Vyčerpání IPv4 adres: Co potom?

8. 4. 2009 | Jan Hrach | Sítě | 6023×

Navzdory přesnému datu vyčerpání IPv4 adres, které jsme předpověděli, by pro nás tyto informace neměly být žádným překvapením. Vždyť už studie IETF Routování a adresování, vydaná v roce 1991, upozorňuje, že adresní prostor IPv4 bude někdy v budoucnu vyčerpán.

Druhý díl překladu článku The Changing Foundation of the Internet: Confronting IPv4 Address Exhaustion, autor: Geoff Huston, APNIC.

První díl: Internet se mění: Jak čelit vyčerpání IPv4 adres.

---

Tyto předpovědi byly primárním impulzem k zavedení CIDR do BGP a s tím souvisejících změn v politice přidělování IP adres tak, aby blok zabraných adres přesněji odpovídal plánované velikosti sítě. Vyhlídky vyčerpání zásob IP adres také motivovaly ke zdlouhavému vývoji nového protokolu, kterým se v 90. letech stalo IPv6. Nedostatek IP adres také vyústil v konzervativnější hospodaření s nimi, což bylo jednou z příčin širokého nasazování NATu v posledních deseti letech. Zkrátka, měli jsme spoustu času k tomu, abychom se s tímto problémem seznámili, navrhli a naplánovali možná řešení a provedli je.

A opravdu, adresní rozsah jsme přestali alokovat po třídách, přijali jsme do BGP CIDR a extrémně se rozšířil NAT. Ale všechna tato opatření byla pouze krátkodobá, přičemž navrženým dlouhodobým opatřením byl přechod na IPv6. Ale IPv6 se příliš nerozšiřovalo, ačkoli se vyčerpání IPv4 adres stále přibližovalo. Upozorňování na blížící se vyčerpání IPv4 adres jsme věnovali téměř 20 let a první stabilní implementace IPv6 se objevila před lety deseti. Mohli jsme očekávat, že je s tímto problémem a potřebou dlouhodobého, škálovatelného a stabilního řešení (reprezentovaného IPv6) IT průmysl a každý jeho účastník seznámen. Mysleli jsme si, že IT firmy již přechod na IPv6 naplánovaly, že sledují, co jej spustí, a kdy zhruba nastane.

Bohužel se zdá, že tyto předpoklady byly mylné. Vypadá to, že velké části síťařského průmyslu je celkem jedno, co se stane po přidělení poslední volné IPv4 adresy, a nezdá se, že by měl někdo v této oblasti nějaké propracované plány.

Nechuť k plánování budoucnosti ztěžuje naše pokusy o předpovědi o tom, jak se firmy zachovají, takže než se pokusíme nastínit budoucí scénáře, popíšeme si, jak jsme původně plánovali vypořádání se s nedostatkem IP adres.

Co jsme zamýšleli?

Původní plán, navržený IETF na začátku 90. let, spočíval v přijetí CIDR jako krátkodobého opatření pro snížení spotřeby IP adres omezením jejich plýtvání. Jako dlouhodobé opatření byl plánován přechod na novou verzi IP, který měl být hotov ještě před úplným vyčerpáním zásob IPv4 adres.

Firmy také začaly rozšiřovat NAT jako opatření pro efektivnější využití adres, a to navzdory IETF, která jej nechtěla příliš podporovat. Po mnoho let jej nechtěla standardizovat, protože se neshodoval s jím prosazovaným názorem, že se na IP vrstvě může spojit každý s každým.

V 90. letech IETF navrhla specifikaci nástupce IPv4 a jejím dlouhodobým řešením bylo nasazení IPv6 a nahrazení IPv4 ve všech částech Internetu.

Pokud se ohlédneme do minulých 15 let, zjistíme, že CIDR byl velmi úspěšný a ve většině sítí byl zaveden během 2 let, čímž se splnil termín stanovený IETF na červen 1996. Také, jak již bylo uvedeno výše, byl v mnoha, ne-li ve většině sítí zaveden NAT. NAT není ani tak rozšířen mezi sítěmi poskytovatelů připojení, jako je spíše mezi sítí koncového zákazníka a ISP, takže obvyklá konfigurace koncového zařízení zákazníka (CPE - customer premises equipment) obsahuje NAT. Zákazníci vlastní a používají NAT jako samozřejmý aspekt dnešního Internetu.

CIDR a NAT jsou tu s námi již více než desetiletí a spotřebu adres se opravdu podařilo udržet na velmi nízkých hodnotách, obzvláště pokud to porovnáme s počtem uživatelů připojených k Internetu po jejich zavedení.

Zavedení dlouhodobého opatření - přechodu na IPv6 - nebylo v dodržování termínů tak úspěšné.

---

Nikdy jsme neplánovali žádný Den D, během něhož by všechny sítě na celém světě přešly z IPv4 na IPv6. Pro takovou akci je Internet příliš decentralizovaný, ohromný a různorodý, takže by se Den D nesetkal s příliš velkým úspěchem. Den D, nebo obdobná akce spojená s celosvětovým „přepnutím“, nebyla nikdy pro Internet proveditelnou možností.

Pokud není jedno celosvětové přepnutí řešením, není řešením ani postupné přepínání, přechod ve stylu síť za sítí, počítač za počítačem, IPv6 za IPv4. Problém je v tom, že IPv6 není zpětně kompatibilní s IPv4. Pokud někdo používá pouze IPv6, nemá přímou konektivitu do žádné IPv4 sítě. Pokud je počítač používající pouze IPv6 připojen do IPv4 sítě, je absolutně izolován a nemá žádnou možnost komunikace. Situace pro postupné přepínání, kdy přechází jednotlivé součásti sítě, tedy nevypadá příliš dobře. Každý počítač, který přejde z IPv4 na IPv6, ztratí spojení s IPv4 Internetem.

Kvůli této absenci zpětné kompatibility byl naplánován takzvaný „dual-stack“ přechod. Místo jednoho přepnutí z IPv4 na IPv6 bude proveden dvoustupňový proces - nejdříve z IPv4-only na dual-stack, během kterého může zařízení komunikovat po IPv4 i IPv6, a potom, mnohem později, přechod z dual-stacku na IPv6-only.

Během tohoto přechodu bude dual-stack podporovat více a více zařízení. Zařízení s dual-stackem bude s jinými zařízeními komunikovat výhradně po IPv6 a k IPv4 se bude vracet, jen když nebude komunikace po IPv6 možná. Čím větší část Internetu bude používat dual-stack, tím méně se bude používat IPv4, až jednou nebude podpora IPv4 potřeba. Při tomto způsobu přechodu není potřeba žádný Den D a přechod na IPv6 je takto velmi elegantní. Není potřeba téměř žádná koordinace, a čím více sítí bude podporovat IPv6, tím více zařízení může používat dual-stack. Tento scénář optimisticky předpokládá úspěch dual-stacku a že situace dospěje do bodu, kdy již IPv4 nebude potřeba a bude tedy možno jeho podporu úplně vypnout. Kdy bude tohoto bodu dosaženo, není zcela jasné, ale neexistují žádná přísná pravidla, jak dlouho by měla fáze podpory dual-stacku trvat.

Je také možné, že nebude zcela nutné, aby museli všichni operovat v dual-stack módu. Varianta NATu může poskytnout základní možnosti překladu z jednoho protokolu do jiného. Protocol-Translating NAT (NAT-PT) jednoduše změní příchozí IPv4 paket na IPv6 paket a opačně. K tomu používá určité algoritmy pro převod mezi IPv4 a IPv6 adresami. Přestože tento proces odlehčuje pouze-IPv6 hostům za cenu jisté komplexnosti a změn v DNS, základní nutnost stále zůstává - pokud se chce pouze-IPv6 host spojit s pouze-IPv4 hostem, musí spolu s NAT-PT vygenerovat vhodný IPv4 paket. Spletitý dual-stack je zde nahrazen složitou spoluprací s NAT-PT. Toto řešení pochopitelně nemusí pracovat správně kvůli potenciálním interakcím mezi různými aplikacemi, a obavy o integritu operací v NAT-PT jsou značné, a tak se dokonce IETF rozhodla existující NAT-PT zavrhnout. Na druhou stranu se z nedostatku použitelných alternativ IETF rozhodla v pracích na NAT-PT pokračovat, a zkusit chování těchto zařízení navrhnout ještě jednou.

Detailní vývoj přechodu na dual-stack je poměrně těžko předvídatelný, protože rozhodnutí o vypnutí podpory IPv4 zahrnuje posudek mnoha jednotlivců, účastníků provozu na síti. Každopádně jeden faktor v tomto scénáři zůstává, a to ať už se jedná o dual-stack, dual-stack přes NAT-PT, nebo jejich různé kombinace. Pro překlenutí potřeb během přechodu jsou stále potřeba volné IPv4 adresy.

Při použití dual-stacku potřebuje každý nový klient připojený k Internetu IPv6 i IPv4 adresu, protože chce komunikovat s IPv4 i IPv6 kamarády. Toto pochopitelně bude fungovat za předpokladu, že mu ještě nějakou IPv4 adresu můžeme přidělit. Dokončení přechodu na dual-stack by tedy mělo proběhnout ještě před vyčerpáním IPv4 adres.

Pokud by tento přechod začal v nejbližší možné době, na konci roku 2008 (článek je ze září 2008, pozn. překl.), a trval optimistických 5 let, při současné spotřebě IP adres bychom potřebovali ještě 90 - 100 /8 bloků. Pozvolnější 10letý přechod by si vyžádal 200 až 250 /8 bloků, což je celý adresní prostor IPv4. Pokud bychom v budoucnu využívali IP adresy stejně efektivně jako dosud, potřebovali bychom jich ještě jednou tolik.

To, že jsme čekali, až vyčerpávání nealokovaných adres zapůsobí jako signál pro IT průmysl, aby započal s přechodem na IPv6 dual-stack systémem, bylo absolutně nevydařené provedení původního plánu.

Přechod metodou dual-stack musí buď proběhnout v mnohem kratším čase, než jsme si původně představovali, nebo musí být způsob využívání IPv4 adres výrazně přehodnocen. Budeme potřebovat odpovědi na spoustu důležitých otázek, protože ještě nemáme jasnou představu o tom, jaká zcela odlišná a úspornější forma šetření s adresami je zde potřeba. Musíme „něco“ udělat jinak, ale ještě vlastně pořádně nevíme co. Nastalá situace není zrovna nejpříznivější.

Možnost, kterou jsme naplánovali, je zatím jediná přijatelná, ale přibližující se vyčerpání adresního prostoru IPv4 si vyžaduje zcela nový přístup k využívání zbylých adres. Budeme muset vyvinout technologie pro překlad adres, které jsme ještě ani nedefinovali, natožpak standardizovali. Přechod si může vyžádat nové možnosti routovacího systému a možná nás nasměruje do dosud nepoznaných zákoutí technologie.

---

Článek vyšel v zářijovém čísle časopisu The Internet Protocol Journal. Originál se nachází zde: The Changing Foundation of the Internet: Confronting IPv4 Address Exhaustion. Přeloženo a vydáno se souhlasem autora.

Reprinted from The Internet Protocol Journal (IPJ), ISSN 1944-1134, Volume 11, No. 3, September, 2008. IPJ is a quarterly technical journal published by Cisco Systems. See www.cisco.com/ipj.

---

Příště: Proč?

       

Komentáře

[alblaho]

Jedno je jisté, IPv4 se nikdy nezbavíme, mám pocit, že vždycky bude dost softwaru/zařízení který/á se nesnesou s v6.

Ale bylo by hezké, kdyby se IPv6 začalo opravdu používat aspoň pro aplikace, které z něho můžou těžit (VoIP). Skype suxx.

[kozzi]

Tak já si myslím, že časem se IPv4 zbavíme. Ale určitě to nebude dřív než v roce 2020. Nejdéle IPv4 podle mě budou používat, různí lokální ISP. Jelikož mají vybudovanou infrastrukturu na zařízeních, která často IPv6 neumí. A bylo by pro ně velmi náročné tyto zařízení zaměňovat, či jim aktualizovat firmware. Nehledě na to, že by museli kompletně přenastavit celou síť a zachovat i IPv4 kompatibilitu. Takže bych to vyděl tak, že někteří ISP sice IPv6 nasadí, ale jen na venek a jejich vnitřní síť zůstane stejná jako doposud.

[Piškot]

On ani není problém s infrastruktůrou ISP, ale s koncovími stanicemi. Teď když lidé přecházejí z 2,4GHz na 5Ghz pojítka, jim nemůžete říct dobrý, ale za rok je potřeba koupit nová s IP6 podporou. :(

[trekker.dk]

Teď když lidé přecházejí z 2,4GHz na 5Ghz pojítka, jim nemůžete říct dobrý, ale za rok je potřeba koupit nová s IP6 podporou

Pojítko vůbec nemá co zajímat, jaký protokol se na 3. vrstvě OSI používá. Všechno má fungovat stejně ať už používáš IPv4, IPv6 nebo třeba IPX

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Všechno má fungovat stejně ať už používáš IPv4, IPv6 nebo třeba IPX

To by byla pravda, kdyby 802.11 (wifi) nebylo pitome navrzene. Ale protoze je, je treba mit protokolove specificke hacky na bridgovani mezi wifi klientem a ethernetem.

[lyon]

Tak tak, moje snahy o rozsireni IPv6 na nasi wifi siti se zadrhly presne na tomto. Pres 99% krabicek v client modu neni mozne IPv6 protlacit. :(

[Grunt]

A přitom nech zvedne ruku ten, kdo zná nějakou krabičku která by jako jádro nepoužívala Linux, který IPv6 umí už pěkně dlouho. Někdy by mě fakt zajímalo jestli je to vychytralý marketingový tah, úspora peněz vývojářů(aneb co klient nechce to mu nutit nebudeme a na tom ušetříme) a nebo prostě jen lenost. Kdo má nějakého ASUSe tak doporučuji porovnat rozdíl mezi originálním firmwarem a tím Olegovým. Člověk jen musí kroutit hlavou. Jinak teda ještě musím dodat, že 99% krabiček jde hacknout a tu podporu dodělat a nebo už se sem tam začínají objevovat zařízení, která IPv6 podporují. Pak se zase nemůžu dočkat jak to bude vypadat u klientů.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> A přitom nech zvedne ruku ten, kdo zná nějakou krabičku která by jako jádro nepoužívala Linux, který IPv6 umí už pěkně dlouho.

V docela dost krabickach se pouziva nejaky jiny system (tusim ze VxWorks), ktery ma vyhodu, ze vyrobce usetri jeste trochu flashky a RAM.

[petr_p]

Nebyl dotaz na domácí routery? WxWorks se spíš cpou tam, kde je potřeba real-timeový systém (třeba do telefonů).

[Jendа]

Já ho mám v kabelovém modemu od UPC (Motorola).

[hankey]

Je to obchodní tah na spotřebitele, kterému za dva roky začneme cpát do hlavy, že si MUSÍ koupit nové krabičky, jinak nebude buďto fungovat nebo nebude in. Bude to ohromný kšeft, kde se prodá opakovaně mnoho stejného hardware a za nové ceny.

[Piškot]

V tom je ta potíž, dnes je běžné (standartní) že klient má na pojítku nat a dhcp, které mu udělá jednoduchou vnitřní síť. Předpokládám, že některá pojítka (Nanostation 5) donutím pracovat IPv6, ale kdo to zaplatí ? Když máš přes tisíc klientů ?  Problém není infrastruktůra, minimálně RouterOS už dnes má skoro každý, ale rozprášení sítí u klientů.

[Grunt]

Doporučuji si IPX/SPX nebo třeba NetBEUI dneska zkusit. Bych byl rád kdyby se to alespoň dostalo z jednoho drátu na druhý, natož potom po síti.

[petr_p]

Bridge.

[trekker.dk]

Otázka je, jestli v takovém případě za neúspěch bude moci nějaké nastavení nebo HW. Nevidím důvod, proč by IPX, když mi před dvěma roky fungovalo*, najednou fungovat nemělo.

* někdy v té době přidali do StarCrafta podporu IP, takže od té doby jsem to nepoužíval

[Franta]

Může to být i naopak -- nadšenci, kteří dělají malé (a komunitní) sítě si IPv6 pořídí (nebo ho už provozují), zatímco velcí poskytovatelé se do toho nehrnou, protože mají nakoupené drahé síťové prvky, mají je nějak nastavené a bojí se do toho šťourat.

Druhý důvod může být ten, že spousta lidí se naučila IPv4, pamatují si hodně číselných adres, připadají si jako machři a teď by najednou mělo být všechno jinak, úplně jiné počítání, jiné podsítě... už nebudou platit za experta jako dříve, protože potom se ani oni neobejdou bez DNS (většinu IPv6 adres by se učil zpaměti jen šílenec).

[hankey]

IPv4 se časem zbavíme zcela, protože by se z ní stala síť sama pro sebe bez užitku a smyslu pro většinu světa.

[Xerces]

Ideálně kdyby se na to všici vyhulili a až by to vyčerpání skutečně nastalo tak pak vyhlásit den D

[CEST]

Myslis rict ten den neco jako "Tak, dosli IPv4 adresy, tak holt musime prejit na IPv6. Takze dneska vypiname Internet a predelavama vsechno na IPv6. Zitra to zase pobezi."?:) On by to spis mel byt mesic M nebo mozna lepe rok R na tu zmenu, ne?

Ale jinak jsem si ted zacal chvilku predstavovat, co mi to jako adminovi prinese za praci. Prekonfigurovat firewall s IPv6 adresama. Uz zadny ctyri cisla, z toho prvni dve jsou porad stejny. Ted to bude asi peknej gulas, musim na to jeste mrknout, jak se tvori IPv6 adresy.

[Franta]

"Uz zadny ctyri cisla, z toho prvni dve jsou porad stejny." njn, to bude jeden z těch důvodů, proč se IPv4 zatím tak drží.

[petr_p]

V článku jsem našel vysvětlení, proč se ještě nepoužívá IPv6, a dále dovolím si vlastní předpověď:

IPv6 se nenasazuje, protože jej zatím „nikdo“ nepotřebuje. Konzumenti obsahu si vystačí s překladem adres a producenti obsahu zatím nedostatek adres nepocítili.

Takže IPv6 se začne nasazovat právě tehdy, až když si přinesete stroj do serverovny a oni vám řeknou, že pro vás už nemají žádnou IPv4 adresu.

Dokážu si představit, že producenti budou tlačit na ISP, aby adresy již přidělené konzumentům sebrali a dali je producentům, ale to už bude poslední křeč IPv4.

Doufám, že v této konečné fázi pocítí ISP tlak natolik silně (a vycítí obchodní příležitost), že sami ze svého rozhodnutí rychle dodělají do svých sítí dual stack, protože jedině oni budou moci vyřešit problém slepice–vejce, kdy najednou všichni budou chtít IPv6, ale nebudou mít, kdo by jim dal tranzitivitu.

Takže zcela paradoxně v rozporu s očekáváními IETF se dual stack nasadí velmi rychle a to pět minut po dvanácté.

[Jendа]

Takže IPv6 se začne nasazovat právě tehdy, až když si přinesete stroj do serverovny a oni vám řeknou, že pro vás už nemají žádnou IPv4 adresu.

Zdá se mi, že Svaté Organizace (IANA...) vidí problém spíše v agregaci adresního prostoru. Ano, provideři jako UPC odpojí klienty od Internetu a vyšetřené adresy prodá. Problém je v tom, že se budou prodávat třeba po /22, takže neúměrně vzroste velikost routovací tabulky. A co potom? Doporučuji klip "The Day The Routers Died" na TyTrubko...

[petr_p]

Stejně (blbě) argumentují zastánci NAT66, že prý se zhroutí dynamické směrování, protože každý bude chtít vlastní IPv6 PI rozsah. Jenže tohle není chyba, to je vlastnost dynamického směrování.

Pravda je ale taková, že zrovna tak jako fragmentace dá se dělat defragmentace (ať už administrativně výměnou bloků nebo automaticky na BGP směrovačích. Internet není tak hustý, jak se může zdát.

Případně lze zavést další úroveň dynamického směrovaní.

Každopádně je třeba lepší dohled. Kolikrát údaje v whois neodpovídají skutečnosti.

[David Jaša]

Proč asi mě při čtení tohoto příspěvku napadlo něco o principu minima potenciální energie...

[hlína]

Prostě sme řekli dost a bylo to! :) Noumálně bych na volné ipv4 adresy uvalil embargo nebo nějaký astronomický ceny. ISP by dovyplítval veřejné adresy co má už přidělené, spousta socek by si na spekulacích namastila kapsy a ipv6 adresy bych rozdával první rok až dva zadarmo, popřípadě za úplatu. Tomu říkám motivace :)

[vit hnilica]

firmy s nakym ipv6 do domacich krabicek nepocitaj:)

Podrobnosti o produktu: =========================

Kod produktu:DIR-655

Popis problemu: =========================

Popis problemu:chtel bych se zeptat jestli bude nekdy firmware s podporou ipv6? pokud se vam s tim nechce delat tak alspon zverejnete technicke informace aby se tam dalo nahrat openwrt.

 

Dobry den,

Podpora IPV6 se zatim nechysta.

Tento produkt nespada pod otevrenou GNU licenci, proto neni k dispozi open-source firmware.

xxx yyyy Technicka podpora D-Link

[Grunt]

Breaknout, potvrdit si že GPL porušují a naprášit na GPL Violations.

[trekker.dk]

potvrdit si že GPL porušují

Nebylo by to prvně, že...

[Grunt]

A ani naposledy. Sám o některých porušeních GPL u výrobců těchto krabiček vím(ale jsou to jen blbosti).

[Luk]

Nebylo, ale je otazné, jestli jde o porušení GPL i v tomto případě.

Důležité je ale říci jedno - připraveným štěstí přeje, a kdo v klíčový okamžik nabídne aktivní prvky odladěné pro IPv6, bude v balíku. To myslím zcela vážně.

[Grunt]

Nebylo, ale je otazné, jestli jde o porušení GPL i v tomto případě.

Jsem jistý, že by se něco našlo. Kdo dneska neporušuje GPL jako by nebyl.

Důležité je ale říci jedno - připraveným štěstí přeje, a kdo v klíčový okamžik nabídne aktivní prvky odladěné pro IPv6, bude v balíku. To myslím zcela vážně.

No, to si moc nemyslím. Už teď pár takových je. Jenže když někdo vezme board za pár šupů a nacpe ho do lesklé plastové krabice…no, radši nic. A lidi nějaké IPv6 moc nezajímá. Je zajímá jediné (jsou to přece jen lidi). Dokud nebude IPv6 v módě(kde jen ti markeťáci zase jsou) tak bych si moc jistý nebyl…

[vit hnilica]

ja jim ale o poruseni GPL nepsal:)

[Grunt]

Ale klidně byste mohl.

[Mard]

Možná jsem hloupej koláč, ale vždy jsem si představoval že se nejdřív IP6 zavede na páteři a všichni kdo jsou připojení budou muset mít bedýnku s překladem IP6 - IP4. Za předpokladu že se vyhradí jedna adresová předpona k IP4 jako jediněčná v prostoru IP6, tak pokud dojde packet IP6 s touto předponou tak se tranformuje na IP4, pokud následující zařízení není schopno IP6 přijmout. Rovněž tak když dorazí IP4 packet, tak jej zařízení pomocí dohodnuté předpony transformuje na IP6, pokud další zařízení na cestě umí IP6 zpracovat. Tím by se snad umožnilo postupné připojování dalších zařízení IP6 charakteru podle možností jednotlivých subjektů. Může mi někdo vysvětlit, v čem je moje představa chybná? Pokud jsem to nepopsal jasně, tak příklad: třeba se zvolí 017.017 jako unikátní předpona pro přechod na IP6. Pak každý paket IP4 se transformuje na 017.017.IP4 a dál už poběží jako IP6. zpětně když dojde na rozhraní, za kterým už je jen IP4, tak se 017.017 odřízne a dál jede IP4. Přece nové zařízení například posláním nějakého packetu typu IP6 na "staré, hloupé" zařízení s pouze IP4 zjistí že zařízení packet zahodilo a nezpracovalo a proto usoudí že toto zařízení musí oslovovat pouze pakety s IP4.

[Mti.]

jak to vidim ja: IPv6 neni o 6bytove adrese (to "v" je od version), vzhledem k tomu, jake maji plany by nam adresy z IPv6 dosly pristi tyden ... a pokud Vam jde IPv4 paket ven do IPv6 ... netrefi... protoze uz aplikace z IPv4 nevi kam by paket posilala, bo IPv6 prostor proste nevidi, takze je trvale odkazana na IPv4 ... a IPv4 over IPv6 tunely jsou, takze propojovat zbytky IPv4 siti pujde, ted se pouzivaji opacne.

[peppa]

Lidi ku*va naučte se psát česky!

jsem vyděl
koncovími
dovyplítval
 

[cynic_asshole]

Vítej v pekle.
Zvykej si.

[hankey]

A proč ještě nikdo nepřišel s tímhle: Konec závislosti a neviditelnosti, VŠICHNI MOHOU KOMUNIKOVAT SE VŠEMI, MOBILNÍ VOLNOST...atd... NAŠE SPOLEČNOST PRVNÍ U REVOLUCE INTERNETU, BUĎTE S NÁMI!!!
nebo jinak, ale tohle přece JE revoluce, tak kuvra, PROČ SE TO NEPRODÁVÁ??? Ve světě, kde se dá tupému davu vnutit mraky sr*č*k mi vysvětlete, proč úžasná věc ZADARMO se prodat nedá?

[Luk]

Protože to zadarmo není. Naopak, náklady budou docela značné a skoro nikomu se nechce do toho vrážet peníze. Zatím vyjde levněji to nechávat vyhnít.

[Mti.]

jo... problem je v tom, ze na pouzitelne reseni Vam chybi vic koncu najednou.

Je to jak s "problemem" prechodu na linux. Hlavni stado pouziva windows. A at je stav libovolny, uz to samo ma strasnou setrvacnost. Pak tu mame tuny masa, ktere bez modreho "e" neudelaji ani prd a windowsy pouzivaji, protoze to tak "dostali". Dostali to tak proto, ze vsichni to tak "chcou". Podpora ovladacu neni, protoze neni rozsireni. Rozsireni neni, protoze ovladace. To ze jde vetsinou o stupidni hw je druha vec. A mohl bych pokracovat. Takze linux se mozna sice masove prosadi, ale bude to trvat. S IPv6 je to v dusledku podobne, jen tu bude vetsi tlak, az dojdou adresy, ale jeste si par let urcite pockame.

[Delaunay]

Protože společnosti se věnují tomu, co jim pokud možno bezbolestně přinese téměř okamžitý zisk. Vše ostatní je kuvra nezajímá . Je to opravdu tak jednoduché.

[Ferš]

Zdravím,

já bych to takhle jednoduše neviděl. Mám počítač na páteři internetu, připojení domů a připojení do práce. Jednou jsem strávil několik hodin rozcházením IPv6. Nakonec se vše povedlo. Problém ovšem bylo, že po čase při dělání změn (výměna poskytovatele) to přestalo fungovat.

Takže jsem měl možnost buď to znovu rozchodit a strávit na tom několik hodin a nebo se na to vykašlat. Rozhodl jsem se pro druhou variantu, protože mi to vůbec nic nepřineslo. Pořád jsem se mohl připojit na stejné servery. Dnes už je to trošku lepší, že někteří poskytovatelé už mají nativní připojení (hlavně ti páteřní - např. Master Internet).

Ale pořád to sebou nese náklady a nic to nepřínáší. Kdybychom alespoň mohli zahodit IPv4 v lokální síti, ale ani to pořádně nefunguje.

Všichni ví, že se bude muset přejít. Všichni se na to připravují, ale všichni čekají, až to bude potřeba. Teď  to potřeba není.

 

[hankey]

Děkuju. "Teď to potřeba není" mi otevřelo oči.
Ale filozofie společnosti bez plánování jen s krátkodobými cíly mě opravdu inspiruje a uklidňuje...

[pavlix]

Tak ono so "krizí" přišlo naprosto aktuální uvažování :D, většina manažerů aplikuje embargo na utrácení za věci s dlouhou návratností.

Na druhou stranu, ti, co neinvestují do budoucnosti, nebudou za pár let ta "špička", podle mého názoru :D.

[pavlix]

Teď to opravdu potřeba není :). Aspoň z pohledu jednotlivce...

Ale spousta lidí se ráda zabývá tím, co teď není akutně potřeba a někteří na tom dokážou i dost vyzískat :).

[petr_p]

ARIN hodlá rozesílat dopisy vedením společností, které používají jeho adresy. Dopis varuje před vyčerpáním IPv4 adres a doporučuje zavedení IPv6.