Dotaz: Co je na Slackware tak prima? (NO FLAME!!!)

[Botanicus]

Chtěl jsem se jen zeptat, protože mi to pořád nejde do hlavy - co slackwaristi vidí za tak skvělou věc na svém distru, že jej tak preferují? Vždyť to nemá balíčkovací systém. Jistě, zbavení se závislostí, ale tahat ke všemu všechny možné knihovny a závislosti? Další věc, že to pořádně nemá Gnome (přesněji - ne oficiálně podporované), a tak úplně aktuální to také není...častý argument, který vídám, že je přehledné, uspořádané, a tak. No nevím, jednak máme věci jako whereis, a potom, nespatřuji rozdíl oproti Debianu, Ubuntu, Gentoo a spol.
Určitě je super, že se člověku do toho ne***** nějaká dementní grafická klikátka, ale opět - Debian a Gentoo totéž. (Gentoo jen pro příklad, já jej už nepoužívám). Chápu, že každému vyhovuje něco jiného, ptám se proto, zda to mám zkoušet (tedy já mám vybráno, ale že by to šlo třeba ještě mimo či na jiný počítač...). J

Odpovědi

[M]

prvni moje distro byl SuSE 6.4, pak slack 9.1, ted mam 10.2 - nedelam v desktopu, jen na server ;) na 10 minut jsem nainstaloval Debian, ale jelikoz mi tam nic nefungovalo jak jsem chtel (huhu?), tak jsem sel zpet k Slacku ;) kazdy at si pouziva to, cemu rozumi, no flame, just fun :)

[Botanicus]

Moje řeč, jen by mne prostě zajímalo, kdo třeba zkoušel víc dister a skončil na Slackware, proč? J

[Frank J. Tomes]

Např. kvůli rychlému startu, přehlednosti a jednoduché správě, bezbolestným upgradům z verze na verzi apod. Používal jsem slack dlouho a byl jsem s ním hodně spokojený.

[Botanicus]

Rychlý start - třeba Gentoo taky, to nepovažuji za výhradní výhodu Slacka. No a navíc, ta minuta navíc jednou za měsíc mne nezabije
Upgrady - a co Debian, Gentoo?
Prostě jo, já to beru, jsou to výhody, ale ne čistě Slackwarové...J

[NbS]

Vic dister a zkoncil na Slackware ? Mno to jsem asi ja :)) I kdyz jsem rovnez zkoncil i z castecne pohodlnosti na Mandrive ...

A pozadavky ? Prosel jsem ruzna distra, ale chtel jsem dve (jedno, ktere bude uplne ciste a budu se moct z nej ucit - Slackware) a druhe, kde zkratka prijdu (ted me nenapada co delam tak vyjimecneho :) ale asi kvuli barvickam :))

Kdezto na Slackwaru max tak v blackboxu, ale nejlepsi je mc (subjektivni nazor :))

[happy barney]

slackware? relativne up-to-date a relativne stable.
ja som slackware zacinal (2.nieco), skusal som rozne, ale vsetko je to rovnaky bordel. ak bordel, tak nech sa v tom vyznam
a vyhody? mala, prehladna distribucia, bez nutnosti kompilovat. odporucam niekedy rozbehat sluzbu 24/7 a spravovat ju vyhradne cez ssh.
a pretoze este stale sa pod skratkou vi skryva elvis

[Jirka]

Pokud vim, tak Slackware pouziva neopatchovane Vanilla jadro, takze je to jeden z nejcistsich linuxovych systemu. Oproti Debianu vam k instalaci staci 1 CD ze 2 CD. Co se tyce Gnome, tak na Slacku jsem pouzival Dropline Gnome, jedna z nejlepsich distribuci Gnome co jsem zatim videl. Slackware je dobry system, sam jsem ho pouzival - a pouzivam na routerech, serverech apod. - pro rychlost a cistotu celeho systemu. Nicmene jsem zlenivel, takze apt to jisti Ale kdyby mel Slack kontrolu zavislosti a tak bohate repozitare jako Debian, tak ho pouzivam doted.

btw. navic jsem se na slacku naucil spoustu veci ze systemu.

[Ruža Becelin]

Pokud vim, tak Slackware pouziva neopatchovane Vanilla jadro, takze je to jeden z nejcistsich linuxovych systemu.

Zrovna tohle bych jako argument pro čistotu systému nebral. Nikdo vás nenutí použít distribuční jádra, klidně si udělejte vlastní.

Oproti Debianu vam k instalaci staci 1 CD ze 2 CD.

Nevzpomínám si, že bych při instalaci Debiana kdy použil víc jak jedno CD.

[Jirka]

Ano, ale zacatecnik v nejake "velke" distribuci ma casto distribucni opatchovane jadro, pak si zkompiluje Vanillu a najednou mu tam nefunguje vsechno tak jak s opatchovanym. Rikejte si co chcete, ale pro zacatecnika to muze byt casto dost velka komplikace. Pro znaleho uzivatele zadny problem.

Kompletni distribuce Debianu Woody byla myslim na 7 CD, ted je to mozna i vice. U Slackware jsou to 2 CD. Vy si samozrejme vyberete co potrebujete, ale mnoho lidi tam proste hodi (a stahne) vsechno.

btw. ja se nehadam jestli je lepsi Slackware nebo Debian, protoze mam rad obe dve

[Ruža Becelin]

Reagoval jsem na vanilla kernel jako argument pro čistotu systému, ne jestli s tím bude mít začátečník problémy. Mimochodem - začátečník nemá co kompilovat jádro, pokud neví, o co jde. Já taky jezdím autem, ale nerozebírám motor, protože nejsem automechanik.

Debian Woody má 7 CD, liší se v podstatě jen verzí jádra na něm - v principu je jedno, z kterého nabootujete, logicky se většinou bootuje z prvního CD, kde je přehledná nápověda. Navíc pokud vím, instalační příručka neříká stáhněte si všech 7 CD.

Nemám problémy pracovat s většinou distribucí, každou si člověk může "ohnout" tak, aby mu maximálně vyhovovala. Častý argument pro Slackware jsou jeho init skripty - nechápu to, nic mi nebrání používat Slackware init scripty v debianu a opačně. Nebo si napsat vlastní init - linux je přece o svobodě - pořád je to jedno jádro a je úplně jedno, jestli se ta slupka nad ním jmenuje Slackware, Debian nebo RedHat, ...

[Jirka]

fajn

[Martin Beránek]

Nevzpomínám si, že bych při instalaci Debiana kdy použil víc jak jedno CD.

Nevzpomínám si, že bych při instalaci Gentoo použil víc jak nula CD

[Ruža Becelin]

Jo, někde to ani nijak nejde než přes netboot....

[Michal Vyskočil]

Třeba Gentoo má přímo v Portage vanilla-sources taky, ale divil bych se, kdyby většina lidí na desktopu nepoužívala nějaký patchset. Myslím, že Greg KH (tvořící genpatches) ví, co dělá.

Ale kdyby mel Slack kontrolu zavislosti a tak bohate repozitare jako Debian, tak ho pouzivam doted.

Ano, ale potom by to nebyl Slack, ale Debian

[Jirka]

Ano, ale potom by to nebyl Slack, ale Debian

To je fakt )

[Pavel Píša]

Jsem uživatel Slackware někdy od Linuxového jádra 1.2.xx.

Co vidím jako velkou výhodu Slackware je to, že se nesnaží použitým projektům vnucovat politiku tvůrců distribuce. To má obrovskou výhodu, že je možné snadno libovolnou část systému nahradit ze zdrojáků původních projektů, či spolupracovat na jejich vývoji. I balíčky jsou vytvářeny s granularitou danou původními vývojáři. Je jasné, že to má své výhody i chyby. Pro někoho, kdo nic nekompiluje, může být otrava, že součástí instalace sdílených knihoven Ncurses jsou i hlavičkové soubory a statické knihovny, které pro čistého uživatele znamenají jen zátěž disku. Mě na tom těší, že lze snadno proti systému kompilovat a není potřeba hledat který xxxx-dev.deb mi rovna chybí. Slackware je udržován Patrikem s řádově menšími zdroji než třeba Debian. Z toho vyplývá, že si nemůže dovolit všechno přeonačovat a rozdělovat do stovek balíků. Výhodou je, že granularita balíčků je hrubší, je jich méně (teď mám na tomto počítači jen 432 balíčků). Z toho vyplývá, že ještě člověk udrží v hlavě, co k čemu je. Stejně tak při updatech. Na Debianu je člověk odkázaný na pravidla v balíčcích a v podstatě o tom, co je v systému si nedokáže udržet v hlavě kompletní přehled.

Náhodou i můj osobní názor na výběru verzí komponent velmi souzní s Patrikovým. To znamená bezproblémové věci, jako KDE jsou často v current ve verzích novějších než na všech jiných distribucích. Protože však Patrik není tlačen nutností marketingových vychytávek, tam tam, kde jsou problémy zbytečně nespěchá. To se projevilo v tom, že nikdy nebyly problémy typu přechodu na nedotaženou glibc6 z glibc5 či pomstu vývojářům i uživatelům v podobě proti vůli vývojářů použitého GCC-2.96. Přechod na ještě nestabilizovanou řadu jader 2.6. či X.org 7 (drží 6.9 a je to v pohodě).

Přitom to není nepřipraveností, na Slackware jsem testoval a upravoval jádra řady 2.5 a Slackware měl dobrou základní podporu pro tato jádra hned od začátku řady 2.5 (devfsd, hotplug), přesto, že je oficiálně vůbec nepodporoval.

Balíčky lze updatovat třeba pohodlně přes swaret či slapt-get + gSLAPT (Synaptics).

Jinak jsou i oblasti a věci, kde Slackware selhává a Debian je určitě lepší volba. Je to krásné, že je v GNU světě svoboda volby a každý si může udělat radost po svém.

[mozog]

Zacinal som na RedHate 7.1, ale vtedy som este takmer nic nevedel o Linuxe. Potom som skusil MDK 9.1 a nasledne 9.2. Skusal niekto kompilovat na MDK 9.1 ? Ja som skusal, no katastrofa, ked ma to uz riadne na***lo tak som skusil Slacka 9.1. Zapacil sa mi a aktualne mam 10.2. Jedine, co povazujem za, aspon pre mna, lepsie je Gentoo, ale kedze sa mi tam nepodarilo rozbehat Dial-Up pripojenie tak ho este nemam.

[OndraZX]

Vždyť to nemá balíčkovací systém

No prave, treba to nekomu vyhovuje. Ja jsem napr. jel na Slackware pred 2 roky, server mam na Slackware. Par desktopu taky. Na Slackware jsem si cenil jednoduchost a prehlednost.

Ono dnesni distribuce (napr. Fedora, Suse) maji zavislosti tak provazane, ze stejne musite i pro "blby server" naistalovat pulku dostupnych baliku. A to u Slackware neni - ale samozdrejme se tomu musi rozumet. Proc je napr. Debian + Ubuntu tak uspesne? - protoze zavislosti resi ohodne jemneji a rozumneji (maji baliky vice rozdrobene)

Jinak Slackware je klasicka Linuxova distribuce, ze jeji principy jsou stale stejne jak v roce 1993? Navic muze byt velmi aktualni - pokud pouzivate current. Muzu rict za sebe, ze u Slackware jsem se toho hodne o Linuxu naucil - jak funguje atd.

PS: pomoci swaret, nebo slapt mate i ty zavislosti.

[Botanicus]

Jednoduchost přehlednost - oproti čemu? Mandriva, SUSE, jistě, to jsou přeplácaný distra. Ale opět - Debian, Gentoo, Ubuntu...
Ad Fedora, SUSE - nechť se nikdo neurazí, ale já nad těmi distry krapet ohrnuji nos, právě proto, plus to, že tam jsou taková ta grafická klikátka, co všechno roz*****, a navíc, cením si apt*. Pro zajímavost - Ubuntu serverová instalace je asi 400, Debian asi 350MB, a pochopitelně, kdybych chtěl, tak to klidně očešu...Jinými slovy, Ubuntu a Debian uznávám jako vrchol linuxových dister (můj osobní a jistě subjektivní názor). Gentoo ne proto, že ve stable verzi je staré, navíc ne zcela doladěné, v testing je to zase o nervy, navíc nemá tolik balíčků (ani mp3blaster, playmp3list jsem si neemergnul, no a psát si pořád ebuildy nemíním...). Ale jinak Portage je vrchol balíčkovacích systémů v Linuxu. (Ale apt* je také špička). Ale říkám, každému co jeho jest...
Current je jako testing? Jak je stabilní? Jo a balíčkovací systém - tak to zase řeší gentoo, emergnout s nodeps...J

[hub]

Ad Fedora, SUSE - nechť se nikdo neurazí, ale já nad těmi distry krapet ohrnuji nos, právě proto, plus to, že tam jsou taková ta grafická klikátka, co všechno roz*****

Nepodložené tvrzení. V Ubuntu a Debianu si grafická klikátka také můžeš nainstalovat. Obecně tě nikdo nenutí je používat a s klidem je můžeš smazat z distribuce.

[Botanicus]

To teda není nepodložené, mám "jisté zkušenosti", jak mi to roz****, nekecám, vím o čem mluvím. A jestli Ty ne, tak doporučuju Mandrivu, ta Ti to roz**** během chvilky. J

[Daniel Kvasnička ml.]

Nekdo rika, ze je moda nadavat na Stallmana, ja zas rikam, ze je moda - a pekne uboha - nadavat na graficky nastavovatka. Dneska je doba, kdy graficky nastavovatka v Linuxu fungujou. Pomalu me zacinaji unavovat chytry reci typu "já nad těmi distry krapet ohrnuji nos, právě proto, plus to, že tam jsou taková ta grafická klikátka, co všechno roz*****" ...

Pouzivam ubuntu a graficke / rucni nastavovani asi tak pul na pul. Graficke nastroje tam funguji, tak nevim, proc bych je nepouzival. Abych byl zajimavej? Nebo abych pak moh machrovat, jakej sem to linuxovje king?

Na serveru je to samozrejme jiny. Tam bych se do grafiky nijak nehrnul.

[kozzi]

no problem s grafickyma klikatkama na nastavovani je ten ze jsou vetsinou specificka pro urcitou distribuc kdezto prikazi funguji +- na vsech distrech nerikam ze jsem nikdy nebyl vdecnej za graficky klikatka treba make gconfig pro nastaveni kernel mi vyhovuje ale i kdyz jsou klikatka cim dal lepsi tak jsou veci skterymi si neporadi presne a pakvznikaj problemi ktery se dost tezko resej kdyz vam sem nekdo vypise nejakej konfigurak vytvorenej klikaci utilitou tak je dost casto problem se v tom orientovat P.S kazdymu to co mu vyhovuje slackware jsem nezkousel asi ho zkusim zatim jedu na freebsd a archlinuxu

[David Jaša]

no problem s grafickyma klikatkama na nastavovani je ten ze jsou vetsinou specificka pro urcitou distribuc kdezto prikazi funguji +- na vsech distrech

Tak to není případ Ubuntu. Jediné, o čem vím, že je skutečně specifické pro Ubuntu je System Settings pro KDE (nahrazující kcontrol) a i ten si už razí cestu do dalších distribucí...

PS: pokud ti na klávesnici nefungují tlačítka pro interpunkci (především . a ,), tak si sežeň. Bez nich se to čte fakt blbě. :-P

[kozzi]

no mam nove rozjety freebsd poprve a jeste jsem nemel cas zprovozni klavesku. no a co se tyce ubuntu tak na to si nestezuju tam ty klikatka nejsou no jsou ale jsou typicka pro prostredi bud kde co gnome temi klikatky maslim klikatka ze suse ci mandrivat arklinux atd

[David Jaša]

no mam nove rozjety freebsd poprve a jeste jsem nemel cas zprovozni klavesku.

Výborně, tečku jsi už objevil, teď ještě tu čárku. :-P

no a co se tyce ubuntu tak na to si nestezuju tam ty klikatka nejsou no jsou ale jsou typicka pro prostredi bud kde co gnome temi klikatky maslim klikatka ze suse ci mandrivat arklinux atd

A co je teda v systém -> správa (nebo System settings v kubuntu)? Ony nejsou zatím na všechno, ale to se postupně změní.

[De4mator]

Souhlas

[razor]

Tak třeba mp3blaster v portage je.

[...............23]

Toto sa hodí skôr do blogu ako do sem.
Ak nevidíš tu prehľadnosť a čistotu, pozri sa do /etc/rc.d
Ja som zo Slacku prešiel na Arch, kvôli tomu že Arch má pacmana. Nemyslím si ale, že by balíčkovací systém Slacku bol zlý. Akurát sa to moc nehodí na rolling-updates. Pokiaľ používaš tie verzie programov, ktoré sú v danej verzii distra, nemáš problém. Čo sa týka gnome, existuje freerock gnome.

[Botanicus]

Neříkám, že není čisté a přehledné, to každopádně je, jen říkám, že ne jen Slackware. J

[Martin Tůma]

Vždyť to nemá balíčkovací systém.

Slackware balíčkovací systém samozřejmě má. Ano, neřeší závyslosti, ale to je například jedna z věcí, co uživatelům Slackware vyhovuje.

Další vlastností, která dělá Slackware Slackwarem je pak obrovská transparentnost systému. Rozdíl oproti Gentoo je ten, že se systém nekompiluje (ne každý na to má čas/výkon PC), oproti Debianu zase mnohonásobně menší míra GNU/GPL sektářství.

Další věc, že to pořádně nemá Gnome (přesněji - ne oficiálně podporované)

Ještě by slacku mohl chybět gnome/gtk "open file dialog" a byl by dokonalej <flame>Slackware prostě není systém pro idioty, takže je celkem logické, že v něm Desktop pro idioty chybí.</flame> Většina uživatelů Slackware stejně používá nějaký "alternativní" wm (Fluxbox, IceWM, ...).

Chápu, že každému vyhovuje něco jiného

A vo tom to je.

[Botanicus]

Jo, blbě jsem to napsal, tak jsem to myslel
Ta transparentnost - to již jsem řekl, že oproti Debianu a spol. si myslím, že tam ten rozdíl moc není.
To sektářství si ale laskavě nechte, není to argument a krom toho, dle mě dělá dobře, ale sektářství to není, pouze je striktní.
Podívej, já si také poradím s Fluxboxem, ba dokonce jej docela často používám, je prima, ale na Desktop přece jenom to Gnome chci...J

[Martin Tůma]

To sektářství si ale laskavě nechte, není to argument a krom toho, dle mě dělá dobře, ale sektářství to není, pouze je striktní

To je právě věc názoru. Ti co to za sektářství považují prostě raději použijou Slackware a vice versa. Stejně tak s tím Gnome - množiny uživatelů Slackware a uživatelů Gnome mají jen nepatrný průnik. Kdo chce Gnome, zvolí prostě jinou distribuci. Jak prosté, milý Watsone.

[.....]

Stejně tak s tím Gnome - množiny uživatelů Slackware a uživatelů Gnome mají jen nepatrný průnik.

Co je to za blábol? Hlásím se k tomu průniku. Nevím, kolik GNOME do Slackwaru dohromady existuje, já znám 3: dropline GNOME, Freerock GNOME, GWARE. Dropline GNOME je podle některých poněkud intruzivní (nevím, nezkoušel jsem), Freerock GNOME mi subjektivně přijde poněkud pomalé a GWARE používám (tedy ne zrovna teď, neboť zrovna trochu experimentuji s Gentoo).

[Jesus Jimenez]

Iintruzivni? To, ze Dropline nainstaluje podporu PAM (pricemz tedy vymeni par originalnich baliku) mi na slackware desktopu vubec nevadi :)

[stativ]

Debian jsem jeste nezkousel, ale slack ma rozhodne skvele okomentovany vsechny konfiguraky, init skripty a velke mnozstvi ostatnich skriptu co v systemu jsou taky.

[Pavel Stárek]

oproti Debianu zase mnohonásobně menší míra GNU/GPL sektářství.

No oproti Fedoře si v xmms z Debianu Sarge mp3 přehraju. Fedora, to je to správný free sektářství ale používám ji a celkem už asi měnit nebudu, už jsem na ni prostě zvyklý.

[Ondrej]

Jak bych to jenom řekl.....

Slack, to je jen dívka krásná,
Slack je Tvá záhuba i spása.
Slack je jemnost, Slack je víra
Slack, ten nikdy neumírá.
Slack je pevná skála v moři.
Slack ten všechny hradby zboří.

Vzdyt Slack jenom dva stavy zná -
bud vse jede a on jásá,
a nebo ne. A pak je zle.
pak je všechno na Tobě!
To Ty musís dokázat mu,
že znáš ho, že rozumíš mu.
Pak on rád se k Tobě vrátí
a Tvou péči a Tvou lásku
rád, velmi rád ti oplatí.

A čím že? No, tím že je!
Tím že byl, je, zůstane.

Tak, a ted zkuste tipnout co mi tu bezi na 7 kompech za lin...

[Botanicus]

Juuuu, to je hezký J

[M]

moc hezky jsi to napsal :)

[Jenda]

Jo jo řekněte mi něco o tom slacku. sem zacatecnik a chtel sem si ho nainstalovat na pc. Nejaky zkusenosti s linuxem mam, myslim jako s shellem, mam vserver na debianu.

[Botanicus]

Nikdo se toho moc neujal, tak já s dovolením řeknu, jak to na mne působí a co jsem vyzjistil:
Slack je slušné distro, se solidním chováním, jako je třeba to, že se Ti žádnej drakeconf nebude **** do konfiguráků, je to transparentní, docela snadné, hezké initskritpy (přejaté z BSDček, tuším)...ale - je to "udělej si sám", závislosti jsou na Tobě, nemá to nic pořádného jako je apt*. Nemá to zdaleka tolik balíčků jako Debian. Nevidím, čím by vynikal nad ostatními dobrými distry. Krom toho jsem cosi slyšel o nestabilitě Xek, ale to bylo stylem "jeden rádobylinuxák povídal, takže to vůbec nemusí být pravda", pokud to někdo potvrdí/vyvrátí, budu rád...Jo, bacha, nemá oficiálně podporované nejlepší desktopové prostředí (čti Gnome). Neříkám, že je špatný, ale za Debian/Ubuntu bych neměnil J

[Jirka]

Sam PV napsal, ze vypustil Gnome z oficialni distribuce proto, ze existuje treba Dropline Gnome, na ktere by stejne nemel sanci dosahnout, tak se proste o Gnome na Slacku nestara a prenechava vsechno na projektu Dropline Gnome.

btw. co to znamena nepodporuje, to jako, ze nejsou na oficialnim instalacnim CD? To je zcestne. Zvlast zcestne je pak pouzivat slovou "podporuje" ("mechanism, not policy").

[David Jaša]

Zvlášť scestné je psáti z ve slově scestné. :-P

(dohromady, dolů, pryč (z cesty) => s, dokončení děje => z)

[slackman]

Vždyť to nemá balíčkovací systém.

Má akorát installpkg, removepkg, makepkg... A navíc super věc == neřeší závislosti ;-) Holt je to distribuce pro pořádný chlapy ;-)

Další věc, že to pořádně nemá Gnome

Nesnesnáším Gnome. :-( Nějaký problém si ho skompilovat ze sources?

a tak úplně aktuální to také není..

Slackware current Vám není dost aktuální?

častý argument, který vídám, že je přehledné, uspořádané, a tak.

Zcela oprávněný argument. Žádné tajné scripty, žádná klikátka-okňátka. Adresářová struktura se v rámci možností drží "UNIXových standardů".

Patrick se nesnaží udělat ze Slackware klikací monstrum. Naopak se snaží, aby Slackware zůstal co možná nejohebnější při co nejmenším počtu úprav. Snaží se, aby Linux zůstal Linuxem, a ne jen nějakou nedůležitou aplikací běžící na pozadí klikacího desktopu. To že je potřeba spoustu věcí dodělat ručně je výhoda při jakýchkoliv úpravách, netřeba mazat spoustu zbytečností, netřeba příliš bádat kde co jak funkuje, vše je dostatečně průhledné. Slackware mi přijde dělaný tak trochu pro vývojáře a studenty, zároveň ale nabízí plnohodnotný systém už na dvou install CD, alespoň tak to na mne působí.

[stativ]

A pokud prezijes bez kde a nekterych blbovinek tak bohate staci 1CD a disk ktery ma ca 500 MB

[stativ]

Vždyť to nemá balíčkovací systém. Jistě, zbavení se závislostí, ale tahat ke všemu všechny možné knihovny a závislosti?

Balickovaci system prece ma (normalne ale neresi zavislosti coz beru jako velke + protoze nemusim tahat pulku systemu. Pokud chces zavislosti na slacku vyuzit, zadnej problem, staci mit v baliccich soubor slack-required ve kterem jsou balicky na kterych zavisi. Ale musi se potom pouzivat swaret.

Další věc, že to pořádně nemá Gnome

Tak to mne opravdu netrapi.

tak úplně aktuální to také není

current docela jo. A je takovej problem si ty programy zkompilovat?

...častý argument, který vídám, že je přehledné, uspořádané.

Je to pravda, ale takova vyjimka to neni.

Kdybych to mel shrnout, tak pouzivani slacku zavisi zcela na osobnich preferencich.

[Spike]

Myslel jsem, že závislosti jsou od toho, aby ten program fungoval... Ale pokud je ve Slacku všechno zkompilované staticky, tak se nedivím... ;)

[stativ]

Mluvil jsem o automatickem reseni zavislosti. Kdyz jsem nekolika BFU instaloval SuSE tak se kvuli nekterejm programum nainstalovali i ruzne nepotrebne ptakoviny, ktere nesly odebrat protoze to automaticky odebralo i ten jeden program, ktery jsem chtel. Mandrake jeste horsi (od toho jsem utekl ke Slacku). A ve Slacku neni vsechno kompilovane staticky

[Dunric]

Ve Slacku jsou binárky linkovaný normálně dynamicky. Závislosti admin vyřeší při instalaci nebo při upgradu na nový release. Na jednom stable release pak může jet klidně 3 roky včetně upgradů aniž by se musel dál o závislosti starat.

[Botanicus]

No nevím, všichni si ho tu tak hájíte, mne to nedá, budu to hold muset ještě jednou a pořádně vyzkoušet Díky za diskusi. Ale Gnome do toho nacpu a basta J

[Joskaa]

to: Botanikus je na tebe nejakej kontakt chtel bych se zeptat neco ohledne Ubuntu

[Botanicus]

Je Nechci tu dávat mail tak úplně "naholo", takže když koukneš na fórum http://forum.ubuntu.cz/index.php, tak tam mne najdeš, no a není nic snazšího, než kliknout pod jménem na položku mail Anebo se zeptat rovnou tam, určitě do toho budu hned kecat J

[Michal Vyskočil]

Slackware jsem měl a už nikdy více. Nic ve zlém, ale ta distribuce je skutečně poměrně dost omezená tím, co zvládne udělat Patrik. Neřešení závislostí se může na první pohled zdát skvělé. Možná to tak na serveru doopravdy bude, tam to nainstalujete a jede.

Ovšem tu vám něco chybí, balíček z linuxpackages není, nebo stojí za ... a v ten moment vy samotní musíte dělat práci za vašeho distributora. Musíte sledovat updaty, nebo bezpečnostní varování a systém udržovat ručně. Při několika strojích to asi není takový problém, ale v situaci, kdy máte těch počítačů hromady (pochopitelně na každém něco jiného) se z toho jednoduše zblázníte. Swaret a podobné udělátka nejsou přímo v systému a jelikož Slackwarovské balíky závislosti v sobě nemají, tak to nefunguje úplně spolehlivě (zvláště, když máte polovinu systému odjinud).

Zvláštní kapitola jsou skripty v /etc/rc.d. Přiznávám, že BSD init se mi líbí, o tom žádná. To nejhorší co může být je SystemV init bordel a adresář /etc/sysconfig. Ale přeci jenom upravovat přímo init skripty a ne jejich konfigurační soubor je prostě hloupé. V tom mi přijde třeba Gentoo s /etc/init.d a /etc/conf.d přehlednější.

Na závěr. Slackware je dobrá distribuce, díky ní jsem se o systému naučil asi nejvíc. Ale čas, strávený s ní, mě naučil si vážit právě toho, že balíčkovací systém za mě ty závislosti řeší. Ostatně, pokud je opravdu potřeba, tak každý slušný balíčkovací systém vám povolí narvat tam ten balík natvrdo, když mu to explicitně přikážete. Vážím si toho, že mám velké repository přímo v distribuci a tak se někdo jiný stará o průběžné updaty a bezpečnostní aktualizace bez toho, abych to musel dělat já sám.

Tak slackwaristi, jen do mě

BTW: co se týká grafických klikátek, tak se mi na Suse líbí právě Yast (pozn. Suse nepoužívám). Nevím, že každý odmítne distribuci jenom kvůli tomu, že má to klikací nastavovátko. Asi by se necítil jako správný geek, kdyby nedejbože přiznal, že si něco nastaví z grafiky. Pokud si je odinstaluji, tak o co jde?

[kozzi]

dobrej komentar ale co se tyce toho yastu tak to zas tak slavny neni mel jsem zpousty distribuci s klikatkama a zadna z nich nemala tak mocny klikatko jako yast a v tom je prave problem yast by nejradsi ridil vse a nekdy je s nim prace optiznejsi nez pres prikazovou radku ale musim uznat ze to je opravdu schopnej nastroj

[pepe1]

Mas pravdu, ale podivej se co udelali z YaSTu v Suse 10.1 RC1....

[tomasgn]

povidej, co s nim udelali, at mam motivaci par stroju misto upgradu SUSE preinstalovat na slacka

[stativ]

66 vlastních balíků, na tom asi něco bude...

[Botanicus]

S těmi grafickými klikátky je to trochu jinak - ona se s tím totiž pojí určitý způsob smýšlení a tedy i určitý způsob dělání distribuce, který se mi prostě nelíbí, není to pak čisté, a než to člověk pročistí, jde-li to vůbec, tak to je na dlouho. A navíc, mám hodně moc negativní zkušenosti s Mandrivou, od té doby jsem na ně skoro až alergický. J

[Dunric]

Jak už jsem psal výše, pokud nejedete zrovna testovací větev current, tak závislosti řešíte pouze na začátku a pak máte na dlouho vystaráno. Nezávislost na nějaké formě automatického systému závislostí pak dává správci velkou flexibilitu v tom co přesně chce mít nainstalováno. V dpkg nebo rpm sice lze násilně nainstalovat balík bez předepsaných závislostí, ale pak už u takového vynuceného způsobu manuální instalace a aktualizace musíte zůstat, protože pro to jednoduše nejsou projektovány.

Počtem balíčků v základní distribuci se Slack s Debianem nedá vůbec srovnávat, přestože mnoho uživatelů se shoduje, že většinu těch zásadních obsahuje. Souhlasím, že spravovat balíček neobsažený v distru je komplikace, zvláště pokud už v tom nemáte rutinu. Nesouhlasím ale s tím, že s rostoucím počtem počítačů vzrůstá automaticky náročnost. Měly by jet všechny na stejném release, jeden bude určen pro kompilaci aktualizací (tj. bude obsahovat kompletní instalaci) a zároveň bude exportovat nové balíčky pro síťové upgrady, které poběží na ostatních strojích v cronu. Pokud rozptyl vlastních balíčků od oficiálních není přiliš velký, pak je jedno, jestli těch strojů je 5 nebo 5000. Navíc mám zkušenost, že kolikrát je spolehlivější si balíček aktualizovat o bezpečnostní updaty sám, než se spoléhat na nějakého maintainera z té obrovské množiny co jich má třeba Debian (např. s clamav). Samozřejmě pokud by měl být počet vlastních balíčků příliš velký, je to vážný důvod poohlédnout se po něčem jiném.

[svaca]

Plne zastavam nazor Slackman a 6xx .... )

Nicmene k Tvemu postu ... Ja jsem taky zacinal mit tokovy nazor jako ty ,a tak jsem zkousel taky Gentoo, ale taky to nebylo ono. /etc je sice dobre prehledne, ale je to cele moc velke monstrum, porad musim resit neco mezi testing a stable - stejne nemaji aktualni balicek co chci, musim porad neco kompilovat, atd .... Obcas neco selze,atd ...

Tak jsem zkousel Arch - u nej je asi normalni segmentation fault a hlavne neresi, co jak bude zkompilovane ... Zkousel jsem dalsich 30 distribuci co je na Distrowatch a zase jsem se vratil k Slacku ....

Neco proste na tom bude, proc ho pouzivame .... Sam nevim.

[Michal Vyskočil]

porad musim resit neco mezi testing a stable - stejne nemaji aktualni balicek co chci, musim porad neco kompilovat, atd .... Obcas neco selze,atd ...

Ano, v Gentoo si můžeš vybrat stable, nebo testing. Kdežto ve Slacku ten balíček máš, nebo ne . Velmi zajímavý důvod pro Slacka. Ohledně kompilací, it's not a bug, it's a feature.

Je pravda, že v Gentoo občas něco selže, ale minimálně u mě je doba strávená laděním a udržování vlastního systému ve Slacku daleko větší, než třeba v Gentoo, což je přesně ten důvod, proč už Slackware nepoužívám. Jinak je mi ta distribuce pořád moc sympatická.

[Dunric]

Je pravda, že v Gentoo občas něco selže, ale minimálně u mě je doba strávená laděním a udržování vlastního systému ve Slacku daleko větší, než třeba v Gentoo, což je přesně ten důvod, proč už Slackware nepoužívám. Jinak je mi ta distribuce pořád moc sympatická.

