Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Novým vedoucím je Andreas Tille.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.12.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 268 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poslední měsíc byl plný zajímavých akcí, o kterých Vám bastlíři z projektu MacGyver mohou povědět, protože se na ně sami vydali. Kde všude byli, ptáte se? Objevili se na Installfestu, Arduino Day, Hackaday Europe a tajném srazu bastlířů z Twitteru. A z každé akce pro vás mají zajímavé poznatky.
… více »Diskuse vznikla z vlákna této diskuse.
29.9.2010 14:02
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
29.9.2010 08:27
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Tohle myslite vazne? A jak jsme to asi dokazali, to ziti na dluh? To jsme jako cestovali casem? Kdyz mate spolecnost, tak nejaka skupina muze zit na dluh - proste se dnes zbytek spolecnosti uskrovni a pak se na oplatku zase uskrovni ta skupina. Ale cela spolecnost, jak muze zit na dluh budoucnosti? Jak muze v soucasnosti spotrebovat vice, nez vyrobi? To mi vazne vysvetlete, ja si takove perpetuum mobile rad postavim doma. (A nenamlouvejte mi, ze neco dluzime rozvojovym zemim.)
+1
29.9.2010 08:51
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
29.9.2010 10:11
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
A na zaver treti pohled - dluhy statu zavinili zkorumpovani politici; za to bezny clovek nemuze. Je nemoralni rikat, ze "lide zili na dluh", kdyz o tom rozhodli politici. Ne, je to jinak - pokud byla vlada v zemi zkorumpovana, banky si mely rozmyslet, zda ji pujci (a tedy nenakupovat statni dluhopisy). Je to jen jejich soukromy problem; riskovaly, a musi nest nasledky.Je nesmysl tvrdit, že dluhy státu zavinili politici a běžní lidé za to nemůžou – je to právě naopak. Ti běžní lidé si zvolili zkorumpované politiky místo zodpovědných hospodářů, jedině běžní občané mohli zařídit změnu. I kdyby se ti zkorumpovaní politici proměnili ve svatoušky a chtěli zachránit ekonomiku, běžní lidé by je v příštích volbách nezvolili a místo nich by zvolili jiné politiky, zkorumpované. Klíč k celé situaci tedy drží právě ti „běžní lidé“. Úplně stejně to platí i pro celou ekonomiku. Populisté z ekonomické krize rádi viní finanční sektor a ty nejbohatší, ve skutečnosti za ni ale může především střední třída. Ta udělala z peněz svou modlu a vyznává heslo „utrácet co nejmíň, vydělávat co nejvíc, co je riziko nás nezajímá“. Ony tady nejspíš byly banky, které se chovaly zodpovědně a nepůjčovaly úplně každému, byly tady fondy, které nenakupovaly rizikové cenné papíry nebo ve společnostech, ve kterých měly podíl, nehlasovaly pro rizikové operace. Jenže takové banky a fondy dávno zkrachovaly, protože jim nikdo (tj. střední třída) své peníze nesvěřil ani je od nich nechtěl. K čemu asi povedou současné snahy o větší regulaci bank a finančního sektoru? Lidé budou nadávat, že banky poskytují nízké úroky a požadují vysoké a začnou peníze ukládat jinam a půjčovat si jinde, než u bank (někde, kde bude ještě menší dohled, než je dnes nad bankovním trhem). Pár let to bude fungovat a bublina se bude nafukovat, až zase praskne a budeme tady mít ještě větší krizi, než je dnes. To žádní politici ani bankéři neovlivní. Jediný, kdo to může ovlivnit, je většinová společnost, střední třída. Ta způsobila dnešní finanční krizi svým nezodpovědným chováním, a dokud se ta nezačne chovat zodpovědně, budou se krize opakovat. První krok k tomu, aby se začala chovat zodpovědně, je ten, že přestane vinu neustále svalovat na jiné a tvářit se, že ona nic.
Peníze nemají žádnou absolutní hodnotu, nemůže nastat případ, kdy by hodnota peněz neodpovídala produkční kapacitě – pokud je v oběhu víc peněz, sníží se jejich hodnota. Pojem „život na dluh“ není zavádějící, protože to, co vy vidíte jen ve světě peněz, má svůj obraz i v reálné ekonomice – zdroje se využívají neefektivně. Budoucí generace tím můžeme zatěžovat velice snadno tak, že spotřebujeme víc, než jsme vyprodukovali – nezačínáme totiž na nule, ale něco máme už od předchozích generací.Jiste, penize nemaji absolutni hodnotu. Pointa je v tom, ze prave jejich dalsim vyrobenim se snizi jejich hodnota. Pokud je tedy nekdo vyrobi, aniz by vyrobil prislusnou produkcni kapacitu (coz delaji banky v momente, kdy prestreli svuj odhad a svezou se na bubline), vsem ostatnim se snizi hodnota jejich majetku. To neni viditelne do doby, nez se za ty virtualni penize zacne nakupovat realny majetek (coz se prave stava ve chvili, kdy je cele "letadlo" na konci sve cesty). Pak nastane otazka, kdo skutecne majetek ziska a kdo jen cerneho Petra - bezcenne penize. O tom ziti na dluh budoucim generacim - jak rika Smolik, ze zijeme na dluh od 70. let - chcete snad tvrdit, ze jeste spotrebovavame zasoby z te doby? Nebo to je pokus o vtip? Realita je, ze spotrebovavame vic nez kdykoliv v historii a i produkcni kapacita je vetsi, nez kdykoliv v historii (+- par let). Opravdu jsme fyzicky nezili na dluh budoucnosti (znovu, pokud nepocitam ekologickou zatez).
Je nesmysl tvrdit, že dluhy státu zavinili politici a běžní lidé za to nemůžou – je to právě naopak. Ti běžní lidé si zvolili zkorumpované politiky místo zodpovědných hospodářů, jedině běžní občané mohli zařídit změnu. I kdyby se ti zkorumpovaní politici proměnili ve svatoušky a chtěli zachránit ekonomiku, běžní lidé by je v příštích volbách nezvolili a místo nich by zvolili jiné politiky, zkorumpované. Klíč k celé situaci tedy drží právě ti „běžní lidé“.Kdyby byla (polo)prima demokracie, rad to tem lidem na vrub pripisu. Ale neni, a lide nemohou vedet, jak se bude politik chovat po volbach - nebo vy jste spokojen se soucasnymi schodky? Za druhe, kdyz nekdo nekomu pujcuje penize, musi pocitat s tim rizikem, ze se mu ty penize nevrati. To je proste realita. Nikdo nenutil banky statu pujcovat.
Úplně stejně to platí i pro celou ekonomiku. Populisté z ekonomické krize rádi viní finanční sektor a ty nejbohatší, ve skutečnosti za ni ale může především střední třída. Ta udělala z peněz svou modlu a vyznává heslo „utrácet co nejmíň, vydělávat co nejvíc, co je riziko nás nezajímá“. Ony tady nejspíš byly banky, které se chovaly zodpovědně a nepůjčovaly úplně každému, byly tady fondy, které nenakupovaly rizikové cenné papíry nebo ve společnostech, ve kterých měly podíl, nehlasovaly pro rizikové operace. Jenže takové banky a fondy dávno zkrachovaly, protože jim nikdo (tj. střední třída) své peníze nesvěřil ani je od nich nechtěl.Aha, takze za to muze laik, ze si vybral neodbornika, a ten to udelal spatne, nikoli ten neodbornik. Najednou vam to trzni chovani nejak nevoni.
