Portál AbcLinuxu, 20. dubna 2024 02:54

Desktopová prostředí versus Tablet PC (2)

30. 1. 2013 | David Kolibáč
Články - Desktopová prostředí versus Tablet PC (2)  

V předchozím článku jsme se zabývali v obecnější rovině ovládáním linuxového desktopu pomocí dotykového displeje, resp. grafického tabletu. Nyní se zaměříme na některé aplikace pro zadávání textu. Nejprve se podívejme na to, co je výchozí v současných desktopových prostředích KDE Plasma Desktop Workspace a GNOME 3. Pak si ukážeme některé alternativy (založené na knihovnách GNOME) a skončíme u aplikace CellWriter, která umí především rozpoznávat rukou psané písmo.

Obsah

KDE a GNOME

link

Kvkbd, jak název naznačuje, patří do balíku aplikací KDE. Vedle toho existuje také velmi jednoduchý widget pro Plasmu. Pro obojí pochopitelně platí následující:

  1. Rozložení klávesnice respektuje nastavení v prostředí KDE.
  2. Klávesnici jde plynuje zvětšovat/zmenšovat.

Virtuální klávesnice v Kvkbd je klasická 96klávesová, přičemž numerický blok jde tlačítkem se šipkou skrýt. Možnosti nastavení nejsou velké: vlastně si můžeme nastavit pouze písmo a „dokování“ klávesnice na obrazovce — krom toho, že se může skrýt do oznamovací oblasti panelu, se dá ještě schovávat a vyvolávat přes ikonku, která může být (jako OSD) kdekoliv na obrazovce. Tím konfigurace v podstatě končí. Docela mě překvapilo, že část KDE bude tak málo nastavitelná, ale aspoň funguje spolehlivě.

Klávesnice v GNOME 3 je také jednoduchá, jak je vidět na obrázku (zde v Cinnamonu, ale když jsem zkoušel GNOME Shell, bylo to totéž). Vyjíždí ze spodní hrany obrazovky a už na první pohled se hodí hlavně pro tablety ovládané prsty. Bohužel se ale vysouvá dost nepředvídatelně, občas blokuje obsah oken a hlavně jsem nepřišel na to, jak na ní jednoduše změnit aspoň rozložení. Naštěstí existují alternativy…

Kvkbd Plasma widget GNOME 3, Cinnamon

OnBoard

link

První z nich je OnBoard, jejíž domovinou je Ubuntu, což ale neznamená, že v jiných distribucích tuto virtuální klávesnici nenajdeme. Mohu ji rozhodně doporučit, dále uvedu několik zajímavých vlastností.

nastavitelné rozložení klávesnice
Připravená jsou tři rozvržení (klasické 88klávesové, kompaktní a ještě extrémně kompaktní s klávesami v mřížce; nezobrazené klávesy se mohou ukázat na vyzvání), ale můžete si v XML vytvořit i zcela vlastní.
nastavitelný vzhled
K OnBoard dostanete 11 motivů vzhledu (především barevného ladění kláves), u každého si můžete upravit, zda klávesy mají mít 3D efekt, či nikoliv, jak velké mají mít popisky atd. Kromě toho OnBoard podporuje průhlednost.
úryvky
Často používané úryvky textu si můžete uložit jako „makra“ a na dvě klepnutí k nim přistupovat.
emulace tlačítek polohovacího zařízení
O této problematice jsem psal v minulém článku. OnBoard umí obejít absenci více tlačítek na peru tabletu (nebo na dotykovém displeji vůbec). Vyberete tlačítko, které reprezentuje kliknutí sekundárním tlačítkem myši, klepnete na obrazovce, kam potřebujete, a toto klepnutí bude interpretováno jako kliknutí druhým tlačítkem — totéž je možné pro “táhni a pusť”, dvojklik nebo kliknutí kolečkem. OnBoard také umí kliknutí setrváním kurzoru na místě.
„lepící“ modifikátory
Modifikátory jako Ctrl, Shift nebo AltGr mají dva režimy stisknutí: v prvním podržení modifikátoru platí jen pro následující klávesu, v druhém je to jako byste modifikátor drželi.

OnBoard OnBoard OnBoard

Florence

link

Další alternativou původně ke GOK (GNOME Onscreen Keyboard; mimochodem se mi nepodařilo rozjet ji ani na jednom z několika systémů) je Florence. Jednou z priorit jejích vývojářů je vzhled — možnosti nastavení sice (zatím) nejsou takové jako u OnBoard, ale jsou tu. Vedle tvaru, barvy a písma tlačítek stojí za zmínku zvýraznění klávesy pod kurzorem, zvukový efekt při její aktivaci a především způsob výběru kláves. Vedle klasického klepnutí na tlačítko je možné podržet na něm nehybně kurzor nebo je tu varianta nazvaná ramble, která připomíná na telefonech populární Swype. S perem (či prstem) jezdíte mezi klávesami, které chcete stisknout — ony se skutečně aktivují buď když na nich uděláte v tahu smyčku, nebo tah chvíli pozdržíte.

Musím ale dodat, že Florence zatím není zcela stabilní, občas padá např. při změně motivu vzhledu. Také není v repozitářích většiny distribucí, leda v těch vývojových.

Florence Florence

Dasher

link

Teď něco trošku netradičního, když jsme se k tomu s Florence přiblížili. Dasher není virtuální klávesnice a z obrázků není na první pohled patrné, jak vlastně funguje. Pokusím se to popsat: Na obrazovce se ukazují obdélníky, každý odpovídá jednomu znaku. Tím, že přidržíte kurzor (pero/prst na displeji) ve směru některého obdélníku, vyberete odpovídající znak. Obrazovka se posune do daného obdélníku. Pokud se chcete vrátit a znak smazat, přidržíte kurzor v opačném směru, než kterým jste se do obdélníku dostali. Jestliže jste s výběrem spokojeni, pokračujete rekurzivně od začátku — každý obdélník obsahuje opět obdélníky odpovídající všem znakům, které jsou k dispozici.

Aby psaní tímto způsobem bylo efektivnější, Dasher využívá slovník k tomu, aby předvídal, co asi chcete napsat. Proto jsou znaky, které tvoří s již zadanými znaky častá slova, blíž výchozí pozici kurzoru. V podstatě si jakoby tyčíte cestu ke kýženému slovu. Dasher se tomu snaží napomáhat tím, že tedy pracuje se slovníky, jak jsem zmínil, a samotný pohyb jde optimalizovat s ohledem na to, zda používáte dotykový displej, myš nebo třeba joystick.

Dasher Dasher

xvkbd

link

Také xvkbd umí se slovníky (na jejich základě napovídá), ale je to vcelku „nudná“ (navíc docela ošklivá) virtuální klávesnice. Umí celou řadu rozložení kláves včetně FITALY, které je optimalizované pro psaní na dotykovém displeji, na druhou stranu ve výčtu nefiguruje čeština. Ovládání není právě intuitivní. K nastavení se dostanete tak, že podržíte kurzor na šikmém nápisu xvkbd v rohu okna. Na tlačítka nemusíte klepat, stačí chviličku podržet kurzor. A konečně co se samotného psaní týče, než začnete psát, musíte vybrat tlačítko Focus a pak klepnout tam, kde chcete začít psát. Občas se mi ovšem stávalo, že klávesnice zaměření ztrácela a ačkoliv jsem psal, text se nikde neobjevoval.

xvkbd xvkbd s rozložením FITALY

CellWriter

link

Na závěr jsem si nechal v současné době jediný rozšířený nástroj pro rozpoznávání ručně psaného písma na GNU/Linuxu, a sice CellWriter. Jeho silnou stránkou je, že funguje docela spolehlivě a dokáže se učit, resp. se učit musí — před prvním použitím vyžaduje, abyste v tréninkovém módu každý znak zadali aspoň pětkrát. V mém případě bylo hned poté rozpoznávání téměř neomylné, je třeba ale dodat, že jde o písmo „tiskací“, nespojité. CellWriter se dá mimochodem přepnout do režimu jednoduché virtuální klávesnice, pokud zrovna rozpoznávání selhává.

CellWriter CellWriter: učení se CellWriter: klávesnice

Rozšířená alternativa k CellWriteru prakticky neexistuje. xstroke, který ve výchozí podobě implementoval písmo podobné Graffiti známé z PalmOS (ale písmo šlo i změnit), bohužel pozvolna mizí z repozitářů. Další projekty vesměs vypadají mrtvě.

Další články z této rubriky

Týden na ITBiz: Svět IT a burzy, umělá inteligence, Nvidia a outsourcing
Linuxové foto novinky: pozvolná evoluce
PCLinuxOS 2017.2 MATE - tak trochu zvláštní linuxová distribuce
Krátký pohled na Fedoru 25, Wayland a GNOME 3.22
Naprosto ničím nezajímavé Lubuntu 16.10

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.