OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
se nepodařilo doručit na následující adresy: <xxxx@atlas.cz> (smtp-in.mail-atlas.net: 550 5.1.1 Mailbox <xxxx@atlas.cz> does not exist)Je na vás nějaký jiný kontakt? (Myslím že je jasné že na adresu xxxx@atlas.cz ten mail nešel.)
26.1.2007 14:30
Josef Kufner | skóre: 70
20.5.2007 23:37
blami | skóre: 29
| Praha
bude třeba vybavit školy odpovídajícím hardwarem i softwarem.Teoreticky je jistě zvlášť pro školství perspektivní přemýšlet o OpenSource software (tj. Linux & co.). Jen bych rád podotkl, že OpenSource se nerovná amatérské řešení a nevěřím, že se něco takového jako koncepce dá dělat na koleně. Někdo kvalifikovaný by vám asi měl udělat analýzu potřeba a možností - to tu veřejná diskuse určitě nenahradí. Nicméně může být přínosná jednotlivými nápady. (To jen abyste neočekával od zdejšího publika příliš mnoho).
- najít počítače, na které by se dala bez problémů s hardwarovou funkčností nainstalovat distribuce Linuxů - navrhnout user-friendly distribuci (SUSe, Mandriva, *buntu ...) která by buď již na instalačních médiích obsahovala, nebo do které by se bez problémů daly z repozitářů či jiných zdrojů nainstalovat multimediální aplikaceVždycky se objeví otázka, jestli by nebylo výhodné iniciovat partnerství s nějakou firmou, která produkuje linuxový OS a operuje v Česku (SUSE, Red Hat... sorry, nemám přehled) a zakoupit OS s technickou podporou, která by mohla zahrnovat i ujištění o HW.
Mějte, prosím, na paměti, že uživateli budou učitelé, kteří sice mohou být velmi akční i ochotní se naučit nové věci, ale nepotřebují sedět hodiny u počítače a řešit problém, že jim nejde zvuková karta a že je třeba nastavit dmix, jak se to vlastně dělá apod. Ten požadavek na „bezproblémovost“ je zcela namístě.Je třeba také mít na paměti, že jedna věc je administrátor, který systém instaluje a spravuje, a druhá věc jsou uživatelé. Uživatel by rozhodně neměl přijít do situace, že by měl řešit nastavení zvukové karty ... na druhou stranu, administrátor by měl být dostatečně proškolen, aby nesabotoval řešení jen svou nevědomostí (tj. asi nestačí nasadit na Linux člověka, který se dosud zajímal jen o Windows a který se bude pokoušet spravovat Linux stejným stylem).
Aplikace, které budeme potřebovat jsou alternativy k: Finale, Sibelius … (=notační software, možnost propojit s externími midi zařízeními), Sound Forge, Adobe Audition, Waves … (programy na zpracování reálného zvuku), Pinnacle, Vegas … (úprava videa a zvuku). Tyto aplikace by měly být kvalitativně na stejné úrovni.Tady bude třeba hledat, jen obecně: Může se docela dobře stát, že nelze software s komerční licencí náhradit kus za kus OpenSource programem. Zvlášť pokud člověk požaduje "stejnou kvalitativní úroveň", i programy pro Linux bývají komerční.
nehledě na finanční efekt pro školy, který použijí OS a software s GPLZejména na začátku bude jistě třeba uvažovat a prezentovat věc realisticky, protože počáteční investice do skutečně kvalitního řešení OS nemusejí za těmi komerčními o mnoho zaostávat. Hlavní síla takového řešení bývá v perspektivě (tj. obnovování poplatků za licence, obnově HW za silnější), nesrovnatelně svobodnějších možnostech (samostatných úprav, legální možnost studentů pořídit si stejné řešení domů) apod. Traduje se také, že správa již zavedených linuxových řešení bývá podstatně méně náročnější na lidské zdroje (event. 1 admin pro více místně vzdálených projektů, nebo vzdálená správa vůbec). No ale tohle zdá se určitě víte anebo tušíte. Já jen abyste se nedivil, vypukne-li pod vaším jistě seriózním dotazem třeba nicneříkající flamewar o jednotlivosti, kde se budou různí borci překřikovat, která distribuce či program je lepší a co všechno funguje či nefunguje jim. Jde-li vám opravdu o veřejnou diskusi se zdejším publikem, možná byste zde mohl založit blog (nechystáte-li vlastní stránky k tématice) nebo třeba požádat provozovatele portálu o zvláštní sekci v diskusi (např. Linux ve školství), kde by bylo možné probírat jednotlivosti. Určitě také všicni uvítáme nějaké průběžné zprávy o takovém projektu. Nakonec - školství je ještě pořád v Česku věc veřejná
Přeju hodně štěstí.
26.1.2007 16:07
atan | skóre: 21
| Liberec
Aplikace, které budeme potřebovat jsou alternativy k: Finale, Sibelius … (=notační software, možnost propojit s externími midi zařízeními), Sound Forge, Adobe Audition, Waves … (programy na zpracování reálného zvuku), Pinnacle, Vegas … (úprava videa a zvuku). Tyto aplikace by měly být kvalitativně na stejné úrovni.Rád bych upozornil na (noty) sázecí software LilyPond, který poskytuje velmi kvalitní výstup (více příkladů zde). Problém je jedině v tom, že vstupem je textový soubor, takže bude trvat se v tom naučit (myslím, že existují klikátka, co výstup do LilyPondu generují, např. Rosegarden, ale to já nepoužívám, takže nemohu hodnotit), a také to, že jak psal kolega nade mnou, asi těžko jej lze považovat za "standardní" program. Pokud se s ním ale člověk naučí pracovat, tak svou práci zvládá výtečně. Navíc je aktivně vyvíjen a lze za komerčních podmínek ovlivnit jeho vývoj. Samotný výše zmíněný Rosegarden o sobě tvrdí, že je "the closest native equivalent to Cubase® for Linux", zajímavá aplikace je to určitě.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.1.2007 16:40
vim ~/.emacs
26.1.2007 22:06
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
No, abych se pokusil zareagovat trošku věcně a nestranně (bez zájmu o zakázku ) ... takže, distro:
Myslím, že to chce něco ověřeného a stabilního, zároveň ne příliš zastaralého (potřebujete dobrou podporu nových zařízení a třeba i real-time kernel by se hodil). Proto mě napadá 64studio - distro založené na Debianu, odladěné pro 64bit procesory (které jsou už teď skoro všechny), ale existuje i verze pro 32bity. Podle referencí stabilní a rychlá. Navíc má kvalitní základ a i samo o sobě už se nějakou dobu vyvíjí. Dále bych možná i uvažoval o již zmíněném JackLabu - ano, je to první alfa, ale jako základ má SuSE, jehož hlavní výhodu bych viděl ve velké uživatelské přivětivosti. To, co je potřeba odladit, jsou aplikace, drivery a JACK. A to by mohli zvládnout ...
Co se týče aplikací - musím souhlasit s Rosegardenem, ten je asi nejčastěji zmiňované řešení pro sázení not. Co se týče náhrady Cubase nebo nějakého takového SW, tak se o něco pokouší i LMMS, pravda, taky dost mladý projekt, ale mě se líbil a pozitivní je asi taky jeho podpora pro VST pluginy (ačkoliv tomu jako audio lama nerozumím). To jen tak naokraj.
Alternativa Sound Forge? - Audacity. Podle mě je nejlepší a nejvíce podporovaný (najdete nejvíc manuálů atp.). Dále mě napadá ještě ReZound, ale ten občas se choval nestabilně, Audacity mi přišlo lepší. Ještě se mluví o Sweepu a dalších - já bych s nimi moc nepočítal ...
Video - Jahshaka je moc hezký projekt, ale přišla mi neskutečně nestabilní. Stejně tak LiVES se chovaly nějak divně ... když měl otevřít video, tak se ho snažil celé převést na DV a načíst do RAM - to se nesetkalo s úspěchem. Cinerella je taky skoro mrtvá (opět - aspoň mám takový pocit), takže bych asi šáhnul po KDEnlive, o kterém se čím dál tím více mluvím, je aktivně vyvíjeno a s tradičně cílevědomým KDE přístupem (OK, nechceme flejmit, tak to berte s rezervou ) by to mohl dotáhnout dost daleko. Pokud se chcete dozvědět víc, zkuste prostě hledat KDEnlive ve zdejších blozích.