K čemu asi povedou současné snahy o větší regulaci bank a finančního sektoru? Lidé budou nadávat, že banky poskytují nízké úroky a požadují vysoké a začnou peníze ukládat jinam a půjčovat si jinde, než u bank (někde, kde bude ještě menší dohled, než je dnes nad bankovním trhem). Pár let to bude fungovat a bublina se bude nafukovat, až zase praskne a budeme tady mít ještě větší krizi, než je dnes. To žádní politici ani bankéři neovlivní. Jediný, kdo to může ovlivnit, je většinová společnost, střední třída. Ta způsobila dnešní finanční krizi svým nezodpovědným chováním, a dokud se ta nezačne chovat zodpovědně, budou se krize opakovat. První krok k tomu, aby se začala chovat zodpovědně, je ten, že přestane vinu neustále svalovat na jiné a tvářit se, že ona nic.Ano, protoze byla to prave stredni trida, kdo vymyslel CDOs, NINJA loans a podobne, kdo lobboval za zruseni Glass-Steagallova zakona. Tohle je proste prekrucovani historie jak vysite.
Kdyby byla (polo)prima demokracie, rad to tem lidem na vrub pripisu. Ale neni, a lide nemohou vedet, jak se bude politik chovat po volbach - nebo vy jste spokojen se soucasnymi schodky?Ale vždyť se ti politici po volbách chovají tak, jak se to o nich před volbami předpokládalo – tak v čem je problém?
Za druhe, kdyz nekdo nekomu pujcuje penize, musi pocitat s tim rizikem, ze se mu ty penize nevrati. To je proste realita. Nikdo nenutil banky statu pujcovat.Nenutil. Ty, které půjčovaly za reálné úroky, prostě zkrachovaly.
Aha, takze za to muze laik, ze si vybral neodbornika, a ten to udelal spatne, nikoli ten neodbornik. Najednou vam to trzni chovani nejak nevoni.Samozřejmě, že za to může ten, který si vybíral. Kdo jiný to může ovlivnit? Co mi nevoní na tržním chování? Já říkám akorát to, že na trhu rozhoduje zákazník – může někdo nabídnout sebelepší služby, ale když je nikdo nenakoupí, protože jsou dražší než špatné služby, na trhu neuspěje. To je potřeba si přiznat, že trh nefunguje dobře sám od sebe, ale jedině pokud fungují dobře jednotliví hráči na trhu. Pokud budou všichni upřednostňovat nejnižší cenu bez ohledu na kvalitu nebo riziko, bude to upřednostňovat i celý trh, není tam žádná neviditelná ruka, která by to nějak přetransformovala.
Ano, protoze byla to prave stredni trida, kdo vymyslel CDOs, NINJA loans a podobne, kdo lobboval za zruseni Glass-Steagallova zakona. Tohle je proste prekrucovani historie jak vysite.Jaké překrucování historie? Kdo se z finančního sektoru choval zodpovědně, zkrachoval, protože střední třída preferovala nezodpovědné chování. To nemůže změnit nikdo jiný, než střední třída – tím, že změní své preference.
Ale vždyť se ti politici po volbách chovají tak, jak se to o nich před volbami předpokládalo – tak v čem je problém?Tak moment, pokud jste predpokladal, ze nedodrzi sve sliby, jak pak muzete z neceho vinit volice? Nejste nekonzistentni?
Nenutil. Ty, které půjčovaly za reálné úroky, prostě zkrachovaly.A jak jste spocital, co jsou "realne uroky"? Ukazte mi nejaky doklad pro vase tvrzeni. A konecne - proc tedy nezasahly centralni banky? Od toho je snad mame, ne? Kazdopadne, nesouhlasim s vasi premisou, ze za to muze stredni trida. Kdyz vy si jako laik vyberete odbornika, ktery vam neco slibi, a pak se ukaze, ze s tim je spojene riziko nebo nejaky problem, neni to vase vina. Je to vina toho cloveka, ze je proste podvodnik (nebo v lepsim pripade lempl). A pokud nas podvedl, jak mu neco dluzime? To naprosto neni moralni. A i kdyby ta premisa byla pravdiva, zase to neukazuje, ze zijeme jako spolecnost na dluh (protoze jak uz jsem rikal, penize jsou jen fikce, podstatna je produkcni kapacita).
Tak moment, pokud jste predpokladal, ze nedodrzi sve sliby, jak pak muzete z neceho vinit volice? Nejste nekonzistentni?Já jsem předpokládal, že ten si bude brát jako rukojmí sociálně slabé a bude nás všechny zadlužovat a peníze vyhazovat oknem, tak jme ho nevolil; o druhém jsem předpokládal, že bude právo silnějšího a drzejšího vydávat za tržní ekonomiku, tak jsme ho nevolil; volil jsem toho, o kom jsem předpokládal, že bude dbát na posilování demokratických principů. Nekonzistenci v tom nevidím.
A jak jste spocital, co jsou "realne uroky"? Ukazte mi nejaky doklad pro vase tvrzeni.Dokladem je současná ekonomická krize.
A konecne - proc tedy nezasahly centralni banky? Od toho je snad mame, ne?Jak měly zasáhnout? Vyhlásit diktaturu, zakázat jiné formy investování a půjčování, než banky, a pak konečně uplatnit svůj vliv na banky?
Kazdopadne, nesouhlasim s vasi premisou, ze za to muze stredni trida. Kdyz vy si jako laik vyberete odbornika, ktery vam neco slibi, a pak se ukaze, ze s tim je spojene riziko nebo nejaky problem, neni to vase vina. Je to vina toho cloveka, ze je proste podvodnik (nebo v lepsim pripade lempl). A pokud nas podvedl, jak mu neco dluzime? To naprosto neni moralni.Takže ten podvodník se má sám od sebe polepšit? Já chápu, že se vám to nelíbí, že byste – stejně jako spousta dalších lidí – rád vinu svalil na někoho jiného, ale vaše představa, že se podvodník sám polepší, a dokonce ještě proti vůli těch, na kterých vydělával, je velmi velmi naivní. Tak to prostě nefunguje. Jediná možnost je, že si to ti lidé uvědomí, že zaměstnávají podvodníka, který je okrádá, a vyhodí ho. Pokud to není vina střední třídy, napište, kdo jiný a co mohl udělat, aby té bublině zabránil – při zachování toho, že by se střední třída dál zajímala jen o maximalizaci okamžitého zisku (případně minimalizaci okamžitých nákladů), bez ohledu na cokoli jiného, např. na riziko. Podle mne to nikdo udělat nemohl, protože by jej ta většinová společnost vzápětí odstavila od možnosti něco ovlivňovat (ať už od peněz nebo od politické moci), ale rád si poslechnu váš postup, jak bylo možné (jak bude možné) to udělat. Podle mne je jediná možnost, a to výchova. Jenže to nebude nic snadného, zvlášť když si většina lidí pořád myslí, že oni neudělali nic špatně.
A i kdyby ta premisa byla pravdiva, zase to neukazuje, ze zijeme jako spolecnost na dluh (protoze jak uz jsem rikal, penize jsou jen fikce, podstatna je produkcni kapacita).Ne, to neukazuje. Ukazuje to jen princip, který ten život na dluh umožňuje, a hlavně to ukazuje, že hlavní viník kolem sebe pořád kope a křičí „já nic, já nic, to oni“, takže rozhodně ještě nejsme na konci. Peníze nejsou jen fikce, ale odrážejí tu produkční kapacitu. Pokud tu produkční kapacitu nevyužíváme zcela, projeví se to v penězích právě jako „žití na dluh“. Výhoda je v tom, že na penězích se to pozná daleko snáz, než kdybyste se pokoušel sledovat přímo produkci.
Nekonzistenci v tom nevidím.Ta nekonzistence je v necem jinem, ne v tom, koho jste volil. Na jednu stranu z te krize vinite stredni tridu (tedy volice), ale na druhou stranu uznavate, ze politici podvadi (a tedy ze se na ne neda spolehnout).
Centralni banka prece muze nastavit urokove miry. Pokud byly nizke, jak rikate, mohla je zvysit. Mimochodem od zacatku krize je snizuji, protoze chteji prave pujcovani podporit (coz se ovsem nedari, protoze dluh je prilis vysoky).A konecne - proc tedy nezasahly centralni banky? Od toho je snad mame, ne?Jak měly zasáhnout? Vyhlásit diktaturu, zakázat jiné formy investování a půjčování, než banky, a pak konečně uplatnit svůj vliv na banky?
Tak to prostě nefunguje. Jediná možnost je, že si to ti lidé uvědomí, že zaměstnávají podvodníka, který je okrádá, a vyhodí ho.No, ja myslim, ze si to prave uvedomuji - totiz ze ten podvodnik je ten, kdo zavadi usporne programy, a tim je okrada.
Pokud to není vina střední třídy, napište, kdo jiný a co mohl udělat, aby té bublině zabránil – při zachování toho, že by se střední třída dál zajímala jen o maximalizaci okamžitého zisku (případně minimalizaci okamžitých nákladů), bez ohledu na cokoli jiného, např. na riziko. Podle mne to nikdo udělat nemohl, protože by jej ta většinová společnost vzápětí odstavila od možnosti něco ovlivňovat (ať už od peněz nebo od politické moci), ale rád si poslechnu váš postup, jak bylo možné (jak bude možné) to udělat. Podle mne je jediná možnost, a to výchova. Jenže to nebude nic snadného, zvlášť když si většina lidí pořád myslí, že oni neudělali nic špatně.Te krizi nebylo mozne podle me rozumne zabranit bez vyrazne zmeny systemu, protoze klicem je podstata vytvareni penez. Co ale bylo mozne, tu krizi vyrazne zmirnit, a to tim, ze vlada (resp. centralni banka) vytvori penize, ktere da lidem na splaceni toho dluhu. Tim by se vyrovnala nerovnovaha, kterou v systemu zpusobily komercni banky vyrobou penez jako dluhu, a nastala by inflace, ktera by ten dluh odmazala. Steve Keen ve svych modelech ukazuje, ze pak jsou nasledky krize mnohem mirnejsi.
Peníze nejsou jen fikce, ale odrážejí tu produkční kapacitu. Pokud tu produkční kapacitu nevyužíváme zcela, projeví se to v penězích právě jako „žití na dluh“. Výhoda je v tom, že na penězích se to pozná daleko snáz, než kdybyste se pokoušel sledovat přímo produkci.Pockat, to nechapu - pokud vyrabime mene, je to ziti na dluh? Nebo jak? Kazdopadne, penize lze vytvaret z niceho (alespon v systemu frakcniho rezervniho bankovnictvi) a take se to deje. Produkcni kapacitu nevytvorite a neudrzite z niceho - potrebujete nove zdroje. Proto neplati, ze penize nutne odrazeji produkcni kapacitu. (Ostatne - je to hloupost - nejdrive dostanete pujcku, a pak teprve se zjisti, jestli vas projekt vysel; v mezidobi evidentne realna ekonomicka produkce neodpovida dostupnym penezum. A kvuli tomuto zpozdeni, ktere lze zamaskovat do ruznych CDO a CDS, je mozny vznik bublin.) V poslednich 10-20 letech dluh (nove penize) rostl exponencialne, ale realna ekonomika ne.
Na jednu stranu z te krize vinite stredni tridu (tedy volice), ale na druhou stranu uznavate, ze politici podvadi (a tedy ze se na ne neda spolehnout).Pokud někdo podvádí, a já to vím, můžu docela dobře očekávat, co udělá (resp. že neudělá to, co by podle mne bylo správné).
Centralni banka prece muze nastavit urokove miry. Pokud byly nizke, jak rikate, mohla je zvysit.Jistě, mohla. banky by je pak taky zvýšili, lidé by si stěžovali, že mají banky moc vysoké úroky a půjčili by si jinde. Takže by národní banky ztratily i ten vliv, který měly do té doby.
No, ja myslim, ze si to prave uvedomuji - totiz ze ten podvodnik je ten, kdo zavadi usporne programy, a tim je okrada.Záleží na tom, jaké jsou ty úsporné programy. Ale obecně když se peníze vyhazují oknem, je dobrý nápad skončit s tím.
Te krizi nebylo mozne podle me rozumne zabranit bez vyrazne zmeny systemuŽádný lepší systém neznáme. A to, co způsobilo problémy v tomhle systému, by způsobilo stejné nebo větší problémy i v každém jiném systému.
klicem je podstata vytvareni penezTo je zajímavé, jak spousta lidí, když přemýšlí o ekonomii a někde na nějakou transakci zapomenou, nikdy nezačnou zkoumat, kde udělali chybu oni, ale vždy z toho rovnou obviní jakousi magickou moc peněz. A ani je nenapadne podivovat se nad tím, jak to, že úplně stejné typy transakcí jde provést i bez peněz, se stejným výsledkem.
Co ale bylo mozne, tu krizi vyrazne zmirnit, a to tim, ze vlada (resp. centralni banka) vytvori penize, ktere da lidem na splaceni toho dluhu. Tim by se vyrovnala nerovnovaha, kterou v systemu zpusobily komercni banky vyrobou penez jako dluhu, a nastala by inflace, ktera by ten dluh odmazala. Steve Keen ve svych modelech ukazuje, ze pak jsou nasledky krize mnohem mirnejsi.Asi mám malou fantazii, ale nedovedu si představit, že řešení problému, kdy je hodnota peněz různá v různých sektorech ekonomiky, spočívá v tom, že se ta hodnota ještě víc zamlží. To je jako bych ve fyzice problémy s nepřesností měření chtěl vyřešit tím, že začnu používat záměrně ještě víc nepřesná měřidla.
Pockat, to nechapu - pokud vyrabime mene, je to ziti na dluh?Pokud vyrábíme méně, než spotřebováváme, je to žití na dluh. A pokud spotřebováváme stále stejně, ale vyrábíme méně, je to žití na dluh dost pravděpodobné.
Kazdopadne, penize lze vytvaret z niceho (alespon v systemu frakcniho rezervniho bankovnictvi) a take se to deje. Produkcni kapacitu nevytvorite a neudrzite z niceho - potrebujete nove zdroje. Proto neplati, ze penize nutne odrazeji produkcni kapacitu.Vy pořád píšete „peníze“, a nikdo neví, co tím vlastně myslíte. Absolutní množství peněz nemá samo o sobě žádný význam, důležitá je také jejich hodnota a transakční rychlost. Takže při zachování produkční kapacity a růstu absolutního množství peněz může dojít ke dvěma věcem – buď ten nárůst absolutního množství pokryje rostou transakční rychlost, nebo klesne hodnota peněz (nebo obojí). Naopak se může stát, že absolutní nárůst množství peněz nepokryje nárůst transakční rychlosti, takže se hodnota peněz i tak zvýší. A samozřejmě jsou možné další varianty. Takže pokud tvrdíte, že absolutní množství peněz v ekonomice rostlo rychleji, než reálná produkce, může to pořád být v pořádku, protože mohla růst transakční rychlost a nebo klesat hodnota peněz. Problém nastane jedině tehdy, pokud se hodnota peněz mění neočekávaně nebo skrytě. A to se děje jedině tehdy, pokud změny v ekonomice jsou větší, než které odpovídají znalostem většiny – a jsme zase zpátky u toho problému střední třídy, jejíž znalosti skončily u toho, jestli je jedna peněžní částka vyšší než jiná, případně jeden úrok vyšší než jiný, a ignorovala ostatní ukazatele, které by umožnili právě to srovnání hodnoty peněz. Problém není v tom, že by se peníze chovaly nějak nezávisle na ekonomice, problém je, že si to spousta lidí myslí.
Pokud někdo podvádí, a já to vím, můžu docela dobře očekávat, co udělá (resp. že neudělá to, co by podle mne bylo správné).Porad jste nereagoval na moji namitku - pokud vite, ze politici podvadi, jakym pravem z te situace vinite volice?
Jistě, mohla. banky by je pak taky zvýšili, lidé by si stěžovali, že mají banky moc vysoké úroky a půjčili by si jinde. Takže by národní banky ztratily i ten vliv, který měly do té doby.Narodni banky jsou nezavisle, a maji vlivu az dost. Nastesti se chovaji relativne rozumne, vyjma mozna FEDu, ktery je tiskarnou na penize.
Záleží na tom, jaké jsou ty úsporné programy. Ale obecně když se peníze vyhazují oknem, je dobrý nápad skončit s tím.Jak psal dnes pan Zak na Blistech, zalezi na tom velmi.
Žádný lepší systém neznáme. A to, co způsobilo problémy v tomhle systému, by způsobilo stejné nebo větší problémy i v každém jiném systému.No, zadny lepsi system nezname neni az tak pravdive, napriklad je jasne, ze system s Glass-Steagallovym zakonem je lepsi. Tedy rozumna regulace tomu zabranit mohla, alespon principialne; jeji zavedeni je druha otazka. Vlastne me ted napada, ze ideologicka fraze o tom, ze regulace jsou k nicemu je ekvivalentni neochote poucit se z historie.
To je zajímavé, jak spousta lidí, když přemýšlí o ekonomii a někde na nějakou transakci zapomenou, nikdy nezačnou zkoumat, kde udělali chybu oni, ale vždy z toho rovnou obviní jakousi magickou moc peněz. A ani je nenapadne podivovat se nad tím, jak to, že úplně stejné typy transakcí jde provést i bez peněz, se stejným výsledkem.Nevinim zadnou magickou moc penez. Ja vychazim z toho, co pise Steve Keen. I kdyz jsem ho znal i pred krizi (a vedel, ze je dobry), nez nastala ta krize, tak jsem mu v tom smeru moc neveril. Ale co pozoruji, zatim ma ze vsech lidi na teto planete nejlepsi teorii o tom, jak veci skutecne funguji.
Pokud vyrábíme méně, než spotřebováváme, je to žití na dluh. A pokud spotřebováváme stále stejně, ale vyrábíme méně, je to žití na dluh dost pravděpodobné.Nemuzete spotrebovat vice, nez v danou chvili vyrobite (pokud nezijete ze zasoby). Nic takoveho se nedelo v te krizi, a proto to nebyl zivot na dluh. Byla to proste vetsi spotreba. Banky a kapitalismus mame proto, abychom se meli dobre, ne abychom byli jejich otroky. Setreni opravdu neni na miste, pokud nechcete zastavit ekonomiku, a proc by to mel normalni clovek chtit?
Vy pořád píšete „peníze“, a nikdo neví, co tím vlastně myslíte. ... Problém není v tom, že by se peníze chovaly nějak nezávisle na ekonomice, problém je, že si to spousta lidí myslí.Prectete si neco od Steve Keena vyse. Mozna rikam nektere veci nepresne. On to rika velmi spravne, a jak uz jsem rekl, ma nejlepsi teorii (konzistentni, podeprenou peknymi modely, souhlasi s empirii...)
Porad jste nereagoval na moji namitku - pokud vite, ze politici podvadi, jakym pravem z te situace vinite volice?Jednak neplatí, že podvádějí všichni politici a všichni stejně, jednak takové podvody nejsou nepředvídatelné. Pokud víte, že vám pravítko měří na metru špatně o centimetr, je to vaše chyba, že to ve svém jednání nezohledníte. Stejně tak je chyba voličů, pokud o někom vědí, že podvádí, a nezohlední to ve svém jednání.
Narodni banky jsou nezavisle, a maji vlivu az dost.V současnosti mají největší vliv takový, že jejich představitelé něco prohlásí. Pokud pak banky usoudí, že by se tím řídit měly, má CB vliv, pokud to banky ignorují, CB už s tím mnoho nenadělá.
No, zadny lepsi system nezname neni az tak pravdive, napriklad je jasne, ze system s Glass-Steagallovym zakonem je lepsi. Tedy rozumna regulace tomu zabranit mohla, alespon principialne; jeji zavedeni je druha otazka. Vlastne me ted napada, ze ideologicka fraze o tom, ze regulace jsou k nicemu je ekvivalentni neochote poucit se z historie.Otázka je, zda budou lidé ochotni se tou rozumnou regulací řídit. Poučení z historie si zrovna tady v ČR můžeme vzít docela zřetelné a nedávné – lidé si mohli vybrat mezi regulovanými bankami a méně regulovanými kampeličkami, které nabízely větší úroky (a samozřejmě větší riziko, což ale ne každého zajímalo). Nezdá se, že by vyhledávání těch méně regulovaných byla záležitost zanedbatelné menšiny – a naopak se preference úroku bez ohledu na riziko pořád zvětšuje.
Ale co pozoruji, zatim ma ze vsech lidi na teto planete nejlepsi teorii o tom, jak veci skutecne funguji.Jak tedy fungují? Je tady nějaká skupinka mocných, která o všem rozhoduje, a i když se spousta lidí rozhodne, že třeba přestanou kupovat levné nekvalitní výrobky, ale začnou se zajímat o kvalitu, tak mají prostě smůlu, a ti mocní jim v tom zabrání?
Nemuzete spotrebovat vice, nez v danou chvili vyrobite (pokud nezijete ze zasoby). Nic takoveho se nedelo v te krizi, a proto to nebyl zivot na dluh.Ta závorka je ovšem klíčová. Žít ze zásob je velice snadné a dá se tím leccos a dost úspěšně maskovat.
Byla to proste vetsi spotreba.Ano, spotřeba byla větší, než produkce. Tomu se říká život na dluh.
Setreni opravdu neni na miste, pokud nechcete zastavit ekonomiku, a proc by to mel normalni clovek chtit?Tahle zkratka mezi šetřením a zastavením ekonomiky je pěkně nesmyslná. Skutečně zastavit ekonomiku můžete jedině zastavením investic, pokud budete peníze vyhazovat za nesmyslnou spotřebu, ekonomice to nijak nepomůže.
Prectete si neco od Steve Keena vyse. Mozna rikam nektere veci nepresne. On to rika velmi spravne, a jak uz jsem rekl, ma nejlepsi teorii (konzistentni, podeprenou peknymi modely, souhlasi s empirii...)„Něco“ je dost široký pojem, nedá se ta jeho teorie popsat aspoň jednou větou, nebo odkázat nějaké shrnutí? Pokud tvrdí, že peníze jsou odtržené od reálného světa, pak nemám moc chuť pročítat kvůli tomu desítky článků, protože to s pravděpodobností hraničící s jistotou nemá s realitou nic společného.
V současnosti mají největší vliv takový, že jejich představitelé něco prohlásí. Pokud pak banky usoudí, že by se tím řídit měly, má CB vliv, pokud to banky ignorují, CB už s tím mnoho nenadělá.Za prve to neni pravda, jak uz jsem rekl, mohou menit urokove miry, a take se CB mezi sebou dohaduji na spolecne politice. V reakci na krizi mimochodem urokove miry naopak snizily, a tim podporily dalsi zadluzovani. Za druhe, i kdyby nakrasne banky mely motivaci se nejak chovat (trebat davat superlevne uvery), jeste to neznamena, ze slo o moralni jednani. Ze mam duvod nekoho zabit mi take nedava moralni pravo to udelat.
Ta závorka je ovšem klíčová. Žít ze zásob je velice snadné a dá se tím leccos a dost úspěšně maskovat.Pokud to tak je, ukazte mi, z jakych zasob jsme zili, kdyz jsme podle vas "zili na dluh". Pak to uznam. Ale protoze takove zasoby nejsou, rikat tomu, ze je to "zivot na dluh" (a zduvodnovat tak snizovani socialnich a mzdovych vydaju) je zavadejici.
Ano, spotřeba byla větší, než produkce. Tomu se říká život na dluh.Nebyla. Ty domy na hypoteky nekdo vyprodukoval. Nemuzete mit v principu vetsi produkci nez spotrebu, pokud nezijete ze zasob, ale moderni ekonomika nema sanci zit ze zasob dele nez par mesicu. Na to toho produkuje az prilis. Rozhodne nevidim, jak by bylo mozne zit ze zasob nejakych 20 let, aniz by si toho nekdo vsiml.
Tahle zkratka mezi šetřením a zastavením ekonomiky je pěkně nesmyslná. Skutečně zastavit ekonomiku můžete jedině zastavením investic, pokud budete peníze vyhazovat za nesmyslnou spotřebu, ekonomice to nijak nepomůže.Naopak, bez spotreby nema smysl investovat. Investice se delaji jen za ucelem vetsi spotreby v budoucnu. Co je nesmyslna spotreba je na delsi diskusi, ale je to trochu mimo ramec obvykle ekonomie (ta uvazuje casto spotrebu jako celek, a neresi, jestli je smysluplna a jakym zpusobem se rozdeli).
„Něco“ je dost široký pojem, nedá se ta jeho teorie popsat aspoň jednou větou, nebo odkázat nějaké shrnutí? Pokud tvrdí, že peníze jsou odtržené od reálného světa, pak nemám moc chuť pročítat kvůli tomu desítky článků, protože to s pravděpodobností hraničící s jistotou nemá s realitou nic společného.Za prve, netvrdi (ani ja), ze penize jsou odtrzene od realneho sveta (to naopak tvrdi tusim nekteri neoliberalove, ze nominalni dluh nema na ekonomiku zadny vliv). To co zkouma je dynamika tvorby penez a nestabilita financniho systemu. V zasade je jeho nazor, ze v ekonomice je prilis velky dluh, ktery dusi investice (coz je ovsem neco jineho, nez rikat, ze se dnes musime uskrovnit, protoze jsme "zili na dluh" - a to je take to, proti cemu jsem na zacatku protestoval). Nejlepsi shrnuti (i kdyz uz trosku starsi, uz ma novejsi model, ktery zahrnuje bubliny) je asi tady, a nedavny rozhovor s nim je taky poucny. Samozrejme, pokud se chcete dozvedet vic, chce to nejake usili.
(V zasade byste mi ale mohl verit, ze byl opravdu jeden z mala lidi, co dokazali predpovedet GFC a zaroven meli rozumnou teorii.)
Za prve to neni pravda, jak uz jsem rekl, mohou menit urokove miryTo jste sice řekl, centrální banky úrokové míry měnit mohou, ale moc velký vliv to nemá.
Za druhe, i kdyby nakrasne banky mely motivaci se nejak chovat (trebat davat superlevne uvery), jeste to neznamena, ze slo o moralni jednani.Já ale vůbec netvrdím, že to bylo morální jednání. Souhlasím s vámi, od každé jednotlivé banky to bylo nemorální. Ale stejně tak bylo nemorální od každého jednotlivého klienta či konečného akcionáře, že něco takového po bankách chtěl, a je nemorální, že se všichni tihle teď snaží svalit vinu na někoho jiného.
Pokud to tak je, ukazte mi, z jakych zasob jsme zili, kdyz jsme podle vas "zili na dluh". Pak to uznam. Ale protoze takove zasoby nejsou, rikat tomu, ze je to "zivot na dluh" (a zduvodnovat tak snizovani socialnich a mzdovych vydaju) je zavadejici.Ze zásob všeho, co je kolem nás – infrastruktury, vědeckého výzkumu, životního prostředí atd.
Nebyla. Ty domy na hypoteky nekdo vyprodukoval.Někdo vyprodukoval domy v hodnotě 10, přitom produkční kapacita ekonomiky byla 20 a spotřebovávali jsme 30. To je život na dluh.
moderni ekonomika nema sanci zit ze zasob dele nez par mesicuSamozřejmě, že má šanci žít ze zásob mnohem déle. vy si pořád zásoby představujete jako nějaké zboží někde na skladě. Co třeba zásoby toho, že bylo před deseti dvaceti lety něco vyzkoumáno, dnes se na to pořád ještě nenavazuje, ale do dalšího výzkumu už se neinvestuje. To je taky život na dluh.
Naopak, bez spotreby nema smysl investovat. Investice se delaji jen za ucelem vetsi spotreby v budoucnu.Neomezená poptávka po spotřebě je ale přirozená. Takže je potřeba teď přemýšlet o tom, že abychom se v budoucnosti mohli mít ještě lépe, musíme si teď něco odtrhnout od huby a investovat to.
Za prve, netvrdi (ani ja), ze penize jsou odtrzene od realneho svetaPak ale nechápu, jak podle vás krizi mohly způsobit pouze virtuální peníze a žádný reálný dluh. Pokud peníze nejsou odtržené od reálného světa, pak každý dluh virtuálních peněz má odpovídající reálný dluh.
V zasade je jeho nazor, ze v ekonomice je prilis velky dluh, ktery dusi investice (coz je ovsem neco jineho, nez rikat, ze se dnes musime uskrovnit, protoze jsme "zili na dluh" - a to je take to, proti cemu jsem na zacatku protestoval).Příliš velký dluh, který dusí investice, je věc, která se dá přijmout. Ale rozhodně není řešením ten dluh nějak maskovat (nejlépe dalšími dluhy). Vždyť současná krize je právě důsledkem takového maskování dluhů – ten zlom, krizi, vyvolalo právě to, že se ty maskované dluhy provalily. Nevím, jestli není problém v tom, čemu říkáte „uskrovnit se“. Uskrovnit se nemá v souvislosti s krizí ten význam, že by se zmenšila produkční kapacita. Znamená to omezit její plýtvání, což se nejsnáz udělá tak, že se na chvilku omezí vše a počká se, o co bude doopravdy zájem – a tam už se pak ta produkční kapacita vrhne přirozenou cestou.
Já ale vůbec netvrdím, že to bylo morální jednání. Souhlasím s vámi, od každé jednotlivé banky to bylo nemorální. Ale stejně tak bylo nemorální od každého jednotlivého klienta či konečného akcionáře, že něco takového po bankách chtěl, a je nemorální, že se všichni tihle teď snaží svalit vinu na někoho jiného.Tak v tom se lisime - ja nepovazuji lidskou hrabivost za nemoralni, ale za soucast lidske povahy. To, proc banky jednaly nemoralne spociva v necem jinem - ze to byl jejich ukol, postarat se, aby se ten dluh dal splatit. Je to asi podobne jako ruzne scamy typu Nigerijsky dopis atd. - take samozrejme spolehaji na chamtivost obeti, ale to jeste neznamena, ze nejde o podvod a ze je stejna vina na obou stranach.
Ze zásob všeho, co je kolem nás – infrastruktury, vědeckého výzkumu, životního prostředí atd.Vazne? Vy mate pocit, ze toto vse se za poslednich 20 let u nas zhorsilo nebo zanedbalo? Ja mam tedy pocit presne opacny.
Neomezená poptávka po spotřebě je ale přirozená. Takže je potřeba teď přemýšlet o tom, že abychom se v budoucnosti mohli mít ještě lépe, musíme si teď něco odtrhnout od huby a investovat to.Jo, bohuzel, v tomto vyznamu nemluvi politici, kdyz mluvi o uskrovnovani. Samozrejme ze zijeme na dluh zivotniho prostredi, to je kazdemu jasne. Ale ta fraze "zili jsme na dluh" se pouziva v souvislosti s tou krizi, aby se naznacilo, ze banky chteji sve virtualni penize zpet, takze klesne zivotni uroven. Ne proto, aby se usetrilo zivotni prostredi, ale proto, aby se bankeri meli dobre. Proto me ta fraze leze na nervy, protoze je to manipulace.
Pak ale nechápu, jak podle vás krizi mohly způsobit pouze virtuální peníze a žádný reálný dluh. Pokud peníze nejsou odtržené od reálného světa, pak každý dluh virtuálních peněz má odpovídající reálný dluh.Nema. Protoze zalezi na tom, ktera skupina obyvatel ty penize drzi. Podivejte, napriklad je v zapadnim svete 13 bilionu dolaru ve fondech, ktere cekaji na investicni prilezitosti. Ale ty nejsou, protoze kupni sila obyvatel je prilis mala, aby se nekomu vyplatilo neco noveho produkovat. Investori maji moc penez, a spotrebitele malo.
Příliš velký dluh, který dusí investice, je věc, která se dá přijmout. Ale rozhodně není řešením ten dluh nějak maskovat (nejlépe dalšími dluhy). Vždyť současná krize je právě důsledkem takového maskování dluhů – ten zlom, krizi, vyvolalo právě to, že se ty maskované dluhy provalily.Ano. Problem je, ze tim maskovanim se to snazi resit Americka vlada (a dalsi). Snazi se snizit urokove miry, zvysovat mnozstvi zakladnich penez, atd. v predstave, ze banky znovu obnovi levne uvery.
Nevím, jestli není problém v tom, čemu říkáte „uskrovnit se“. Uskrovnit se nemá v souvislosti s krizí ten význam, že by se zmenšila produkční kapacita. Znamená to omezit její plýtvání, což se nejsnáz udělá tak, že se na chvilku omezí vše a počká se, o co bude doopravdy zájem – a tam už se pak ta produkční kapacita vrhne přirozenou cestou.A proc bychom se meli uskrovnit? (Kdyz pominu dluh na zivotnim prostredi, to je jiste pravda, ale s resenim teto krize to nema nic spolecneho.) Chapete, ty dluhy jsou jen virtualni. Duvod, proc se ekonomika zbrzdila spociva v tom, ze dochazi k transferu majetku od spotrebitelu k bankam (na splaceni dluhu), a tedy spotrebitel nema penize na spotrebu. Spotreba == zivotni uroven. Nevim, jake plytvani mate na mysli.
ze to byl jejich ukol, postarat se, aby se ten dluh dal splatitKdo jim ten úkol dal?
Vazne? Vy mate pocit, ze toto vse se za poslednich 20 let u nas zhorsilo nebo zanedbalo? Ja mam tedy pocit presne opacny.Infrastruktura se zanedbala zcela určitě, vědecký výzkum také, životní prostředí nedokážu celkově posoudit, ale některé jeho oblasti (třeba poškozování dopravou) se zanedbaly určitě.
Jo, bohuzel, v tomto vyznamu nemluvi politici, kdyz mluvi o uskrovnovani. Samozrejme ze zijeme na dluh zivotniho prostredi, to je kazdemu jasne. Ale ta fraze "zili jsme na dluh" se pouziva v souvislosti s tou krizi, aby se naznacilo, ze banky chteji sve virtualni penize zpet, takze klesne zivotni uroven. Ne proto, aby se usetrilo zivotni prostredi, ale proto, aby se bankeri meli dobre. Proto me ta fraze leze na nervy, protoze je to manipulace.Nejde přece jen o to, aby se bankéři měli dobře. Jde také o to, aby dostali své peníze zpět ti, kteří je investovali, a aby vůbec existovala nějaká důvěra v právo a v to, že dluhy je nutné splácet.
Podivejte, napriklad je v zapadnim svete 13 bilionu dolaru ve fondech, ktere cekaji na investicni prilezitosti. Ale ty nejsou, protoze kupni sila obyvatel je prilis mala, aby se nekomu vyplatilo neco noveho produkovat. Investori maji moc penez, a spotrebitele malo.To je ale pouze dnešní pohled na věc. Za pár měsíců se klidně může stát, že spotřebitelé budou mít spoustu peněz – a nemusí se při tom pohnout ani dolar. Stačí, že o svých penězích uložených v bance lidé přestanou přemýšlet jako o úsporách na horší časy a začnou o nich přemýšlet jako o penězích na spotřebu.
Ano. Problem je, ze tim maskovanim se to snazi resit Americka vlada (a dalsi). Snazi se snizit urokove miry, zvysovat mnozstvi zakladnich penez, atd. v predstave, ze banky znovu obnovi levne uvery.Protože to tak lidé chtějí. Chtějí pokračovat v tom, co bylo před krizí, protože si myslí, že chyba nebyla na jejich straně.
A proc bychom se meli uskrovnit?Abychom dokázali naši produkční kapacitu nasměrovat tam, kde bude užitečná.
Chapete, ty dluhy jsou jen virtualni.V minulém komentáři jste napsal, že není pravda, že by byly virtuální peníze odtržené od reality. Pak tedy neexistuje žádný „jen virtuální“ dluh, ale každý virtuální dluh má někde svůj reálný protějšek.
Duvod, proc se ekonomika zbrzdila spociva v tom, ze dochazi k transferu majetku od spotrebitelu k bankam (na splaceni dluhu), a tedy spotrebitel nema penize na spotrebu.A ty banky s těmi penězi dělají co, cpou je do trezorů a manažeři se tam v tom chodí přehrabovat vidlema? Kde ty banky ty peníze na půjčování původně sebraly? Píšete o splácení dluhů, ale přitom se díváte jenom na jednu stranu, popisujete jen toho, kdo má dluh splatit. Vždyť ale na druhé straně je někdo, komu ty peníze naopak chybí, kdo by třeba utrácel za spotřebu, jenže nemůže, protože jeho peníze mají (nebo už nemají) dlužníci.
A ty banky s těmi penězi dělají co, cpou je do trezorů a manažeři se tam v tom chodí přehrabovat vidlema? Kde ty banky ty peníze na půjčování původně sebraly? Píšete o splácení dluhů, ale přitom se díváte jenom na jednu stranu, popisujete jen toho, kdo má dluh splatit. Vždyť ale na druhé straně je někdo, komu ty peníze naopak chybí, kdo by třeba utrácel za spotřebu, jenže nemůže, protože jeho peníze mají (nebo už nemají) dlužníci.No to je to co se vam celou dobu snazim vysvetlit. Nikdo, komu ty penize chybi neexistuje, protoze banky ty penize vytvorily jako ten dluh. Proc myslite, ze se tak uporne od zacatku ptam Smolika, komu ty penize chybi? A proc myslite, ze mi zatim neodpovedel? Protoze takto vytvorene penize z velke casti nemaji svuj odraz v hodnote vytvorene ve fyzickem svete.
30.9.2010 09:41
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Opět je nutné se na to dívat přes peníze. Jinak není nic problém: jestli je potřeba víc brambor, než se vyprodukovalo, tak se dovezou. (Ale za co). To je jen banální příklad.No, to shrnuje problem s vetsinou ekonomie jako discipliny. Odnekud se to doveze - ale odkud? Z Marsu? Makroekonomicky je ekonomika uzavreny system, a muze vyprodukovat jen tolik, kolik ma kapacitu. Kdyz pridate penize, nepomuze vam to; musite vybudovat tu kapacitu. Problem je, ze vy jste nestudoval fyziku (jak by mel kazdy), ale ekonomii, a proto je pro vas tezke pochopit v cem je problem tohoto zpusobu uvazovani (ekonomie totiz vetsinou, narozdil od fyziky, ignoruje zakony zachovani, coz je velmi uzitecny koncept).
Současná ekonomická krize vznikla na popud nekrytých úvěrů, jenže je si třeba uvědomit, že jde opět o skrytý dluh společnosti - totiž každý chtěl dobře bydlet, ale neměl na to peníze (nebylo možné splatit hypotéku).Podivejte, vubec neslo o to, ze by zde nebyly zdroje na to, aby kazdy mohl bydlet. V Irsku (nebo to je Skotsko? - nejsem si jisty) je pry 20% domu, ktere nikdo nemuze zabydlet, protoze proste nejsou lide, kteri by se tam nastehovali. To je dusledek realitni bubliny v te zemi. Ta krize nebyla v tom, ze nebyly (fyzicke) zdroje. Ta krize je dana transferem majetku.
30.9.2010 10:42
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Přesto, že je Země relativně přelidněná, kapacity zdaleky nejsou vyčerpány. V 80. letech byla v Bělehradě skupina japonských expertů na zemědělství (shodou okolností jsem byl u toho), která vypočítala, že jen podunajská nížina kolem Bělehradu plus Slavonije by byla schopna uživit zemědělskými produkty celou Evropu, i kdyby se nikde již nic nepěstovalo. (Já vím, doprava atd.). Ale tady je vidět, jaké obrovské rezervy jsou.
30.9.2010 21:36
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
1.10.2010 09:16
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
. Zaměňujete příčinu za následek. Co umožnilo vznik virtuálních peněz? Přece život na dluh! Prvotní byly půjčky a hypotéky, které se rozrostly do nevídaných rozměrů. Na to logicky zareagovaly banky, tyto hypotéky si prodávaly navzájem, vznikly tzv. deriváty finančních produktů,
což nebylo nic jiného než ohodnocení kvality pohledávek, obchody probíhaly na provizním základě, takže se už pak nikdo nestaral, zda je hypotéka realistická a už to jelo. Kdyby se nežilo na úvěr (což je problém i státního sektoru, nejen obyčejných lidí), tyto bubliny by vůbec nevzikly. Stačily by ty komoditní .
Úvěry jsou motorem ekonomiky. To ano. Pokud jsou investovány racionálně a hlavně je pravděpodobnost jejich splacení. Bez úvěrů by nevzniklo mnoho nákladných projektů. Ale pokud přesáhnou rozumnou mez, stane se to, co se stalo.
strach bank a spekulantu, ze uz virtualni penize nikde neudaji, ze klesnou na hodnote a tedy je treba je promenit na majetek realny.
1.10.2010 10:28
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
2.10.2010 12:08
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
3.10.2010 23:51
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
4.10.2010 09:28
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Kazdopadne, nekdo ty penize na dluh poskytoval - prave ty banky. Ty mely vedet lip! Jenze se ridily ideologii, ze trh se o to vsechno nejak postara.Mohl byste nám konečně prozradit, co mohly ty banky dělat jinak? Poskytovat úvěry s vyšším úrokem? A kdo by si u nich půjčil, když jinde byl úrok nižší? Ony dost možná takové banky, které se chtěly chovat rozumně, byly – jenže zákazníci (střední třída) si je nevybraly, takže ty banky buď zkrachovaly, nebo jejich akcionáři (opět střední třída) vyměnily vedení za takové, které se chovalo „rozumně“ a úroky snížilo.
Kdyz to vlada zakaze, od koho by si pujcili?To byste chtěl znova zavést tvrdou kontrolu mezinárodního obchodu, devizové přísliby, nebo jak by to konkrétně vláda zakázala?
Zatim jsem od vas nevidel jediny dukaz, ze si tu financni krizi na bankach vynutili zakaznici (a dukaz je na vas - implicitne s tim produktem prisly banky, a tedy je vina jejich).V ekonomii platí pravidlo, že tam, kde je poptávka, kterou je možné uspokojit, vytvoří se i odpovídající nabídka. Nevím nic o tom, že by fungovalo, že tam, kde je nabídka, vytvoří se i odpovídající poptávka. Kdyby s tím produktem nepřišly banky, přišel by s ním někdo jiný, nebo s něčím podobným, co by vedlo ke stejným nebo podobným důsledkům. Představa, že já má svobodu, ale odpovědnost má někdo jiný, prostě nefunguje nikde a nikdy. Pokud lidé chtějí svobodu v demokracii nebo svobodu na trhu, musí přijmout i související odpovědnost.
V ekonomii platí pravidlo, že tam, kde je poptávka, kterou je možné uspokojit, vytvoří se i odpovídající nabídka.No, s tim bych z ruznych duvodu dost polemizoval, ale je to offtopic.
Nevím nic o tom, že by fungovalo, že tam, kde je nabídka, vytvoří se i odpovídající poptávka.Ja nevim, jestli jste nekdy slysel, jak se zakladaji nove firmy, ale tam to vetsinou funguje tak, ze prave prichazeji s necim novym, o cemz se pri jejich zakladani jeste vubec nevi, jestli to zakaznici budou chtit. Tenhle kategoricky soud je proste popirani reality.
