Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Řešení dotazu:
1) tabulka hlavicek ... id_pohybu, cislo_dokladu, ... typ (vydejka/prijemka) 2) tabulka radku id_pohybu, id_radku, id_zbozi, pocet (idealne pro prijemky trebas kladnej, pro vydejky zapornej nebo opacne)... 3) tabulka zbozi id_zbozi, ...Samo, nevim kam az chces zajit, dal muzes mit tabulku dodavatelu/odberatelu, kterou privazes na hlavicku ... Priklad: Vyber vsech dokladu s nejakym zbozim zacinajicim na ...
select distinct cislo_dokladu from hlavicky left join radky on radky.id_pohybu = hlavicky.id_pohybu left join zbozi on zbozi.id_zbozi = radky.id_zbozi where zbozi.nazev like "Prkno%"
Mám tu jednu takovou aplikaci. Je v ní přes 2200 triggerů. Každý druhý zapisuje pokoutně do nějaké tabulky a jejich spouštění je jako neřiditelná lavina. Trasování je peklo. Dopadová analýza je inferno na druhou. Nějaké moduly a jasně definovaná rozhraní mezi nimi? Na takový luxus zapomeňte.
Trigger je dobrá věc, ale jen ve specifických případech. Pokud máte aplikaci v rukou ( máte zdrojový kód, který můžete libovolně upravovat ), tak lepší se triggeru vyhnout. Ideálně je pokud se vám podaří udržet data a logiku separátně. S logikou pak můžete v rámci nasazení aplikace výrazně lépe manipulovat než s daty.
Ja jsem ale nerekl, ze taham business logiku do triggeru. Samozrejme tyto popisovane vyhybky tam nepatri. V triggeru pouze zarizuju, aby se data propagovala tam kam maji, protoze to zadny SQL server neumi sam o sobe, z jednoducheho pohledu obsahujiciho par joinu, rozpoznat zaridit. Take netvrdim ze je vhodne, aby ten trigger soupal data nekam uplne jinam. Jen do tabulek, z kterych se sklada view nad kterym je (samozrejme zapis do nejake logovaci tabulky atp. tam byt muze)
Pokud je databaze vhodne navrhnuta, nestava se ze by se clovek podivoval pri chybe co se to deje a musel to nejak slozite analyzovat, pokud je v DB poradek.
Predpokladam ze tabulky v tve databazi obsahuji semtam nejaky nullovatelny sloupec, je to tak?
Trigger rozhodně není transakce. Trigger se základním ACID transakčních DB nemá trigger vůbec nic společného. ( Na rozdíl od transakcí, které základem jsou. )
Výkonnost kódu (pro DB orientované aplikace) převážně závisí na tom kolik musí transakce udělat I/O operací s diskem. Rozdíl, zda kód běží v triggeru nebo PL/SQL nebo PHP, je zanedbatelný. Pro představu přístupová doba k datové větě (s lidským měřítkem × 1e9):
Ale nic si z toho nedělejte, názory jako Váš slyším i od seniorních vývojářů a IT architektů. Prý rozdíl mezi během triggeru a PL/SQL procedury i reálně změřili. A když se zeptám jak eliminovali diskovou cache, tak tou se nikdo nezabýval. Je to občas dost síla.
Tiskni Sdílej: