Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
|-------------------| |--------------------| |provider | |Muj router | |192.168.0.1/16 eth0|=====|eth0 192.168.0.2/16 | |-------------------| |192.168.1.1/24 eth1|===.... |192.168.2.1/24 eth2|===.... |192.168.x.1/24 ethx|===.... |--------------------|mohlo by to takhle fungovat? samozrejme s tim ze pocitacom v jednotlivych podsitich nastavi prislusnou branu. Vim ze je to hodne zacatecnicky dotaz, ale momentalne si funkci nemam kde vyzkouset. Dekuji
Skoro takhle by to fungovat mohlo. Jediný rozdíl je v tom, že byste se musel s providerem domluvit na routování těch rozsahů, které chcete použít "vevnitř".
Mezi vámi a providerem by nesměla být spojovací síť 192.168.0.0/16 (ta by totiž "spolkla" veškerý provoz pro 192.168.x.x), ale jenom třeba 192.168.0.0/24. Provider by musel na svém routeru nastavit routování 192.168.0.0/16 via 192.168.0.2 (váš router) a pak už byste to mohl mít klidně přesně tak, jak popisujete.
Výše popsaný způsob je standardní řešení takovéto situace. Pokud by z nějakého důvodu provider nechtěl na routování spolupracovat (neumím si ale takový důvod moc dobře představit), šlo by to obejít tak, že byste skutečně mezi providerem a sebou použil spojku 192.168.0.0/16 a na vašem routeru rozjel ARP proxy. Ale to je složitější a pracnější varianta.
eth0 192.168.1.1/23 ======= 192.168.1.2/24jde je mi ciste jenom o teorii. Dekuji
Bude to fungovat, ale...
Maska slouží k tomu, aby zařízení poznalo, "jak velký kus sítě" má k danému rozhraní připojeno. Čili mám-li adresu 192.168.1.1/23, znamená to, že v dané LAN bych měl najít adresy 192.168.0.1 až 192.168.1.254. Pokud chci komunikovat s některou z těchto adres, budu rovnou posílat ARP dotaz do příslušné LAN, chci-li komunikovat s adresou mimo tento rozsah, budu to muset někudy routovat. Při samotné komunikaci mezi dvěma uzly se maska k ničemu nepoužívá, nepřenáší se jako součást adresy, ani nic podobného - prostě mi pouze slouží k rozhodnutí, co mám připojeno lokálně a co ne.
Ve vámi uváděném příkladu to v praxi znamená, že uvedené dva počítače spolu budou komunikovat bez potíží, ale otázka je, jak budou komunikovat s jinými počítači v téže LAN.
Řekněme, že máte v jedné LAN tyto uzly:
A: 192.168.1.1/23
B: 192.168.1.2/24
C: 192.168.0.1/23
D: 192.168.0.2/24
Kdo s kým bude schopen komunikovat:
A <-> B
A <-> C
A -> D (A správně posílá na D, D nedokáže odeslat na A)
B <- C (B nedokáže odeslat na C, C správně posílá na B)
B - D (se spolu nedomluví vůbec)
C <-> D
Tož tak. Všeobecně není míchání masek v jedné LAN považováno za dobrý nápad, ale pokud přesně víte co a proč děláte a co z toho plyne, nic vám v tom nebrání.
Tiskni Sdílej: