abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

včera 12:00 | Nová verze

Po cca 3 týdnech od vydání Linux Mintu 18.3 s kódovým jménem Sylvia a prostředími MATE a Cinnamon byla oznámena také vydání s prostředími KDE a Xfce. Podrobnosti v poznámkách k vydání (KDE, Xfce) a v přehledech novinek s náhledy (KDE, Xfce). Linux Mint 18.3 je podporován do roku 2021.

Ladislav Hagara | Komentářů: 6
15.12. 12:55 | Nová verze

Byla vydána verze 17.12.0 KDE Aplikací (KDE Applications). Přehled novinek v kompletním seznamu změn a na stránce s dalšími informacemi. Aplikace, které nebyly dosud portovány na KDE Frameworks 5, byly z KDE Aplikací odstraněny.

Ladislav Hagara | Komentářů: 44
15.12. 03:00 | Komunita

Na Humble Bundle lze získat počítačovou hru Company of Heroes 2 (Wikipedie, YouTube) běžící také v Linuxu zdarma. Speciální akce končí v sobotu v 19:00.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
15.12. 02:00 | Zajímavý software

Christian Kellner představil na svém blogu projekt Bolt řešící bezpečnost rozhraní Thunderbolt 3 na Linuxu. Pomocí příkazu boltctl nebo rozšíření GNOME Shellu lze komunikovat s démonem boltd a například zakázat neznámá zařízení a předejít tak útokům typu Thunderstrike nebo DMA.

Ladislav Hagara | Komentářů: 8
15.12. 01:00 | Nová verze

Po půl roce vývoje od vydání verze 11.0 byla vydána verze 11.1 svobodného softwaru pro vytváření datových úložišť na síti FreeNAS (Wikipedie). Nejnovější FreeNAS je postaven na FreeBSD 11.1. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Zdůraznit lze zvýšení výkonu OpenZFS, počáteční podporu Dockeru nebo synchronizaci s cloudovými službami Amazon S3 (Simple Storage Services), Backblaze B2 Cloud, Google Cloud a Microsoft Azure

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
14.12. 23:55 | Nová verze

Po dvou měsících vývoje od vydání verze 235 oznámil Lennart Poettering vydání verze 236 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS).

Ladislav Hagara | Komentářů: 10
14.12. 20:00 | Nová verze Ladislav Hagara | Komentářů: 0
14.12. 19:33 | Pozvánky

Pražská Fedora 27 Release Party, oslava nedávného vydání Fedory 27, se uskuteční 19. prosince od 19:00 v prostorách společnosti Etnetera (Jankovcova 1037/49). Na programu budou přednášky o novinkách, diskuse, neřízený networking atd.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
14.12. 18:11 | Nová verze

Byla vydána verze 2.11.0 QEMU (Wikipedie). Přispělo 165 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 000 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
14.12. 17:44 | Komunita

Canonical oznámil dostupnost kryptografických balíčků s certifikací FIPS 140-2 úrovně 1 pro Ubuntu 16.04 LTS pro předplatitele podpory Ubuntu Advantage Advanced. Certifikace FIPS (Federal Information Processing Standards) jsou vyžadovány (nejenom) vládními institucemi USA.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
Jak se vás potenciálně dotkne trend odstraňování analogového audio konektoru typu 3,5mm jack z „chytrých telefonů“?
 (8%)
 (0%)
 (1%)
 (1%)
 (76%)
 (14%)
Celkem 1003 hlasů
 Komentářů: 45, poslední 1.12. 19:00
    Rozcestník

    Stavíme poštovní server – 16 (záložní server): Greylisting

    23. 3. 2010 | Lukáš Jelínek | Sítě | 10597×

    Greylisting

    link

    Také na záložní server lze nasadit greylisting, a opět je to velmi žádoucí. Možná neškodí nasadit ho i v případě, že na hlavním serveru nasazen není. Je však potřeba dát si pozor na to, aby všechny výjimky nastavené na primárním serveru byly nastaveny i zde. O to se může opět postarat nějaký synchronizační mechanismus, ať už takový, jako je uveden výše (s tím, že se po přenosu vynutí načtení souborů), nebo například realizovaný pomocí rsync (zde je výhoda v tom, že na druhé straně není potřeba provést žádnou akci, stačí synchronizovat soubory).

    Při využití programu Postgrey bohužel nelze jednoduše synchronizovat databázi, takže je třeba se buď smířit s tím, že se budou záznamy na záložním serveru vytvářet samostatně, anebo použít nějaký jiný software, který synchronizaci databáze umožňuje. Například SQLgrey, Gld nebo Policyd.

    Ověřování existence schránek a aliasů

    link

    Zatím záložní server testoval (z hlediska možnosti doručení) jen to, zda doručuje do určitých domén. Neověřoval ale, zda existují schránky či aliasy, pro které jsou zprávy určeny. To samozřejmě znamená, že se na něm mohou hromadit zprávy, které nebudou nikdy doručeny (po pokusu doručit je budou vráceny zpět). Většinou půjde o spam, který se nepodařilo eliminovat nějakou antispamovou metodou a zbytečně zabírá místo ve frontě.

    Klíčový problém je dostupnost databází schránek a aliasů. Pokud jsou v souborech, je třeba zajistit synchronizaci. SQL databáze může běžet v replikovaném režimu (při kterém na záložním serveru funguje jako slave, tedy jako podřízená instance). Komplikace mohou být u využití LDAP, pokud tento funguje například jen uvnitř firmy (pak se musí buď zajistit replikace – v závislosti na možnostech konkrétní implementace LDAP – nebo prostě vůbec ověřování schránek nevyužívat).

    Je-li vyřešen předchozí problém, zbývá ještě správně nakonfigurovat Postfix. Oproti serveru, který přímo doručuje do uživatelských schránek, se musí změnit jedna zásadní věc: transporty. Zatím o nich v rámci celého seriálu prakticky nebyla řeč, nicméně jde o poměrně významnou součást celé architektury Postfixu.

    Postfix totiž funguje tak, že není pevně dáno, jak se s každou zprávou naloží. Existují sice výchozí modely chování, ale to vůbec neznamená, že je nelze změnit. Lze nadefinovat, jak program naloží s každou jednotlivou zprávou – a to jak přímo na bázi příjemců a domén, tak i funkcí serveru. Existuje základní výchozí transport, lokální transport (doručení lokálnímu příjemci), virtuální transport (doručení virtuálnímu příjemci) a transport pro relay (vzdálené doručení).

    Pro běžné role serverů není potřeba do transportů zasahovat. Ovšem pokud má být něco jinak, než je obvyklé, je třeba transporty přenastavit. To je i případ záložního serveru, který ověřuje příjemce v databázi. To lze dělat na bázi doručování místním nebo virtuálním příjemcům – ale protože se zde nemá doručovat do schránek (nýbrž předávat primárnímu serveru), musí se upravit lokální, resp. virtuální transport.

    Ověřování virtuálních příjemců

    link

    Lze si to ukázat na situaci, ve které jde o virtuální příjemce (pro lokální by to bylo velmi podobné). Místo přímého doručování (například do úložiště typu Maildir) se použije doručování vzdálené, tedy relay. Záložní server tedy ověří příjemce, ale ponechá si zprávu ve frontě pro doručení na primární server.

    virtual_transport = relay:
    virtual_mailbox_domains = moje.domena
    virtual_mailbox_maps = hash:/etc/postfix/vmailbox
    virtual_alias_maps = hash:/etc/postfix/virtual
    

    Uvedený příklad je určen pro uživatele a aliasy v souborech (konkrétně hešových mapách), seznam domén je uveden přímo v parametru virtual_mailbox_domains (další možnosti jsou popsány v 6. dílu seriálu). Když bude nyní vytvořena příchozí SMTP relace s pokusem doručit neexistujícímu příjemci či aliasu, server neexistující adresu odmítne. Pro platné adresy zprávu přijme a doručí ji na primární server.

    Všimněte si, že už se neuvádějí další parametry používané při doručování virtuálním příjemcům (umístění schránek, identifikátor uživatele a skupiny atd.). Nemají tady totiž žádný význam.

    Někdo se ještě zcela oprávněně může zeptat, co vlastně dotaz na e-mailovou schránku vrací, když nevrací cestu ke schránce. Odpověď je opět jednoduchá – může vracet cokoli neprázdného (tedy klidně i cestu ke schránce), protože jde pouze o test, zda uživatel existuje. Proto lze beze změny používat datové zdroje z primárního serveru.

    Uvedený postup není jediný možný. Lze postupovat i jinak, bez přenastavování transportů. Například lze příjemce testovat v rámci restrikcí, tedy pravidlem v smtpd_recipient_restrictions (check_recipient_access). Má to své výhody i nevýhody. Výhoda je možnost upravit si restrikce lépe podle potřeb, nevýhoda hlavně nutnost řešit ověřování samostatně (bez přímého využití metody z primárního serveru).

    Optimalizujeme výkon

    link

    Pokud serverem proteče jen několik málo zpráv denně (myšleno do řádu tisíců nebo desítek tisíc), není většinou vůbec potřeba se zabývat výkonnostními optimalizacemi. Server bude přinejhorším trochu pomalejší, ale jinak bude bez problémů fungovat. Pokud je ale průtok větší nebo musí server zvládat mnoho současně připojených uživatelů (protokolem IMAP), už to začíná být poněkud zajímavější. V takovém případě je dobré vědět, jak lze dosáhnout svižného a stabilního chování i pod velkou zátěží, což bude téma příštího dílu.

           

    Hodnocení: 100 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    23.3.2010 12:11 kolcon | skóre: 15 | blog: kolcon
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    a nestacilo by na tom zaloznim serveru proste nastavit relay_host ?
    Luk avatar 23.3.2010 17:28 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Jde o to, co znamená to "prostě nastavit". Bez kombinace s restrikcemi to nejde, jinak z toho bude open relay se všemi důsledky. Kromě toho je zbytečné to nastavovat, když záložní server ví, kam má zprávy předávat (dozví se to z MX záznamů). Pokud navíc záložní server slouží více primárním serverům, ani to nastavit nejde, protože jsou ty servery různé.
    LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice
    23.3.2010 14:00 Petr Horacek
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Je mozne nejakym podobnym zpusobem postavit ne jen zalozni, ale duplicitni mail server takovy, ze v pripade vypadku primarniho prevezme v plne siri jeho ulohu (vcetne uzivatelskych uctu, stavajicich dat a podobne), a to idealne transparentne, bez nutnosti prekonfigurovat MUA? Tahove high-availibility reseni.

    Dekuji za odpoved.
    Luk avatar 23.3.2010 17:42 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Bez nutnosti překonfigurovávat MUA to bude docela problém. Buď by musely být DNS záznamy s TTL=0 (nebo hodně nízkou hodnotou) a spoléhat se na to, že si to cachující servery nebudou vykládat po svém. Pak by se musely odněkud ty DNS záznamy měnit podle dostupnosti serverů. Druhá možnost je z to z IP adresy uvedené v DNS to tunelovat jinam, ale to už se zavádí single point of failure (když selže, selže všechno).

    Samozřejmě duplicitní server postavit lze, s uživatelskými účty není problém (ať už jsou v databázi, přes LDAP, případně souborově). Zbývá vyřešit jediný problém, a to je úložiště. Pokud bude vzdálené (v technologickém smyslu) a transparentně synchronizované mezi různými geografickými místy, opět to není až tak velký problém.
    LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice
    26.3.2010 08:06 tomfi | skóre: 19
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Sakra, to jsem nějak zaspal dobu... myslel jsem, že standardně lze pro účely "sdílení" IP použít vrrp, carp, různé formy natu alá load-balancing atd...

    ale co, možná i to DNS někdo považuje za failover technologii, i když je to trochu podle hesla "když to nezvládnu nastavit na serveru tak ten problém přenesu jinam (na klienta) :D"
    Vždyť jsou to jen jedničky a nuly ...
    26.3.2010 08:49 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Problém je ve sdílení IP. K čemu mi je cluster, když se k němu klient nedostane.
    Luk avatar 26.3.2010 12:40 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    standardně lze pro účely "sdílení" IP použít vrrp, carp, různé formy natu alá load-balancing atd.
    To lze, ale jen v případě, že jsou cílové servery v jedné síti. Pokud jsou v různých sítích (nejlépe geograficky vzdálených), pak je to mnohem problematičtější. Nevím jak obecně ve světě, ale mám pocit, že tady v Česku jsou problémy zasahující celý telehouse nebo jeho velkou část (ať už souvisí s napájením, s routery nebo něčím jiným) dost časté na to, aby high availability řešení s tímto mělo počítat.
    LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice
    24.3.2010 12:41 Duskol
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Pripada mi to zbytecne, muze mi nekdo rici v cem je vyhoda mit MX backup ? kdyz v pripade nedostupnosti mailserveru zustava nedorucena posta ve spoolu na smtp serverech po dobu peti dnu ( default ) se je postak snazi co 30 minut odeslat.
    Luk avatar 24.3.2010 12:53 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Pripada mi to zbytecne, muze mi nekdo rici v cem je vyhoda mit MX backup ?
    Je samozřejmě pravda, že "nejlepší léta" záložních serverů jsou už pryč, protože spolehlivost internetových připojení je dnes už taková, že většinou záloha není potřeba. Nicméně někdo se může rozhodnout, že záložní server používat bude.
    kdyz v pripade nedostupnosti mailserveru zustava nedorucena posta ve spoolu na smtp serverech po dobu peti dnu ( default ) se je postak snazi co 30 minut odeslat.
    Na tohle nelze až tolik spoléhat. Jednak těch 5 dnů je opravdu jen default a nikdo nebrání správci nějakého serveru tu dobu zkrátit třeba na 1 den.

    Dále neplatí to tvrzení o 30 minutách. Jednak velmi záleží na konkrétním serveru, jeho chování a konfiguraci (např. Postfix standardně doručovací pokusy opakuje v prodlužujících se intervalech). Současně je potřeba brát v úvahu zatížení konkrétních serverů, takže i kdyby byl interval 30 minut, v reálu to může být podstatně víc.

    Proto se někdo může rozhodnout, že bude raději používat záložní server, který má ve své moci. Další možností je, že záložní server poskytuje ISP v rámci připojení (v ceně služby) a s předem definovanými parametry chování.
    LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice
    26.3.2010 15:44 fanda
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Trochu mi není jasné fungování v případě graylistingu. Pokud mi (ač normálně dostupný) primární server odpoví z důvodu graylistingu, že je dočasně out, nebude se to odesílající server snažit doručit na ten záložní? Když na něm bude graylisting také asi se vrátí s dalším pokusem zas na primární, takže to asi zafunguje, ale nebude to dělat nějakou neplechu?
    Luk avatar 26.3.2010 17:02 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 16 (záložní server)
    Pokud mi (ač normálně dostupný) primární server odpoví z důvodu graylistingu, že je dočasně out, nebude se to odesílající server snažit doručit na ten záložní?
    Může se pokoušet (nevím, jak který poštovní software vyhodnocuje různé dočasné chyby a jak na ně konkrétně reaguje).
    Když na něm bude graylisting také asi se vrátí s dalším pokusem zas na primární, takže to asi zafunguje, ale nebude to dělat nějakou neplechu?
    Může se tím prodloužit doba doručení. Ovšem vzhledem k tomu, že u greylistingu je obecně problém s tím, že doba doručení pro první komunikaci může být dlouhá (a podle toho, jak moc to vadí, je potřeba rozhodovat, zda greylisting nasadit), za až tak moc velký problém to nepovažuji.
    LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.