Portál AbcLinuxu, 9. května 2024 06:17
Umělá inteligence se učí fyzikální zákony. Do náhodných dat lze nepozorovaně vkládat nenáhodné sekvence. Magnetické bubliny pro ukládání dat. Elektrárny na oběžné dráze. Největší černá díra. Odběr vzorků z asteroidu Bennu.
Někdo odhaduje, že první pokusné přenosy energie se uskuteční již v roce 2025, jiní čekají tuto revoluci v energetice v polovině století. Teď to ale vypadá, že se technologie v posledních letech ve skutečnosti moc nepokročila.
Už malé děti mají nějakou představu o tom, jak by okolní věci měly fungovat. Projeví překvapení při pohledu na kouzelnický trik, kdy předmět třeba neočekávaně zmizí. Totéž se týká zákonů spojených s pohybem, s tím, jak věci padají, odrážejí se od sebe, deformují se apod. Jak máme podobná pravidla ale naučit umělou inteligenci?
Téměř přesně po roce vychází nová verze simulačního software COMSOL Multiphysics, tentokrát s označením 5.5. Přináší hned dva nové moduly a celou řadu zajímavých vylepšení.
Vědci z izraelské Bar-Ilanovy univerzity tvrdí, že testy náhodnosti, které provádí US National Institute of Standard and Technology (NIST), lze do nějaké míry ošálit. Do náhodné (jako náhodné certifikované) sekvence lze vložit jinou sekvenci, která náhodná vůbec není. Finální sekvence pak opět získá příslušný certifikát náhodnosti. Co to konkrétně znamená?
Porozumění tomu, jak funguje tepelná roztažnost, by mělo usnadnit návrhy materiálů pro konkrétní použití. Pro medicínské aplikace typu zubních výplní nebo kostních náhrad je klíčové, aby měly stejnou teplotní roztažnost jako okolní tkáň (poznámka: i když zrovna u kosti změny teploty asi nepředpokládáme, u zubu to už může být jinak). V kabelu na dně moře nebo vlastně v jakékoliv jiné elektronice by všechny součástky (vodiče-dráty, izolanty, polovodičové řídicí prvky) opět měly mít stejnou teplotní roztažnost.
Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se může jednat o základ budoucí elektroniky – ve fázi, která bude následovat po spintronice. To, co zde nese informaci, není jediná částice, ale kolektivní excitace částic (kvazičástice, vlna…). Co jsou to kvantované spinové vlny a magnonické krystaly…
Knihy roku: Tipy na vánoční dárky. Co doporučit z českého knižního trhu populárně-vědecké literatury? Co dát či si nechat dát pod stromeček?
Psi dokáží slova rozlišovat přesně, jak jinak. Tedy samozřejmě někteří psi a za určitých okolností.
Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka. Vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu.
Voda v atmosféře exoplanety WASP-6b. Vědci prozkoumali prostřednictvím transmisní spektroskopie horkého jupitera WASP-6 b.
Největší černá díra je v clusteru galaxií Abell 85. Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji.
Jak Enceladus přišel ke svým pruhům. Zajímavých jevem na povrchu Enceladu jsou trhliny v povrchové ledové krustě nacházející se poblíž jižního pólu. Vyvěrá tudy na povrch vodní oceán (s eventuálním životem)?
3D tisk z kovu pro léčbu Parkinsonovy choroby. Během studie byl 42 pacientům implantován do lebky titanový port z 3D tiskárny, skrze něj byl pak pomocí čtyř mikrokatetrů dopraven lék.
Drony využijí hlavně firmy ve stavebnictví. V příštím roce bude podle analytiků Gartneru celosvětově dodáno více než půl milionu podnikových IoT dronů, což představuje nárůst o 50 % oproti letošnímu roku.
Blíží se výběr místa odběru vzorků z asteroidu Bennu. OSIRIS-REx je první americkou sondou, která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z nějaké planetky.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.