Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Psáno ve čtvrtek, 31. 3. 2005.
Do českého senátu jsme odeslali v červnu tzv. "Naléhavou výzvu", dokument sepsaný FFII a po přeložení rozesílaný vládám a ústavním institucím celé Evropy. Smyslem naléhavé výzvy bylo upozornit na to, že text směrnice předběžně schválený radou ministrů je špatný a že hlasování probíhalo podivným způsobem. Dostali jsme odpověď předsedy senátu, pana Petra Pitharta, že věc postupuje na ministerstvo průmyslu a obchodu.
Poté senát jako celek neměl ke směrnici žádných připomínek ani námitek.
Jeden ze senátorů však se směrnicí přesto spokojen nebyl a pracoval na tom, aby její text byl zlepšen. Asi není překvapivé, že se jedná o senátora, prof. RNDr. Jiřího Zlatušku, Csc., děkana FI MU, který v sobě kombinuje dvě z nejvýznamnějších skupin odpůrců, informatiky a akademiky a je pravděpodobně ze senátorů na tuto problematiku nejpovolanějším.
Jeho práce přinesla první plody již 23. února, kdy předložil na jednání výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, návrh usnesení, který byl posléze výborem přijat. Usnesení prakticky 100% splňuje přání všech odpůrců současného znění směrnice, apeluje na vládu a orgány unie a doporučuje jim:
Dnes přišlo toto usnesení na pořad jednání plenární schůze senátu. A mohu hned prozradit, že bylo senátem přijato. Hlasovalo se postupně třikrát, poprvé, zda senát zašle výzvu vládě (bylo přijato 41 hlasy pro, 22 senátorů se zdrželo hlasování, nikdo nebyl proti), podruhé, zda senát vyzve poslance Evropského parlamentu (47 pro), a do třetice, zda senát uloží svému předsedovi toto realizovat (55 pro). Poté ještě následovalo globální hlasování potvrzující souhlas s návrhem jako celkem, hlasovalo 53 pro, nikdo proti.
Projednání bylo samo o sobě zajímavé, nejednalo se jen o softwarových patentech, ale o tzv. Lisabonské strategii. Ve zkratce pro ty, kteří nevědí, o čem to je, jedná se o snahu pozvednout vzdělanost a zajistit vysoce kvalifikovaným odborníkům v Evropě takové podmínky, aby neodcházeli pracovat do Spojených států. To se děje ve znepokojivém počtu případů, protože velmi pěkně funguje cyklus: seženeme nejlepší lidi, oni pro nás udělají špičkové věci, my výsledky prodáme, dobře jim zaplatíme a ještě zbude na nábor dalších. Renomé pracoviště stoupne a budou se nám lépe shánět další. Velmi oblíbený argument zastánců co nejširší patentovatelnosti je, že právě patenty na cokoliv, co lze v laboratořích vyvinout, zajistí přerušení tohoto cyklu a zajistí, že Evropa nebude vychovávat odborníky pro ostatní. Ten argument ale považuji za nesmyslný, protože ti lidé odcházejí kvůli úplně jiným věcem, hlavně kvůli vysokému daňovému zatížení a nesmyslné byrokracii. Je to daň za to, že i kapitalistická Evropa je v podstatě sociální a socialisticky rovnostářská a takovýmto špičkám mnohem lépe vyhovuje dravý kapitalizmus, kde mohou snáze vyniknout a nikdo je nepenalizuje za to, že vydělávají násobky platu Pepy odvedle.
