Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Toto je poněkud neobvyklá otázka. Obvykle chtějí lidé vědět, proč jim něco nefunguje. Mně ale teď zrovna není jasné, proč něco funguje.
Ve většině howto se píše, že pro packet writing je potřeba napřed nadefinovat speciální virtuální zařízení, kterým se pak mechanika ovládá. Teď jsem ale zjistil, že DVD+RW se souborovým systémem UDF lze číst i zapisovat i bez použití příkazu pktsetup!
Ještě jednou zdůrazním: Médium je DVD+RW, není to DVD-RAM. Jak je možné, že to funguje? Jaký je tedy rozdíl mezi /dev/pktcdvd/N a /dev/srN? Co které zařízení dělá a proč?
Ostatne media (CD-R, CD-RW, DVD-/+R a DVD-RW) to nedokazu a funguje len paketovy zapis (alebo bezne napalovanie).
U CD-RW sice funguje, ale v Linuxu není ani jeden program, který by dokázal vytvořit UDF na CD-RW a nezničit okamžitě médium. (cdrwtool médium zničí a mkudffs s CD pracovat vůbec neumí.) Při snaze o paketový zápis na DVD+RW mechanika pouze ničí média. Několik souborů sice zapíše, ale pak je už třeba nepřečte a podobně. Když jsem použil přímo /dev/srN a paketový zápis jsem neřešil, spolehlivost je mnohem vyšší. DVD-RW jsem zatím nikdy nevyzkoušel.
Celkově vzato, vypalování optických médií bylo vždy krajně nespolehlivé a celý tento obor je v podstatě ještě v plenkách. Zálohovat na takové médium, což jsem měl původně v úmyslu, je dnes pouhá adrenalinová záliba, kterou po zmíněných špatných zkušenostech už provozovat nehodlám.
V případě externí mechaniky narážím též na fakt, že Linux pořádně neumí používat USB 2.0. (Otázka je, jestli vůbec nějaký OS kdy uměl korektně používat USB 2.0...) Výsledkem je, že některá zařízení fungují (třeba můj TV tuner a některé flashdisky) a s některými je prostě těžky problém (například moje DVD vypalovačka Samsung).
Podle mě je to tak, že USB 2.0 v Linuxu ještě před cca rokem a půl normálně fungovalo. Jenže pak asi někoho napadlo, jak to úžasně zoptimalizuje. No a teď mám po ptákách. Rychlost komunikace je bídná a občas se spojení se zařízením přeruší na hodně dlouhou dobu. To při paketovém zápisu (celkem pochopitelně) vede ke zničení média. Generování falešných chyb zápisu a čtení je taktéž na denním pořádku. (A ve shodě se spoustou diskusí o tomto bugu.)
Teď už chápu, proč každý místo levných DVD médií mnohem raději používá dražší flashdisk. Ten má sice taky omezenou životnost, ale většinou se nestane, že by selhal při prvním zápisu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz