Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 09:08
Letošní ročník odborné konference OpenSource řešení v sítích je za námi. Ve srovnání s ročníky předchozími ho provázela výrazně větší publicita, mnohem více přednášejících, partnerů i registrovaných účastníků. Jaký tento ročník byl, co konference přinesla, stálo za to ji navštívit?
Každá akce libovolného druhu, která se koná (z pohledu většiny lidí) v nějaké geograficky odlehlejší lokalitě, je svým způsobem v nevýhodě. Dvojnásob to platí v oblasti informačních technologií, kde poměrně výrazně dominuje „pragocentrismus“ – většina IT firem, hlavně větších, má své sídlo nebo pobočku právě v Praze a tedy i lidé v nich pracující jsou z Prahy nebo se tam za prací stěhují. To má samozřejmě i vliv na ochotu navštěvovat takové akce, ať už se jedná o přednášející nebo jiné aktivní účastníky, či jde o účast pasivní.
Konference OpenSource řešení v sítích mezi takové akce patří. Z většiny republiky je do Karviné poměrně daleko – na druhou stranu, ve výhodě jsou ti, kteří bydlí nebo pracují právě v této oblasti a komplikací by pro ně bylo naopak cestování do „většinové“ Prahy nebo jiného vzdáleného města. Za důležité lze proto považovat, že zájem o aktivní i pasivní účast byl poměrně značný a program konference tedy pořádně nabitý.
Konference se konala v budově Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě. Budova se nachází na severozápadním okraji Karviné. Z dopravního pohledu jde o výborné umístění, nejsou žádné problémy s parkováním, a i ten, kdo přijel vlakem, to měl z nádraží poměrně blízko. Nepříjemné naopak bylo, že se oběd a společenský večer konaly v restauraci poměrně vzdálené od budovy univerzity.
Konference samotná byla rozdělena na tři místa: hlavní přednáškový sál (aulu), druhý přednáškový sál a PC laboratoř. V hlavním sále se konala většina přednášek (včetně společného úvodu a závěru), v předsálí byly stánky partnerů konference, kde měl každý možnost zeptat se na to, co ho zajímalo. Některé přednášky probíhaly v dalším sále, workshopy v laboratoři. Určitou komplikací bylo, že každá z místností se nacházela v jiné části budovy, což prodlužovalo přesuny a způsobovalo bloudění některých účastníků (přestože byly chodby osazeny šipkami) v labyrintu chodeb univerzity.
Účastníci konference měli k dispozici WiFi připojení k Internetu (s pokrytím všech lokalit konference) a taktéž možnost využít připravené počítače. Je to sice dnes už vcelku samozřejmá věc, ale ne vždy funguje vše hladce. Zde to hladce fungovalo.
Nejdůležitější na konferenci je samozřejmě její program, tedy přednášky a praktické workshopy. V hlavním sále průběh konference organizoval a moderoval Lukáš Macura (ve druhém sále to byl Petr Korviny, v PC laboratoři Tomáš Králík a Petr Mrůzek). Konferenci zahájil svým proslovem děkan fakulty Bohumil Fiala.
Ještě před vlastními přednáškami vystoupil Vlastimil Ott a představil obecně prospěšnou společnost Liberix, která konferenci spolupořádala. Byl to důležitý počin, protože jak se ukazuje, jen velmi málo lidí ví, co Liberix vlastně dělá, jak funguje, na kterých projektech se podílí a jaký význam má pro rozvoj svobodného softwaru v Česku (i na Slovensku).
První přednáškou v hlavním sále bylo Jak funguje internet (Vilém Sládek, CZ.NIC). Šlo sice o přednášku určenou vysloveně pro laiky, nicméně možná se našel někdo, kdo už tyto věci bere jako tak samozřejmé, že o nich moc nepřemýšlí. Před přestávkou vystoupil ještě Vladimír Jirásek, který ukázal nasazení systému Request Tracker ve společnosti T-Mobile – než tak ale učinil, rozhodl se „probudit“ účastníky soutěží o USB flash disk (viz foto).
Po přestávce konference pokračovala (přednášející Lukáš Macura) představením vize telefonní ústředny OpenPhonyx (vývoj je na samém počátku). Oproti současným trendům se jedná o ústřednu ovládanou z příkazové řádky a zastřešující existující programy, např. Asterisk. Následně pohovořil Petr Ferschmann o ekonomickém systému WinStrom, zejména o jeho on-line komunikaci s vnějším světem prostřednictvím rozhraní REST API. Před obědem vystoupil ještě David Seidl s prezentací zkušeností se streamingem digitální televize do sítě. Jeho řešení bylo zajímavé tím, že kombinovalo několik polofunkčních programů do plně funkčního a spolehlivého celku.
Odpolední program začal přednáškou Jakuba Talaše o zajišťování vysoké dostupnosti služeb pomocí Novell Cluster Services. Pak následovalo velmi atraktivní a aktuální téma – šifrování dat v reálném čase (samozřejmě i včetně problematiky zabránění identifikace šifrování jako takového), které prezentoval Pavel Machula. Neméně zajímavá byla i další oblast (přednášející Pavel Běhal), a to řešení pro audit administrace systémů realizované jako shellový wrapper. Blok uzavřela přednáška Jiřího Toboly o řešení FlowMon pro monitorování sítě (vytvořené původně pro účely sítě CESNET, nicméně následně upravené i pro malé sítě) – na ni vzápětí navázala „kuloární“ debata o problematice záznamu provozních a lokalizačních dat podle zákonných požadavků.
Závěrečný blok přednášek zahájil Martin Milata, a to opět na téma monitorování sítě, tentokrát ovšem pro účely virtuální laboratoře počítačových sítí. Přednáška Svatopluka Víta o redakčním systému Joomla byla zajímavá zejména pro ty, kdo plánují o využití v delším časovém horizontu a kladou tedy důraz na budoucnost systému. Jan Pinkas sice deklaroval svoji prezentaci jako „nasazení uvnitř firmy“, nicméně drtivou většinu času věnoval popisu technologie XMPP jako takové a hlavně programu ejabberd (nevynechal ani informace o jazyku Erlang, v němž je ejabberd napsán). Celou odbornou část konference uzavřela přednáška (přednášel Miroslav Vozňák, prezentace se účastnil i další tvůrce projektu Filip Řezáč) o boji proti VoIP obdobě spamu (nazývané SPIT). Následná živá diskuse na toto zajímavé téma měla za následek významné prodloužení programu konference.
V rámci zhodnocení celé konference poté proběhlo losování cen pro účastníky ankety, která probíhala po dobu konání na jejím webu. Ceny věnovali partneři konference.
Také ve druhém přednáškovém sále probíhal zajímavý program, i když ne po celý den. Zahájila ho přednáška Martina Miškuse o správě a monitoringu sítí, jak obecně, tak zejména s využitím programu Zabbix. Tomáš Králík poté představil řešení pro obnovu počítačových stanic (ve smyslu „návrat do definovaného stavu“, například po výukových experimentech). S tímto řešením souvisí i příspěvek následující, a to software pro inventarizaci zařízení v síti SRSW4IT (Petr Mrůzek). Tento software vzniká primárně pro účely Slezské univerzity a plánuje se integrace s řešením pro obnovování stanic. Jako poslední v ranním bloku představil Petr Korviny systém Moodle, který je sice známý jako výukový systém, ale o dalších možnostech jeho využití se ví poměrně málo.
Po přestávce Jiří Bartl ukázal využití platformy Horde pro vybudování komunikačního portálu pro Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské univerzity. Kdo buduje nebo vylepšuje bezdrátové sítě, měl poté možnost dozvědět se o možnostech řešení Chillispot (přednášející Jakub Nantl). V následujícím čase Radomír Smrčka analyzoval překážky pro nasazování open-source softwaru do firemního prostředí. Poté Tomáš Petránek představil propracované řešení správy studentských sítí (zahrnující širokou škálu funkcí – od prezentačních a komunikačních kanálů přes záležitosti ekonomické až po například ovládání firewallu a serveru RADIUS) s názvem P@wouk. Dopolední část uzavřel Jiří Tobola, který ukázal, jak se může z akademického výzkumu stát velký podnikatelský projekt mezinárodního rozsahu (jde o řešení FlowMon prezentované odpoledne v hlavním sále).
Odpolední blok měl na programu už jen dvě přednášky. Jako první vystoupil Petr Grygárek se systémem Dynamips, což je emulátor směrovačů Cisco (určený pro experimenty a výukové účely). Přednáškový proud v tomto sále jsem měl tu čest uzavřít já (Lukáš Jelínek) představením programu incron jakožto nástroje využitelného pro různé administrátorské úkoly.
Workshopy se rozběhly až odpoledne a týkaly se pěti témat, která již byla předtím prezentována po teoretické stránce. Cílem samozřejmě bylo, aby si účastníci konference měli možnost jednotlivá řešení „osahat“ a vyzkoušet si, jak se s nimi pracuje. Je škoda, že praktických témat nebylo více, současně je však potřeba říct, že příprava takového workshopu bývá poměrně náročná (hlavně pokud jde o jednorázovou akci), a proto to mohlo leckoho odradit od toho, přidat k přednášce i možnost praktického vyzkoušení.
Ke každé konferenci samozřejmě nedílně patří i to, co se odehrává mimo přednáškové sály. Již jsem zmínil rozhovor následující po přednášce o produktu FlowMon, podobných se v předsálí, v „coffeebreak“ místnosti (přestože byla velmi vzdálená od obou sálů), na obědě i na večerní společenské akci odehrávalo nesčetně. Některé oblasti jsou tak zajímavé, že se o nich lidé dokáží bavit i v době, kdy by na odborné věci nemuseli vůbec myslet. Mezi taková „horká témata“ patřily například ekonomické systémy pod Linuxem, programovací techniky, digitální fotografie, Google Android a mnoho dalšího.
A kdo by si myslel, že se i samotné přednášky odehrávaly v suchém, „profesorském“ stylu, zatraceně by se mýlil. Většina přednášejících se snažila zpestřovat svůj výklad více či méně povedeným humorem. Například jsme se mohli dozvědět, že existují dva druhy softwaru: open source a closet source (to "t" není chyba…). Dalším zdrojem (i když v tomto případě nechtěné) zábavy byla interakce vysílání mobilních telefonů s mikroportovým audiosystémem. Hned několik přednášejících mělo u svých telefonů vypnuté jen vyzvánění, takže poté, co začal z reproduktorů zaznívat známý zvuk GSM vysílání, předváděli netradiční taneční kreace s cílem najít a deaktivovat svůj telefon.
Celkově hodnotím konferenci jako velmi podařenou, a to i přes drobné nedostatky typu dlouhých přesunů mezi místnostmi. Kdo konferenci nenavštívil, poměrně o hodně přišel, protože málokdy bývá příležitost dozvědět se tolik zajímavých věcí najednou (navíc v drtivé většině prakticky zcela bez „obchodní“ omáčky, která bývá realitou na řadě jiných konferencí) a vše hned prokonzultovat přímo s lidmi nejpovolanějšími. Na druhou stranu, na konferenci byl pořizován videozáznam, takže brzy by měl mít každý možnost podívat se aspoň na samotné přednášky.
Není tak dávno doba, kdy se říkalo, že akce typu živých konferencí ztratí význam a budou plně nahrazeny konferencemi na dálku. Zjevně se však ukazuje, že tomu tak není a že klasické konference mají stále co říct a že i do budoucna budou mít své místo v pracovním světě. Konference OpenSource řešení v sítích je toho vynikajícím důkazem.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.