Na jednání se dostavil místopředseda vlády, Ing. Martin Jahn, který odpověděl i na několik dotazů. První ale vystoupil pan senátor Zlatuška a uvedl projednání usnesení výboru. Obsáhle informoval o problematice a uvedl i některé velmi podstatné skutečnosti. Např., že:
"Pro ČR je specificky významná skutečnost, že podíl absolventů vysokých škol zaměřených na oblast softwaru nebo informatiku je v ČR zhruba dvojnásobný než v zemích západní Evropy a případná omezení tvůrčích omezení v této oblasti by na ČR a domácí firmy, vesměs malé firmy zaměřené na vývoj programového vybavení, dopadaly podstatně citelněji, než by tomu bylo v některých jiných evropských zemích... Patentovaná ochrana je výrazně výhodná pro toho, kdo již má etablované pozice, nikoli pro nové hráče vstupující do konkurence s novými produkty nebo službami. Rozšíření působnosti patentů na počítačové programy je z tohoto pohledu výrazně proti zájmům ČR a neodpovídá ani posílení konkurenceschopnosti EU, o kterou usiluje Lisabonský proces."
S čímž se mohu jen ztotožnit.
Poté se obrátil přímo na místopředsedu vlády a položil mu několik zásadních otázek. Většina z nich se týkala problému jako celku, protože vláda má sice školství jako velkou prioritu, ale jak říká klasik: "skutek utek". Pro mě byla zajímavá tato otázka:
"U problematiky softwarových patentů bych se pana vicepremiéra zeptal na několik konkrétních věcí. Jednak, s kým byla vlastně pozice, kterou zaujímá ČR na jednáních v rámci EU, konzultována, jaké probíhalo připomínkové řízení a s jakými výsledky, jaká byla stanoviska odborných společností, a jestli vůbec nějaké konzultace tohoto druhu byly prováděny, a kdo vlastně rozhodoval o dosavadní politické situaci ČR v těchto jednáních, mj. na jednáních, kterých se, tuším, že před čtrnácti dny, pan vicepremiér Jahn sám zúčastnil."
Odpověď byla poměrně krátká:
"..... Dále vystoupil pan senátor Zlatuška dvakrát, zejména k oblasti softwarových patentů. Již předtím tady zaznělo, že nalézt rovnováhu v oblasti patentů mezi tím, co je nutné pro to, aby byla autorská práva chráněna na jedné straně a tím, aby na druhé straně nebylo bráněno inovacím, je poměrně těžké. V EU je to dnes těžké v oblasti viditelných autodílů, softwarových patentů a jiných oblastí. Pozici ČR připravoval Výbor pro EU, což je těleso, které nahrazuje připomínkové řízení vlády. Projednáno to bylo se všemi hlavními zástupci průmyslu, kterého se to týká, a já jsem potom tuto pozici prezentoval na Radě pro konkurenceschopnost. Musím říci, že přesto, co bylo v tisku, schválení pozice Rady pro konkurenceschopnost bylo jednomyslné. Některé země sice alibisticky vystoupily s jednostrannou deklarací, ale všechny země se shodly na současném znění této směrnice. Tato směrnice se bude projednávat ve druhém čtení v Evropském parlamentu, v Radě se bude projednávat ještě jednou a já jsem ochoten do té doby se bavit se všemi o tom, jak je možné tuto směrnici měnit. Pokud na půdě výboru nebo Senátu bude tato problematika zpracovávána, rád se toho zúčastním. Jinak gesčně je to příslušné ministerstvu průmyslu a obchodu, potažmo patentovému úřadu."
Tato odpověď je v mnoha směrech zajímavá. Pomíjím téměř urážlivé označení zásadních připomínek některých států, jako alibistické vystoupení. Stejně tak je překvapivé, že se všechny státy shodly, když zápisy z jednání říkají, že některé byly jednoznačně proti. Ale to lze jistě nějak přirozeně vysvětlit, např. že jednání byla dvě a já jsem četl zápisy z jiného, než kterého se pan místopředseda zúčastnil. Běžná chyba úředního postupu, kdy jeden úředník neví, co dělá druhý.
Zajímavé je i projednání textu se všemi zástupci průmyslu, kterého se to týká. Budu zřejmě požadovat, podle zákona o svobodném přístupu k informacím, aby nám bylo sděleno, kdo jsou tito zástupci. Zdá se totiž, že mezi ně nepatří např. firma Software602, což je poměrně překvapivé. Znáte snad nějakou jinou, známější firmu, které se to týká?
Nesouhlasím ani s prohlášením, že patenty slouží k ochraně autorských práv. Laicky bych očekával, že autorská práva jsou chráněna stejně se jmenujícími zákony, tedy zákony o autorských právech. Patenty potom chrání průmyslové vlastnictví, což je ale něco jiného než autorská práva.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Patenty (...) chrání průmyslové vlastnictví, což je ale něco jiného, než autorská práva.
Patkovým písmem v tučném řezu a o velikosti 1000pt do kamene tesat!
. Opraveno.
A autor nemůže nic vysvětlovat, musí se rovnou vyjádřit srozumitelně - a čárka je prostředek,(<--sic!) jak to udělá. Žádné pozdější vysvětlování.správně - a autor tam tu čárku udělal, takže o čem se dohadujeme?
mimochodem, v našem příkladu se přísudky (ten před "než" od toho nevyjádřeného za "než") liší, takže považuji za správnější předstírat, jako by tam byly oba (mimochodem spojení "slovní výraz" čtu snad poprvé - co to je???)
Nicmene tu carku bych tam napsal i podruhe.
. Nic mýtického. Viz google.com...
Jak právo autorské tak práva k průmyslovému vlastnictví jsou označovány pojmem práva k duševnímu vlastnictví a to proto, že jejich prvořadým úkolem je chránit výjimečné právo jejich původce (autora) s nimi nakládat.ehm, (náš) autorský zákon mimojiné říká, že právo autorské náleží jedině autorovi, nemůže mu být upřeno ani se ho on nemůže vzdát; autor musí být fyzická osoba (nebo kolektiv) - jinou otázkou je konkrétní využití díla (např. exklusivní smlouva s hudebním vydavatelem, že autor nevydá dílo jinde) naopak průmyslové vlastnictví může být předmětem čilého obchodu, s patentem může nakládat kdokoliv, kdo ho odkoupí (tedy alespoň tak jsem to pochopil, příslušné předpisy jsem nečetl) a to je pro mě rozdíl podstatný a nikoliv "slovíčkaření", bez ohledu na to, že zcestné žblepty jsou u našich vládnoucích figurek na denním pořádku
Patentovat program sam o sobe...to je vpodstate totez co copyright, to nedava zadny novy vyznam, nebezpeci je preci predevsim v patentovani softwarovych myslenek (myslenky, ktere muzete implementovat)
Ze by uz byly vsichni zmateni pojmy, presne jak rika R.M.S. na sve prednasce o sw. patentech a spojovali copyrightove a patentove pravo v jedno?
Ale jinak bych chtel za tuto zmenu k lepsimu moc podekovat a doufam, ze se prosadi i do dalsich sfer, ktere na to maji nejvetsi vliv. Konecne se nekdo zajima o dobro lidi a ne o dobro M$ a jinych gigantu
"omezeni tvurcich moznosti" se mi zda lepe vystihovat podstatu
Ten argument ale považuji za nesmyslný, protože ti lidé odcházejí kvůli úplně jiným věcem, hlavně kvůli vysokému daňovému zatížení a nesmyslné byrokracii. Je to daň za to, že i kapitalistická Evropa je v podstatě sociální a socialisticky rovnostářská a takovýmto špičkám mnohem lépe vyhovuje dravý kapitalizmus, kde mohou snáze vyniknout a nikdo je nepenalizuje za to, že vydělávají násobky platu Pepy odvedle.
A je, tak vy jste vykoumal, z jakych duvodu spickovy badatele odchazeji do USA? Dane a byrokracie, hmmm. Takze az ODS zavede 15% "rovnou" dan, stane se z nas svetovy prebornik ve vyzkumu? Pak jeste snizime byrokracii (modni to klise, ale co konkretne od toho ocekavat v praxi, se clovek nedozvi ...) a hned nazitri se k nam stehuji MIT, NASA, Boing, ...
Uz jen ten pocet floskuli (socialisticky rovnostarska, dravy kapitalismus, ...) uhodi cloveka do oci. Ale vyvracet tuhle kravinu, by tady bylo znacne OT. Nicmene, pokud si odmyslim citovanou pasaz, dobry clanek. Ve volnem case doporucuji promyslet toto prislovi: "Sevce drz se sveho kopyta."
Aha, takze do USA odchazeji i negramotni diky jejich SW patentum?Ne. Uz jen z toho duvodu, ze v USA SWP de facto nejsou.
Jasny jako facka, ne?
No tak snad co se tyce floskuli, neexistuje zavazny slovnik floskuli, takze se muzeme prit co je floskule a co neni. Nicmene, pokud porovnam Evropu a USA, tak Evropa ma mnohem blize k socializmu. Na tom se snad shodmene. A kdyz mame v Evrope kapitalizmus a v USA take, a nejsou stejne, musi se nejak lisit a slovicko dravy tu odlisnost celkem pekne popisuje. A popsat stav veci slovem, kteremu vsichni rozumi, treba i proto, ze se casto pouziva, neni zlocin. Ale mozna se Vam podari nejak dolozit, ze je to obracene a v USA maji vlastne socializmus.Tak to tem slovum asi nerozumime stejne. Vazne je podle vas Evropa socialisticka, rovnostarska, atd.? Nebo se to jenom vsude do zemdleni opakuje, a ted uz vam to naskoci automaticky, aniz byste se nad tim pozastavil? Kdyz uz jste tu zminoval slovniky, ze byste se do nejakeho podival? A az si priste budete v novinach cist komentarove stranky, nebo v televizi poslouchat projevy politiku, zkuste se nad nimi zamyslet o neco vice kriticteji.
No a jestli se z nas stane rovnou dani prebornik ve vyzkumu, nestane, ale budou to prvni kroky k tomu, aby se jednou stal. I vedce zazraneho do nejakeho problemu celkem zajima, jestli z jeho platu na petinasobku prumeru zaplati petkrat vetsi dan nebo desetkrat. Nastve ho, kdyz si na nej budou sousedky ukazovat a rikat: "Slyselas' to, von ma pul milionu mesicne, debil". Zajima ho, jestli zadost o grant ma 10 nebo 100 stran a jestli jeho vyhodnoceni trva mesic nebo rok. Ale tohle bude trvat nejmin jednu generaci.Petkrat? Desetkrat? Kam na ta cisla chodite? Ktere zeme srovnavate? Kdyby to bylo tak, jak vy si predstavujete, tak uz jsme vsichni davno prchli na Slovensko. Zatim to je spise naopak. Odkaz na zavistivost uz je take soucast folkloru. Mimochodem, pouzitelne jen u CR. Sto stran? Mesic? Rok? ...
To co potrebujete v prvni rade je, zamezit odlivu do USA, potom zacnou postupne vznikat pracoviste, kde se budou dit zajimave veci a ta si zacnou ziskavat jmeno. A jednoho dne se stane, ze reknete, ja prednasim na XXXX a vsichni padnou na zadek. A to bude ten den, kdy nikdo neodejde do USA, protoze doma bude mit prestiz, bude mit primerene mnozstvi penez a bude "doma", coz je taky deviza.To je sice hezke, ale puvodni otazka, na kterou jste se i vy pokousel odpovedet, byla, jak tohoto dosahnout, respektive co tomu brani. Ja jsem poukazal na to, ze vami zminene dane a byrokracie "hlavni" prekazkou jsou je stezi.
Co se tyce sevce, no klidne muzu mit vice volneho casu, ziskam jej tim, ze se budu starat jen o sebe, jen se trochu bojim, aby me to nakonec nedalo vice prace, nez se starat ted. Terry Prachett napsal: Pokud musite svuj dum branit s mecem v ruce v jeho dverich, je uz pozde.Tak nevim, jestli jste nepochopil vy me, nebo tedka ja vas, ale ja jsem kritizoval absurdnost pouze te citovane casti, ktera v celem clanku pusobi jak pest na oko. A tim sevcem jsem se vam pokousel doporucit, abyste psal pouze o vecech, kterym opravdu rozumite (tedy treba SWP).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz