Byla vydána verze 0.81 telnet a ssh klienta PuTTY. Opravena je kritická bezpečnostní chyba CVE-2024-31497 obsažena ve verzích 0.68 až 0.80. Používáte-li klíč ECDSA NIST P521 a použili jste jej v PuTTY nebo Pageantu, považujte jej za kompromitovaný.
Hra MineClone2 postavena nad voxelovým herním enginem Minetest byla přejmenována na VoxeLibre.
Společnosti Avast Software s.r.o. byla pravomocně uložena pokuta ve výši 351 milionů Kč. Tu uložil Úřad pro ochranu osobních údajů za neoprávněné zpracování osobních údajů uživatelů jejího antivirového programu Avast a jeho rozšíření internetových prohlížečů (Browser Extensions), k čemuž docházelo prokazatelně po část roku 2019.
… více »Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 714 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
V sobotu 20. dubna lze navštívit Maker Faire Jihlava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Knihovna pro potlačení šumu RNNoise byla vydána ve verzi 0.2. Kvalitu potlačení lze vyzkoušet na webovém demu.
FRRouting (FRR) (Wikipedie), tj. softwarová sada pro směrování síťové komunikace, fork Quagga, byl vydán ve verzi 10.0.
Julian Andres Klode vydal APT (Advanced Packaging Tool) ve verzích 2.9.0 a 2.9.1. Jedná se o vývojové verze nové větve APT 3.0. Vylepšuje se uživatelské rozhraní. Přidány byly barvičky. Aktuální náhledy a vývoj lze sledovat na Mastodonu.
Miguel de Icaza se na svém blogu rozepsal o vložitelných herních enginech. Kdysi slibné projekty UrhoSharp a Urho3D jsou již mrtvé. Zůstává Godot. Aktuálně vývojáři řeší Pull request #90510 s návrhem knihovny LibGodot.
Byla vydána nová verze 5.0 linuxové distribuce Lakka, jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.17.0.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 25 % |
| Skóre: | 19 |
Potřeboval bych, aby se vývojáři dohodli na minimální množině podporovaných způsobů, jak ukládat zprávy do místních souborů a jak je z nich opět nahrávat do aplikace.
Když se omezím na zprávy, tak z ISDS lze dostat zprávu v CMS (nástupce PKCS#7) a pak ještě nepodepsanou přijatou jako čisté XML.
Uložení zprávy v CMS (tedy i s podpisem) má rozhodně smysl. Minimálně 602XML Filler tento formát umí, protože tak to leze z interaktivního webového rozhraní.
Pro čistou XML zprávu pak je rozhodně nutností uložit podstrom dmReturnedMessage (XSD typ tReturnedMessage), protože ten obsahuje „všechny“ informace (kromě událostí z doručenky).
Na druhou stranu data v CMS a data odpovědi na stažení nepodepsané zprávy neobsahují jen tento podstrom, ale obalují jej do MessageDownloadResponse (typ tMessDownOutput), který si s sebou táhne i dmStatus, na který rozhodně třetí strana není vůbec zvědavá. Navíc mi přijde, že tento zakuklenec je poplatný webovým službám ISDS (jako kdybychom se soubory staženými z webu uchovávali i HTTP hlavičky).
Pro zachování „zbytečné“ obálky MessageDownloadResponse zase hraje fakt, že přesně toto je uvnitř CMS, takže se pro programátora stává věc jednodušší.
Do hry vstupuje ještě „třetí“ formát, kdy se uživatel pokusí exportovat podepsanou zprávu z CMS do čistého XML, ale stále s původním jmenným prostorem podepsaných zpráv. To určitě budou lidi chtít, protože se nebudou chtít trápit s vybalováním CMS pro externí nástroje. Tento třetí formát by byl totožný s nepodepsanou zprávou (až na jmenný prostor), když by se ukládala obalená v MessageDownloadResponse.
Nakonec tu je čtvrtý formát definovaný výrobci spisových služeb, který je šířen spolu s dokumentací ISDS ve čtvrté příloze. Ten je ale dle mého názoru pro běžné uživatele vhodný asi jako pověstný kanón na vrabce.
Další data, která bude třeba archivovat, jsou doručenky. Ty jsou opět v CMS a jako čisté XML. A tu je stejný problém.
Jak to vydítě vy? Chtěl bych tímto zajistit kompatibilitu jednotlivých řešení a ušetřit si zbytečnou práci :)
Jednotné formáty klidně. Jednotné API těžko.
Za prvé máte různé jazyky s různými standardními knihovnami (třeba v céčku není ani standardní funkce na spojované seznamy), za druhé různé implementace mají různý přístup (někdo kvůli paralelizaci a malé paměti používá SAX, systém zpětných volání a asynchronní přístup; někdo chce vysoký výkon, ale nestará se o paměť, a tak v ní drží všechno) a nakonec standardní API se dělá, když chce někdo nahradit jednu zavedenou knihovnu jinou, přičemž problém je jasně definovaný a prakticky neměnný (třeba zpracování JPEGu), což rozhodně není příklad ISDS, který se neustále mění.
Tak třeba moje knihovna takovou funkci vůbec nemá, protože nemůžu vědět, co bude chtít aplikace se zprávou dělat.
Já to mám na nižší úrovni – funkce vrátí datovou strukturu z níž si aplikace může vyzobnout zprávu co by ukazatel na buffer. Jestli ji aplikace bude ukládat do souboru, tisknout, odesílat e-mailem nebo ověřovat digitální podpis, je opravdu jen na ní.
Nevylučuji, že nějaké obálky pro časté konstrukce dodělám, ale zatím jsem to nepovažoval za nutné. Na druhou stranu součástí zdrojových kódů jsou ukázkové způsoby použití a často opakované postupy tam jsou také vyčleněny do samostatného souboru (ukládání/načítání bufferu do/ze souboru, výpis datových struktur knihovny, řetězcová reprezentace výčtových typů). Takže to tam svým způsobem mám, ale nijak exaktně a systematicky.
Navíc si myslím, že potřeba a přínos takových komplexních volání se ukáže až s implementací plného klienta. A jsem moc líný psát, testovat a udržovat kód, který by nakonec nikdo nepoužíval.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
28.1.2010 17:30