Jestli je tím laděním myšlena kompletní konfigurace systému, tak po obdobné instalaci Gentoo jsem nad tím strávil řádově víc času. Faktem je, že ho zas tak detailně jako Slacka neznám.

Stěžování si na náročnost údržby Slackware považuju za předsudek nebo nepochopení. Co je tak těžkého namířit např. slackpkg na nějaký mirror a v noci cronem pouštět slackpkg update && slackpkg upgrade-all ? Nebo jen rsyncnout adresář patches a spouštět upgradepkg *.tgz ?

[Michal Vyskočil]

V momentě, kdy mám část distribuce vlastnoručně zkompilované (protože to ve Slacku prostě není), tak se mi musí o aktualizace starat kdo? Právě ze Slackware jsem si odnesl zvyk mít co nejméně vlastnoručně stažených a vyrobených balíčků, protože se o ně musím starat sám a to se mi nechce.

Instalace Gentoo trvá déle, to je pravda. Ale opět srovnáváš nesrovnatelné. Při instalaci se v Gentoo nastavují takové detaily, které ve Slackware už máš hotové. Tam po instalaci přidáš uživatele, nastavíš X server a defaultní dm, runlevel 4 pro grafiku a máš to. Zatímco v Gentoo si vybíráš i cron, nebo logger.

Jinak opět podotýkám, já Slackware nekritizuji, jenom jsem uvedl důvody, proč už ho nepoužívám já.

[Dunric]

S větší náročností při udržování vlastních balíčků samozřejmě souhlasím. Kupodivu ale existuje spousta nasazení, kdy ty distribuční zcela stačí pokrýt potřeby. A člověk si nesmí moc vymýšlet jako Postfix místo Sendmailu, Courrier IMAP místo UW IMAPu, PHP 5.x místo 4.x, Apache 2.x místo 1.x, VSFTP místo ProFTP atp.

[Michal Vyskočil]

Souhlas, proto celou tu dobu mluvím především o svém desktopu. Na spoustu nasazení ale Slackware naprosto vyhovuje.

[R]

vsftpd je v current a PHP 5 tiez (adresar testing). Akurat ten Postfix mi chyba - ale hadam aj to bude.

[svaca]

vsftpd je normalne i v 10.2 (je tam i ProFTPD) - nicmene NAPROSTY souhlas !!!! Jedine co chyby je ten postfix ... Ale se svymi balicky postfix/amavis-new/clamav si vystacim v pohode ..

[tomasgn]

Ovšem tu vám něco chybí, balíček z linuxpackages není, nebo stojí za ... a v ten moment vy samotní musíte dělat práci za vašeho distributora. Musíte sledovat updaty, nebo bezpečnostní varování a systém udržovat ručně.

tomu se stejne clovek casem nevyhne, protoze tam je potreba nasroubovat PHP na Oracle, jinde zase na FireBird, k tomu jeste nejake dalsi veci... a uz je o zabavu postarano i s tou nejbohatsi distribuci, a co teprve komercni unixy, ze.

[Michal Vyskočil]

No co se týká Oracle, tak na tom jsou všechny distribuce stejně (pokud teda není třeba v RHEL k dispozici balík), což je ale věc, se kterou se nedá prostě nic dělat.

BTW: pro podporu Firebirdu v PHP si prostě zapnu patřičný USE flag . Je fakt, že na oracle je i Portage krátké

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Jednoduse je to cisty UNIX ve starem duchu - do niceho administratorovi nekeca, ani za nej ovsem celkem nic nedela. Vyborny na nauceni se, jak to uvnitr funguje - vysoky podil rucni prace administratora. Vhodny na ruzne jednoucelove ulohy, kdy se system jednou uvari a muze pak beze zmeny dlouhou dobu bezet. Naopak zalezitosti jako pravidelne aktualizace jsou ponekud nepohodlne. Liknaveji pristupuje k nasazovani novych technologii, je spise konzervativni.

Dnes uz uprednostnuji Debian, ale pristup Slackwaru je mi stale sympaticky.

[kozzi]

no do cistyho UNIXU to ma trosku daleko to snad mozna freeBSD ale je fakt ze je to cisty nekdy az moc :D

[stativ]

NetBSD rulez! balickovaci system ma skvelej (jeho principy prevzalo i gentoo)

[kozzi]

castecne i arch kterej provozuji take

[matoo]

prva moja distro bola SuSE, a potom hned slackware ..
slack je prehladny, a ako bolo povedane - cisty .. vela veci si musi admin spravit sam, vela krat sa i natrapi, ale pochopi ako/co/kde funguje .. a v tom je ta krasa *nixov .. ked vies, mozes vela veci dorobit sam .. mne osobne sa hlavne pacia na slack-u startovacie skripty - IMHO ziadna ina linux distro to ne lepsie poriesene (ale to je fakt len moj subj. nazor) .. momentalne uz sice rok bezim na freebsd server/desktop, ale na notebook-u mam furt este slack.. podla mne by slack-u pomohlo, keby prebral od bsd-ciek porty .. a bolo by po problemoch s balickami .. btw. predsa len existuju balick. systemy na slack (slapt-get, swaret..) i ked to neni to prave orechove, dokaze to vyriesit dost problemov .. a potom ostatok na linuxpackages.net

[vasek125]

Ja skoncil na Debianu, zrovna s aktualizací jsem moc spokojen nebyl na slackwaru, až mi někdo řekne, jak to zaktualizovat za méně než 2 dny tak ok. Na debianu je to za minutu. A ještě jedna věc, Debian je co se rychlosti týče srovnatelný se slackem a ještě pohodlnější.

