Linux v kostce

26. 9. 2002 | Michal Semler

Články - Linux v kostce  

Kompletní referenční příručka Linuxu v tištěné podobě.

Již nějakou dobu se na našem knižním trhu nachází kniha Linux - V KOSTCE - Pohotová referenční příručka. Tato kniha nám byla zapůjčena k recenzi vydavatelstvím ComputerPress, čehož jsme se s radostí ujali. Nyní ale pojďme k samotné recenzi.

Tato kniha na našem knižním trhu už nějakou dobu figuruje, to jí ovšem nijak neubralo na její vyjímečnosti. Je i tak velice užitečnou částí každé knihovny člověka, který má něco společné se servery UNIX. I když v jejím názvu je zmíněn operační systém Linux, obsahuje seznam prakticky všech příkazů, které můžete potkat nejen na Linuxu, ale i v jiných OS rodiny UNIX. Vhodná je svým zaměřením prakticky pro všechny. Jejím úkolem není vzdělávat, ale jen překlad všech příkazů a voleb do českého jazyka. Proto komu se nechce stále překládat z originálu příkazy, zde má velice vhodný nástroj. Kniha totiž u vybraných příkazů probírá opravdu všechny konfigurační volby, které programy obsahovaly při jejím vydáním. Kniha je převzata z originálu, který vydalo vydavatelství O'Reilly.

Celá kniha je rozdělena do šestnácti (sedmnácti i s kapitolou Úvod) přehledně rozdělených kapitol: Úvod, Uživatelské příkazy Linuxu, Interprety příkazů Unixu - Přehled, bash: Bourne Again Shell, csh a tcsh, Vyhledávání vzorků, Editor Emacs, Editor vi, Editor ex, Editor sed, Skriptovací jazyk gawk, Přehled příkazů pro programování, RCS a CVS, Perl 5 - stručný přehled, Přehled správy systému a sítě, Příkazy pro správu systému a sítě. Kapitoly jdou po sobě v tomto zde popsaném pořadí.

Ve všech kapitolách jsou abecedně řazené příkazy, jejich použití a popřípadě i názvy pro ty samé příkazy pro jiné druhy OS UNIX, jestliže se liší od názvů příkazů používaných v Linuxu. Každý příkaz je uveden včetně posloupnosti parametrů, dále následuje stručný odstaveček vysvětlující jeho obecné využití a poté i seznam všech přepínačů, které příkaz obsahuje i s popisem, co který přepínač způsobí. V případě složitějších příkazů následuje i několik stručných příkladů.

První kapitola - Úvod - seznamuje čtenáře s filozofií linuxu a hnutí Open Source, dává mu obecné informace, co může od knihy očekávat a dále jej seznamuje s licencí GPL a vysvětluje její plusy a mínusy.

Druhá kapitola - Uživatelské příkazy Linuxu - nabízí přesně to, co by od ní obyčejný uživatel očekával. Popisuje příkazy, které lze za obvyklých okolností spouštět bez práv roota, ale i s nimi, a podrobně probírá jejich užití. Tato kapitola je také zcela logicky nejdelší kapitolou v knize. Nalezneme zde příkazy typu ftp, sum, diff, grep a mnohé další.

Kapitola třetí a čtvrtá spolu úzce souvisí. Kapitola třetí - Interprety příkazů Unixu - Přehled - je jen dvoustránková a tabulkou velice přehledně nastiňuje běžné používání konzolových příkazů a jejich řetězení, přesměrování aj. Následuje a rozvíjí ji kapitola čtvrtá - bash: Bourne Again Shell - je velice obsáhlá a dozvíte se v ní prakticky vše, co se o tomto asi nejpoužívanějším interpretu dá napsat. Kapitola dále obsahuje i seznam běžně používaných příkazů pro nastavování tohoto interpretu. Za všechny bych zmínil třeba příkaz export.

Kapitola pátá - csh a tcsh - probírá interprety příkazů jazyka C. Řekněme si, že csh je původní implementace a tcsh je jeho rozšíření. V některých distribucích je tcsh používán přímo jako výchozí interpret, proto po spuštění csh máte k dispozici rovnou i rozšíření tcsh. Tato kapitola je hodně zaměřena na programátory a běžný uživatel z ní mnoho nevyužije. Na jejím konci jsou používané příkazy například wait, unset, repeat.

Kapitola šestá - Vyhledávání vzorků - je opět velice krátká (pouze 4 strany) Probírá vyhledávání za pomoci nástroje grep a dále speciální řídící znaky u programů awk, sed a ed.

Kapitola sedm - Editor Emacs - se zabírá asi nejobsáhlejším co do voleb editorem pod systémy UNIX. Vše je rozděleno a vysvětleno za pomoci tabulek. Tento způsob je vhodný hlavně pro uživatele, kteří již s editorem pracovat umí a potřebují pouze konzultaci, jak který problém vyřešit. Začátečník, bohužel, v této kapitole rady pro sebe nenalezne.

Následující kapitoly - Editor vi - Editor ex - Editor sed - jsou pokračováním předchozí kapitoly a tentokrát se zaobírají dle mého nejlepšími editory, které kdy vznikly. Každá kapitola začíná přehledem operací, které editor zvládá a poté následuje již opravdu dlouhý seznam písmen, které se používají k ovládání těchto opravdu skvělých editorů, v případě editoru sed i vysvětlení jeho použití. Tento editor totiž používá ke svému naprogramování lomítka.

Kapitola 11 - Skriptovací jazyk gawk - se zabývá GNU variantou skriptovacího jazyku awk, programu, který se zabývá kontrolou vzorků, zpracováním souborů složených z vět v závislosti na jejich délce. Kapitola probírá syntax příkazové řádky a následuje znovu tabulkou probraný příklad. Jelikož je jazyk ovšem docela složitý, každá tabulka obsahuje i praktickou ukázku jeho použití.

Následující kapitola dvanáctá - Přehled příkazů pro programování - je uvozena seznamem příkazů, které se používají k překladu zdrojového kódu a poté již následuje seznam příkazů a jejich voleb. Veliký prostor je dán logicky překladači gcc, g++ a make.

Kapitola 13 - RCS a CVS - jak název už sám napovídá je věnován vývojářským nástrojům na tvorbu a zpracování verzí programů ve vývoji a jejich snadnou správu. U CVS mne velice zarazila absence popisu volby z3, která způsobuje komprimaci daného právě stahovaného souboru při update CVS stromu uživatelem a tak šetří kapacitu jeho linky.

Perl 5 - to je název kapitoly 14. Celá kapitola je navržena jako úvod do tohoto jazyka. Je to úvod vpravdě stručný, ale i málo zkušenému poskytne velice dobrý základ k proniknutí do tohoto programovacího jazyka. Dále kapitola nabízí stručný přehled funkcí, příkazů a proměnných tohoto jazyka. Celá kapitola je založena na verzi jazyka 5.005.

Náplň kapitoly 15 - Přehled správy systému a sítě - je zřejmý. Kapitola v tabulce probírá základní příkazy, věnuje se firewallingu, protokolům TCP/IP a systému převádění IP adres na doménová jména - DNS a dále okrajově věnuje sou pozornost správě NFS a NIS.

Kapitola 16 - Příkazy pro správu systému a sítě - patří k nejdelším kapitolám knihy. Nabízí ovšem jen seznam příkazů a jejich voleb většinou bez hlubšího vysvětlení. Příkazy jsou řazeny jako ve všech kapitolách abecedně.

Poslední kapitola - Metody pro start systému - se zaobírá různými způsoby, jak lze nastartovat linux. Probírá se v ní start za pomoci zavaděče lilo, start ze systému MS-DOS za pomoci loadlin, dále potom duální boot linuxu a windows. V další části se ukazuje způsob, jakým lze jádro instruovat před startem systému a využítí ramdisku při startu Linuxu.

Na závěr bych snad měl říci několik postřehů. Kniha není vhodná pro lidi, kteří rozumí slušně anglicky, protože ti si to samé a zdarma naleznou v manuálových stránkách každého programu. Vhodná je naopak pro konzultaci v češtině popřípadě i okamžitou poradu bez přístupu k manuálovým stránkám. Kniha svojí referenční úlohu plní totiž velice dobře a manuálové stránky víceméně nahrazuje. Zdali si jí chcete pořídit nechám jen na Vašem zvážení a možnostem vaší peněženky.

CIJOML