Po dvou a půl letech od vydání verze 5.0.0 byla oficiálně vydána nová major verze 6.0.0 správce digitálních fotografií a nově i videí digiKam (digiKam Software Collection). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení. Ke stažení je také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Do 2. dubna se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 20. května do 20. srpna 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.
Byly zveřejněny informace o o bezpečnostní chybě CVE-2019-6454 ve správci systému a služeb systemd (PID 1). Běžný uživatel jej může shodit připravenou D-Bus zprávou. V upstreamu je chyba již opravena [reddit].
Byla vydána nová verze 2019.1 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v changelogu. Vývojáři zdůrazňují Linux 4.19.13 a díky němu opětovnou podporu Banana Pi a Banana Pro, aktualizaci nástrojů jako theHarvester nebo DBeaver a Metasploit Framework ve verzi 5.0. Aktualizovat Kali Linux lze pomocí příkazů "apt update && apt -y full-upgrade".
Craig Loewen se v příspěvku na blogu Microsoftu věnuje novinkách ve WSL (Windows Subsystem pro Linux), které přinese Windows 10 1903. Jedná se především o možnost přístupu z Windows (Průzkumník souborů, explorer.exe) k souborům v nainstalovaných linuxových distribucích. Použit je protokol 9P.
Byl vydán Hangover ve verzi 0.4.0. Jedná se o součást projektu Wine umožňující spouštět Windows aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64 (AArch64). Zdrojové kódy této alfa verze jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová major verze 3.0.0-1 linuxového prostředí pro operační systémy Windows Cygwin (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení.
Byl vydán Debian 9.8, tj. osmá opravná verze Debianu 9 s kódovým názvem Stretch. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Předchozí instalační média Debianu 9 Stretch lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Příští týden bude na MFF UK zahájena série přednášek o architektuře a implementaci operačních systémů. Mezi přednášejícími budou odborníci z firem Kernkonzept, Oracle, Red Hat, SUSE či SYSGO. Pokud si chcete rozšířit obzory (virtualizace, ptrace, ZFS, kdump, ...), vyberte si z harmonogramu téma, které vás zajímá a přijďte. Přednášky se konají každý čtvrtek od 15:40 v učebně S4 na Malostranském náměstí 25 v Praze. Přednášky jsou přístupné veřejnosti (registrace není nutná), studenti UK a ČVUT si je mohou zapsat jako standardní předmět.
Bylo vydáno Ubuntu 18.04.2 LTS, tj. druhé opravné vydání Ubuntu 18.04 LTS s kódovým názvem Bionic Beaver. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v přehledu změn.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
RE. Thunderbird: Taky mě to překvapilo.
Podle mě by si největší část odměny zasloužila knihovna/y pokrývající funkčnost potřebnou ke komunikaci s ISDS. Co se týče náročnosti, tak GUI aplikace postavená nad dobře udělanou knihovnou je řádově jednodušší. Náročnost pluginu závisí na prostředí a podpoře aplikace, pro kterou se dělá. Mozilla má obecně jednu z nejlépe dokumnetovaných podpor rozšíření.
Minimálně 1/3 bych navrhoval využít na odměny za kvalitu aplikace stylem známá základní částka za funkčnost + neznámé bonusy, aby si autor mohl říc, dostal jsem zaplaceno a navíc jsem dostal odměnu za... , než aby řekl, mohl jsem dostat až, ale protože ... tak jsem dostal jen.
Ovšem nevím, jaká jsou zákonná pravidla pro přidělování financí v tomto případě.
Základní pravidlo, kterého se držím je: Je to odměna, ne plat. Hlavně to tou odměnou a způsobem jejího přidělení autorům neznechutit.
Bude dobré počítat s tím, že se do budoucna bude hodit mít nějaké finance na odměny za úpravy a rozšíření.
Těch knihoven je opravdu více (MUSCLE, pcsc-lite, opensc, gnupg-pkcs11) a kryptografické knihovny jako OpenSSL, NSS, GnuPG obvykle nějakou z nich podporují coby „cryptoengine“.
Takže problém bude spíše najít a otestovat hardware (pravděpodobně čipovou kartu), která vyhovuje českým nárokům na kvalifikovaný podpis a která funguje. (Což by jít mělo, protože české nároky se kryjí s unijními nároky.)
