TypeMatrix: ergonomická klávesnice jinak

29. 8. 2013 | David Kolibáč | Hardware | 8044×

V tomto článku se dozvíte něco o vlastnostech klávesnic TypeMatrix a zkušenostech s nimi. Získá si vaše srdce, nebo vás odradí už od pohledu?

Obsah

• Úvod
• Klíčové vlastnosti
• Zkušenosti
• Srovnání generací
• Závěr

Úvod

Pokud pomineme klávesnice, kterým nálepku “ergonomické” přiřadilo leda marketingové oddělení, dá se nabídka podle rostoucí ceny a “obskurnosti” rozdělit do několika kategorií:

1. levné, “pevně” půlené klávesnice jako MS Natural Keyboard
2. půlené klávesnice s oddělenými polovinami (Goldtouch, Kinesis Freestyle), TypeMatrix
3. mechanické ergonomické klávesnice (Kinesis Advantage, Maltron, μTron), open hardware (key64, ErgoDox)
4. technologie diametrálně odlišné od tradiční klávesnice (DataHand)

V každé této kategorii jsou charakteristické jiné vlastnosti. Levnějším membránovým klávesnicím, konkrétně Goldtouch Adjustable Keyboard a MS Natural Keyboard, jsem se věnoval v dřívějších článcích. TypeMatrix, jíž se zde budeme zabývat, v této cenové hladině vybočuje tím, že nabízí hardwarovou podporu pro rozložení jiná než QWERTY a hlavně má symetrické fyzické rozložení kláves, nikoliv posunuté jako na psacím stroji. O ErgoDoxu bych rád něco napsal v budoucnu.

Problémem většiny těchto klávesnic je dostupnost v Česku. Typicky třeba právě typematrix: starší model sice jde kdykoliv objednat na eBay přímo od výrobce, ale poštovné dnes vyjde na 50 dolarů, tzn. cena se tím zdvojnásobí, a to ještě nepřišlo na celní řízení, tj. poplatek za zpracování zásilky a pochopitelně daň. Částečně se to dá obejít, pokud máte někoho, kdo vám balíček přepošle nebo přiveze. Jediný evropský distributor, o němž vím, je The Keyboard Company, kde cena vychází na téměr 170 liber.

Nebo je tu ještě jedna možnost. možná jste si všimli, že řada obchodů a restauračních zařízení používá u pokladen klávesnice také s maticovým rozložením kláves, dokonce často i mechanické a plně programovatelné. V Česku to bývá Elcom řady EK-3000, na západě Tipro, Access-IS nebo třeba Cherry. Hezké kousky se dají sehnat za snesitelné zhruba dva tisíce korun a s trochou modifikací mohou dobře posloužit.

Klíčové vlastnosti

Podívejme se na to, čím se TypeMatrix chlubí, resp. čím se liší od konkurence.

Už z názvu je zřejmé, že typematrix má symetrické, konkrétně maticové rozložení kláves. Když se podíváte na běžnou klávesnici, která si uchovává dědictví psacího stroje, na kterém z technických důvodů nesměly být klávesy “v zástupech”, možná si všimnete, že sklon sloupců kláves sice odpovídá pravé ruce, ale u ruky levé je to slabší. Pokud používáte klasický prstoklad, malíček by měl mačkat klávesy ze sloupce QAZ, nicméně pro dosažení Q se musí mírně vyvrátit. Symetrické rozložení toto řeší. Navíc jsou klávesy B, Y a 6 podstatně blíže k výchozí poloze prstů. V případě typematrix se sice předpokládá, že uživatel umí psát všemi deseti (viz verzi bez popisků kláves), ale četl jsem na více místech, že maticové rozložení usnadňuje lidem, kteří píší stylem kroužícího orla, hledání kláves — možná proto podobně rozložení najdeme na některých klávesnicích pro děti, postižené či seniory, leč v tomto případě doprovázené většími klávesami s obrovskými, kontrastními popisky.

Další problém klasického rozložení kláves je, že poloviny ovládané levou a pravou rukou jsou příliš blízko u sebe, což vede k ohýbání zápěstí. Občas se to někdo snaží řešit tím, že si upraví softwarové rozložení tak, že posune pravou polovinu o sloupec doprava a mezeru vyplní zvláštními symboly (např. Colemak, edition DreymaR). I to pomáhá. Typematrix sice oproti konkurenci ve stejné cenové kategorii nemá vzájemně polohovatelné poloviny, ale když už nic jiného, tak je odděluje aspoň jedním sloupcem, do kterého klade často používané klávesy jako Enter nebo Backspace. Samozřejmě se očekává, že je pak budete mačkat ukazováčky, čímž se ulehčí malíčkům a modifikátory Shift mohou zabírat dva řádky.

Běžné klávesnice mají po pravé straně numerický blok a je obvyklé používat jako polohovací zařízení myš v právě ruce. To ale znamená, že pokud při psaní potřebujete přehmátnout na myš a zase zpět, musí pravá ruka urazit poměrně velkou dráhu. Navíc je při manipulaci s myší vychýlená poměrně výrazně mimo osu těla. Kompaktní, především notebookové klávesnice numerický blok obvykle nemají, tudíž tam tato komplikace nenastává, leč někomu může číselná klávesnice chybět. Čísla v matici přístupná přes modifikátor Fn, resp. vyšší vrstvu, jsou sice řešením, ovšem jsme opět u problémů posunutí řádků jako na psacím stroji — ten však u typematrix nenastává.

V neposlední řadě je typematrix zajímavá pro uživatele některých optimalizovaných rozložení kláves, konkrétně Dvorak a Colemak. Bohužel není plně programovatelná, tudíž příznivci záležitosti jako Neo, Maltron aj. přijdou zkrátka. Osobně bych možnost úpravy rozložení ocenil zvláště v případě funkční vrstvy, některých modifikátorů a kláves ovládajících kurzor. Ale zpět k tomu, co podporováno je. Dvorak a vlastně i Colemak je dnes již podporován většinou běžných operačních systémů, ale přeci jen možnost připojit klávesnici k počítači s nastavenou americkou QWERTY a bez sebemenších zásahů do softwaru psát, je občas příjemná. Osvědčilo se mi to hlavně při používání virtualizace nebo vzdálené plochy, když se rozložení klienta a hostitele prala, a údržbě cizích strojů. Typematrix je beztak velmi skladná a běžně si ji z ergonomických důvodů nosím s laptopem, protože stoly především v historických částech univerzity bývají příliš vysoké a současně židle velmi nízké.

Jak jsem naznačil, TypeMatrix 2030 je docela kompaktní. šířkou přibližně odpovídá 12palcovému laptopu nebo výšce knihy formátu A4. Ke všemu je vcelku tenká, vždyť jde o nizkozdvihovou membránovou (rubber dome over membrane) klávesnici s nůžkovým mechanismem (scissor switch). Tento typ klávesnic je relativně tichý, nejvíce hluku dělá kontakt prstů se zpravidla tenkými klávesami z ABS. také proto se k typematrix dodávají “skiny” — potahy, volitelně s různými popisky. Taková guma výrazně utlumí zvuk kláves a také zabraňuje jejich ošoupaní, navíc se snáze myje, máte-li ve zvyku u počítače svačit nebo psát na klávesnici se špinavýma rukama.

Zkušenosti

Člověka, který nemá žádné zkušenosti s podobnými ergonomickými klávesnicemi, by mohlo napadnout, že aby se naučil psát na tomto rozložení, musel by tomu věnovat spoustu času a přitom by ztratil schopnost psát na běžné klávesnici. Má zkušenost je opačná. Když jsem klávesnici s maticovým rozložením vyzkoušel poprvé, dokázal jsem plynule psát během sotva 30 minut. Pro zajímavost jsem si zkusil zaznamenat, jak rychle se po přechodu na typematrix má rychlost a přesnost psaní vrátí do běžných mezí. Byly to zhruba tři dny¹. To se ovšem neopakuje pokaždé, když potřebují prostřídat klávesnice — mezi typematrix a běžnou klávesnicí celkem plynule přecházím. V čem je rozdíl?

• Klávesy B a Y jsou blíže “domovské” pozici prstů. Je to tak podstatně pohodlnější.
• Nějaký čas jsem si pletl klávesy N a M — kvůli posunutí celého řádku doleva. Podobný problém jsem měl v pravém horním rohu klávesnice, tedy především v okolí klávesy 0, resp. závorek, ty ale nejsou naštěstí zase tak časté.
• Dvouřádkové klávesy Shift a Backspace s Enterem uprostřed klávesnice patří mezi nejpříjemnější změny vůči klasické klávesnici, leč jsou tak návykové, že z nich skutečně může plynout problém při přecházení mezi klávesnicemi s různými fyzickými rozvrženími kláves. Aspoň pro mě ale nakonec není větší než střídání umístění modifikátorů podle platformy (Windows–Mac–UNIX).
• Jako zdaleka největší komplikace se ukázalo posunutí bloku ZXCV používaného pro pohyb v historii a hlavně práci se schránkou. Naštěstí si jde zvyknout na sousední klávesy Cut/Copy/Paste (používané v kombinaci s modifikátorem Fn).

Rychlost psaní sice není právě relevantní ukazatel kvality klávesnice, leč snadno se měří a může aspoň něco naznačit. Poté, co jsem si na typematrix zvykl, jsem psal stejně rychle jako na běžné klávesnici (obvykle kolem 60 wpm, nárazově až 75 wpm). Zkusil jsem z ní ale pro zajímavost sundat “gumu”, vzápětí se má rychlost zvedla o téměř 5 wpm. Také proto bych si přál, aby výrobce udělal revizi této klávesnice, ale s kvalitnějšími klávesami (nejlépe z PBT), které se neošoupou po několika měsících, nýbrž po mnoha letech až dekádách.

Dále by se dalo diskutovat, přestože je to spíše maličkost, na kterou si jde zvyknout, o umístění modifikátorů (hlavně Ctrl) nebo kláves pro pohyb kurzoru — Home/End mezi šipkami a Page up/down v rohu sice dávají smysl, ale uvítal bych je spíše v pravém sloupci. Většinu multimediálních kláves jsem přitom prakticky nikdy nepoužil. Podobně by mi udělala radost vyhrazená klávesa pro Insert, který se na unixových systémech tolik využije. To už se ale vracím k tomu, že bych ocenil programovatelnost.

Nalezení výchozí pozice prstů při psaní, šipek, klávesy Delete a středu numerického bloku usnadňují výstupky na klávesách v podobě teček. Bohužel jsou dost špičaté. Dokonce jsem přemýšlel, že na ně vezmu smirkový papír, jak jsou mi na dotek nepříjemné, totiž příliš špičaté. Po stranách kláves na krajích bloků jednotlivých polovin jsou také výstupky, nikoliv však špičaté. Ty by mi nevadily. ovšem i tak je orientace po hmatu, zvláště s nasazeným “skinem”, nesnadná. Kéž by klávesy byly sférické místo cylindrických. Navíc jsou velmi hladké, a to i když ještě nejsou ošoupané (byť ABS, že kterého jsou vyrobené, se ošoupe rychle, zvláště v případě potících se rukou). Také proto důsledně používám gumový “skin”, ačkoliv stisk kláves je kvůli němu mírně tužší. Jeho další nevýhoda spočívá v tom, že na klávesnici drží poměrně volně a je problém s jeho svléknutím — v závislosti na tom, o který typ jde. Ta guma, která nepřesahuje na spodní stranu klávesnice, se při psaní někdy svléká sama, a naopak, ta která prakticky obepíná celou klávesnici, pro změnu jde jen velmi špatně sundat. Když jsme u těch gumových věcí, gumičky na spodní straně klávesnice spolehlivě brání klouzání po stole. Jen by mohly být větší: pro situace, kdy klávesnici pokládám na integrovanou klávesnici laptopu, tedy abych nemusel softwarově vypínat interní klávesnici kvůli náhodným nechtěným stisků kláves hlavně v rozích..

Konečné je tu ještě jedna věc, a sice nakolik je typematrix vhodná pro hraní her, přestože s tímto způsobem použití jistě výrobce nepočítal. Díky kompaktnímu rozložení a vlastně i nízkému zdvihu kláves by tu byl jistý potenciál. Pro řadu arkádových či akčních her je tu ale těžko překonatelná překážka: 2KRO a navíc docela nehezký ghosting (při stisku některých kombinací aspoň tří kláves dojde k zaslání kódu klávesy, která vůbec stisknuta nebyla).

Srovnání generací

Dosud jsem se věnoval primárně TypeMatrix 2030, ovšem to je už několikátá generace klávesnic stejnojmenného výrobce. Jestliže se ji pokusíte sehnat z druhé ruky, můžete narazit na model 2030, který má konektor PS/2 a mírně odlišné rozložení, jinak se ale prakticky neliší. To TypeMatrix 2020, kterou výrobce doprodává na eBay, to je jiná. Na oficiálním webu sice existovalo srovnání s novou TM 2030 (možná ještě jde najít), nicméně věnovalo se takřka výhradně rozdílům patrným na první pohled — hlavně v rozložení kláves. Když jsem ho četl, připadalo mi, že oba modely byly takřka rovnocenné, leč není tomu tak.

Na první pohled je patrné, že TM2020 vypadá tak nějak zvláštně — můj názor je, že ošklivě — a levně. Plast sice nikde pořádně nevrže, zpracování je v pořádku, leč dojem není ideální. Podobně mechanismus kláves sice není vysloveně špatný, ovšem ani nenadchne. Je to jako průměrný laptop. Vlastně s jedním zásadním rozdílem. Netuším, koho a za jakých okolností to napadlo, ale některé větší klávesy (např. Delete) pod sebou nemají stabilizátor, nýbrž dvě membránová tlačítka s nůžkovým mechanismem. Výsledek? Horší odezva a hlavně velmi tuhý stisk. Nevím, zda jsou pro starší model dostupné gumové kryty, ale tipuji, že např. zmíněná klávesa Delete by na nich byla prakticky nestisknutelná.

Další rozdíly v rozložení jsou patrné z obrázku: především tedy méně “multimediálních” kláves a často nestandardně velké modifikátory i jiné klávesy. Nápodobně v případě většího oddělení levé a pravé poloviny, což je na druhou stranu docela příjemné a díky tomu se podařilo doprostřed dostat ještě jeden pár kláves, mezi nimiž je i tabulátor.

Jinými slovy, výrobce sice s novou generaci (2030) obětoval větší oddělení polovin, ovšem prakticky vše ostatní se výrazně zlepšilo.

Závěr

TypeMatrix 2030 mě nakonec velmi milé překvapila, a to především jako kompaktní klávesnice na cesty. Samozřejmě stojí za zvážení, zda se vám to finančně vyplatí² — dostupnost v Česku je mizerná, jak jsem psal v úvodu článku. Přitom Kinesis Advantage, Truly Ergonomic nebo sestavený ErgoDox vyjdou na přibližně 300 dolarů, což už není takový rozdíl.

Co se mi líbí? Slušné zpracování, vzhled, symetrické rozložení kláves s aspoň mírným oddělením polovin, hardwarová podpora rozložení Dvorak a Colemak, příjemný stisk kláves a “skin” zajišťující tiché psaní.

Naopak bych ocenil, kdyby příští generace byla programovatelná (ideálně s open-source firmwarem), podporovala aspoň 6KRO a měla odpojitelný kabel (microUSB) a kvalitnější sférické klávesy z PBT nebo POM; o polohovací zařízením si raději nechávám zdát — takové licencování trackpointu by vyšlo draho. Z pohledu na oficiální fórum je vidět, že otázkou programovatelného firmwaru se výrobce zabýval a uvažovalo se i o bezdrátové verzi, nebo aspoň odpojitelném kabelu, nicméně utichlá aktivita v posledních měsících nevěstí nic dobrého.

Pokud pro vás mobilita není prioritou, můžete si za nižší cenu pořídit průmyslovou programovatelnou klávesnici nebo za obnos naopak srovnatelný či o něco vyšší postavit ergonomickou klávesnici, která je navíc open hardware, např. zmíněný ErgoDox — o tom ale někdy jindy.

---

¹ Hezký graf zde ale neukážu, protože výsledky byly zkresleny mou únavou v různých částech dne a citlivostí na počasí (horka).

² Pravděpodobně nevyplatí, pokud netrpíte RSI, které by vám znemožňovalo psát na notebookové klávesnici, ale typematrix by vám pomohla.

       

Komentáře

[Marek``]

V práci takúto klávesnicu používaju dvaja geekovia. Rozloženie ktoré používajú bolo BEPO. (vo Francúzku). Výhoda toho rozloženia bola, že sa dá rýchlo písať v rôznych jazykoch.

Typematrix predáva aj klávesnicu bez popisu. Oni si k tomu kúpili tu silikonovú gumu s rozložením BEPO a AZERTY. Tá guma mi tam trošku vadila, ale oni ju tam mali len na to aby sa rýchlejšie naučili písať bez pozerania na klávesnicu.

Určitú dobu som tiež rozmýšľal že si ju kúpim a naučím sa BEPO. Po čase mi ale povedali, že na programovanie to nebolo ono (to rozloženie BEPO, kôli znakom ;()*/-.{} a podobne).

No neviem, už teraz používam normálnu klávesnicu a prepínam sa medzi Francuzskou Canada (QWERTY + fr znaky), SK QWERTY a anglickou QWERTY a občas som nútený používať AZERTY keď nie je moja (výnimočne).

Neviem či by ma to celkom nedoplietlo, tá klávesnica TypeMatrix s BEPO. Zvlášť keď človek sa s klávesnicou stretne všelikde, (stanica, metro), a nemôže si pripojiť svoju...

našiel som si klasicku tichú klávesnicu s nízkym zdvihom (Cherry Stream XT corded) a som velmi spokojný...

No tá typematrix ma aj tak trošku láka. Len sa bojím toho učenia odznova a toho, že sa budem mýliť ak prejdem na inú klávesnicu. Naviac mi na tej TypoMatrix chýba numerická klávesnica... Aké mate skúsenosti vy, s prepínaím layoutu, používaním DVORAK a iných exotických rozložení vo svete QWERTY...?

[Fluttershy, yay!]

Neviem či by ma to celkom nedoplietlo, tá klávesnica TypeMatrix s BEPO. Zvlášť keď človek sa s klávesnicou stretne všelikde, (stanica, metro), a nemôže si pripojiť svoju...

Len sa bojím toho učenia odznova a toho, že sa budem mýliť ak prejdem na inú klávesnicu. (...) Aké mate skúsenosti vy, s prepínaím layoutu, používaním DVORAK a iných exotických rozložení vo svete QWERTY...?

Napsal jsem tu sérii zápisků o svém přechodu na Colemak a jak píšu v článku, nemám problém přecházet mezi TypeMatrix a rozložením psacího stroje. Kdybych se tomu chvíli věnoval, pravděpodobně bych dokázal přecházet i mezi QWERTY a Colemakem.

Naviac mi na tej TypoMatrix chýba numerická klávesnica...

Numerický blok jsem mnoho let prakticky nepoužil a na žádné klávesnici takový vyhrazený blok nemám a ani nechci. Nicméně typematrix číselnou klávesnici obsahuje, stačí aktivovat Num Lock a pravá polovina klávesnice začne fungovat jako číselná, a to včetně odpovídajících velikostí kláves.

[Integral]

ja treba pisu uz rok a pul s dvorakem a na qwerty si bez divani ani neskrtnu :)

[dumblob]

Pisu jiz nekolik let na dvorak. Naucil jsem se poslepu napsat na qwertz/qwerty hesla, ktera pouzivam nejcasteji (to bohuzel casto potrebuji - ale to je spise specificke pro moji praci a konicky). Ale i tak si kupodivu cca 1/3 qwerty rozlozeni jeste pamatuji z doby, kdy jsem psal bez koukani na qwerty vsemi deseti, takze i tak nemusim datlovat, ale staci koukat „pod prsty“.

Davkol ma hezky popsany colemak v jeho clancich a ja bych k tomu akorat dodal, ze dvorak bych spise doporucil pisatelum, kteri maji „problem“ s jemnejsi motorikou (at uz z jakehokoliv duvodu) a preferuji stridani rukou (jinymi slovy „spolupraci obou koncetin“) pred „davkovym“ stylem psani (napr. vice pismen v rade jednim prstem nebo alespon jednou rukou).

Hm, to mi pripomina, ze bych si mel dat do paticky odkaz na moje czd (czech dvorak) rozlozeni, ktere vesele uz cca dva roky pouzivam k temer plne spokojenosti (par detailu nemam optimalizovanych - zatim jsem si neudelal cas to presneji analyzovat).

[pakanek]

Dvořáka používám více než tři roky. Učení bylo docela zábavné - za víkend 60-80 úhozů, po týdnu 160, za měsíc >200. Dají se použít programy jako gtypist, klavaro... Na programování to není špatné. Přináší to jisté bizarní problémy - např. pro editor Vim není hjkl na základní pozici. Člověk má celou klávesnici jen v hlavě a pohled na ni jen mate. Občas se přepnu do virtuálního terminálu a zjistím, že je tam opět nastavena Qwerty (při přihlašování... kdy si heslo pamatuji pouze motoricky). Když se dostanete na cizí počítač, tak to znamená většinou datlování.

Celkově změny nelituji. I když to přináší nějaké problémy, protože člověk přeci jen jde proti proudu. Dovolím si přiložit tři odkazy, které se problematikou zabývají v souvislosti s editorem Emacs: http://ergoemacs.org/emacs/emacs_kb_shortcuts_pain.html http://ergoemacs.org/emacs/command-frequency.html http://ergoemacs.org/emacs/ergonomic_emacs_keybinding.html

Měli bychom apelovat na vylepšení návrhu současných klávesnic, které jsou coby relikt psacích strojů příšerné. Ortogonální klávesnice vypadá fajn - jak dlouho vám trvalo naučit se psát na numerické klávesnici... ? Jedním z nejtěžších úkolů při psaní všemi deseti je naučit se pozici alfanumerických kláves - to je důvod, proč se člověk může Dvořáka naučit ve zlomku času, protože pozici kláves už zná.

[Bystroushaak]

Co říkáš na http://codekeyboards.com/?

[Fluttershy, yay!]

Nesnáším Atwoodův styl psaní. Jinak WASDv2 je parádní (plus tady MX Clears), pokud člověk rezignuje na trochu ergonomičtější rozložení kláves.

[pakanek]

Mezerník by měl být co nejmenší, aby palec bez větší námahy dosáhl na obě klávesy Alt.

[Fluttershy, yay!]

To je teoreticky pravda, prakticky blbost, protože člověk tím jednak přichází o možnost vyměnit klávesy, jednak je lepší mít rovnou blok kláves pod palcem (thumb cluster ErgoDoxu, Kinesis Advantage, maltronu aj.).

[Mira]

A ještě k tomu Enteru veprostřed vložit trackpoint a beru ji všema deseti

[Fluttershy, yay!]

Taky by se mi to docela líbilo, ale nacpat do tak tenké klávesnice něco tak malého jako trackpoint není sranda a pokud by si to chtěli licencovat, tak ty poplatky nejsou už vůbec sranda.

[Ray]

Zdar vespolek, nemá někdo zkušenosti s klávesnicí pro "kažou" ruku ? Podotýkám, že mám standardní počet rukou, tj. dvě. Na každé po 5ti prstech (jednoho kousek pryč, vynou sekery :o) Přijde mi to jako idelaní, nechat si třeba ruce ve volné pozici a pod každou mít "půlku" klávesnice. Na pravý pak trackball nebo touchpad, když už se ho potřebuju dotknout. Nic podobnýho jsem u nás neviděl... Už jsem přemejšlel, že bych natvrdo nějakou klávesnici říznul vejpůl :)

Nějakej hint ?

R.

[SPM]

Já mám třeba ten zmíněný ErgoDox o kterém bude třeba něco někdy příště. Tyhle klávesnice už implikují nutnost psaní všema deseti. Nicméně jsem s ní nad míru spokojený. Poloviny mám na stole v kanclu (kde je dostatečný prostor) dány daleko od sebe, takže mám při psaní ruce opřené pohodlně o opěrky na židli a mezi klávesnici se mi ještě vejde A4 blok s papírem :)

[Milan Vančura]

Teda ne že by mi vadilo být chytrý jako Stephen Hawking, ale obávám se, že tenhle druh simulace není ta pravá cesta, jak se jím stát. Přijde mi to jako Cargo cult

[Bystroushaak]

What? Já si docela dokážu představit, že pro lidi, kteří píší všemi deseti to může být velmi pohodlný setup. Nevím co to má dělat s Hawkingem.

[SPM]

Tohle neni žádná simulace, ani jsem se nikdy nezajímal, jak Hawking používá počítač :) Prostě mě jenom bolely pazoury, běžel group buy na ergodox a přišlo mi to jako dobrej nápad :) Za sebe můžu říct, že na maticovej layout jsem si nezvykal 3 dny, ale asi 2 týdny, ale od té doby dobré a vyhovuje mi daleko více, než ty posunuté bazmeky... přestal jsem si od té doby plést inkrimonovaná písmenka, nemačkám je špatnou rukou a tak podobně...

[Ray]

To vypadá naprosto suprově :) Krásně na palec ruzný shifty, ... To se budou přepínat vrstvy :) A přesně jak ríkáš, papír mezi, idelaní stav ! Já mam při práci zvedlý kopyta, takže ideálně bych si to přidělal přímo na opěrky... Něco jako Emperor 1510 (kdo nezná, tak images.google.com "emperor+1510"). Jen kdyby to nestálo takovej balík... :)

Teď už jen jak vyřešit tu poblbanou myš.

R.

[SPM]

Opěrky by byly taky dobré, ale na to nejsem dostatečně zručný :) Shift na palci mám od začátku, jedna z věcí co mě po naučení psaní všema deseti na normálních klávesnicích dost štvala... co se týče myši, tak jsem s ergodoxem viděl tenhle mod: http://geekhack.org/index.php?action=dlattach;topic=43709.0;attach=22576;image taky vypadá moc pěkně, ale svýma rukama se taky na nic takového nezmůžu :D

[Ray]

No, tak něco :) Ještě kdyby šlo něco takového koupit... Osobně bych preferoval tu kouli spíše napravo, přesouvar ruku dopřostřed mi přijde jako zbytečně dlouhá trajektorie... Já bych rukama mohl (a i bych měl kde a z čeho), musel by ale někdo, kdo má cit pro "ergonomičnost/design" na to šáhnout a vymyslet pěknej a funkční tvar. To není žádná prdel.. Já nic takového nevymyslím :) Kdysi mi kamarád "projektoval" desku stolu, přitáhnul jsem ho k dubový desce o rozměru asi 2.5 x 1.5 metru a řekl jsem mu: nakresli mi stůl, chci židlí zaject "dovnitř" a mít prostor okolo sebe. A už pár let slouží k naprostý spokojenosti :) Krásný tvary, funkční, ... Ale bez něj bych to nedal...

R.

[Fluttershy, yay!]

ErgoDox je ještě den na Massdropu.

[SPM]

A je to už 4. kolo; možná bude i další.

[karel.k001]

Kdysi mi kamarád "projektoval" desku stolu, přitáhnul jsem ho k dubový desce o rozměru asi 2.5 x 1.5 metru a řekl jsem mu: nakresli mi stůl, chci židlí zaject "dovnitř" a mít prostor okolo sebe. A už pár let slouží k naprostý spokojenosti :) Krásný tvary, funkční, ... Ale bez něj bych to nedal...

Nechces sem hodit odkaz na fotku? Rad bych se podival...

[Fluttershy, yay!]

Pro nás, přátele hypertextu, ještě skutečný odkaz: kurplop's ergodox tray

[Fluttershy, yay!]

Nějakej hint ?

V 90. letech byla různých takových věcí kupa, třeba BTC 8120. Dneska už prakticky jenom Kinesis Freestyle. Totiž, DataHand je prý v likvidaci a další věci jako ErgoDox si člověk musí obstarat trochu složitěji (třeba sám postavit — nebo někomu zaplatit, aby to udělal).

[dumblob]

Vzdycky jsem si pral si nekdy DataHand zkusit. Nevis o nekom pobliz (CR + sousedni staty)?

[Fluttershy, yay!]

webwit ho určitě má. Možná kdybys vyrazil na sraz Deskthority...

[dumblob]

Nu, neni webwit z Nizozemi? Btw nevim proc, ale jeho DataHand setup mi pripomnel mucici zarizeni (pricemz to bude presne naopak).

S tim srazem Deskthority to bohuzel realne nevidim (destinace jsou tak "trochu" z ruky).

[:::]

O kolik jsou mechanicke klavesnice hlucnejsi nez membranove?

[SPM]

Záleží na použitém switchi... pokud je to switch se zvukovou odezvou, klikací, tak o hodně :) Nicméně u těch, co klikat nemají, to podle mě už ani není o switchi vs membrána, ale o tom jak je ta klávesnice vůbec udělána (ten hluk spíš generuje to mlácení kláves o konec atd.)

[Fluttershy, yay!]

To se můžeš rovnou zeptat, jestli jsou hlučnější naftová, nebo benzinová auta...

U mechanické klávesnice závisí na

• typu spínačů (hlavně zda jsou "klikací", nebo ne),
• stylu psaní (zda do toho mlátíš až nadoraz),
• typu kláves (materiál, tloušťka),
• utlumení případného dopadu klávesy na spínač (o-kroužky apod.),
• lubrikaci spínačů,
• typu a lubrikaci stabilizátorů,
• uchycení spínačů ke zbytku klávesnice (příp. plát apod.),
• povrchu, na kterém je klávesnice umístěná.

Navíc nezávisí jenom na hlučnosti v decibelech, ale především na frekvenci zvuku. Pisklavé ping se setká s jinou odezvou než třeba i hlasitější thock thock.

Pokud bych měl seřadit to, co je běžné, podle hlučnosti, bylo by to:

1. běžný scissor switch
2. silenced Topre; nová, tichá membránovka (např. ty od Microsoftu); Cherry MY (aspoň ty staré)
3. běžná membránovka; Matias Quiet ALPS; Topre; vyladěné neklikací Cherry MX bez brutálního bušení nadoraz
4. neklikací Cherry MX; vychozená membránovka
5. klikací Cherry MX
6. klikací ALPS
7. libovolné Cherry MX nebo ALPS, do kterých se mlátí
8. buckling spring; klasický psací stroj; kulomet