Srovnání grafických textových editorů

23. 8. 2010 | Milan Bárta

Články - Srovnání grafických textových editorů  

Každý uživatel pravděpodobně při své práci používá některý z textových editorů. V článku si představíme výběr celkem sedmi grafických nástrojů pro úpravu textu a zaměříme se na jejich vlastnosti a funkce, které uživateli nabízejí.

Obsah

• Kate
• gedit
• jEdit
• SciTE
• Scribes
• Bluefish
• Geany
• Závěr

Kate

Kate je pokročilý textový editor, který je součástí grafického prostředí KDE, a jeho název je akronym pro KDE advanced text editor. Díky technologii KParts z KDE je možné použít rozhraní Kate v jakékoliv jiné aplikaci. Této možnosti využívá např. vývojové prostředí KDevelop, jednoduchý textový editor KWrite, prostředí pro vývoj webových stránek Quanta Plus nebo editor Kile pro LaTeX. Zároveň využívá KParts i Kate např. pro zobrazení emulátoru konzole (Konsole). Další výhodou integrace v KDE je, že Kate zvládá práci se soubory na lokálních discích, ale zároveň také se soubory dostupnými přes všechny protokoly podporovanými KIO Slaves (HTTP, FTP, SMB, SSH a WebDAV).

Díky relacím (sessions) umožňuje Kate uchovat několik různých nastavení grafického rozhraní a seznam otevřených souborů. Hned při spuštění aplikace se zobrazí okno s výběrem aktuální relace a možnosti vytvořit relace nové. Jak už bylo řečeno, Kate si uchovává seznam otevřených dokumentů, který najdeme v levé části okna aplikace. Přes něj lze snadno pracovat s desítkami souborů zároveň a otevírat je jedním kliknutím na jejich název, což mnohdy přináší značnou úsporu času. Pokud zobrazení jednoho otevřeného dokumentu nestačí, přichází Kate s možností rozdělit aktuální pohled na několik částí, a to jak vertikálně, tak i horizontálně. V každé části je možné mít zobrazený jiný soubor. Nejsnazší způsob aktivace této funkce je kliknout pravým tlačítkem myši na stavový řádek v dolní části okna aplikace či pomocí klávesových zkratek Ctrl+Shift+l a Ctrl+Shift+t.

Mezi funkce, které bychom u takového editoru čekali, patří např. zvýrazňování syntaxe kódu, jehož aktualizace lze stáhnout v Nastavení aplikace. Další užitečné funkce jsou např. automatické odsazování kódu, skrývání a odkrývání částí kódu, vyhledávání a nahrazování textu (také pomocí regulárních výrazů), podpora autodetekce kódování otevíraných souborů a možnost konverze na kódování jiné, podpora kontroly pravopisu, automatické doplňování kódu, nástroj blokového výběru, aj. Už tak bohaté funkce editoru lze dále ještě rozšířit pomocí zásuvných modulů a skriptů. Díky nim lze v Kate pracovat se záložkami, rychle procházet adresářovou strukturu na discích, používat šablony, jednoduché filtrování textu či povolit automatické otevírání hlavičkových souborů při práci se zdrojovými kódy.

gedit

Gedit je jednoduchý textový editor určený pro grafické prostředí Gnome. V základu neobsahuje mnoho pokročilých funkcí a drží se hesla celého prostředí Gnome: „Keep it simple“. Gedit umožňuje práci se soubory na lokálních discích, ale také se vzdálenými soubory, a to prostřednictvím GVFS nebo FUSE. Mezi funkce editoru patří např. zvýrazňování syntaxe kódu, automatické odsazování, podpora vyhledávání a nahrazení textu, zobrazování čísel řádek, pokročilé zvýrazňování, podpora kontroly pravopisu, práce se záložkami, automatické ukládání otevřeného dokumentu v určitých časových intervalech atd. Vhod přijde také dostupná statistika aktuálního dokumentu, která zobrazuje počet řádků, slov nebo znaků v dokumentu.

Gedit lze rozšířit pomocí zásuvných modulů, které zpřístupní některé další funkce. Je to např. možnost rychlého otevírání souborů, podpora úryvků, díky kterým lze do dokumentu vkládat určité často opakující se části kódu v různých programovacích jazycích pomocí klávesových zkratek, zobrazení konzoly jazyka Python atd.

jEdit

jEdit je pokročilý programátorský textový editor. Jeho zdrojový kód je napsán v Javě, proto ke svému běhu vyžaduje JVM a lze jej spustit na kterékoliv platformě podporující Java prostředí. jEdit udržuje seznam otevřených souborů v horní části okna programu a lze mezi nimi pohodlně přepínat. Podporuje automatickou detekci kódování souborů a také automaticky otevírá soubory komprimované gzipem. Okno aplikace lze libovolně rozdělovat a v každé části mít otevřený jiný soubor.

jEdit podporuje zvýrazňování syntaxe kódu pro více než 130 programovacích jazyků, automatické odsazování, skládání (skrývání/odkrývání) částí kódu, vyhledávání a nahrazování textu s podporou regulárních výrazů, kompletaci kódu pro různé programovací jazyky a nechybí podpora maker nebo prohlížeč struktury dokumentů. Užitečná funkce je možnost vkládání značek (záložek) do dokumentu a následná práce s nimi. Mezi značkami se lze jednoduše pohybovat např. pomocí klávesových zkratek.

Už tak bohaté funkce editoru jEdit lze dále rozšířit pomocí více než 150 dostupných zásuvných modulů. Prostřednictvím správce pluginů aplikace lze snadno stahovat, instalovat, automaticky aktualizovat a odstraňovat jednotlivá rozšíření. Pomocí určité sady zásuvných modulů lze jEdit přeměnit na pokročilý HTML editor nebo i celé vývojové prostředí přesně uzpůsobené potřebám každého jednotlivého uživatele.

SciTE

SciTE je textový editor založený na editační komponentě Scintilla. Původně byl vytvořen jen pro demonstraci funkcí této komponenty, avšak postupem času se ze SciTE stal plnohodnotný textový editor s mnoha užitečnými funkcemi. Podporuje zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů, automatické odsazování, skrývání a odkrývání kódu, automatické doplňování slov, otevírání nových souborů v záložkách, pokročilé vyhledávání a nahrazování (i pomocí regulárních výrazů) aj. Pro zdrojové kódy Pythonu je navíc k dispozici funkce kontroly syntaxe. SciTE podporuje relace (sessions), takže lze seznam otevřených souborů před ukončením aplikace uložit a při dalším spuštění opět načíst. Text či zdrojové kódy lze exportovat do několika různých formátů (HTML, PDF, RTF, LaTeX aj.).

Scribes

Scribes je minimalistický programátorský editor pro prostředí Gnome naprogramovaný v Pythonu. Podle oficiálních webových stránek má aplikace usnadňovat práci odstraňováním rušivých elementů a automatizací běžných činností. Nejsnáze se pravděpodobně ovládá pomocí klávesových zkratek, což znatelně urychluje práci. Scribes podporuje zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů různých programovacích jazyků, automatické odsazování, kompletaci kódu, doplňování závorek aj. Aplikace podporuje útržky (snippets) kódu. Fungují tak, že uživatel zapíše určitou zkratku a po stisknutí klávesy Tab aplikace zkratku nahradí kusem předem definovaného kódu. Text lze prohledávat a také nahrazovat a použít lze i regulární výrazy. Funkce aplikace lze dále rozšířit o moduly naprogramované v Pythonu.

Bluefish

Bluefish je pokročilý textový editor zaměřený na programování webových stránek a jiného programového kódu. Oficiální webová stránka se chlubí nízkými nároky na systémové prostředky a vysokou rychlostí při otevírání i stovek souborů naráz. Bluefish pracuje s lokálními i se vzdálenými soubory a lze otevřít několik souborů současně na základě části názvu souborů.

Bluefish poskytuje pokročilé vyhledávání a nahrazení textu s možností využití regulárních výrazů, práci se záložkami, kontrolu pravopisu, zvýrazňování syntaxe kódu, automatické odsazování, skrývání a odkrývání bloků kódu, automatické vkládání uzavíracích tagů, správu projektu atd. Při vývoji webových stránek se hodí HTML nástrojová lišta, díky které lze spouštět průvodce pro vložení tabulek, rámců apod. do HTML dokumentů, vkládat HTML tagy s jejich atributy, obrázky aj.

Před několika týdny vyšla nová verze aplikace 2.0, která opravuje množství chyb a samozřejmě přidává nové funkce jako např. podporu šablon pro HTML, XHTML, PHP a další.

Geany

Geany je programátorský textový editor, který je zároveň také jednoduché vývojové prostředí. Vyvíjen je zejména s důrazem na rychlost a nízkou náročnost na systémové prostředky. Další cíl při vývoji aplikace byla co nejmenší závislost na desktopových prostředích a různých knihovnách.

Mezi funkce, které Geany nabízí, patří např. zvýrazňování syntaxe kódu, odsazování, automatické doplňování kódu, podpora útržků (snippets), automatické uzavírání HTML tagů, pokročilé vyhledávání a nahrazení textu také pomocí regulárních výrazů nebo jednoduchá správa projektů. Z funkcí Geany jako vývojového prostředí jmenujme možnost kompilace zdrojových kódů, sestavení projektu a spuštění aplikace. Ve spodní části okna programu se zobrazují zprávy překladače. Další dostupné nástroje zahrnují např. dialog výběru barvy, který zobrazuje kód barvy v různých formátech.

Funkce aplikace lze dále rozšířit zásuvnými moduly přes Správce pluginů. Díky nim lze funkce Geany obohatit např. o možnost exportu zdrojového kódu do různých formátů, zobrazení prohlížeče souborů v postranní liště, možnost rozdělení okna aplikace na dvě části, automatické ukládání po určitém časovém úseku či ukládání záložní kopie právě otevřeného souboru do určeného adresáře.

Závěr

V článku jsme si představili celkem sedm různých textových editorů. Většina z nich uživateli poskytuje velmi podobné funkce, takže při výběru toho pravého poměrně velkou měrou záleží i na osobních preferencích a na zvyku. I když některé z nich svými funkcemi převyšují ostatní. Je to např. textový editor Geany, který je současně i jednoduchým vývojovým prostředím, nebo jEdit, který lze díky zásuvným modulům přeměnit na nástroj téměř jakéhokoliv použití. Kate nabízí mnohé pokročilé funkce, které ale plně využijí zejména pokročilí uživatelé či vývojáři.

Samozřejmě pro linuxové systémy existuje velké množství dalších textových editorů s různými funkcemi, ale v tomto článku byl představen pouze výběr těch nejznámějších či nejzajímavějších z nich.

Diskuse k tomuto článku

[void]

Vidím to tak, že autor používá a zná jeden editor, o tom napsal dva odstavce, ale protože to bylo na článek málo, tak vybral dalších pár programů, o nich něco našel někde na Wikipedii a zbytek tipnul. Voila, "srovnání" je tu.

[pedro]

+1 Tohle není žádné srovnání, toto je výčet. Nevím, zda je to k něčemu dobré, není náhodou na abc taky seznam SW? Minulý výčet na téma file managery byl kvalitativně stejný.

[Lukáš Zapletal]

-1

No tak minimálně je to dobré pro toho, kdo s Linuxem začíná. Je to pěkný přehled se screenshoty. Otázkou je, jestli by takto orientovaný článek neměl být spíše na LinuxEXPRESu. Ale to nic neubírá na jeho aktuálnosti a potřebě. I na AbcLinuxu jsou začátečníci.

[Robert Krátký]

No tak minimálně je to dobré pro toho, kdo s Linuxem začíná.

Taková je idea - nelze se zavděčit všem naráz. Ale abych některé nedůtklivé čtenáře varoval, co mohou čekat, přidal jsem na začátek začátečnickou ikonku. Snad budou pak shovívavější.

Otázkou je, jestli by takto orientovaný článek neměl být spíše na LinuxEXPRESu.

Zatímco AbcLinuxu nechce vzbuzovat dojem, že by tu nebylo nic pro začátečníky, tak jsem si jistý, že ani LE nechce být ve škatulce 'pouze pro začátečníky'.

I na AbcLinuxu jsou začátečníci.

A kvůli jejich požadavkům podobné články vycházejí. Snažíme se to namíchat tak, aby bylo pro každého něco, ale nutně se tím pádem na každého nedostane každý den. Například na zítřek je plánován článek, který není pro začátečníky vůbec...

[void]

Taková je idea - nelze se zavděčit všem naráz. Ale abych některé nedůtklivé čtenáře varoval, co mohou čekat, přidal jsem na začátek začátečnickou ikonku. Snad budou pak shovívavější. ... Snažíme se to namíchat tak, aby bylo pro každého něco, ale nutně se tím pádem na každého nedostane každý den. Například na zítřek je plánován článek, který není pro začátečníky vůbec...

Nejhorší je, že si myslíš, že mi vadí, že je článek pro začátečníky. To je ale omyl. Nikdy a nikde jsem netvrdil ani nenaznačil, že by mi jakkoli byly na obtíž články tzv. pro začátečníky.

Osobně si myslím, že pokud jednou za dva týdny dní vyjde článek, který mi tématem bude blízký, a pokud jednou za pět dní vyjde článek, který mě bude aspoň okrajově zajímat, je to úspěch. Nečekám, že si denně budu číst články na míru.

[void]

Mimochodem, tento článek, i kdyby byl bez chyb a lepší formou, se pro ty zmíněné začátečníky moc nehodí. Kolik začátečníků zajímá např. to, že je textový editor napsaný v Pythonu? (Osobně pochybuju, že to zajímá nezanedbatelné množství nezačátečníků.)

[Robert Krátký]

Nejhorší je, že si myslíš, že mi vadí

Reagoval jsem snad na tvůj komentář?

[void]

Co myslíš? Já bych řekl, že ne.

[Robert Krátký]

Správně nereagoval jsem na tebe. Tudíž jsi mimo, když píšeš "Nejhorší je, že si myslíš, že mi vadí". Je mi totiž jedno, co ti vadí. Snažím se vyhovět i tomu poslednímu čtenáři, ale tvůj vkus je mi úplně volný, protože se věnuješ téměř výhradně trollování.

[void]

Nereagoval jsi na mě, ale psal jsi (i) o mně. To je zřejmé a může si to ověřit každý, kdo umí číst.

Je mi totiž jedno, co ti vadí. Snažím se vyhovět i tomu poslednímu čtenáři, ale tvůj vkus je mi úplně volný, protože se věnuješ téměř výhradně trollování.

Nejsem sám, kdo má názor, jaký jsem napsal. Minimálně dva další čtenáři s tím souhlasí. Na jejich vkus se redakce taky vysere, protože souhlasit s voidem je jako by to napsal void sám, a na jeho názor serem?

[Robert Krátký]

Nereagoval jsi na mě, ale psal jsi (i) o mně. To je zřejmé a může si to ověřit každý, kdo umí číst.

Jsi příliš domýšlivý. Nepsal jsem o tobě. Psal jsem o obecně o čtenářích, kteří přišli s kritikou. Konkrétně tvoje 'kritika' mě nezajímá.

Minimálně dva další čtenáři s tím souhlasí. Na jejich vkus se redakce taky vysere, protože souhlasit s voidem je jako by to napsal void sám, a na jeho názor serem?

Nikoliv, jim rád zkouším vysvětlit, jaké má redakce pro vydání článku důvody - jak si můžeš všimnout jinde v diskusi. To jen tvůj názor je mi fuk.

[void]

V tom případě to máme blbý oba.

[Vlastimil Ott]

Zatímco AbcLinuxu nechce vzbuzovat dojem, že by tu nebylo nic pro začátečníky, tak jsem si jistý, že ani LE nechce být ve škatulce 'pouze pro začátečníky'.

Už to máme: http://www.linuxexpres.cz/software/textove-editory a je to mix - něco je fakt jednoduché, některé editory už jsou ale pro pokročilejší. Např. spousta techniků nebo programátorů, které znám, používá Geany.

Mně ten článek přijde v pořádku. Osobně mám velmi rád články "10 nejlepších pluginů pro editor XYZ" nebo "600 nejmodřejších témat pro WordPress" - vždycky mě to inspiruje. Takové články vítám a díky za ně.

[pedro]

Jsem dost vyděšen, co se tady taky dokáže vyprodukovat za osobní útoky. Přesto ještě napíši k obsahu těchto článků.

Srovnání file managerů, textových editorů, webových prohlížečů nebo čehokoliv jiného je nepochybně dobrý nápad. Pro začátečníky ale i pokročilejší (třeba přecházející) uživatele to může být důležitý zdroj informací. Jiná věc je, že toto prostě žádné srovnání není, trvám na tom, že jde o ne vyčerpávající výčet s ne vyčerpávajícím popisem daných aplikací bez jakýchkoliv kritérií srovnávání. Skutečné srovnání file managerů tady vyprodukoval nedávno jeden blogista: http://www.abclinuxu.cz/blog/Clusium/2010/8/gnome-dvoupanelove-manazery-souboru.

Ano, je to spíše pro pokročilé uživatele (příliš mnoho kritérií, které třeba někomu ani nic neříkají), ale jistě by se dalo i zjednodušit. Ano, nemá to formu, chybějí screenshoty atd. Ale JE to srovnání, na jehož základě si lze kvalifikovaně vybrat aniž bych ty programy sám zkoušel, což se o tomto článku tvrdit nedá.

Závěrem: nechci se hádat, už jsem celkem zvyklý na to, že ani konstruktivní kritika nikoho nezajímá a rovnou se bere za útok vlastně ani nevím proti čemu. Prosím berte to za výraz mého upřímného zájmu o budoucnost serveru a kvalitu článků na něm. Když už to chcete psát takto, alespoň to nazývejte "10 nejlepších XYZ", jak mimoděk navrhováno výše, a neprodávejte titulkem čtenáři něco, co v článku není. Anebo opravdu napiště srovnání třeba i menšího počtu editorů, čímž "konkurenci" ujedete o parník. Hodně štěstí.

[Robert Krátký]

toto prostě žádné srovnání není, trvám na tom, že jde o ne vyčerpávající výčet s ne vyčerpávajícím popisem daných aplikací bez jakýchkoliv kritérií srovnávání

Záleží na tom, jaké cíle si pro srovnání stavíme. Srovnávat lze i na základě obecného textového popisu. Což byl účel i záměr tohoto článku.

Nicméně - děkuji za podněty. Příště budeme přísnější, než nějaký článek označíme za srovnání.

[void]

Idea, že autor-začátečník a zároveň uživatel-začátečník napíše něco, co je vhodné pro jiného uživatele-začátečníka, je zcela mimo. To je jako kdybych se já sebral, sesmolil článek o baletu a pak říkal, že "začátečníkům to stačí". Ano, jistým způsobem jim to stačí, jelikož nejsou schopni odhalit chybu, a tak jim to připadá dobré, ale nijak jim to nepomůže.

Proti článkům pro začátečníky nic nemám. Ovšem článek - a nejen pro začátečníky - by měl být postaven na dvou pilířích: na obsahu a formě. Tento autor bohužel nevyniká ani v jednom.

[Robert Krátký]

Ovšem článek - a nejen pro začátečníky - by měl být postaven na dvou pilířích: na obsahu a formě. Tento autor bohužel nevyniká ani v jednom.

Od někoho jiného bych to bral jako kritiku. Od tebe to beru jako obyčejné prudění, protože nijak jinak se tu neprojevuješ.

Já jsem si ten článek vyžádal, já jej schválil a já jsem s ním spokojen, jinak bych ho nevydal. Klidně tedy své plivance namiř rovnou na mě - autora z toho vynech.

[void]

Od někoho jiného bych to bral jako kritiku. Od tebe to beru jako obyčejné prudění, protože nijak jinak se tu neprojevuješ.

Kde byla ta diskuze o dvou metrech? :)) Jinak je docela logické, že vyjadřuju především nesouhlas - projevovat se souhlasně zpravidla nemám důvod. Psát "+ 1" apod. bývá k ničemu.

Je zvláštní, že ať napíšu cokoli, končívá to tak, že mi někdo řekne, že teď jen "prudím", nebo že jindy "prudím". Je to vlastně past a diskuze končívají stejně - diskuze jsou zasrané stovkami kilobajtů textu s různými pohledy na to "prudění". A přitom to samotné "prudění" je jen promile cizích keců o "prudění".

Já jsem si ten článek vyžádal, já jej schválil a já jsem s ním spokojen, jinak bych ho nevydal. Klidně tedy své plivance namiř rovnou na mě - autora z toho vynech.

Když chci kritizovat autora, kritizuju autora. Když chci kritizovat vydavatele, kritizuju vydavatele. Jestli jsi autorem a podepsal ses jako Milan Bárta, pak má kritika autora směřuje na tebe. Jinak ne.

[Robert Krátký]

Je zvláštní, že ať napíšu cokoli, končívá to tak, že mi někdo řekne, že teď jen "prudím"

Opravdu zvláštní, nepochopitelné...

[void]

A z kontextu vytrháváš schválně, nebo jsi jen omylem nezkopíroval zbytek věty?

[Robert Krátký]

Omylem, ale význam mého komentáře to nijak nemění.

[Ash]

A co měl jako napsat když tu jen prudíš? Děláš tu dvorního šaška a zdá se, že zcela dobrovolně. Pokud nechápeš o čem mluvím, popros někoho staršího ke komu máš důvěru, aby ti to vysvětlil.

[void]

A co měl jako napsat

Vzhledem k tomu, že se přiznal, že to (omylem) neocitoval celé, je tvůj komentář zcela mimo. Stejně jako ty.

[Ash]

Prosím udělej to, co jsem Ti poradil, protože diskuze už skončila a ty jdeš dál jak na extázi.

[void]

Ano, s tebou už nechci diskutovat, nudíš mě, jsi zjevně jen buzík.

[geebranz]

Efficient editors

relationship counseling lexington ky

[Jardík]

Nejpoužitelnější z vyjmenovaných je Kate. Bohužel má vadu - vyžaduje půl gigabajtu naprosto zbytečných závislostí, jako mysql. Z toho důvodu ho nepoužívám a používám juffed, který je skoro stejně dobrý, ale je v Qt.

[Sten]

Cože? Ve které distribuci? V Debianu bez doporučených balíčků natáhne jenom kdelibs a pár dalších, MySQL tam rozhodně není (a to ani v kde-full)

[David Watzke]

kdelibs chtěj kdepimlibs, kdepimlibs chtějí akonadi, akonadi chce mysql.

[Robert Krátký]

kdelibs chtěj kdepimlibs

Ne v Debianu.

[David Watzke]

No to záleží jak si je člověk sestaví Pro KDEčkaře se to hodí, pro ostatní moc ne.

[fri]

Tak to jsi mi udělal radost - před časem jsem přemýšlel, jestli to náhodou někdo používá, na co mu to je, jaké možnosti má JuffEd v konkurenci dalších editorů, jestli pracuje správně - jeden z mnoha, nebo...

[Pavel Píša]

Jen mě napadá, že by bylo třeba dobré srovnat schopnost pracovat s opravdu velkými textovými soubory (exporty databází do XML, poscript atd.). Dost se v tom editory liší a obvykle ty starší, zvyklé na systémy s omezeným množstvím paměti, často překvapí. Mám pocit, že KDE editory zrovna tady moc nazáří. Kate používám celkem rád, ale na opravdu velké soubory jsem vždy sáhnul po editoru NEdit. V textovém režimu pak JOE také zvládá opravdu hodně.

U většiny z těch editorů, co jsou zde popsané moc představu o jejich použitelnosti v tomto ohledu nemám. Stálo by za to tedy zkusit otevřít třeba do poskriptu převedenou fotku v plném rozlišení z foťáku a zkusit pár čísel někde na začítku a pak na konci přepsat.

[xvasek]

Joe? Používám ho normálně, ale na takové ty hardcore zásahy, kdy potřebuju přepsat pár znaků v PCL kódu, než to pošlu na tiskárnu, jsem raději vždycky šel na jistotu a vi nebo vim. Ale jestli je vyzkoušený i na takové věci, tak příště zkusím, třeba překvapí...

[w0ndr]

Pravda pravdouci. Treba gedit pri otevreni vetsiho (cca 7MB) sql souboru klekne . Scite uz si vede lip, ale take to neni ono. Nastesti je tu vzdy vim, ale to uz je uple jiny sport :D

[wike]

Ked som hladal pouzitelny graficky textovy editor pre Linux skoncil som pri UltraEdit for Linux. Predtym som pouzival jeho Windows verziu. Je sice plateny, ale svojou kvalitou prekonava vacsinu editorov. Urcite odporucam aspon vyskusat, kedze kazdemu vyhovuje nieco ine.

[Martin Matějek]

UltraEdit mě taky zaujal, hlavně co se týká blokových úprav (přípsat něco před/za blok kódu), ale pak jsem objevil že to samé můj oblíbený (G)vim umí taky, takže zůstávám u (G)vimu

[HS]

Chýba tu jeden solidný zástupca. Alebo si niekto ešte myslí, že Emacs nie je grafický?

[Jendа]

Tak GTK verzi má i Vim. Škoda, že ta jde snadno zavřít křížkem…

[Martin Matějek]

+1 Občas je to i naopak. Párkrát se mi v OpenOffice.org stalo, že jsem na konec napsal :wq

[w0ndr]

Taky sem tuhle premyslel v kolika souborech mam ruzne rozmisteno :w prip :wq. Je to hodne navykove :)

[alblaho]

Emacs je asi nejbrutálnější soft, co znám. S Vimem nemám problém, ten používám především v konzoli na úpravu konfiguráků. Ale Emacs, ten prostě nedávám

[Xerces]

Nahradíš-li ve slově Emacs 3 písmena a vhodně seskupíš získáš slovo Jahve, což jistě stojí za povšimnutí

[Mard]

K tomu se bohužel musím připojit. vi nebo vim beru a používám, Kate na drobnější úpravy krátkých programů (BTW: dnes se stejně všechno rozhází do mnoho souborů, mít jeden soubor se 100000 řádky, jako v dobách Fortranu77 se už nenosí), ale Emacs mi vždy připadal jako nepochopitelný psychodelický úlet.

[Sten]

Emacs není textový editor, to je emulace hollywoodské přestavy operačního systému z konce 80. let

[Petr Ježek]

Vážený autore, než takovéto "srovnání", tak raději nic. Předně, jde skutečně o výčet s komentářem, nikoli o srovnání. Srovnávat má cenu srovnatelné, což se týká např. oddělení HTML editorů (Quanta, Bluefish) a Kate v zajetí závislostí. Ostatní totiž použijete kdekoli a kdykoli včetně všech těch dalších NEditů, Leafpadů a Mousepadů, nemluvě o Tea. Pro srovnání je neprve třeba vymezit srovnávané parametry, což je vám zjevně pod úrověň. Dále jsou editory od počátku určené pro různé použití, což výrazně ovlivňuje způsob srovnávání. Konečně tu jsou např. zmíněné systémové nároky při různém zatížení editoru a v různém multitaskingu a multithredingu. Takže buď "Seznamnte se s několika různými GUI editory" nebo "Srovnávací test GUI editorů" - pro to druhé byste se ale musel trochu více namáhat.

[Petr Ježek]

Úrověň to chce bez háčku nad e a seznamnte se bez n. Dále jen dodám, že takoví pomocníci jako dobré editory vyžadují také dobré recenzenty. Osobní dojmy vždy až na konec komparací, prosím. Odkaz na úplný výčet je náročný luxus?

[Robert Krátký]

Osobní dojmy vždy až na konec komparací, prosím.

Osobní hodnocení je v tomto článku až v části 'Závěr', ne?

Odkaz na úplný výčet je náročný luxus?

Doplněn.

[Robert Krátký]

Pro srovnání je neprve třeba vymezit srovnávané parametry, což je vám zjevně pod úrověň.

Řekl bych, že je z textu patrné, že se jedná o zcela obecné srovnání, které si neklade ambice zacházet do velkých detailů. Jistě, mohlo by to být rozděleno na editory podle funkce, podle náročnosti na zdroje, závislosti či znalosti uživatelů atd. Ale to není účel tohoto článku.

Vzhledem k tomu mi nepřijde jako nijak hrozný prohřešek, že je článek pojmenován 'srovnání'. Zcela nepochybně totiž srovnává, jen ne podle vašich představ, ale mnohem obecněji - což bylo ostatně cílem.

[petr]

obecne predstaveni je ale podle meho celkem zbytecne. pro zacatky totiz clovek pouzije to co je v distro predinstalovane. Odhaduji tedy obvykle gedit (gnome/ubuntu)

naopak myslenka preddefinovani porovnavacich pravidel a pak porovnat me velmi zaujala.

napriklad: hledame editor pro pasani skriptu sh/py/pl by me rozhodne prilakala

sakrys, ze bych uz i ja byl na tom (dnes zjistenem) long tail_u?

[Robert Krátký]

pro zacatky totiz clovek pouzije to co je v distro predinstalovane.

A když se trochu rozkouká, tak bych řekl, že se mu podobný přehled může hodit.

napriklad: hledame editor pro pasani skriptu sh/py/pl by me rozhodne prilakala

To by bylo určitě zajímavé a rád bych takový článek vydal. Ale bylo by to pro úplně jiné obecenstvo. Myslím, že ten dnešní je také užitečný, jen pro někoho jiného.

[alblaho]

Já dělám většinu věcí v GEditu. Mám v něm pár pluginů (jako například doplňování slov) a ty mám ještě ohackované (jsou v Pythonu) a celkem spokojenost. Kate je taky fajn.

[Jendа]

Taky se ti časem rozroste třeba na 80 MB paměti?

[petr]

taky ho pouzivam, ale nevsiml jsem si nejekeho skokoveho narustu.

ps: nejvice na nem ocenuji "makra" nebo jak bych to nazval ... celkem jednoduse jsem si pripsal hromadu vlastnich udelatek. perfektni.

uplne stejne jsem si oblibil gr. prohlizec gqview kde sem si dopsal take nekolik udelatek.

vypada to, ze moznost vl. maker je u pokrocilejsich pouziti editoru nezbytnost. otazkou je prave kolik toho lze s nimi udelat a jak snadno.

[Jendа]

Mně se zdá, že si drží moc dozadu historii, což žere paměť - protože pokud zavřu dlouho editovaný soubor (ale gedit nechám dál běžet), tak využití paměti skokově spadne. Bohužel se to nedá nastavit, stačilo by mi mít v historii jenom 20 kroků.

[Dalibor Smolík]

Já jsem si zvykl na Bluefish, pro skriptování PHP mi vyhuje nejvíc.

[David Ježek]

mě článek pomohl v jedné věci: konečně jsem si vzpomněl, co jsem to ještě chtěl udělat ... nahradit gedit za scite. konečně mám tedy svůj oblíbený "notepad2" i v ubuntu.

[Jan]

Geany používá snad stejné editorové jádro jako scite

[theo]

Jedna dost podstatná věc v případě Kate nebyla řečena a pro mě to byla ta nejdůležitější fičura, pro kterou jsem opustil (stále milovaný :) gVim a začal používat Kate - dá se v něm zapnout Vi mód, takže se pak ovládá víceméně jako vim (a jeho klony).

Jediný nedostatek vidím v tom, že třeba nahrazovačky neumí rozsahy jako .,+10 apod, ale to se dá přežít. Netuším, jestli některý další ze zmiňovaných editorů umí něco podobného (a hádal bych, že pravděpodobně ne).

Chápu, že v článku pro začátečníky je to možná poněkud zbytečná informace, ale myslím, že dost zajímavá.

[Michal Vyskočil]

Jedna dost podstatná věc v případě Kate nebyla řečena a pro mě to byla ta nejdůležitější fičura, pro kterou jsem opustil (stále milovaný :) gVim a začal používat Kate - dá se v něm zapnout Vi mód, takže se pak ovládá víceméně jako vim (a jeho klony).

U vim klonů (jako Yzis, nebo ten vim režim v Kate) končím obvykle velice brzy, hned na příkazu :(v)split

[Program]

Co je to za srovnání, když tu chybí GVim a Emacs? Jestli chcete třeba Kate s něčím srovnávat, tak gedit to asi nebude...

[Samae1]

KOMODO

[ilicz]

Komodo je fajn.... ale pouzivam gVim :)

[Arthur]

Me velmi vyhovuje JEdit. Umi uplne vsechno co potrebuju a mraky funkci navic. A muzu ho provozovat uplne stejne i Widlich. Trochu dele startuje, ale to se da prezit.

[chris]

Mne taky, prave proto jsem jej pred lety docela dlouho hledal: validujici editor, ktery muzu provozovat (a vsechna jeho nastaveni prubezne prenaset) mezi win/mac/lin. Tehdy bych takovyto neuplny seznam moznych pouzitelnych editoru i docela ocenil.

ad rychlost jeditu: mrkni na moznost preloadu, nez jsem ji objevil, tak mne trochu vadil prave a jen ten malicko delsi start, od doby co o ni vim, tak nema problem provozovat jedit i jako "F4 rychly editor" ve vsemoznych NC_like filemanagerech.

btw: s dvojkombem mc+vi(m) + muCommander+jEdit mam konzistetne vyresen kazdoeni file/edit rutinu na vsech strojich se kterymi prijdu do styku, konzolove i vzdalene, vcetne mobilu - N900 rulez

[cronin]

U mna JEdit vyhral tiez, potreboval som editor pre Windows, Linux, FreeBSD a Solaris.

Co sa tyka rychlosti, pre podobne programy vratane IntelliJ IDEA pouzivam -server -Xbatch -Xincgc; start je sice podstatne pomalsi, ale samotna praca je potom na urovni nativnych applikacii.

[Laco]

By ma zaujimalo, ze preco vsetky debilne distibucie pouzivaju na zobrazovanie GTK aplikacii tu zastaralu temu QTcurve, get je tu GTK tema ktora je takmer identicka s Oxygen. Kazdu posratu somarinu aby si clovek nastavoval sam, vratane temy do Firefoxu. Dementny linux.

http://kde-look.org/content/show.php/Oxygen-Molecule+KDE+%26+GTK%2B+unified+theme?content=103741

http://kde-look.org/content/show.php/Oxygen+KDE+%28Firefox+Theme%29?content=117962

[chrono]

Tie všetky distribúcie sú ktoré? Napr. Mandriva má QtCurve len v contrib (a predpokladám, že aj veľa ostatných distribúcií používa štandardne inú tému).

[Vin]

OpenSUSE má nově pro GTK v KDE Molecule.

[Marv-CZ]

Bluefish 2.0 vyšel v únoru. To bych neoznačoval, jako „před několika týdny“. A snímky obrazovek taky mohly být už z nové verze.

[Marv-CZ]

Nejpodivnější zásuvný modul do aplikace gedit – multi edit (odkaz je na ukázkové video):

http://media.jon-walsh.com/content/pages/multi-edit/demo.ogv

[Jardík]

Nejpodivnější? To je náhodou velmi užitečné.

[chrono]

Také niečo tuším podporuje aj Scintilla.

[frEon]

Vynechali jste GVim? To aby ostatni editory nezadupal do zeme ?

[Jardík]

Ten je dobrý. Jako jediný mi otevřel 2GB textový soubor docela rychle. Ostatní padaly jak švestky na hnůj.

[gogloid]

Používá někdo z vás Scribes? Přijde mi jako velmi zajímavý editor (viz právě šablony...), ale nevím, jak moc je ve výsledku efektivní.

PS: Chybí u něj odkaz na oficiální stránku (http://scribes.sourceforge.net/)

[LennyCZ]

Zdravím, docela by mne zajímalo, jestli pro Linux existuje editor, který podporuje ad-hoc zvýrazňování řetězců jako to dělá Notepad++ (Win). Je to poměrně nevídaná funkce, ale zato "láska na první pohled" -- už mnohokrát mne vytáhla z kaše.

V podstatě jde o 2 funkce:

1. když označíte slovo, označí se a zvýrazní specifickou barvou (cyan), ale zároveň se zvýrazní veškeré jeho další instance, takže např. máte v ruce způsob jak okamžitě prohlédnout výskyt nějaké proměnné, potažmo překlep...
2. Existuje 5 přednastavených barev, které si můžete ad-hoc přiřadit libovolnému stringu (asi tam bude limit na délku, ale jaště jsem na něj nenarazil), opět se vám touto barvou zvýrazní všechny instance tohoto stringu, a co je největší nářez: ty barvy se mezi sebou kombinují a dají se odebírat, takže nemáte problém pokud se ty řetězce překrývají. Takže např.
   • v regulárním výrazu označím "/" jinou barvou než "\/", tím mi krásně vykouknou hranice výrazu
   • v sáhodlouhém (např. Apache) logu si označím datum, IP adresu a "POST" -- v 10MB logu tak dokážu během pár vteřin vidět co se dělo...
   • a milión dalších věcí, je to hodně univerzální

Znáte, víte? (a neříkejte grep, mám na mysli opravdu editor grafického ražení... :D) Díky!

[mirec]

Emacs to zrejme bez problémov zvládne (ja ale nie). Ale vo vim-e sa to dá tiež a to by som aj zvládol (ale zatiaľ som nemal dôvod). Na logy používam nástroje ako grc, alebo spc (supercat).

[Martin Matějek]

V podstatě jde o 2 funkce:

• když označíte slovo, označí se a zvýrazní specifickou barvou (cyan), ale zároveň se zvýrazní veškeré jeho další instance, takže např. máte v ruce způsob jak okamžitě prohlédnout výskyt nějaké proměnné, potažmo překlep...

Tohle Vim umí. Stačí stisknout Alt + # nad vybraným slovem.

• Existuje 5 přednastavených barev, které si můžete ad-hoc přiřadit libovolnému stringu (asi tam bude limit na délku, ale jaště jsem na něj nenarazil), opět se vám touto barvou zvýrazní všechny instance tohoto stringu, a co je největší nářez: ty barvy se mezi sebou kombinují a dají se odebírat, takže nemáte problém pokud se ty řetězce překrývají. Takže např.
  • v regulárním výrazu označím "/" jinou barvou než "\/", tím mi krásně vykouknou hranice výrazu
  • v sáhodlouhém (např. Apache) logu si označím datum, IP adresu a "POST" -- v 10MB logu tak dokážu během pár vteřin vidět co se dělo...
  • a milión dalších věcí, je to hodně univerzální

To druhé taky pomocí skriptu - http://vim.wikia.com/wiki/Highlight_multiple_words

[LennyCZ]

Díky za radu, ikdyž tu poznámku o grepu jsem tak trochu myslel i pro vim i eMacs (myslel jsem doopravdy nativně X-kovou záležitost). Ne proto, že bych je nechtěl používat, spíš proto, že jsem věděl že to určitě umí. :D

Ale Alt+# určitě zkusím. Včetně ostatních rad.

[Ash]

Nevím co dělá Alt-#, ale s nastaveným hlsearch lze dosáhnout vyhledání a zvýraznění pomocí # resp. *.

[mirec]

Zrejme to bolo Alt Gr + # na sk / cz klávesnici.

[Martin Matějek]

Jo, přesně tak. Důležité je to #, ale mám nastavenou cz klávesovou mapu jako výchozí a AltGr (dočasně) přepne na anglickou. Díky za opravu

[Senior Database Programmer]

jEdit + Highlight plugin

[J. M.]

Geany je programátorský textový editor, který je zároveň také jednoduché vývojové prostředí. Vyvíjen je zejména s důrazem na rychlost a nízkou náročnost na systémové prostředky

Ach jo, to jsou zase ta prázdná hesla... KDE je vyvíjeno zejména s důrazem na maximální podobnost s Windows, NetBSD je vyvíjeno zejména s důrazem na podporu maximálního počtu platforem... Klišovité prázdné nálepky, které autoři článků automaticky produktům nalepují, protože zkopírovat klišé, které před ním danému produktu na věčné časy nalepili všichni ostatní, je snažší, než jít nevyšlapanou cestičkou a napsat o něm něco z vlastní hlavy a pravdivého.

Geany rozhodně není vyvíjen s důrazem na rychlost, už jenom z toho důvodu, že jeho editační komponentou je gtkscintilla, což je jedna z nejpomalejších editačních komponent, které existují. A je to znát (čím pomalejší počítač, tím zoufaleji je to vidět). I Autoři Geany to vědí, nejednou o tom diskutovali s nespokojenými uživateli a dali jim za pravdu, dokonce i uvažovali o návrhu vyměnit ji za jinou komponentu, ale zavrhli to prostě proto, že by to pro ně bylo problematické. Čili Geany je vyvíjeno s důrazem na pohodlí programátorů a požadovanou funkčnost, ne s ohledem na rychlost. Bez ohledu na to, co hlásají propagační slogany. Ale to obecně platí i o ostatních programech z toho výčtu.

[chrono]

Kedy uvažovali autori Geany o tom, že by nahradili Scintillu niečím iným? Spomínam si, že sa na ich mailing liste pred časom objavil niekto, komu sa Scintilla nepáči a navrhoval im namiesto toho použiť GtkSource, aj keď tá knižnica nemá zďaleka všetky používané vlastnosti (a nie je ani rýchlejšia).

Pokiaľ viem, tak Scintilla má rôzne optimalizácie na rýchlosť, ktoré ale spôsobujú väčšiu pamäťovú náročnosť, takže je dosť rýchla (problém ale má s veľmi dlhými riadkami, to ale pri "programátorskom" editore asi až tak nevadí, 80 znakov na riadok musí stačiť každému :) ).

[J. M.]

Spomínam si, že sa na ich mailing liste pred časom objavil niekto, komu sa Scintilla nepáči a navrhoval im namiesto toho použiť GtkSource, aj keď tá knižnica nemá zďaleka všetky používané vlastnosti (a nie je ani rýchlejšia).

O tom jsem psal. Nejde jim o rychlost (bez ohledu na to, co píšou prázdná hesla v popisu), ale o požadované vlastnosti. Což nekritizuji, kritizuji papouškování prázdných hesel.

Pokiaľ viem, tak Scintilla má rôzne optimalizácie na rýchlosť, ktoré ale spôsobujú väčšiu pamäťovú náročnosť, takže je dosť rýchla (problém ale má s veľmi dlhými riadkami, to ale pri "programátorskom" editore asi až tak nevadí, 80 znakov na riadok musí stačiť každému :) ).

Problém není Scintilla, ale gtkscintilla (totéž platí i pro ten SciTE). Např. nativní port Scintilly pro Windows je v pohodě, qtscintilla se taky dá používat když se zapne backend raster (a obejde se tak pomalý XRender atd.), ale gtkscintilla (kvůli celé té pomalé infrastruktuře, na které visí GTK+) je několikanásobně pomalejší.

[s0]

qtscintilla se taky dá používat když se zapne backend raster (a obejde se tak pomalý XRender atd.)

chceme vědět víc! Co a kde nastavit?

[J. M.]

Backend se u Qt aplikací mění parametrem -graphicssystem při spuštění. Na X11 je výchozí native (používá „akceleraci“ přes XRender, která grafiku většinou zpomaluje), volitelný na všech platformách je raster (softwarové vykreslování, obchází se geniální hardwarová akcelerace X11, čímž často dojde k výraznému nárůstu výkonu), případně ještě lépe akcelerované opengl (ne všude funguje dobře, např. u mě je to naprosto nepoužitelné).

[chrono]

O tom jsem psal. Nejde jim o rychlost (bez ohledu na to, co píšou prázdná hesla v popisu), ale o požadované vlastnosti. Což nekritizuji, kritizuji papouškování prázdných hesel.

A čo teda majú použiť aby to malo aspoň podobnú funkčnosť a rýchlosť? GtkSource to nie je pretože funkčnosťou zaostáva a rýchlosť tiež nie je lepšia.

[J. M.]

Já neradím, co mají použít, ani neříkám, že jejich volba je špatná. Já pouze píšu, že článek papouškuje prokazatelně prázdná hesla.

Použít se dá ledacos. Není potřeba používat hotovou editační knihovnu (se všemi neduhy, které má), můžou si napsat vlastní komponentu, jak to udělala spousta pořádných programatorů před nimi. Například. To není nic nenormálního, napsat si vlastní editační komponentu, když dělám textový editor nebo vývojové prostředí. Nebo nemusejí používat GTK+ (a s ním pomalé Pango atd.). Například. Rozhodli se používat GTK+ a jednu z nejpomalejších editačních komponent založených na GTK+. Jejich volba. Respektuji to, ale potom neuznávám klamavé reklamní kecy o zaměření na rychlost. Je potřeba si vybrat jedno – buď se zaměřit na rychlost, nebo nezaměřit a nekecat o zaměření na rychlost. Nelze mít oboje zároveň.

[yorik]

Kate

zvládá práci se soubory dostupnými přes všechny protokoly podporovanými KIO Slaves (HTTP, FTP, SMB, SSH a WebDAV).

- umožňuje  sessions (uchovat několik různých nastavení grafického rozhraní a seznam otevřených souborů)
- možnost rozdělit aktuální pohled na několik částí, a to jak vertikálně, tak i horizontálně.
- zvýrazňování syntaxe kódu (aktualizace lze stáhnout v Nastavení aplikace)
- automatické odsazování kódu,
- skrývání a odkrývání částí kódu,
- vyhledávání a nahrazování textu (také pomocí regulárních výrazů),
- podpora autodetekce kódování otevíraných souborů a možnost konverze na kódování jiné,
- podpora kontroly pravopisu,
- automatické doplňování kódu,
- nástroj blokového výběru,

- funkce editoru lze dále ještě rozšířit pomocí zásuvných modulů a skriptů:
- prace se záložkami, rychle procházeni adresářovou strukturu na discích,
- používani šablon,
- jednoduché filtrování textu
- automatické otevírání hlavičkových souborů při práci se zdrojovými kódy





gedit


- V základu neobsahuje mnoho pokročilých funkcí („Keep it simple“)
- umožňuje práci se vzdálenými soubory prostřednictvím GVFS nebo FUSE

- zvýrazňování syntaxe kódu,
- automatické odsazování,
- podpora vyhledávání a nahrazení textu,
- zobrazování čísel řádek,
- pokročilé zvýrazňování,
- podpora kontroly pravopisu,
- práce se záložkami,
- automatické ukládání v časových intervalech
- statistika aktuálního dokumentu (počet řádků, slov nebo znaků v dokumentu)


- lze rozšířit pomocí zásuvných modulů:
- rychlé otevírání souborů,
- podpora úryvků, díky (lze do dokumentu vkládat často opakující se části kódu)
- zobrazení konzoly jazyka Python




jEdit

- pokročilý programátorský textový editor.
- napsán v Javě, vyžaduje JVM (lze jej spustit na kterékoliv platformě podporující Java)
- udržuje seznam otevřených souborů v horní části okna programu a lze mezi nimi pohodlně přepínat.
- automaticka detekce kódování souborů
- automaticky otevírá soubory komprimované gzipem
- Okno aplikace lze libovolně rozdělovat a v každé části mít otevřený jiný soubor
- zvýrazňování syntaxe kódu (130 programovacích jazyků)
- automatické odsazování
- skládání (skrývání/odkrývání) částí kódu
- vyhledávání a nahrazování textu s podporou regulárních výrazů
- kompletace kódu pro různé programovací jazyky
- podpora maker
- prohlížeč struktury dokumentů
- možnost vkládání značek (záložek)


- lze rozšířit pomocí zásuvných modulů (více než 150) - správce pluginů (Pomocí sady zásuvných modulů lze jEdit přeměnit na pokročilý HTML editor nebo i celé vývojové prostředí)


SciTE

- založený na editační komponentě Scintilla (vytvořen jen pro demonstraci funkcí této komponenty, postupem času se ze SciTE stal plnohodnotný textový editor)
- zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů
- automatické odsazování
- skrývání a odkrývání kódu
- automatické doplňování slov
- otevírání nových souborů v záložkách
- pokročilé vyhledávání a nahrazování (i pomocí regulárních výrazů)
- Pro zdrojové kódy Pythonu je kontrola syntaxe.
- podporuje relace (sessions)
- Text či zdrojové kódy lze exportovat do několika různých formátů (HTML, PDF, RTF, LaTeX aj.).


Scribes

- minimalistický programátorský editor pro Gnome naprogramovaný v Pythonu.
- podporuje zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů
- automatické odsazování
- kompletace kódu
- doplňování závorek
- podporuje útržky (snippets) kódu (uživatel zapíše určitou zkratku a po stisknutí klávesy Tab aplikace zkratku nahradí kusem předem definovaného kódu)
- lze prohledávat a také nahrazovat (i regulární výrazy)
- Funkce lze rozšířit o moduly naprogramované v Pythonu.





Bluefish

- zaměřený na programování webových stránek a jiného programového kódu, chlubí se nízkými nároky na systémové prostředky a vysokou rychlostí při otevírání i stovek souborů naráz.
- pracuje s lokálními i se vzdálenými soubory
- lze otevřít několik souborů současně na základě části názvu souborů

- pokročilé vyhledávání a nahrazení textu s možností využití regulárních výrazů,
- práce se záložkami
- kontrola pravopisu,
- zvýrazňování syntaxe kódu,
- automatické odsazování,
- skrývání a odkrývání bloků kódu,
- automatické vkládání uzavíracích tagů,
- správa projektu
- HTML nástrojová lišta (lze spouštět průvodce pro vložení tabulek, rámců ,vkládat HTML tagy s jejich atributy, obrázky)
- podpora šablon pro HTML, XHTML, PHP a další.



Geany


- programátorský textový editor, zároveň také jednoduché vývojové prostředí. Vyvíjen je zejména s důrazem na rychlost a nízkou náročnost na systémové prostředky. Cíl při vývoji je co nejmenší závislost na desktopových prostředích a knihovnách.
- zvýrazňování syntaxe kódu
- odsazování
- automatické doplňování kódu
- podpora útržků (snippets)
- automatické uzavírání HTML tagů
- pokročilé vyhledávání a nahrazení textu také pomocí regulárních výrazů
- jednoduchá správa projektů
- možnost kompilace zdrojových kódů
- sestavení projektu a spuštění aplikace
- Ve spodní části okna se zobrazují zprávy překladače
- Další dostupné nástroje - dialog výběru barvy v různých formátech.


- zásuvne moduly přes Správce pluginů:
- možnost exportu zdrojového kódu do různých formátů
- zobrazení prohlížeče souborů v postranní liště
- možnost rozdělení okna aplikace na dvě části
- automatické ukládání po určitém časovém úseku
- ukládání záložní kopie právě otevřeného souboru do určeného adresáře



Závěr
rešerš v notepade

[chris]

Tak se nám tu ta diskuze stává o dost hodnotnější než samotný "článek" ... moc pěkná rešerše.

ad jEdit: nedalo mi to a spočítal jsem si, kolik vlastně používám pluginů: 42 ...zajímavé

pro mne 3 kriticky důležité věci, které chci mít v GUI editoru jsou (když tedy beru rozumnou rychlost pro soubory velikosti u mne typicky X až XX MB jako podmínku nutnou): - task list formou komentárů a to automaticky dle syntaxe editovaného typu souboru - xml validace a doplnovaní dle dokumentem a/nebo externě definovaného schematu - nejčastěji stále ještě v podobě dtd. - transparetní práce s versioningem, minimállně SVN. takže i proto u mne jedit.

ad adhoc zvýraznování: díky za typ, zajímavé, na tohle se budu mrknout detailně, vypadá to moc lákavě a užitečně, typuju že to jedit bude umět, zcela jiste to jde via hypersearch plugin pro jeden string (tak to taky doposud používám), ale typnul že to půjde ještě lépe a rychleji i pro více různých stringů...

[klingger]

plugin "Highlight"

[chris]

dik. takže 43

[bambas]

A kde je gvim? :)

[Petr Ježek]

Hmm, což takle medit (nikoli nedit)?