V podstatě by měla fungovat jakákoliv PKCS#11 karta (pokud výrobce dodržel specifikaci). Spíš jde o to najít vyhovující (2048b RSA, SHA2) a otestovat (objednat ze zahraničí, protože u nás se takové věci běžně neprodávají) ji. Samozřejmě karta navíc potřebuje čtečku, ale USB čteček, co umí třídu CCID je spousta.
Horší je situace s USB tokeny, které obvykle mají proprietární protokol a výrobce emuluje PKCS#11 rozhraní až ve windowsí knihovně.
Tím chci říct, že 10 000 Kč za tip na kartu je moc. Jo, kdyby součástí výkonu byl otevřený ovladač poskytující PKCS#11 rozhraní pro token, proč ne. Ale pro čipovou kartu, která umí PKCS#11 z definice, to je prázdný požadavek. (I SafeNet Inc., co vyrábí „nefunkční“ iKey4000, vyrábí tokeny a akcelerátory do PCI sběrnice, ke kterým dává ovladače pro Linux, což je vhodné řešení pro serverové řešení.)
Funguje to zhruba takto:
Thunderbird Wget ↓ ↓ NSS OpenSSL | (PKCS#11/15) | +→ OpenSC ←+ ↓ OpenCT ↓ (USB CCID) Čtečka čipových karet ↓ (ISO/IEC 7816) (+ odchylky a rozšíření výrobce kryptografické) (aplikace běžící uvnitř čipové karty a stupně) (volnosti dané ISO 7816) Čipová karta
Toto je ideální zapojení. Jediný prostor pro „proprietární“ rozšíření je API aplikace uvnitř karty (které ale formálně, jakési ABI, musí zapadat do ISO standardu). Teoreticky na tom nemusí výrobce nic vylepšovat, ale prakticky je to ISO na tolik gumové, že se musí vyzkoušet konkrétní karta (respektive kartovou aplikaci, protože výrobci karet si kartové aplikace nechávají psát) a odposlechem windowsího ovladače nebo metodou pokus omyl (procházením souborového systému a zápisu do registrů na kartě) zjistit funkční API karty. Navíc mnozí výrobci poskytují rozšířené funkce, které třeba nesouvisí přímo s kryptografií, ale zákazník může nebo potřebuje je používat (různá vládní rozšíření). Karty, co umí PKCS#15, jsou více kompatibilní, protože tento standard je přísnější.
Podporu jednotlivých karet v OpenSC, lze najít na jeho Wiki.
Takže teoreticky karta s PKCS#15 kartovou aplikací by měla fungovat. Pro ostatní je třeba ovladače přiohnout.
„jejichž řešení byly přijaty“ → byla přijataA všechny ostatní jazykové prohřešky: Tím se nyní nezabývejme, článek před vydáním projde korekturou.
Co chcete testovat?
Problém je, že neexistuje simulátor serveru, takže není možné pouštět testy proti skutečné implementaci (je, ale na tom neotestujete chybové stavy serveru).
Testovat proti specifikaci? Hahaha. Ani skutečný systém jí neodpovídá. Jeden příklad za všechny:
$ xpath GetOwnerInfoFromLogin-0000.xml //p:GetOwnerInfoFromLoginResponse |xmllint --schema ../../../doc/Provozni_rad_ISDS_30_06_2008/pril_3/dbTypes.xsd --noout - Found 1 nodes: -- NODE -- Wide character in print at /usr/bin/xpath line 54. -:1: element identifier: Schemas validity error : Element '{http://isds.czechpoint.cz/v20}identifier': This element is not expected. Expected is ( {http://isds.czechpoint.cz/v20}email ). - fails to validate
A skutečně odpověď ze serveru neobsahuje element p:email, třebaže podle schematu je povinný.
A to je jenom ISDS. Samotná implementace SOAP ze strany serveru taky odporuje specifikaci SOAP 1.1. Například chybové zprávy mají HTTP status 200, na SOAP 1.2 požadavky server v klidu posílá SOAP 1.1 odpovědi.
A vůbec testy by měl připravit zadavatel. Protože napsat si testy, aby jimi prošla implementace, umí každý.
Tiskni
Sdílej: