abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 20:22 | Nová verze

Před měsícem byla vydána Fedora 27 ve dvou edicích: Workstation pro desktopové a Atomic pro cloudové nasazení. Fedora Server byl "vzhledem k náročnosti přechodu na modularitu" vydán pouze v betaverzi. Finální verze byla naplánována na leden 2018. Plán byl zrušen. Fedora 27 Server byl vydán již dnes. Jedná se ale o "klasický" server. Modularita se odkládá.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 10:22 | Zajímavý článek

Lukáš Růžička v článku Kuchařka naší Růži aneb vaříme rychlou polévku z Beameru na MojeFedora.cz ukazuje "jak si rychle vytvořit prezentaci v LaTeXu, aniž bychom se přitom pouštěli do jeho bezedných hlubin".

Ladislav Hagara | Komentářů: 10
dnes 07:22 | Komunita

Od 26. do 29. října proběhla v Bochumi European Coreboot Conference 2017 (ECC'17). Na programu této konference vývojářů a uživatelů corebootu, tj. svobodné náhrady proprietárních BIOSů, byla řada zajímavých přednášek. Jejich videozáznamy jsou postupně uvolňovány na YouTube.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 19:22 | Nová verze

Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, oznámil vydání verze 2.0.0 open source routovacího démona BIRD (Wikipedie). Přehled novinek v diskusním listu a v aktualizované dokumentaci.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 09:22 | Pozvánky

V Praze dnes probíhá Konference e-infrastruktury CESNET. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze i online na stránce konference.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
9.12. 20:11 | Nová verze

Byl vydán Debian 9.3, tj. třetí opravná verze Debianu 9 s kódovým názvem Stretch a Debian 8.10, tj. desátá opravná verze Debianu 8 s kódovým názvem Jessie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 9 a Debianu 8 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
9.12. 00:44 | Nová verze

Po 6 měsících vývoje od vydání verze 0.13.0 byla vydána verze 0.14.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené systémové distribuce GuixSD (Guix System Distribution). Na vývoji se podílelo 88 vývojářů. Přibylo 1 211 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 6 668. Aktualizována byla také dokumentace.

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
8.12. 21:33 | Nová verze

Po půl roce vývoje od vydání verze 5.9 byla vydána nová stabilní verze 5.10 toolkitu Qt. Přehled novinek na wiki stránce. Současně byla vydána nová verze 4.5.0 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator nebo verze 1.10 nástroje pro překlad a sestavení programů ze zdrojových kódů Qbs.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
7.12. 11:11 | Komunita

Naprostá většina příjmů Mozilly pochází od výchozích webových vyhledávačů ve Firefoxu. Do konce listopadu 2014 měla Mozilla globální smlouvu se společností Google. Následně bylo místo jedné globální smlouvy uzavřeno několik smluv s konkrétními vyhledávači pro jednotlivé země. V USA byla podepsána pětiletá smlouva s vyhledávačem Yahoo. Dle příspěvku na blogu Mozilly podala společnost Yahoo na Mozillu žalobu ohledně porušení této

… více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 0
7.12. 05:55 | Zajímavý článek

V Londýně probíhá konference věnovaná počítačové bezpečnosti Black Hat Europe 2017. Průběžně jsou zveřejňovány prezentace. Videozáznamy budou na YouTube zveřejněny o několik měsíců. Zveřejněna byla například prezentace (pdf) k přednášce "Jak se nabourat do vypnutého počítače, a nebo jak v Intel Management Engine spustit vlastní nepodepsaný kód". Dle oznámení na Twitteru, aktualizace vydaná společností Intel nevylučuje možnost útoku.

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
Jak se vás potenciálně dotkne trend odstraňování analogového audio konektoru typu 3,5mm jack z „chytrých telefonů“?
 (8%)
 (1%)
 (1%)
 (1%)
 (75%)
 (14%)
Celkem 963 hlasů
 Komentářů: 45, poslední 1.12. 19:00
    Rozcestník

    TeX – 15 (mikrotypografie)

    29. 4. 2014 | Petr Olšák | Různé | 4011×

    Seriál o TeXu uzavřu povídáním o nepatrnostech. Typografie ctí několik zásad, mezi které patří především zásada nepřekážet mezi informací a čtenářem, tedy jinými slovy čtenáře nerušit. Součástí toho je také respektování starých tradic. Dá se říci, že typografie je na této úrovni dobře udělaná, pokud si jí čtenář nevšimne. Zmíním tedy především takové nepatrnosti, které nejlépe vypadají, když nejsou vidět.

    Obsah

    Typografické znaky

    link

    Existuje několik znaků, které se při sazbě běžně používají, ale nejsou běžně přístupné na klávesnici. Například to, co vidíme na klávesnici jako „vodorovná čárečka nad účařím“ většinou vytvoří spojovník (-). Ten se používá pro slovní spojení typu „slovník česko-anglický“ nebo pro dělení slov na koncích řádků. Kromě toho se v sazbě používá pomlčka na půlčtverčík (–). Ta se používá například ve významu od–do. Existuje také pomlčka na celý čtverčík (—) a konečně je někdy potřeba použít znak mínus (−), který v daném fontu nemusí mít nic společného s žádnými předchozími pomlčkami. Jeho zásada je taková, že musí vypadat zcela stejně jako znak plus jen s tím rozdílem, že mu chybí svislý tah.

    Jak se k tomu problému staví lidé, kteří na klávesnici najdou jedinou „vodorovnou čárečku nad účařím“? Často ku škodě věci se na to vybodnou. Jak se k tomu postavil Knuth při tvorbě TeXu? Navrhnul k dosažení pomlček prosté zdvojování a ztrojování toho, co lze napsat z klávesnice a co je zaneseno do ASCII kódování. Tedy -- vytvoří pomlčku na půlčtverčík a --- pomlčku na čtverčík. Nikdo se nemůže vymlouvat na obtížnost psaní, toto se dá skutečně napsat snadno. I v ASCII textech je navíc takové vyjádření pomlčky dostatečně jasné a názorné a dá se používat například v emailech. Knuthova implementace tohoto jevu pomocí fontových ligatur už není zcela ideální, protože pokud natáhneme font, který tuto specialitu nectí, tak to prostě nefunguje. Je-li příslušný TeX vybaven encTeXem, je možné tuto vlastnost udělat na úrovni input procesoru takto:

    \mubyte \endash --\endmubyte
    \chardef\endash=123
    

    V tomto příkladu se ovšem setkáváme s dalším problémem: pomlčka (–) je v různě kódovaných fontech umístěna různě. Původně (podle Knutha) na pozici 123, později v T1 kódování na pozici 21 a konečně v unikódových fontech na pozici 8211, tedy U+2013. Pokud TeX umí načíst unikódový font, tak zase neumí encTeX, takže by bylo potřeba přemluvit input procesor jiným způsobem (například na úrovni lua skriptu). Ve skutečnosti ale XeTeX i luaTeX nabízí možnost při natažení fontu přidat ke skutečným fontovým ligaturám též tzv. TeXové ligatury, tj. proměnu -- na pomlčku atd. Takže s pomlčkami ani tam není problém.

    Ve starých antikvárních tiscích najdete pomlčku se šířkou někde mezi současnou pomlčkou na půlčtverčík a čtverčík. Má šířku zhruba tři čtvrtiny čtverčíku. To ve fontech nenajdeme, protože americká sazba to nezná a digitální typografie je k nám zpětně importována z Ameriky. Chcete-li ctít tyto tradice, je potřeba si tu pomlčku vytvořit. Následuje ukázka dvou možností, jak na to jít:

    \mubyte \enndash --\endmubyte
    \chardef\endash=123
    \def\enndash{\endash\kern-.25em\endash}
    nebo:
    \mubyte \enndash --\endmubyte
    \def\enndash{\vrule height .28em depth-.255em width.75em\relax}
    

    Je taky možné vychytat nedbalost autorů při psaní pomlček tak, že vyhledáme encTeXem výskyty ASCII znaku - s mezerami po obou stranách a nahradíme pomlčkou. Podobně je možné zapracovat Knuthovu myšlenku snadného psaní pomlček a anglických uvozovek také pro české uvozovky. Budeme je psát pomocí dvou čárek (,,) a dvou obrácených apostrofů (‘‘).

    \mubyte\enndashspaces\space\space-\space\endmubyte
    \def\enndash{\vrule height .28em depth-.255em width.75em\relax}
    \def\enndashspaces{\ifmmode-\else~\enndash\space\fi}
    \mubyte\clqq,,\endmubyte
    
    \mubyte\crqq‘‘\endmubyte
    
    Tady je ,,zkouška‘‘ textu - uvidíte, co to udělá.
    

    V kódu makra jste si mohli všimnout, že pokud najdeme znak - v matematickém módu, necháme ho na pokoji a TeX vysází mínus. Jinak vysázíme pomlčku.

    O tom, kdy se píše která pomlčka a na které další znaky dát při sazbě pozor, pojednává velice pěkně webová stránka typografa Martina Peciny. Dozvíte se tam i základní typografické pojmy, jako například co je čtverčík (v sekci písmo/stupeň písma). Dříve se takovými věcmi zabývali jen sazeči, kteří na to měli normy a ovládali řemeslo. Dnes to patří k základnímu vzdělání podobně, jako schopnost napsat správně tvrdé nebo měkké i/y. Dnes totiž na počítači vytváří sazbu téměř kdokoli.

    Mezery

    link

    Mezera mezi slovy je určena třemi nezávislými parametry:

    • Základní šířka
    • Ochota roztažitelnosti resp. stlačitelnosti
    • Ochota zlomit se na koncích řádků v odstavci

    Základní šířku běžné mezislovní mezery a její ochotu roztažitelnosti a stlačitelnosti stanoví výtvarník fontu. Základní šířka bývá kolem třetiny čtverčíku. Kromě běžných mezer se na některých místech doporučuje dávat různě zúžené mezery (například ve zkratce s. r. o. nebo mezi jednotkou a číslem 100 km). Další příklady uvádí Martin Pecina v souvislosti s trojtečkou.

    V TeXu jsou parametry mezislovní mezery (základní šířka, ochota roztažitelnosti a stlačitelnosti) uloženy v metrice fontu. Ochota mezery se zlomit je „normální“, v TeXu je to označeno penaltou 0. Kromě toho lze před každou mezeru předřadit hodnotu penalty v rozsahu od -10000 (zlom se provede za každých okolností) po 10000 (úplný zákaz zlomu). Ochotu roztažitelnosti a stlačitelnosti lze nastavit příkazem \hskip pomocí parametrů plusminus. Zcela určená mezera v TeXu tedy vypadá takto:

    \penalty <penalta> \hskip <základní velikost> plus <roztažení> minus <stlačení>
    například:
    \penalty 5000 \hskip 2em plus 1em minus1.5em
    

    Příklad ukazuje mezeru velikosti dvou čtverčíků s vysokou neochotou se zlomit (penalta 5000) a s možností se roztáhnout na (zhruba) tři čtverčíky a stlačit na půl čtverčíku.

    Pro různé případy si můžete napsat makra mezer různých vlastností jen za použití příkazů \penalty\hskip. Klasická nezlomitelná mezera má v TeXu přidělen znak vlnka a je definována takto:

    \catcode‘\~=13 \def~{\penalty 10000 \space}
    

    Přitom \space díky \def\space{ } vyprodukuje běžnou mezislovní mezeru s roztažitelností a stlačitelností tak, jak to určil výtvarník fontu.

    Mám pocit, že TeX byl první software, jehož autor si uvědomil nezávislost všech parametrů mezery a správně ji implementoval. S nesprávným spojováním více vlastností mezer do jedné se bohužel potýkáme dodnes. Například momentálně připomínkuji v rámci připomínkového řízení návrh revize normy ČSN 6910 „Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory“. Mají tam uveden pojem „pevná mezera“ jako mezera konstantní šířky a navíc nezlomitelná. Přitom tento pojem mají v příloze propojen s kódem mezery U+00A0, o které se v Unicode tabulce ovšem můžeme dočíst jen to, že je to „nobreaking space“, tedy žádná mezera konstantní šířky! Podrobně jsem jim to vysvětlil a připomínkoval. Odpověď: připomínka se zamítá. Jsou natvrdlí. Jak k tomu přijdou tvůrci softwaru, kteří správně implementují mezeru U+00A0 jako nezlomitelnou pružnou? Dnes se takový software už konečně dá nalézt. Mám na mysli nepříklad ne-microsoftí webové prohlížeče. Konečně tedy vidíme při formátování do bloku za neslabičnými předložkami správně stejně roztažené/stlačené mezery jako ostatní mezery mezi slovy. Ovšem mnoho lidí tam bohužel bude pořád cpát mezery konstantní šířky a tím rušit čtenáře. Takže nerespektují základní zásadu typografie.

    V americké sazbě je ještě jedna zvláštnost daná tamější tradicí. Mezery mezi větami mají být větší. Na psacím stroji kdysi bouchli Američané po každé tečce za větou dvakrát do mezerníku. Knuth proto zajistil mezerám za větou ochotnější roztažitelnost než ostatním mezerám. Přidělil kvůli tomu jednotlivým znakům tzv. \sfcode. Podrobněji viz TeXbook naruby, stranu 104. V Evropě naopak měli typografové tendenci mezeru za tečkou zmenšovat, protože pak vizuálně vypadá stejně velká, jako mezera mezislovní. Nakonec se z toho zrodil kompromis, mezeru za tečkou aspoň nezvětšovat. K tomu je třeba nastavit znakům poněkud jiné \sfcode, než implicitní Knuthovo nastavení. To zařídí makro \frenchspacing. Toto makro se spustí v csplainu při přepnutí na české nebo slovenské dělení slov příkazem \chyph nebo \shyph.

    Formátování odstavce do bloku

    link

    Při formátování odstavce do bloku mají pružit mezislovní mezery. V žádném případě není možné měnit rozestup mezi jednotlivými písmeny uvnitř slova. Třebaže některý software na to má prostředky, jednoznačně to čtenáře ruší a je to tedy z typografického hlediska nepřípustné. Rozestupy mezi písmeny uvnitř slov se řídí pravidly metriky, tj. šířkami jednotlivých znaků a tabulkou výjimek s ligaturami a kerningovými páry.

    Někdy se při formátování odstavce může stát, že jsou mezery nakupeny pod sebou a vytvářejí tzv. řeky. Ruční sazeči měli za úkol toto hlídat a v případě, kdy k tomu dojde, vyřešit odstavec jinak. TeX tuto situaci nehlídá a neřeší, ovšem za celou dobu mé sazečské praxe jsem nenarazil na případ, kdy by toto měl být problém. Mezery totiž mají v TeXu tendenci se nejen roztahovat, ale i stlačovat, což fenomén řek v podstatě eliminuje.

    Někdy se mi stává, že dva řádky pod sebou začínají nebo končí zcela stejným slovem. To taky ruší a není automaticky ošetřeno. Když na to narazím, musím případ vyřešit individuálně.

    V pdfTeXu je zanesena možnost snížit velikost roztažení nebo stlačení mezislovních mezer mírnou deformací písma v horizontálním směru jednotlivě na každém řádku. Tato deformace v každém případě musí být čtenářem neviditelná, jinak by to bylo hrubým porušením typografických pravidel. Přitom, když se povede vhodnou deformaci písma najít, zmenší se roztažení mezer a výsledek je daleko lepší. Můžete se podívat na ukázku.

    Další vychytávkou je vystrkávání interpunkce na okrajích řádků mimo obdélník, ve kterém je blok odstavce. Obdélník odstavce pak překvapivě působí vizuálně vyrovnaněji. Problém je možné řešit v klasickém TeXu způsobem popsaným v TeXbooku naruby na straně 213. V pdfTeXu jsou na to připraveny také přímo primitivní příkazy \rpcode\lpcode, viz sekci 11.10 v TeXu pro pragmatiky.

    Závěr

    link

    Tímto dílem seriálu bych se chtěl se čtenáři abclinuxu.cz rozloučit. Děkuji všem za přízeň a za pozitivní a vesměs fundované reakce v diskusích pod články. Myslím si, že vzájemné obohacení bylo oboustranné.

    Věřím, že se mi aspoň částečně podařilo ukázat, že se TeXem dají dělat překvapivá kouzla. Neznám jiný software, kterým by se dal takto efektivně programovat proces přípravy sazby. Abyste mohli sazbu programovat a mít ji do posledního nanometru pod kontrolou, stačí jediné: umět TeX. Snad ze seriálu vyplynulo, že stojí za to tuto jedinou překážku nějak překonat a začít se TeXem pořádněji zabývat. Budete pak umět třeba takové věci, jaké jsou uvedeny v této ukázce.

           

    Hodnocení: 89 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    29.4.2014 00:53 Tomáš Pecina
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    S mezerou je to trochu složitější. Za tečkou se ponechává v nezměněné šířce pouze v případě, že jí byla ukončena věta, jinak se zužuje: např. za zkratkami (jako např. např. :-) ). Podobně se zužuje tam, kde jí oddělené prvky patří k sobě, kupř. odděluje-li tisíce, mezi částkou a měnou, v českých PSČ atp. Naopak, kde zkratka s pokračováním textu nesouvisí, může být mezera širší (typicky za zkratkou Sb. v označení právních předpisů).

    To je jedna ze situací, kdy je TeX oproti WISIWYG textovým procesorům v nevýhodě, protože všechny tyto situace musíme ošetřit předem a paušálně, jinak bychom se při psaní zbláznili. Naproti tomu, když to jednou uděláme, nemusíme se o šířku mezery starat, jde jen o to, zvyknout si, které makro co znamená. Osobně používám jednu užší nezlomitelnou mezeru, pro kterou jsem převzal makro \,, ale možná přejdu na dvě různé šířky a zvážím užší zlomitelnou mezeru, která je čas od času potřeba.

    Faktická poznámka k článku: česká typografie m-dash nezná.
    olsak avatar 29.4.2014 08:28 olsak | skóre: 29
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Děkuji za doplnění. Nemyslím si, že jsem v článku napsal něco jinak, než co píšete, takže se názorově shodujeme. Do mikrotypografických pravidel jsem nechtěl podrobně zabíhat (v článku se spíš věnuji TeXu než typografii) a odkázal jsem na dobře napsaný text na stránce Vašeho jmenovce.

    Různé situace pro doplnění různých typů mezer automaticky se dají vychytat třeba encTeXem nebo lua skriptem. Vzpomínám si, že jsem například vychytával chybně napsané datum (bez mezer za tečkami) ve tvaru [0-9].[|1][0-9].[1-2] a cpal jsem tam automaticky za ty tečky encTeXem zúžené mezery. Nedá se tedy říci, že by TeX byl v této věci oproti WYSIWYG procesorům v nevýhodě. Spíš naopak. Přitom vychytávání různých fenoménů v textu si každý udělá tak, jak umí a co mu vyhovuje: udělá si preprocesor v perlu, pythonu, nebo v lua skriptu atd. Takže spíš si myslím, že je TeX ve výhodě.

    Nezmínil jsem tzv. nálitek na vykřičníku, otazníku a dvojtečce, který způsobí vlasovou mezeru před těmito znaky (což americká sazba nezná a tudíž to není implicitně řešeno). Někteří amatéři, když tu vlasovou mezeru vidí, tak tam pak ve svých textech strkají mezeru mezislovní, což je špatně. Ten nálitek se dá řešit v pdfTeXu například pomocí \knbccode.

    Trochu mi chybí v dokumentech věnujících se typografii a různým mezerám ono důsledné rozlišování třech nezávislých parametrů mezery, jak jsem v článku popsal. Často se například mluví o velikosti a nezlomitelnosti, ale zapomíná se na její pružnost.

    Pro doplnění: norma ČSN 6910, o které se také zmiňuji, uvádí pro jednoduchost jedinou mezeru pro všechny případy, sice mezeru mezislovní.

    Že česká typografie nezná emdash, jsem naznačil tím, že jsem uvedl, jak v TeXu vytvořit pomlčku na třech čtvrtinách čtverčíku, která je českým tradicím bližší. To je jedna z ukázek účelného využití TeXu, když tato pomlčka typicky není ve fontu. Ovšem nebyl bych tak jednoznačný, že se emdash nesmí použít v českém textu. Osobně ji nepoužívám, ale toleruji ji. Uvádí ji například i ČSN 6910 jako možnou alternativu a tuto věc jsem nepřipomínkoval. Jen jsem připomněl, že dlouhá pomlčka se nesmí použít ve významu až, což zapracovali jen částečně.
    egg avatar 29.4.2014 12:30 egg | skóre: 20 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    S nesprávným spojováním více vlastností mezer do jedné se bohužel potýkáme dodnes.
    S tímhle mě hrozně štve Word, že nezlomitelnou mezeru udělá zároveň nepružnou a viditelně užší než ostatní. Když někdy potřebuji nacpat text do relativně úzkých sloupců, tak tyto rozdíly bijí do očí zhruba stejně, jako neslabičné předložky na konci řádků. Čili nikdy to nevypadá hezky. Pokud je zároveň vypnuté dělení slov (default), hrůza se umocní. Jeden z dobrých důvodů používat TeX.

    Díky za tento díl i celý seriál!
    29.4.2014 12:49 jehovista
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Word neni urcen na tvorbu hezky vypadajicich textu, ale na komunikaci s byrokraty.
    egg avatar 29.4.2014 13:52 egg | skóre: 20 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Word neni urcen na tvorbu hezky vypadajicich textu, ale na komunikaci s byrokraty.
    Ano, to je jeden důvod, proč ho občas používám. Druhý je, že je na rozdíl od TeXu instalován na většině počítačů, ke kterým při práci přijdu a nejsem admin. Třetí důvod je jedna příjemná funkce, kterou používám při promítání zadání testu v učebně. Jmenuje se to Zobrazení -> Čtení na celé obrazovce. Text se mi na projektoru rychle přeskládá tak, že na levé polovině je zadání pro skupinu A, napravo B. Ale zápory už převažují, pro příští školní rok si na to promítání zadání připravím šablonu v XeLaTeXu.
    Josef Kufner avatar 29.4.2014 18:17 Josef Kufner | skóre: 67
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Na to stačí nastavit velikost stránky na vhodný rozměr odpovídající projektoru (např. 12×16 cm) a použít dvousloupcovou sazbu. Pak už to jen promítneš ve fullscreenu, jako každou jinou prezentaci.
    Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
    egg avatar 30.4.2014 08:15 egg | skóre: 20 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Bohužel ten poměr není stejný ve všech učebnách. Chci-li využít celou plochu, musím si buď připravit několik variant anebo text přeskládat na místě. Ale spíš se na to vybodnu a kousek plochy oželím.
    Josef Kufner avatar 30.4.2014 09:32 Josef Kufner | skóre: 67
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Ono se dělají i jiné projektory než 4:3 a 16:9 ?
    Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
    30.4.2014 15:18 Spike | skóre: 30 | blog: Communicator | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    16:10
    29.4.2014 20:47 Tomáš
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    A spousta lidí to má jako firemní standard.

    Já to řeším tak, že když po mně chce někdo něco ve Wordu, tak ať si užije ten výsledek. Často se mi stane, že se míchají 2-3 fonty několika velikostí, sazba odstavců taky bídná, ale vzhledem k tomu, že se to nedá rozumně opravit (tím myslím rozumně rychle), tak to tak nechám. Až budu mít čas poskládat něco, co zvládne BFU a zvládne to exporty do PDF a případně i Wordu (manažeři si na něm zakládají), tak to bude paráda.
    29.4.2014 15:14 zxtlpn | skóre: 8 | blog: zxtlpn
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Našel byste nějaký pěkný, pokud možno extensivní příklad zcela korektně vysázeného českého textu?
    30.4.2014 01:39 TyPo
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Děkuji Vám za pěkný seriál o TeXu.
    3.5.2014 11:09 nasson
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Také děkuji za seriál i všechny další práce na OPmac. Bez nich by byl pro mě plain tex nepoužitelný.
    KOLEGA avatar 30.4.2014 10:41 KOLEGA | skóre: 12 | blog: odpocinuti_vecne
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Díky ... Jeden z nejlépe psaných seriálů, co jsem viděl za poslední dobu, palec nahoru ;)
    Linuxový liberál ;-) ... a taky lama a BFU
    Nuphar avatar 30.4.2014 12:21 Nuphar | skóre: 17
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Skvělý seriál, díky!
    Per aspera, Asparagus et Aspergillus ad a/Astra!
    Petr Tomášek avatar 30.4.2014 17:19 Petr Tomášek | skóre: 37 | blog: Vejšplechty
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Pane Olšák, nic proti, ale pod pojmem „mikrotypografie“ si představuj něco zcela jiného než co zde uvádíte. Konkrétně jde o „mikroskopické“ rozpalování mezer mezi písmeny a „mikroskopická“ změna šíře písma tak, aby se zlepšily algoritmy řádkového zlomu...
    olsak avatar 30.4.2014 21:17 olsak | skóre: 29
    Rozbalit Rozbalit vše Re: TeX – 15 (mikrotypografie)
    Oba jevy, které zmiňujete, ve svém článku uvádím. Takže Vaši námitku nechápu. Možná jsem to napsal příliš „mikrotypograficky“, takže jste to přehlédl. :)

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.