Kdyby s tím produktem nepřišly banky, přišel by s ním někdo jiný, nebo s něčím podobným, co by vedlo ke stejným nebo podobným důsledkům.Je spousta veci, ktere stat zakazuje jako produkt - treba drogy. Tak proc by nemohl zakazat levne uvery? Kazdopadne, tohle je offtopic, protoze my se neshodneme ani na tom, co jsou ty dusledky (vy totiz tvrdite, ze pricinou krize je realny, fyzicky dluh neceho v ekonomice, kdezto ja tvrdim, ze za tu krizi muze dluh jako virtualni penize).
Představa, že já má svobodu, ale odpovědnost má někdo jiný, prostě nefunguje nikde a nikdy. Pokud lidé chtějí svobodu v demokracii nebo svobodu na trhu, musí přijmout i související odpovědnost.V idealni spolecnosti by to jiste tak hezky mohlo platit. V realu je ale problem, ze existuji podvodnici. Nemuzete nekomu, kdo je podvedeny, rikat, ze mel vedet lip. To je hloupost, a strasne neefektivni (rika vam neco delba prace?). Je prave ukolem bank zaridit, aby byla pujcka splatitelna (za to jsou placene!). Ze to nedokazaly je bud jejich neschopnost nebo jde o podvod (pokud k tomu pak pripocteme otevrenou naruc statu s tim, ze system selhal). Ale uz to rikam asi poctvrte, nema cenu se opakovat.
3.10.2010 23:33
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
To jsem cekal. Ale je rozdil mezi kriminalizaci drog a zakazem jejich vyroby a produkce.
Ostatne, stat reguluje kazdy prumysl, uz jen tim, ze vybira dane. Nevim, proc by to same nemohl udelat u uveru (a ostatne to dela, viz diskuse vyse o CB).
Ja nevim, jestli jste nekdy slysel, jak se zakladaji nove firmy, ale tam to vetsinou funguje tak, ze prave prichazeji s necim novym, o cemz se pri jejich zakladani jeste vubec nevi, jestli to zakaznici budou chtit. Tenhle kategoricky soud je proste popirani reality.To máte pravdu. Ale je tam ta důležitá věc, že to ta firma dělá s určitým rizikem, a může se snadno stát, že o produkt nebude zájem.
Je spousta veci, ktere stat zakazuje jako produkt - treba drogy. Tak proc by nemohl zakazat levne uvery?Protože droga je poměrně jasně definovaná věc. Naproti tomu levné úvěry mají spoustu substitutů, a kdybyste to chtěl zakázat všechno, musel byste zakázat nejspíš nemorální chování všeobecně. Bylo by hezké, kdyby to šlo…
V idealni spolecnosti by to jiste tak hezky mohlo platit. V realu je ale problem, ze existuji podvodnici. Nemuzete nekomu, kdo je podvedeny, rikat, ze mel vedet lip. To je hloupost, a strasne neefektivni (rika vam neco delba prace?).Je to neefektivní, ale je to jediný možný způsob. Váš přístup – přesvědčit všechny, aby podvodníky nebyly – je sice efektivnější, ale v praxi nerealizovatelný.
Je prave ukolem bank zaridit, aby byla pujcka splatitelna (za to jsou placene!). Ze to nedokazaly je bud jejich neschopnost nebo jde o podvod (pokud k tomu pak pripocteme otevrenou naruc statu s tim, ze system selhal). Ale uz to rikam asi poctvrte, nema cenu se opakovat.To by mělo být úkolem bank. Jenže kdo úkoluje banky? Akcionáři a klienti. A dali takovýhle úkol bankám? Ne, nedali, banky dostali úplně jiný úkol – rozdávat peníze za jakoukoli cenu.
1.10.2010 10:49
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
28.9.2010 22:57
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
sice se zničí základní služby, přijdeme o většinu zdravotnictvíProtože proč? Ony se mají zavírat nemocnice, propouštět doktoři? A doporučuju všimnout si - co se šetření týče - že stát může s platy hýbat jenom ve státních nemocnicích. Zlých akciovek, které tu jsou jenom kvůli zisku a zaměstnance odírají, se státní šetření na platech netýká.
30.9.2010 01:02
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
stát je špatným hospodářem vždyckyJasne a zeme je placata...
30.9.2010 12:57
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Pokud budes tvrdit, ze "stat je horsi hospodar", "stat obvykle hospodari hure" nebo neco takoveho, muzu s tim polemizovat, ale to je tak vsechno co s tim udelam. Jenze "stat je spatnym hospodarem vzdycky" je ideologicka poucka. Neco, co neuznava vyjimky a pres co vlak nejede. A snad chapes ze jako takova je ekvivalentem tvrzeni, "zeme je placata", "komunismus je budoucnost lidstva" a "cerny smrdej".
30.9.2010 15:45
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Tak o tom to je.
Jestli existuje dobrý státní hospodář a špatný soukromník - určitě ano.
Ale stát je špatným hospodářem vždycky.Tak az se dohodnes, jak to je, tak prijd, ano?
1.10.2010 09:56
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
30.9.2010 09:48
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Za viníky jsou tu označováni žraloci z finančních trhů nebo zkorumpovaná státní správa. Možná by někdo přidal energetické monopoly, které si s požehnáním vlád, parlamentů i samospráv dělají co se jim zlíbí.
Na tom rozevírání nůžek mezi virtuální a reálnou hodnotou peněz se ale nemalou měrou podílela především střední třída, tzn. i mnoho z vás, a to tím, že si nezodpovědně zvyšovala svojí životní úroveň zadlužováním čerpáním spotřebitelských úvěrů jak o závod. Ke konci roku 2009 to bylo cca 1 bilion Kč !!
Rychlost růstu dluhů domácností byla od roku 1997 v průměru dvacetinásobek oproti růstu ekonomiky !
Úvěr (půjčení peněz za úrok) má při tom smysl jen pro financování investic nebo provozu s tím, že s únosnou mírou rizika minimálně pokryjí úrokovou míru ! Půjčovat si na spotřebu je už z principu holý nesmysl a bez těch zástupů hlupců, kteří sedli a neustále sedají na lep bychom v takové situaci dnes nebyli.
Další obrovský objem představují naivkové, kteří se nechali nalákat do toho kasina zvaném spekulace s deriváty finančních trhů a forexovými obchody, ale neuvědomili si, že to nejsou oni co ovládají ruletu. Že tady platí zákony na jednoho kreditního připadá 99 debetních.
Ještě pro srovnání k tunelům z veřejných financí. Na sociální výdaje a politiku zaměstnanosti jde cca 550 mld. ročně. Ostatní veřejné výdaje jsou cca 600 mld. Odhaduje se, že hodnota zkorumpovaných zakázek je v průměru o cca 15-20% vyšší než reálná tržní cena. To dělá "legální" úniky v objemu cca 100 mld. Kč / rok.
1.10.2010 09:20
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
1.10.2010 10:00
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
28.9.2010 23:47
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
28.9.2010 23:54
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Nelze vinit současnou vládu ze současné situaceaž na netriviální množinu lidí ze současné vlády, kteří seděli již ve vládách předchozích (a vládou teď nemyslím jen těch pár ministrů, ale celý aparát)
a voličům při volbách trochu došlo, jak to ve skutečnosti je.mám takový dojem, že kdyby voličům skutečně něco došlo, volili by zcela jinak ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.9.2010 13:29