Portál AbcLinuxu, 16. dubna 2024 22:12
Rozsáhlý článek přináší první dojmy z instalace a konfigurace dlouho očekávaného českého vydání distribuce Mandriva Linux 2006. Recenze popisuje krabicovou verzi, která obsahuje instalační média CD i DVD a dvě uživatelské příručky.
Po týdnech čekání a odkládání konečně vyšla česká verze oblíbené distribuce Mandriva Linux 2006 CZ PowerPack. Dostal jsem k recenzi krabicovou verzi. Její součástí je 2x dvouvrstvé DVD, 4x CD, příručka pro začínající uživatele (336 str.) a nově i příručka pokročilého uživatele a začínajícího správce systému (220 str.). Déle pak aktuální Errata, nějaká ta reklamní tiskovina od QCM a sada nálepek s motivem Mandriva Linuxu. QCM slibuje ještě i tričko, to jsem ale nedostal :-).
Hned v úvodu popíšu konfiguraci testovací sestavy:
Myslím, že mám vcelku solidní sestavu s postarším procesorem a že tedy reprezentuji průměrný počítač. Pro úplnost jen doplním, že disk je zcela nový, zneužil jsem ho pro tuto recenzi.
Strčil jsem tedy do zcela nové DVDRW mechaniky DVD1 a nic... Zkouším to znovu a nic... Zkusil jsem i druhou mechaniku a pak to samé znovu s DVD2 a prostě nic. Takže první chyba je na světě, DVD prostě nebootuje. Strčil jsem tedy do DVDRW mechaniky CD1 a normálně nabootoval instalační CD. Později jsem boot z DVD zkoušel na jiném počítači s čipsetem i925, tam to fungovalo.
Po startu CD se ukáže grafická obrazovka s dotazem, zda zobrazit další informace a nebo spustit instalaci/upgrade. Mačkám tedy enter, v progressbaru je vidět načítání jádra a už se mě to ptá na češtinu. Zmíním se pouze o zajímavých obrazovkách, nemá smysl popisovat logické kroky nebo nějaké zbytečnosti. Mám USB myš (bohužel nefunguje s PS/2 redukcí) a ta hned fungovala. Asi je to už dnes normální, ale připisuji jedno malé plus. V dalším kroku se ukáže souhlas s licencí a je možné si nechat vyvolat poznámky k vydání. Prima, až na to, že je obé anglicky. Píšu si tedy mínus. Následuje nastavení bezpečnostní úrovně, je to vcelku logické a je tam český popis. Vedle je ještě políčko pro zapsání jména nebo emailu bezpečnostního administrátora, zapsal jsem tam stejný login, který někdy později vytvořím jako jediný uživ. účet na počítači.
Další krok je dělení disku. Disk byl zcela prázdný, před chvílí rozbalený. Instalátor mi nabídl automatické rozdělení disku a ruční dělení. Osobně mám nejradši konzolový fdisk, ale podíval jsem se, co udělá automatické dělení disku. Disk rozdělil na dva linuxové oddíly a swap. Jaké však bylo moje překvapení, když jsme zjistil, že swap a druhý linuxový oddíl jsou uvnitř rozšířeného oddílu. Tento neduh pochází z Windows a osobně jsem na to hodně alergický. Proč používat rozšířený oddíl, když disk může mít 4 primární oddíly a instalátor potřebuje jen 3? Pokud nevíte, o čem mluvím, může vám to být jedno, ale já si píšu mínus.
Restartoval jsem počítač a podíval jsem se na ruční dělení. Je to známý
diskový druid, který je ve většině distribucí podobný, matně si na něj
vzpomínám už v nějakém Red Hatu 7.3. Ale co, svoji funkci splní, až na to,
že opět bez vědomí uživatele vytváří rozšířený oddíl. Musel jsem zapnout
expertní režim, který do dialogu na vytvoření oddílu přidal možnost
vytvořit primární oddíl. Vytvořil jsem hda1-Linux, hda2-Swap, hda3-FAT32.
Omylem jsem k hda3 oddílu přiřadil /usr a druid odmítl
pokračovat s tím, že /usr musí být na skutečném filesystému,
vybral jsem tedy z nabízených možností /mnt/windows a pak už
instalátor pokračoval formátováním disků. Je dokonce nabídnuta možnost
využít volné místo na Windows oddílu.
Osobně mi vadí využívání rozšířeného oddílu, naopak kladně hodnotím upozornění při snaze vybrat pro linux nevhodný systém souborů a i připravenou nabídku často používaných cest pro připojování různých oddílů. Celkově dělení disku hodnotím kladně.
V následujícím kroku si uživatel může vybrat skupiny balíčků. K výchozímu rozdělení jsem pouze přidal kategorie Vývoj a LSB. Velmi mě ale zarazilo, že OpenSSH server se nachází ve skupině síťový server spolu s dalšími programy. Co Mandrivu vedlo k tomuto rozhodnutí skutečně nechápu. Bylo tedy nutné zaškrtnout ruční výběr balíčků a OpenSSH-server si najít a přidat ručně. Zarážející je, že v popisu balíčku je důležitost "musíte mít". Píšu si velké mínus z jednoduchého důvodu: začátečník si nainstaluje Mandrivu, samozřejmě netuší, co to je SSH. Domluví si se zkušeným kamarádem pomoc, on se mu tam bude chtít přihlásit přes SSH a nic... Zbytek si domyslete sami.
Po dokončení výběru balíčků mě systém upozornil, že budou nainstalovány následující servery, které budou po startu spuštěny a to může ohrozit bezpečnost počítače. V seznamu je jen OpenSSH-server, jiné servery jsem neinstaloval. Mám na výběr: instalovat ano/ne. Vzhled dialogu mi říká, že ano/ne bude společné pro všechny servery. Tento způsob považuji za nevhodný. Přivítal bych možnost u každého serveru zvolit spouštět/nespouštět, stejně jako je to v instalátoru Slackware. O možnosti to doladit později v ovládacím centru ani zmínka. Píšu si mínus.
Instalace je skutečně velice rychlá. Trvala asi 30 minut. Během této
doby se na obrazovce střídaly různé obrázky. Ty přímo od Mandrivy byly
graficky velice pěkné, v duchu celé grafiky. Co mi však rozhodilo, byla
reklama na Skype a na Intel. Intel bych ještě bral, ten se ostatně objevuje
později i v internetových prohlížečích v záložkách. Ale proč tam dali Skype
a ještě k tomu jako reklamu, to je tedy skutečně... No, píšu si velké
mínus. Dodám ještě, že texty na obrázcích byly anglicky, ale zrovna tam to
je skoro jedno. Zarazil mě ještě obrázek s velkou hvězdou a textem "NEW
Kernel & GCC". Hmm, proč ne, ale proč si Mandriva naplánovala vydání
nové verze tak nevhodně, že tam není nejnovější KDE a ani OpenOffice.org
2.0? OO.org 2.0 je naštěstí v české verzi k dispozici zvlášť na CD4 a DVD1
v adresáři /extra/oo2cz/. Tak aspoň to.
Balíčky jsou nainstalovány, všechny CD rozbaleny a následuje vložení hesla pro roota. V popisku je "Heslo správce (uživatele root)", možná by bylo vhodné přidat jednu dvě věty o tom, co to je a jak zvolit heslo, místa tam je dost. Sice je tam tlačítko nápověda, ale upřímně, všiml jsem si ho až teď při listování instalační příručkou, o které se zmíním později. No, asi je to proto, že takovéhle banality mi nečiní problém. V dalším kroku se mě instalátor zeptal na uživatele systému. Je tam políčko pro zadání celého jména, loginu a dvě pro heslo.
Navíc tam je ikona, na kterou lze klikat a tím si zvolit osobní ikonu. Tomu by ale mnohem víc slušelo nějaké rozbalovací menu, nebo ještě lépe přímo dialog pro výběr souboru. Proklikávat se skrze 20 ikon není moc ideální. No co, aspoň to není náhodné jako u MS Windows. K dispozici je nápověda, rozšířené možnosti, tlačítko "přidat uživatele" a "Další". Klikl jsem schválně hned na Další, paráda, uživatel se přidal. Následuje pěkný dialog, kde lze zapnout automatické přihlášení, dotyčného uživatele a vybraný správce oken (KDE, Gnome, WindowMaker, ...). Hodnotím kladně.
Následuje dialog s otázkou, kam instalovat LILO/Grub. Jestli se instalátor rozhodne použít LILO nebo Grub asi závisí na ročním období, já jsem si žádné volby nevšiml. Předvybráno je MBR, k dispozici je i první sektor /, disketa a možnost přeskočit. Klikám tedy na Další. V instalační příručce je popisováno rozšířené nastavení zavaděče, které se použije při expertní instalaci. Ta se zřejmě volí hned po zavedení CD pomocí volby F1 - more options.
V tzv. uživatelsky přívětivých distribucích je již standardem více méně podobný přehled nastavení s možností editovat všechny volby. Rozhodl jsem se nastavit tiskárnu na LPT, kterou instalátor nenašel, protože je vypnutá, a grafiku, u které je červeně napsáno Nenastaveno. Moje tiskárna je OKI OL610ex. V seznamu bylo na výběr spousta tiskáren, až na tu mojí. Nevadí, je HP LJ4 kompatibilní, vybral jsme tedy HP LaserJet 4 a kliknul na Další. Následovalo překvapení. Okno s nastavením parametrů tiskárny bylo celé anglicky. Nezdá se mi, že by volby byly přebírány z tiskového ovladače, kde bych angličtinu toleroval. Naštěstí tam byl automaticky vybrán papír A4 a ne Letter, jak je v anglosaských zemích (a CUPSu) zvykem. Takže si píšu mínus a klikám na Další. Je mi nabídnuta možnost tisku zkušební stránky, to jsem nechtěl a vrhnul jsem se na grafiku.
Jak už jsem zmínil v úvodu, mám dvě grafické karty. nVIDIA a Matrox. Obě jsou zcela funkční bez žádných problémů. Ne tak v Mandrivě. Musím podotknout, že kdybyste měli jen jednu grafickou kartu (nejlépe ne-nvidii a ne-ati), asi by bylo vše v pořádku. Dále pak je nutné dodat, že v errata (seznam známých problémů) je psáno, cituji:
Ovladače grafických karet ATI a NVIDIA v X.org 6.9: Mandriva Linux používá kvůli lepší podpoře hardwaru nový grafický systém X.org 6.9, ale v době vydání nebyly pro tuto verzi X.org dostupné zcela bezproblémové ovladače karet ATI a NVidia. Doporučeno je buď používat otestované ovladače z Mandriva Linuxu 2006, nebo počkat na firemní ovladače s oficiální podporou X.org 6.9.
No co, pokusil jsem se tam nastavit Xineramu. Skončilo to katastrofálně.
Nezbývá mi nic jiného, než konfigurátor grafiky označit za nepoužitelný.
Celé to bylo značně chaotické. Ačkoliv si instalátor všiml, že mám dvě
grafické karty, nebylo mi umožněno ke každé z nich nastavit požadované
parametry monitoru atd. Nechal jsem to tedy jak to je a doufal v zázrak.
Později jsem zjistil, že v xorg.conf opravdu jsou dvě grafické
karty, ale jedna s ovladačem "nv" (X.org) a druhá s "nvidia" (firemní).
Následovala online aktualizace, kde byl automaticky vybrán ftp.contactel.cz. To je plus. Ovšem upgrade byl značně tichý, skoro nic o své činnosti neřekl. Ani jsem se nedozvěděl, zda vůbec něco upgradoval. Zřejmě ne, jelikož v ovládacím centru jsem o půl hodiny později spustil upgrade a ten mi stáhl 48 MB balíčků. Posledním krokem instalace je poděkování a reboot.
Na úvod se zobrazila grafická bootovací nabídka: Linux, Failsafe, Windows. Win sice na disku nejsou, ale je tam FAT32 oddíl, takže je to v pořádku. Timeout je rozumně krátký, rozhodně ne dvě minuty jako jinde. Dávám tedy Linux a co nevidím. Obyčejná textová konzole bez framebufferu. Upřímně, tohle jsem u Mandrivy opravdu nečekal. I ve Slackwaru je možnost při instalaci zvolit VESA framebuffer a ten funguje. V OpenSUSE fungoval splashscreen ihned. No co, s údivem na tváři nechávám počítač bootovat.
Start systému je opravdu vcelku rychlý. Jak sleduji výpisy jádra, zřejmě je to jen psychologický efekt, protože X naběhly podezřele brzy. Ano, i s pokaženou konfigurací grafiky X naběhly ve správném rozlišení.
Pokud nezapnete automatické přihlášení, uvidíte hodně zjednodušený dialog jen s políčkem pro jméno a heslo, dole jsou pak upřesňující možnosti. Vybrat požadovaného uživatele myší nelze, je nutné napsat jméno. Automatické přihlašování jsem zkoušel a funguje. Po přihlášení je na ploše jen skoro černobílý tučňák, který podle mě není zrovna moc pěkný. Možná je tam lehounký nádech do nějaké neidentifikovatelné modro-hnědé. Rozhodně není modrý tak jako ve Free edici (našel jsem na shots.osdir.com). Zkusil jsme tedy změnit pozadí. K dispozici byl ten samý šedý tučňák v asi šesti rozlišeních a pak celkem asi tři jiné obrázky. Poněkud problém byl v tom, že se negenerovaly náhledy, ačkoliv zatržítko "Náhled" bylo zatržené. Nakonec se náhled ukázal, ale trvalo to věčnost, přes půl minuty. Jiné obrázky bych pravděpodobně našel, ale to asi není to pravé ořechové pro začátečníky. Hodnotím mínusem.
Osobně bych při přihlášení viděl radši klasické KDM, kde je logo a především seznam uživatelů i s ikonami, když už jsem si ji při instalaci vybral. Ten seznam uživatelů s ikonami mi chybí. A když si vzpomenu opět na OpenSUSE, obrázků pro plochu tam bylo určitě přes 50. I v samotném čistém KDE jich je 48. Očekával bych obrovskou sbírku všech možných i nemožných obrázků, ale kde nic tu nic.
Na ploše je tedy obrázek, 4 ikony a panel KDE. Nic zvláštního. Možná jsem hnidopich, ale proč tam nedat rovnou nějaký pěkný applet SuperKaramby? Má to být přeci vynikající desktopová distribuce. Ikony na ploše jsou klasické: Domov, Zařízení, Vítejte a Koš. Na liště KDE je zleva: KDE menu, "zobrazit plochu", Firefox, Kontact, OO.org Writer, Konsole. Bohužel budu opět kritický. Firefox má ikonu modré zeměkoule. Proč nemá výchozí ikonu Firefoxu? Vždyť je docela hezká. Druhá výtka je pro Firefox a OO.org Writer společná. Ikony jsou v malém rozlišení, a proto se při najetí myší nad ikonu zobrazí v bublině ikony rozčtverečkované. Je to detail, ale hloupý a snadno odstranitelný. Píšu si mínus.
Výchozí plocha v rozlišení 640x480
Možná bych ještě zkritizoval ikonu "zobrazit plochu". Je to krásná ukázka, jak desktopové distribuce přejímají hloupé zlozvyky z MS Windows, kde je plocha středobod světa. Copak nikoho ještě nenapadlo, že ikony na ploše jsou k ničemu, protože je překrývají okna? Proč trochu nezbořit konvence? Mandriva je distribuce pro moderní počítače, kde je průměr rozlišení 1280x1024, možná by se ještě někde našlo 1024x768, ale i tam by to šlo. Proč neudělat panel dvouřadý? Ve spodním nechat virt. plochy, taskbar, tray, hodiny a třeba přidat vypnutí/zamknutí a do horního řádku dát řadu ikon s nejpoužívanějšími programy. Když vezmu svoji sadu ikon a šířku monitoru 1024px, vejde se to tam tak akorát, natož ve vyšším rozlišení. Málokdy potřebuji program, který nemám v liště. Ikonky jsou krásně barevné, tak ať jsou vidět. Za zcela zbytečné tlačítko "zobrazit plochu" si píšu mínus.
Hned v úvodu připomenu, že se jedná o komerční verzi GNU/Linuxu a tak
tedy obsahuje i proprietární software. Včetně RealPlayeru, Flashe a
pochopitelně podpory MP3. Chytří lidé preferují OGG Vorbis a já osobně
preferuji jedno nejmenované internetové rádio, které provozuje jeden
nejmenovaný internetový obchod s počítači. Spustil jsem tedy Firefox, ten
se spustil s výchozí stránkou Mandriva Linuxu, je tam několik odkazů,
povětšinou na zahraniční stránky (jestli se pletu, tak se omlouvám) a
pochopitelně do Mandriva klubu. Zadal jsme kýženou internetovou adresu a
klikl na radio_xyz_64.m3u. Otevřel se obligátní dialog:
otevřít pomocí... nebo uložit. Dialog mi tvrdil, že se jedná o MP3 stream,
ale což, to je spíš chyba Firefoxu. V poli Otevřít v... byl předvybrán
amaroK.
No dobře, poněkud overkill na jedno rádio, ale budiž. amaroK se spustil a
začal přehrávat. Osobně amaroK nepoužívám, ale potěšilo mě, že v jeho
seznamu rádií bylo přes 10 víceméně alternativních rádií různých žánrů,
takže žádné BBC Live apod.
Rádio tedy hraje a já jsme se rozhodl přidat do zdrojů balíčků další
zdroje. Především jsem chtěl přidat DVD, na kterých je zřejmě více
softwaru než na CD, přeci jen jsou dvouvrstvá. V mých poznámkách mám větu
"Cože, kdeže a jak?". Dialog pro přidání zdroje jsem sice našel, ale byl
poněkud chaotický. Pokusil jsem se vložit adresář
/mnt/dvd/dist (nebo tak nějak) a samozřejmě jsem byl odmítnut.
Na tomto místě bych se měl omluvit všem uživatelům Mandrivy za to, že jsem
tupý a nedokážu si přečíst ani stránku v knižní dokumentaci. Ano,
samozřejmě je to tam popsané vcelku podrobně. Chyba byla v tom, že jsem
někam musel napsat "hdlist.cz". V OpenSUSE stačí zadat jen FTP server a
adresář. Marně jsem doufal, že i zde bude stačit pouhý adresář. Zde dávám
hodnocení neutrální. Kdybych si přečetl dokumentaci, bez problému bych to
zvládl, ale přesto je tu prostor ke zjednodušení. Jelikož mám rychlý
internet, stejně jsem chtěl přidat zdroje z internetu. Zde byla situace
diametrálně odlišná od DVD. Stačilo doslova pár kliků a měl jsem přidané
Main, Contrib i Updates. Bylo to opravdu tak jednoduché, že si na to skoro
nepamatuji. Zde hodnotím výrazně kladně. Jak jsem již psal, update má již
teď 48 MB, to je samozřejmě v pořádku.
Ještě se zastavím u množství softwaru. Přijde mi, že je ho v Mandrivě méně než v již zmiňovaném OpenSUSE. Samozřejmě je z čeho vybírat, ale v SUSE jsem byl doslova šokován tím množstvím, zde tomu tak nebylo. Jistě, lze přidat další zdroje třetích stran, ale to asi není práce pro běžného uživatele.
Jelikož mi v tuto chvíli na stole sedí monitor, který vinou Mandrivy nefunguje, pokusím se ho rozchodit. Nebudu to dlouze rozebírat, nemá to smysl. Došel jsem k závěru, že nové X.org 6.9 (zatím ještě RC verze) prostě ještě nedospěly do použitelné fáze. Při snaze použít firemní ovladač "nvidia" X havarovaly a při snaze použí X.org ovladač "nv" spolu s "mga", tedy při snaze rozjet Xineramu se počítač zasekl. Ať jsem se snažil jakkoliv, nebyl jsem schopen dosáhnout lepšího stavu, než jen nVIDIA karta s ovladačem "nv". Firemní ovladač "nvidia" je nainstalován a modul se zavádí hned při bootu. A to musím říct, že konfiguraci X.org jsem schopen napsat skoro z hlavy, přeci jen Xineramu provozuji na Slackwaru už pár let.
Uvedená kombinace hardwaru je samozřejmě pod Slackwarem a X.org 6.8 plně funkční. Čili změnu "k lepší podpoře hardwaru" hodnotím zásadním mínusem. Jinde jsem četl, že nvidia funguje, asi to prostě ještě není doladěné, je to přeci RC verze. Zkoušel jsem i s ovladačem "nv" zapnout Composite, což je průhlednost oken a stíny generované přímo X serverem. Jelo to, ale vzhledem k nefunkční HW akceleraci v ovladači "nv" nepoužitelně pomalu. Co se týče akcelerace, tak v prvotním nastavení jela, ale rychlostí 0.6fps (v glxgears), což je tedy podezřelé, protože i můj duron-800 by přeci dokázal rozpohybovat ta kolečka rychleji. Po mých hrátkách s konfigurací X jede glxgears s rychlostí kolem 600fps. To už je lepší, ale ve Slackwaru mám cca 2000fps, že by tedy fungovala alespoň softwarová akcelerace? Zkusil jsem spustit hru SuperTUX, která šla naprosto plynule. Tím jsem anabázi s RC verzí X.org ukončil.
Při používání jsem narazil na několik detailů, které mě osobně zarazily a chtěl bych se o ně s vámi podělit. Věřím, že se jedná o můj subjektivní pocit, ale ten je přeci důležitý při ladění distribuce ke spokojenosti uživatelů. První, co mě dostalo, je, že se okno po dvojkliku zarolovalo do své lišty. Já vím, je to víceméně standardní unixové chování, ale promiňte, dnes už se to nenosí a už vůbec ne u typické desktopové distribuce doporučované lidem přecházejícím z Windows. Další drobnost je ta, že ikonky spouštějících se programů u kurzoru myši jsou statické. Je možnost je nechat blikat nebo pohupovat se. Houpací efekt způsobí hezké deformace těch ikonek. Ačkoliv na eye-candy moc nedám, tohle mám zapnuté i na pomalém Celeronu 600. Proč jsou zde statické ikonky, nechápu; navíc je to ve výchozím nastavení KDE (ve Slackwaru) zapnuté.
Další, co musím kritizovat, je ikona se šipkami v tray, která slouží ke změně rozlišení obrazovky. Jediné, co jsem z ní dostal, bylo, že požadované rozšíření X serveru není k dispozici. A to jsem tam měl konfigurák, který vytvořil instalátor, čili jako bych nic nenastavoval. A navíc, počet monitorů nemá přeci vliv na to, jestli se bude nahrávat příslušný modul do X. Hned vedle je další ikona, tentokrát je to žluté kolečko s otazníkem. Z ní jsem dostal text "Služba není nastavena.". Promiňte, ale jsem to snad já, kdo má provádět všelijaké poinstalační drobnosti, nebo výrobce distribuce? Samozřejmě jsem kliknul, jak mi bylo doporučeno, vyžádalo si to heslo roota a už se to chtělo někde registrovat, bez čehož to odmítlo pokračovat. Z této ikony jsem byl tedy zmaten.
Naopak kladně hodnotím další ikonu, která indikuje připojení k síti. To samo o sobě není žádné terno, ale po poklikání se objeví informační okno s grafy průtoku sítě, odeslaná/přijatá data, průměry, rychlosti atd. Jo, to se mi líbí, můžu se kdykoliv podívat, jak rychle ke mně tečou data. Hodnotím velice kladně.
Vedle je ještě ikona desktopového vyhledávače KAT. Přesuneme se doprostřed panelu, kde je zapnuta funkce pro slučování podobných oken, tak jak s tím přišly Windows XP. Někomu to vyhovuje, někomu ne. Zcela vlevo je obligátní KDE menu. Bohužel opět v úpravě Mandrivy a tím bohužel nemyslím to, že je to žlutá hvězda namísto běžného K. To, co je v mém Slackwaru rozděleno do cca 12 logických kategorií, a na co vždy lákám Linuxu neznalé uživatele, je v Mandrivě vměstnáno do několika málo kategorií a uvnitř ne moc logicky členěno do hlubokého stromu. A co víc, nepoužívá se zde standardní značení ve formě malého popisku a jména programu v závorce, tedy např.: "Textový editor (KWrite)". Někde je pouze popisek a někde naopak jen jméno programu. Zmatek je dokonán. KDE menu tedy hodnotím bohužel záporně.
Aby se neřeklo, že stále jen kritizuji, zkusil jsem spustit a použít pár programů, na které jsem narazil. Nejprve jsem zatoužil po mém oblíbeném XMMS. Jelikož ale stále hrálo rádio z amaroKu, pokusil jsem se amaroK vypnout. Oops, při uzavření amaroKu zhavaroval zvukový server aRts. Systém to přežil a artsd znovu nahodil, ale nepamatuji si, že by můj počítač trpěl takovými problémy. Pokusil jsem se rádio pustit znovu z internetu a teď pro změnu přímo v XMMS. Nejprve jsme zkusil Firefox, ten ale zklamal. Jelikož zcela ignoruje KDE a cokoliv krom sebe, je tu s námi se svým vlastním dialogem Otevřít pomocí..., kde je nutné ručně najít binárku požadovaného programu. Sám ani nevím, kde bych ten XMMS měl hledat.
Zkusil jsem tedy Konqueror, jeho výchozí nastavení je prakticky stejné jako u Firefoxu. Rozdíl je samozřejmě v tom, že Konqueror mi nabídl celé KDE menu programů, kde jsem našel i XMMS. Ten se tedy spustil, ale co se nestalo, XMMS vytuhl. Nezbylo mi nic jiného, než na něj pustit xkill. Problém je v tom, že v XMMS chybí výstupní plugin pro aRts a vybráno bylo OSS. Přepnul jsem výběr na ALSA a XMMS již zvučí. I se spuštěným artsd. Další jeho problém je, že stále stejně nahlas. Regulátor hlasitosti nereaguje, i když jsem změnil všechny volby v možnostech výstupního filtru. Hlasitost pořád stejná. Posléze jsem zjistil, že to má na svědomí špatně nastavený přepínač v mixeru, ale proč to není správně ve výchozím nastavení? Moje zvukovka CMI8738 je jedna z nejrozšířenějších zvukovek, copak to nikdo netestoval? Takže XMMS hodnotím spíše záporně. Sice tu je, ale je potřeba použít metodu DoDo neboli Dodělej Doma.
V souvislosti s XMMS zmíním jednu perličku. Když dám vypnout počítač, uloží se stav aktuálního sezení a při dalším startu se spustí i XMMS a vždy mi přehraje těch několik sekund rádia, které má ještě v cache, a pak se ztlumí. K Firefoxu a Konqueroru bych se ještě vrátil. Jsem přesvědčen, že Konqueror je velice kvalitní prohlížeč, který se Firefoxu plně vyrovná, je rychlý a navíc je to KDE program, což je v tomto případě výhoda. Osobně bych se proto přikláněl k odstavení Firefoxu na druhou kolej a propagování Konqueroru jako hlavního prohlížeče.
V Mandrivě 2006 je nový nástroj z kategorie desktopových vyhledávačů. Jmenuje se KAT a už podle jména je to KDE program. Funguje tak, že průběžně indexuje data v zadaných adresářích. Standardně je to domovský adresář uživatele. Funguje dobře, až na ten detail, že je z větší části anglicky. Z menu ikony v tray lze KAT dočasně ukončit, ale nelze ho odtamtud zcela zakázat. KAT ještě způsobuje znatelné zpomalení při odhlašování. Celé KDE je pryč, ale ikona KAT se krčí v levém horním rohu ještě pěknou chvilku.
Osobně dávám přednost konzolovým nástrojům, ale myslím že se najde řada uživatelů, kteří KAT přivítají. Doporučil bych ale ještě zapracovat na překladu, umožnit trvalé zakázání přímo z tray ikony a opravit čekání při odhlašování. Většina z těchto nectností jde sice přímo na vrub KATu, ne Mandrivy, ale zase to není tolik práce, aby se pár lidí z Mandrivy nemohlo na opravu takových drobností podívat.
Přes všechny detaily je nová Mandriva pohodová desktopová distribuce řadící se po bok OpenSUSE a Ubuntu. Má grafický instalátor, kterému porozumí v podstatě každý, Mandriva Control Center také rozhodně není k zahození, někdo uvítá desktopový vyhledávač KAT. Kdybych měl srovnat s OpenSUSE, asi by SUSE o znatelný kus zvítězilo, ale není to tak kritické. Pokud používáte starší verze Mandrivy a nemáte aktualizovaný systém online, můžu upgrade doporučit, žádná zásadní změna se nekoná. Čím však Mandriva nad OpenSUSE vítězí, jsou tištěné příručky. Srovnávám sice nesrovnatelné, protože za Mandrivu dáte necelých 1000Kč a OpenSUSE je zdarma, ale za ty knížky se vyplatí připlatit si. Více v následujících odstavcích.
Osobně mě Mandriva zklamala. V OpenSUSE 10 a Mandrivě 2006 jsem viděl (možná zbytečně) velký skok a sám jsem se (jako slackwarista) rozhodoval, co použít na desktopy neznalých a obyčejných uživatelů. OpenSUSE tu byl dřív, Mandriva byla několikrát odložena. Z OpenSUSE jsem nadšen, z Mandrivy spíše zklamán. Je v ní řada nepříjemných nedotažeností, které jsem vyjmenoval výše. Subjektivně ale hodnotím opět zásadně kladně přiložené příručky, jenže ty se na harddisk nainstalovat nedají.
Jak už jsem se zmínil, pokud něco z Mandrivy zaslouží na vavřínech vynést do nebe, jsou to jistě obě přiložené tištěné příručky. První, tlustší, je známá již ze starších verzí a druhá, slabší, je novinkou.
Příručku (nebo spíše knihu) napsal známý propagátor Mandrake/Mandriva Linuxu - Ivan Bíbr. Příručka má 336 stran nabitých užitečnými informacemi o Mandriva Linuxu. Skutečně je tam vcelku podrobně popsaná každá maličkost operačního systému včetně důležitých softwarových balíků (OpenOffice.org, The GIMP, K3b a řada dalších programů). Řada věcí, zejména nastavení systému, je pochopitelně specifických pro Mandriva Linux 2006, ale druhá půlka je obecná a tak příručka velmi dobře poslouží i uživatelům jiných distribucí. Kdo neuvidí nepochopí.
Druhá příručka od stejného autora se ze 2/3 zabývá nastavováním systému v konzoli, nechybí správa uživatelů, logy, práce s urpmi a kupa dalších věcí. Část příručky pojednává o pokročilých nástrojích pro grafický režim. Namátkou třeba nessus nebo nástroje Mandriva ovládacího centra dopodrobna. Zabývá se i kompilací programů ze zdrojových kódů nebo kompilací jádra. Další věc, kterou jsem namátkou nalistoval, je konfigurace případně odstranění automatického připojování. Čili opět užitečná věc. Není co dodat, opravdu skvělá příručka pro pokročilé uživatele.
Jak už jsem uvedl v úvodu, instalaci z DVD jsem vyzkoušel ještě na jednom počítači. Je to úplně nový Intel Celeron 331 (2.66Ghz) s 512MB RAM, čipsetem i925 a SATA diskem. Grafická karta je opět Intel a je integrována v čipsetu. Problém se SATA diskem jsem neočekával a ani nenastal. Tentokrát jsem neřešil ani rozšířené oddíly ani OpenSSH. Instalace proběhla hladce a opět zabrala cca půl hodiny. Ručně jsem musel doladit pouze grafiku, bylo tam opět "Nenastaveno", tentokrát to ale byla otázka několika kliknutí. Holt bezproblémová grafika s jedním monitorem. Vzhled konfiguračního nástroje byl ale pro jistotu úplně jiný než při první instalaci. Nakonec se mě ještě zeptal, zda chci zapnout 3D akceleraci. Tentokrát mě Mandriva potěšila i grafickým bootsplashem. Instalace byla tedy v pořádku, ale drobné nedodělky v grafickém prostředí se opakovaly (až na tray ikonu sloužící ke změně rozlišení obrazovky, která tentokrát fungovala). Co ale nefungovalo, byl zvuk, Problém s XMMS se opakoval, ale důležitější bylo, že i když XMMS indikoval, že přehrává, nic slyšet nebylo. Hlasitost v KMixeru byla v pořádku a alsamixer v konzoli se odmítl spustit, bohužel jsem neměl moc času si s tím hrát. Z této instalace jsou i screenshoty.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.