Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Důležité je, čím je disk připojen.
Je-li disk připojován přes USB, podívejte se na otázku Jak připojit Flash disk, která se zabývá připojením USB zařízení využívajících USB Mass storage protokol.
Pokud je disk připojován přes IDE - například v šuplíku, připojíte ho jako jiné IDE disky ve vašem počítači. Měl byste vědět, jak máte disk naswitchovaný a jak ho připojujete, podle toho můžete zároveň určit, na jakém zařízení disk hledat. IDE disky a zařízení se v Linuxu značí od hda (master disk na prvním kanále), hdb (slave disk na prvním kanále), hdc (master disk na druhém kanále) po hdd (slave disk na druhém kanále).
Nemůže-li systém disk vůbec najít (při pokusu o připojení hlásí, že dané blokové zařízení neexistuje), ujistěte se, že je disk správně nastaven a připojen.
Je-li disk připojen si dále ověříte z výpisu dmesg (dmesg |grep hd). Nyní můžete připojovat jednotlivé diskové oddíly, jaké jsou dostupné zjisíte výpisem příkazu fdisk -l /dev/hdx, kde x je písmeno pro daný disk.
Konkrétní oddíl nyní můžete (jako superuživatel), připojit příkazem mount.
# mount /dev/hdc4 /mnt/
/dev/hdc4 nahraďte odpovídajícím oddílem, který chcete připojit. Jeho obsah bude připojen do adresáře /mnt (můžete použít libovolný, musí existovat před použitím příkazu).
Oddíl odpojíte příkazem umount. Neodpojujte zařízení fyzicky, dokud ho neodpojíte ze systému, mohlo by dojít ke ztrátě uložených dat.
# umount /mntPokud s diskem hodně cestujete mezi počítači, je pohodlé disku nastavit jmenovku (label) a připojovat ho podle ní, do souboru /etc/fstab pak přidáte např řádek:
LABEL=prenosnydisk /home/user/externidisk ext3 noatime,defaults,user,users 0 0
Uvedený postup je společný pro všechny distribuce, některé mohou pro tento účel nabízet různé automatické nástroje.
Chcete-li se o připojování disků dozvědět více, přečtěte si článek Na co se často ptáme: /etc/fstab.
Dokument vytvořil: Leoš Literák, 27.7.2005 21:05 | Poslední úprava: multi, 24.1.2008 16:04 | Další přispěvatelé: Robert Krátký | Historie změn | Zobrazeno: 1192×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz