Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Vše začalo online diskuzí mezi lidmi po celém světě, kteří zastávali názor, že velké množství problémů lidstva (nedostatek jídla, špatná zdravotní péče, vzdělání aj.) plyne z korupce ve státní správě, což platí zejména v nedemokratických režimech. Proto zakládající členové WikiLeaks přemýšleli, jak tento problém co nejlépe vyřešit v celosvětovém měřítku a jak při tom efektivně využít informační technologie. Webová stránka projektu WikiLeaks se poprvé na internetu objevila v lednu 2007. Ačkoliv zakládající členové nejsou oficiálně známí, již od svého vzniku byl projekt na veřejnosti reprezentován Julianem Assangem, který sám sebe označuje jako člena poradního výboru WikiLeaks.
Projektu WikiLeaks se během let podařilo přežít krizi týkající se nedostatku finančních prostředků i různé pokusy několika subjektů o zastavení jeho činnosti, které však skončily neúspěšně. 24. prosince 2009 oznámili představitelé WikiLeaks nedostatek finančních prostředků a byl pozastaven veškerý přístup na webové stránky kromě možnosti zasílat nový materiál. Do té doby vydané dokumenty nebyly nadále dostupné, i když mnoho z nich existovalo na neoficiálních mirrorech. I když podle původního plánu mělo dojít k získání dostatečných finančních prostředků už k 6. lednu 2010, povedlo se to až 3. února stejného roku a činnost projektu se znovu obnovila.
Hosting WikiLeaks zajišťuje PRQ, švédská společnost poskytující „vysoce bezpečné hostingové služby bez zbytečných otázek“, která byla původně založena jedním ze členů týmu známého webového serveru The Pirate Bay. PRQ údajně neuchovává téměř žádné informace o klientech a ukládá jen velice málo záznamů do logů. Servery společnosti jsou rozmístěny po celém světě a centrální server se nachází ve Švédsku. Toto umístění nebylo náhodné, vybrány byly země, které poskytují organizacím, jako je WikiLeaks, právní ochranu. Např. ve Švédsku platí zákon, který zakazuje jakémukoliv správnímu orgánu provádět vyšetřování zdroje jakéhokoliv typu novin. Díky těmto „pojistkám“ je velmi složité zastavit činnost projektu. Navíc WikiLeaks disponuje několika vlastními servery, jejichž fyzické umístění není veřejně známé, a které využívají při komunikaci s okolním světem silné šifrovací algoritmy. Na pomoc WikiLeaks přišla i Švédská pirátská strana, která se zavázala bezplatně spravovat několik serverů. Několik z nich je údajně umístěno až 30 metrů pod zemí v protiatomovém krytu z období Studené války.
Z pohledu uživatele vypadá WikiLeaks stejně jako Wikipedia. Tzv. „leakeři“, tedy uživatelé, kteří přispívají na WikiLeaks, jsou prakticky nevystopovatelní a zůstávají v anonymitě. Další uživatelé se mohou podílet na psaní doplňujících dokumentů společně s dalším materiálem k jednotlivým kauzám. Projekt WikiLeaks zavedl kontrolu a regulaci zasílaných materiálů anonymními posuzovateli, kteří určují, zda daný dokument splňuje daná kritéria k tomu, aby byl na webových stránkách WikiLeaks zveřejněn.
Kvůli snahám některých zemí (Čína, Thajsko aj.) cenzurovat nebo úplně znepřístupnit webové stránky WikiLeaks bylo rozhodnuto o tom, že stránky budou přístupné i přes množství dalších alternativních názvů, jako např. http://home.e.co.za. Další tzv. krycí názvy lze nalézt např. zadáním hesla „wikileaks cover names“ do vyhledávače.
WikiLeaks pro své účely využívá několik softwarových balíčků včetně MediaWiki, Freenet, Tor a PGP.
Kvůli možným právním problémům neexistuje žádné oficiální sídlo ani vnitřní hierarchie WikiLeaks. Podle rozhovoru z ledna 2010 pracuje pro WikiLeaks tým pěti dobrovolníků na plný úvazek a přibližně 800 lidí příležitostně, z nichž nikdo za svou práci nedostává finanční odměnu.
Roční náklady na provoz se pohybují okolo 200 tisíc Euro, z čehož většina jde na provoz serverů. Pokud by dobrovolníci pracující pro WikiLeaks byli placeni, částka by vzrostla až na 600 tisíc Eur. Právníci obhajující WikiLeaks jsou výhradně placeni mediálními organizacemi jako např. Associated Press, The Los Angeles Times nebo National Newspaper Publishers Association. Výše těchto dotací sahají ke stovkám tisíc dolarů. Ačkoliv prozatím jsou jediným zdrojem financí WikiLeaks příspěvky dárců, mají správci v plánu projekt aukčního modelu pro prodej přednostního přístupu k zveřejňovaným dokumentům.
Jedním z uveřejněných dokumentů byl manuál (Standardní operační postupy pro Camp Delta) z března 2003 pro vojáky sloužící na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě. Dokument s názvem gitmo-sop.pdf zveřejněný 7. listopadu 2007 mimo jiné obsahuje nařízení, která určovala, jak mají dozorci zacházet s vězni na základně. Přestože to bylo v minulosti několikrát armádou Spojených států amerických popřeno, manuál také uvádí možnost odepření lékařské péče Červeného kříže vězňům, což pobouřilo mnohé humanitární organizace po celém světě. 3. prosince roku 2007 byla na stránkách WikiLeaks zveřejněna kopie aktualizované verze manuálu z roku 2004 společně s podrobným soupisem změn.
WikiLeaks se nezaměřuje pouze na vládní či armádní dokumenty, ale zajímá se i o utajované dokumenty různých církví a podobných organizací. Dne 7. dubna 2008 obdržel projekt WikiLeaks dopis od Religious Technology Center (nezisková organizace dohlížející nad ochrannými známkami, symboly a texty scientologické církve), ve kterém se hlásila k vlastnictví některých nedávno uveřejněných dokumentů, týkajících se pravidel a postupů ve scientologické církvi. V dopise upozorňuje, že zveřejněné dokumety podléhají copyrightu a jejich zveřejněním WikiLeaks porušuje zákon Spojených států. Dále se organizace v dopise dožaduje zveřejnění logů a tím odstranění anonymity přispěvovatelů. Jako odpověď na tento pokus o zastrašování bylo další týden na webových stránkách WikiLeaks zveřejněno několik tisíc dalších stran týkajících se scientologické církve.
Při poslední prezidentské volební kampani v USA hackerovi známému pod přezdívkou Rubico (vlastním jménem David Kernell)hackerovi známému pod přezdívkou Rubico (vlastním jménem David Kernell) p podařilo nabourat do e-mailové schránky Yahoo republikánské kandidátky Sarah Palinové. Obsah schránky napovídal tomu, že kandidátka používala soukromou emailovou schránku k posílání pracovních zpráv, čímž údajně měla porušit americký zákon, který nařizuje, že veškeré pracovní e-maily guvernérů USA musí být archivovány. Ačkoliv se WikiLeaks podařilo identitu crackera skrýt, byl David Kernell, dvacetiletý student vysoké školy Tenessee, odhalen jinou cestou. Při nabourávání do schránky guvernérky Palinové využil anonymní proxy ctunel.com. Jelikož se jednalo o ilegální aktivitu, spolupracoval administrátor proxy s FBI na odhalení zdroje útoku.
19. března 2009 byl na webových stránkách WikiLeaks zveřejněn seznam blokovaných internetových stránek vydaný Australským úřadem komunikací. Tento seznam však neobsahoval pouze stránky s dětskou pornografií a stránky podněcující k teroristické aktivitě, jak by mnozí čekali, ale také mnohé stránky netýkající se podobných témat. Stephen Conroy, australský ministr komunikací, popřel, že by zveřejněný seznam byl oficiálním seznamem blokovaných stránek. Přesto však hrozil trestním stíháním všem, kteří se zapojili do šíření tohoto seznamu. (Vizte také rozhovor s australským vývojářem jádra Rusty Russellem, kde se mluví mimo jiné o ,tématu‘ Stephen Conroy.)
WikiLeaks také disponuje podrobnostmi ohledně cenzury internetu v Thajsku, včetně seznamu blokovaných stránek z roku 2006.
V září roku 2006 byla zveřejněna interní zpráva společnosti Trafigura o ilegální skládce toxického odpadu v oblasti Pobřeží slonoviny. Tento dokument, nazvaný Minton report, obsahuje názvy jednotlivých škodlivých chemikálií, které by mohly být součástí odpadu. Dále zpráva uvádí, že mezi potenciální účinky na zdraví jsou poleptání kůže, očí, plic, zvracení, průjem, ztráta vědomí i smrt. V ohrožení bylo více než sto tisíc lidí.
11. září 2009 získali advokáti společnosti Trafigura (společnost zodpovědná za skladování toxického odpadu v Africe) tajný příkaz zabraňující známému britskému deníku The Guardian zveřejnit obsah tohoto tajného dokumentu, o čemž WikiLeaks taktéž informovalo.
Dne 5. dubna 2010 se na webových stránkách WikiLeaks objevily utajované americké vojenské záběry z řady útoků ze 12. července 2007 v Bagdádu z vrtulníku armády USA, jehož posádka zabila celkem dvanáct civilistů. Stopáž se skládá z 38minutové nesestříhané verze a 18minutové komentované a upravené verze. Analýza videa ukázala, že se pilot domníval, že muži, na které střílel, nesli zbraně, ačkoliv to ve skutečnosti bylo kameramanské vybavení. Armáda prováděla neformální vyšetřování incidentu, ale stále se čeká na uvolnění materiálů ohledně vyšetřování.
V červenci 2010 WikiLeaks poskytl novinám The Guardian, The New York Times a Der Spiegel přes 92 tisíc dokumentů týkajících se války v Afghánistánu v letech 2004 až 2009. Dokumenty podrobně popisují jednotlivé incidenty, jako např. civilní oběti či střílení po vlastních jednotkách. Tyto dokumenty byly zveřejněny 25. července a následně čtyři dny poté byl vydán 1,4GB zašifrovaný soubor (pravděpodobně obsahující i dosud nezveřejněné dokumenty), fungující jako pojistka v případě nefunkčnosti webových stránek projektu či neschopnosti představitelů.
WikiLeaks je zajisté velice užitečný a pro společnost přínosný projekt, díky kterému vyplulo na povrch několik důležitých zpráv a utajovaných informací, které by se asi jinak na veřejnost dostávaly jen velmi těžko. Bohužel se ze strany vlád mnoha zemí a různých organizací nesetkává s porozuměním a jsou mu do cesty stavěny nelehké překážky. Příkladem může být nedávné obvinění mluvčího projektu Juliana Assange ze znásilnění a následné stažení této žaloby spolu s dalšími právními útoky, kterým projekt čelí. Z tohoto důvodu byla bohužel odmítnuta i žádost o krátký rozhovor s Julianem, který měl být původně součástí článku.
Nezbývá než popřát projektu hodně štěstí v jeho činnosti. Pokud chcete projekt WikiLeaks nějakým způsobem podpořit, odkážu na webové stránky podpory, kde se dozvíte vše podstatné.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Pěkný článek. Dá se WikiLeaks pomoci třeba neoficiálním zrcadlem, mají na to nějaká pravidla, nebo mám prostě pustit wget -m
?
zbdostrel 2-4 km je ti malo?
ani vrtulnik nezaregistrujes ...
Při poslední prezidentské volební kampani v USA se crackerům ze skupiny Anonymous podařilo nabourat do e-mailové schránky Yahoo republikánské kandidátky Sarah Palinové.LOL? Anonymous není žádná (crackerská) skupina, tak si prostě říkají (zpravidla nijak neorganizovaní) lidé z 4chan.org, resp. /b/. Viz Sarah Palin email hack.