[opicak]

slapt-get a jiné podobné nástroje víc čti než něco plácneš....a je to zrovna tak pohodlné jak na debianu a navíc to není rok a víc stará obluda.

[helb]

Mno já mam Slackware na počítači se 120Mhz procesorem a 16MB RAM a jede docela obstojně - dokonce i Xka s FVWM. Jinak na svý hlavní mašině mam Gentoo.

[chunky]

Podla mna je slackware super, zacinal som na nom, a vela som sa naucil a stale ho mam na 1/2 serverov. Na dalsej 1/2 je gentoo, ten je aj na desktope :)

[Milan]

Ja pouzivam Slacka jiz 4 roky a 4 roky mam novou praci, kde jsou servery s SCO-Unix a SUNy. A Slack na urovni scriptu je se svoji filozofii zcela kompaktibilni s uvedenymi Unixy. Ale jinak jsem zkousel Mandrake, RedHat a Debian, a nejlepe mi sednul Slackware. Mimo jine server www.mplayer.hu presel po hacknuti z Debiana prave na Slackware.

[Radek Matlach]

Zacinal jsem s Linuxem a koupil si profesionalni CD set (6 kousku), kde bylo vice distribuci. Jedine, co bylo opravdu dobe popsano byl Slackware (jmena tech ostatnich si ani nepamatuji) Neznaly cehokoliv jsem neco nainstaloval a dlouho mi trvalo, nez jsem prisel na to, jak se zavadi LiLO Postupne jsem zjistoval, ze dokumentace je dobra "napoveda" a zvykl jsem si na prosredi linuxu (odchovan MSDOSem me nadchlo 6 konzoli a realna moznost nechat bezet procesy paralelne).

A pak prislo neco, ce me presvedcilo proc je Slackware prima:

zacaly se objevovat (jak houby po desti) dalsi a dalsi distribuce, kazdy neco mel, kazdy rikal jak je to sqele. Zkusil jsem par distribuci (RedHat, Debian, SUSE, Fedora...), ale asi jsem se ke vsem dostal moc brzo - nic nebezelo tak hladce jako Slackware a pokud jsem se v nich zacal vrtat, nic nebylo tam, kde bych to cekal.

zacaly se objevovat knihy o linuxu (podtrhuji o linuxu, ne o Slackwaru) a cokoliv jsem v nich precetl, ve Slackwaru fungovalo a platilo, v ostatnich distribucich uz ne tolik...

i na dosti prapodivnych strojich behal slusne a bez problemu (s jinymi distribucemi se mi tu a tam stalo, ze se proste nespustil instalator - malo pameti, ale pokud jsem ji pridal jen na instalaci a pak odejmul, system spokojene bezel)

Slackware mi pripada "ferovy": netvari se, ze vse vyresi za uzivatele (a taky to nedela, rovnou pise, kde je treba se vzdelat), zatimco ostatni se tak vetsinou tvari a pokud to neudelaji - pomoc hledat horko tezko (uz jsem cetl i rady typu tak vymen ... grafiku, sitovku, mys). Navic si myslim, ze Slackware je ryzi (a tim myslim spise syrovy).

Nejsem informatik, ale lekar, potrebuju neco, co je strucne a pokud to nefunguje, da se to snadno nekde vyhledat a opravit. Slackware mi toto oboje umoznuje (a to lepe nez jine distribuce)

To je vse

[pol128]

Závislosti - každý má problém so závislosťami. Nemáte v systéme ldd? Možno aj hej, len neviete načo to je. To je na tie "závislosti". Takže asi tak. Slack rieši závislosti systémovo - ldd.

[ajikdpoe]

Tusim mi citas mislienky, keby som si nedaval 2x nahlad tak to napisem skor ;)

[ajikdpoe]

Vždyť to nemá balíčkovací systém

Slackware nepouzivam ale podla mna je to vyhoda. Ja som balickovacie systemy ako take definitivne zavrhol v okamihu ked som vcera v FC4 spustil toto:

ldd `which rpm2cpio`

Prislo mi znacne nevolno!

[bibri]

Proč?

[Jan Martinek]

Jestli jde o množství knihoven, tak zkuste tohle:

#!/usr/bin/env python
import sys,os,subprocess

maxlibs = 0
winner = None
for prgbasedir in os.environ['PATH'].split(':'):
    if not os.path.isdir(prgbasedir): continue
    for prg in os.listdir(prgbasedir):
        prgpath = os.path.join(prgbasedir, prg)
        command = ['ldd', prgpath]
        ldd = subprocess.Popen(command,
                               stdout = subprocess.PIPE)
        libnum = len(ldd.stdout.readlines())
        ldd.wait()
        if libnum > maxlibs:
            maxlibs = libnum
            winner = prg
            print maxlibs, prg
print 'And the winner is "%s" (%d libraries)' %(winner, maxlibs)

Tohle prohledá všechny binárky v $PATH a u každé zjistí počet knihoven, se kterými je slinkovaná. V mém případě (FC5) mám vítěze gnome-about-me s devadesáti pěti knihovnami. Ale vůbec mi to nevadí. Naopak, je to důsledek toho, že programátoři využívají již hotových knihoven, což považuji za rozumné. Balíčkovací systém se postará, aby ty knihovny vždy byly k dispozici a program fungoval.

[happy barney]

find `echo $PATH | tr ':' ' '` -type f -perm /111 | while read line ; do echo `ldd $line | wc -l` $line ; done 2> /dev/null | sort -n

[Dunric]

A teď ještě další cvičení - v kolika balíčcích se ty knihovny nachází

1 knihovna != 1 distribuční balíček

Takhle to fakt nechodí, že by se ke každé chybějící dynamicky linkované knihovně muselo něco hledat.