateli zcela ukradené. Každý máme jiné potřeby a těmi se řídíme.
Jistě že je.Fajn, zeptám se někdy někoho jiného, prípadně to najdu sám.
Najděte si sám. Důvod proč jsem neuvedl příklad je, že očekávám nějaké výmluvy, proč se ten či onen zrovna nepočítá. Uvedu tedy jeden pro názornost:
http://usa.autodesk.com/adsk/servlet/index?siteID=123112&id=12617174
* Red Hat® Enterprise Linux® operating system * HP z800 workstation with an Intel® Xeon® Quad-Core processor * NVIDIA® Quadro® FX 5800 * AJA 2Ke PCI-E HDIO, BOB for 8/10-bit 4:4:4 ITU-R 601 standard definition, and SMPTE 292M HDTV I/O * Support for all resolutions, including SD, HD, 2K, and 4KVždyť říkám, že si ze mě děláte srandu.
Já nemám slov. Roubování nepodporovaného a velmi složitého closed-source programu na Debian (Ano, je to Linux, technicky to lze) považujete za důkaz, že Debian podporuje vše 
Nic ve zlým, ale je asi 1 000 000x jednodušší zkonvertovat si nějaký ten DEB na RPM, když podle vás něco chybí. Takže to budu asi používat jako argument, že Mandriva podporuje vše, protože můžu použít Alien.
Nemluvě o tom, že vaše instalace nepodporovaného Autodesk smoke na Debian nebude probíhat "z balíčku" a tudíž je to plně srovnatelné s instalací "neexistujícího balíku" přímo z tarballu od autora. .
Já nemám slov.Nezdá se
.
Mám pocit, že moc pozorně nečtete. Jinak byste fakt neměl důvod reagovat.
Nic ve zlým, ale je asi 1 000 000x jednodušší zkonvertovat si nějaký ten DEB na RPM, když podle vás něco chybí.Jestli to tak je, tak je ctnost DEB, ne? Každopádně používat alien je dost na budku a musel bych to dělat příliš často a navíc by to jistě způsobilo značné problémy. Z tohoto důvodu je pro mě Mandriva nebo Fedora naprosto nepoužitelná, přestože jsou to pěkné distribuce. To, že má Debian v repozitářích nejvíc softwaru ze všech dister je fakt, který neoddiskutujete.
Takže to budu asi používat jako argument, že Mandriva podporuje vše, protože můžu použít Alien.To je kravina. Zacházíte do absurdna.
Nemluvě o tom, že vaše instalace nepodporovaného Autodesk smoke na Debian nebude probíhat "z balíčku" a tudíž je to plně srovnatelné s instalací "neexistujícího balíku" přímo z tarballu od autora.Dejte už pokoj s těmi legráckami.
Já osobně jsem tedy nabyl dojmu, že Vám šlo spíš o to, jestli to tam lze nainstalovat a provozovat - o oficiální podpoře nebylo výše ani slovo. Pro oficiální podporu samozřejmě musíte zmíněný soft provozovat na systému, se kterým je certifikován. Ale o tom hovoříte až nyní. Chtělo by to trochu nadhledu, příteli, není ostuda přiznat chybu - spíš je trapné se o ni do krve hádat za každou cenu.
Ale nainstalovat lze přeci i DEB do RPM a to prosím výrazně snadněji! Pokud neuzbáváte argument o podpoře proprietárního SW, v ždáném případě nemůžete používat argument o obsáhlosti Debian repozitářů, protože si ten DEB nainstaluju kamkoli.
O tom se přece nikdo s Vámi nepře. Komerční soft ve volně dostupném repozitáři také nenajdete, že?
jinak bychom se taky mohli vrátit k tématu Shuttleworth a jeho nápad, který považuji za pitomý.
25.9.2009 13:55
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Ačkoliv je pravda, že co se týče inovačního potenciálu, tak má open source („crowdsource“) navrch před uzavřenými proprietárními procesyHezke placani se po zadech... akorat ze takto univerzalne vyjadreno je to samozrejme nesmysl.
28.9.2009 21:43
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Ja sa skor obavam testov na ludoch z ulice. Nie som clovek z ulice a nechcem programy ktore dokaze pouzivat kazdy. Z Linuxu sa postupne asi fakt stane Windows...
Tiez co sa mi nepaci na Ubuntu su tie debilne mena jednotlivych vydani - za dva roky nikto nebude schopny vymenovat vsetky. Karmic koala je uz uplne uletene, dufam ze ich to raz prejde. Mohli by to cislovat ako napriklad Fedora... (mozte argumentovat ze mozem pouzivat cislo - mozem - ale nie pri updatoch - tam sa pouzivaju mena)
Inak pravidelne vydavanie vobec nie je zle - obzvlast ak prechod medzi vydaniami je hladky a ak to vyzera len ako vacsi update. Inak musim Ubuntu aj pochvalit lebo sa mi podarilo urobit update z 7.04 na 8.04 pricom som preskocil 7.10. Ziadny problem som pri tomto upgrade nezaznamenal.
Ak ale upgrady nie su hladke, pripadne prestane fungovat nejaky hardware, ludia budu nadavat. Hlavne ti z ulice.
Slovo datum se skloňuje poněkud odlišně od tvé představy. Konec hlášení.
A jak se sklonuje? Prepinam...
Roger. Use Google, Luke. Over.
Troubo, napsat 'data' by bylo daleko kratší než odkazovat na google.
Myslím si, že jsi měl říct správnou odpověď jako součást tvého prvního rýpavého příspěvku. Lidé by mezi sebou měli komunikovat, když to jde, a ne se pořád 0.5 google 0.3 RTFM a zbytek flame, co vy na to?
zkuste mrknout do slovníku spisovné češtiny a uvidíte, že to tak není.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz