Portál AbcLinuxu, 23. dubna 2024 15:30
V roce 2009 přišel na svět Android postavený na linuxovém jádře a stal se nejrozšířenějším systémem pro chytré telefony. Vedle toho tu máme méně úspěšný webOS a nyní ambiciózní Firefox OS – oba v sobě mají něco z Linuxu. Na čem tedy závisí úspěch, či neúspěch a jak moc jsou „svobodné“?
Před mnoha lety opanovaly PDA a MDA (předchůdci dnešních chytrých telefonů) operační systémy od Microsoftu. Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na Nokie se Symbianem a pracovní Blackberry, ale to bylo něco trochu jiného. Zařízení s dotykovou obrazovkou se ovládala z pravidla stylusem a namísto nějakých ikon měla horní lištu s nabídkou podobnou startu, přes kterou se spouštěly aplikace. Většina si zřejmě vzpomíná hlavně na legendární telefony od jistého výrobce, které měly navíc hardwarové klávesnice a dovolovaly pohodlně psát, protože s tou „tyčkou“ v ruce to fakt nešlo.
V té době většina uživatelů používala buď stolní počítač anebo notebook v kombinaci s nějakým tím obyčejným mobilním telefonem s malým, často ještě nebarevným displejem a běžnou sadou tlačítek pro napsání telefonního čísla. Nějaké to zařízení s dotykovým displejem a velmi často Windows Mobile mělo jen málo lidí, často manažeři, nadšenci do technologií apod.
A pak se to někde zlomilo. Najednou přišel Apple se svým iPhonem, oproti kterému přišla všechna zařízení se stylusem jako špatný vtip. V roce 2008 pak přišel Google, v té době už známý svým vyhledávačem, s alternativou – operačním systémem Android. Oproti iOS jej mohl nainstalovat na své zařízení jakýkoliv výrobce, aniž by smlouval s Microsoftem na cenách za jeho licence. A Apple, jak už je u něj zvykem, systémy pro ostatní výrobce k dispozici nedává.
Android se stal jediným opravdu použitelným a dostupným alternativním systémem. Jeho další velkou výhodou byla podpora od výrobců a telefonních operátorů, kteří cílili na technicky zdatnější uživatele a začaly nabízet stále více a více přístrojů. Android jako ukázka spojení open-source a komerce Android mohou výrobci volně instalovat dodnes. Zdrojové kódy jsou dostupné. Vývojáři proto mohou vyladit systém na míru zařízení, nainstalovat vlastní aplikace a nakonec i uzpůsobené grafické prostředí.
I přes řadu nevýhod má proto Android jednu velkou výhodu – jako jediný systém pro chytré telefony toto umožňuje. Windows Phone je uzavřený a Apple, jak již bylo připomenuto, svůj iOS k dispozici prostě nedává. U části odborné veřejnosti panuje oprávněný názor, že se tím ještě více zpomaluje zařízení. Na druhou stranu výrobci rádi upravují přístroje, aby se odlišili a vtiskli jim svůj „image“. Nesmíme zapomenout ani na kategorii přístrojů, pro které se stal Android majoritním systémem – Android tabletů. Samozřejmě Android nebyl jediným technicky použitelným systémem, ale už měl v té době jméno, slušný ekosystém a stabilní vývoj. Krom známých značek po něm chňapla i řada čínských firem, které začaly na trh chrlit neuvěřitelné množství přístrojů.
Alfou a omegou nejen operačních systémů pro chytré telefony a tablety je nabídka aplikací a s tím související ekosystém. Apple přišel nejdříve s iTunes pro hudbu a pak s App Storem. Google zase přinesl Android Market (později přejmenovaný na Google Play). Pomocí jednoduché aplikace si každý může stáhnout bezplatně (s reklamou) nebo placeně (bez reklamy, více funkcí, někdy jiná možnost není) nepřeberné množství aplikací. Ty sice společnosti až na základní aplikace nevyvíjí, ale motivují vývojáře k programování, dávají jím vydělat a sami si berou procento z částky.
Problémem řady alternativních systémů v minulosti byla právě síla existujících ekosystémů. Jinak řečeno těžko mohli motivovat vývojáře k tomu, aby pro ně začali programovat, když ještě nebyly nebo byly na minimu zařízení a měly jen velmi málo uživatelů. Podobné systémy jsou ideální ukázkou toho, že není třeba platit za systém, ale až za aplikace, které uživatelé chtějí. Ty už svobodné, otevřené nebo jak tomu budeme říkat, být nemusí a v podstatě na tom ani není nic špatného. Naopak motivují vývojáře k vytváření nových a lepších aplikací a dávají koncovému uživateli vybrat. To ovšem platí i pro řadu dalších systémů pro chytré telefony, protože majoritní vývojář je za množství aplikací jen rád…
WebOS (původně PalmOS) je naopak příkladem, jak se z částečně uzavřeného systému stane operační systém zcela otevřený. Původně jej vyvinula společnost Palm pro své stejnojmenné telefony. V roce 2009 byl na americký i řadu dalších trhů uveden telefon Palm Pre, který obsahoval tento nový operační systém a byl v mnoha ohledech zajímavý – přinášel alternativu k iPhonu a teprve začínajícím Androidům, disponoval hardwarovou klávesnicí a šel i bezdrátově nabít, přiložením k takovému „puku“.
Jenže Palm se dostával do finančních potíží a v roce 2010 jej za 1,2 miliardy dolarů odkoupil Hewlett Packard. Psalo se o návratu do mobilních vod a vzpomínalo na slavné doby iPaq. Sama korporace chtěla využít zejména operační systém webOS, který šel cestou vývoje aplikací jako pro web, a na rozdíl od Androidu nebo jakémkoliv systému od Microsoftu nemuseli být v HP na nikom závislý. Trh chytrých telefonů, respektive mobilních systémů navíc nebyl v takovém stavu jako dnes, takže vstup dalšího systému podpořený velkou společností vypadal reálně.
Pak HP uvedlo na trh tablet HP TouchPad s dvoujádrovým procesorem, deseti palcovým displejem a řadou docela vychytaných aplikací. Ceny začínaly na 499 amerických dolarech a to bylo pro zákazníky hodně. Sice kvalitní a zajímavý kus hardware, ale prostě ne tak „cool“, aby za něj lidé bezhlavě utráceli jako v případě tabletů od Applu. U Hewlett Packard proto tablet tzv. odpískali a zároveň doslova podstřelili ceny, aby se zbavili nemalých skladových zásob – z tabletu se rázem stal trhák a hlavní byť jen dočasný konkurent právě iPadům.
Hewlett Packard se následně rozhodl vydat operační systém jako open-source, aby umožnil komunitě nadále vyvíjet aplikace a systém podle uvážení. Zároveň převedl vývojáře do samostatné společnosti Gram, která začala připravovat profesionální vydání podobně, jako to dělá třeba Red Hat se svým systémem. Tu nakonec odkoupilo LG a hodlá systém využít pro své chytré televize.
Záměr vyvinout vlastní systém oznámil Adreas Gall z Mozilla Corporation v polovině roku 2011. Už na podzim 2012 se o novém systému pojmenovaném Firefox OS psalo snad všude a není se čemu divit. Mozilla proslula zejména s webovým prohlížečem Mozilla Firefox, který používá dodnes kolem čtvrtiny všech uživatelů internetu.
První chytré telefony s tímto operačním systémem mají přijít toto léto a nejen komunita očekává hodně. Mozille se údajně daří dohadovat s operátory prodej dotovaných telefonů a zájem pak logicky přichází i od výrobců. Oproti jiným systémům pro chytré telefony, a nebylo jich navrhováno málo, má Firefox OS výhodu v jisté důvěře plynoucí z mnohaletého vývoje browseru.
Přitom právě aplikace mají běžet na HTML5, CSS a JavaScriptu – jazycích a technologiích běžně používaných pro programování webů. Navíc mnoho z nich jak už je trendem souvisí nějakým způsobem s internetem, takže tato kombinace může zafungovat. Jinak Mozilla převzala mnoho prvků, na které jsou uživatelé zvyklí. Po technické stránce běží systém na linuxovém jádře, což dává slušnou podporu a už se objevuje řada původně Android telefonů (běží také na linuxovém kernelu).
Samozřejmě vstává otázka, zda je na trhu ještě vůbec místo pro další systém pro chytré telefony. Prozatím ale není důvod se domnívat, že není. Apple svůj iOS neuvolní a dále budou sázet na spojení hardware i software. Jediným dalším opravdu rozšířeným systémem je Android a nejen pro uživatele i výrobce je jen dobře, že je na výběr ze systémů, které si lze přizpůsobit a nasadit na svá zařízení.
Popularita částečně svobodných mobilních operačních systémů se přitom neukrývá v tom, že jsou pro uživatele svobodné. Zajímavé jsou zejména pro výrobce, kteří je mohou nasadit a přizpůsobit na svá zařízení, i když to není vždy jen ku prospěchu věci. Stejně jako jinde zůstává klíčovým spolupráce s výrobci a přesvědčení uživatelů, že ekosystém platformy je natolik silný, že si tu svou aplikaci najdou.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.