To, o čem nevím skroo nic a taky by mě dost zajímalo, je podporovaný HW. Jaké zvukovky kupovat, aby fungovaly kompletně? S deskami a procesory a klávesnicemi a podobně by problém být neměl, ale ty zvukovky ... s těmi je práce. Nebo aspoň já si užil své ... Jinak vám přeju hodně úspěchu a pokud se povede zrealizovat, tak se s námi určitě podělte ... sám no ZUŠ chodím a vím, že finanční situaci je dost ošklivá (alespoň u nás v Šumperku) a nějaká interakce s IT neexistuje (ale vlastně jo - učitelé mají ten skvělý certifikát, že ví, kde je tlačítklo zapnout a modrá ikonka a umí zarovnat text na střed a udělat ho tučně. Ach jo...)
al-QuaknaaDobrý den, jsem učitel a správce sítě na Obchodní Akademii ve Frýdku-Místku. Ve škole máme 100 win klientů a 35 linuxových klientů(z toho 16 na Xterminálu) s linuxovými serverem. V konkrétním softwaru Vám neporadím, ale mohu Vám prezentovat využití Linuxu ve školní heterogení síti.
Dovoluji si Vás proto pozvat na seminář viz. pozvánka: neboZ těchto i jiných důvodů uvažuji o podání návrhu k použití unixových systémů ve školách.
Tento Váš přístup mě nesmírně potěšil. Když slyším o projektu „Internet do škol“ (čtěte: vymývání mozků malým školákům), na kterém si namastil kapsu Microsoft, jímá mě hrůza. Proto je skvělé slyšet, že aspoň hudební školství má šanci zůstat před těmito nešvary uchráněno.
Podle mých informací a osobních zkušeností s Linuxem se mi zdá, že podpora multimédií i kvalita multimediálních aplikací pro Linux je oproti Windows slabá, ale možná se mýlím – proto vznáším tuto prosbu o radu.
Nemyslím si, že by na tom byl zle. Multimediální aplikace lze sehnat, například Ubuntu má odnož, která se na toto specializuje. Nemám s ní však osobní zkušenost.
- najít počítače, na které by se dala bez problémů s hardwarovou funkčností nainstalovat distribuce Linuxů
Prakticky libovolné, snad kromě různých NoName výtvorů. Pokud budete mít v úmyslu pořídit například externí SoundBlaster na USB, je dobré si ověřit, zda je daný konkrétní typ podporován, popřípadě kdy bude ovladač k mání. Toto je velmi složitá otázka. Je lepší diskutovat nad konkrétním HW. Například navrhněte sestavu a můžeme se bavit o dostupnosti a kvalitě ovladačů pro konkrétní grafický a zvukový hardware, popřípadě navrhnout alternativu. Takhle je to dost široký pojem.
- navrhnout user-friendly distribuci (SUSe, Mandriva, *buntu ...) která by buď již na instalačních médiích obsahovala, nebo do které by se bez problémů daly z repozitářů či jiných zdrojů nainstalovat multimediální aplikace
Možná by nebylo špatné spíš dobře navrhnout dělbu práce mezi uživatelem a správcem. Mohl by to být stroj v režimu kiosk. Nebo naopak propracovanější správa uživatelských účtů pro učitele i pro žáky, kde by každý mohl mít své nastavení a svá data... To už je na zvážení — zejména podle toho, jak často, kým a k čemu budou počítače používané.
Chci říct, že na distribuci až tolik nesejde, protože KDE (nebo (grr...) Gnome) vypadají ve všech distribucích stejně. Nastavením sítě a instalací software nebo konfigurací ovladačů se uživatelé stejně zabývat nebudou, takže mít pro všechno klikací rozhraní nepřináší v tomto případě žádnou výhodu. Pokud by se všichni uživatelé směli hrabat ve všem, brzy by asi nic nefungovalo.
Mějte, prosím, na paměti, že uživateli budou učitelé, kteří sice mohou být velmi akční i ochotní se naučit nové věci, ale nepotřebují sedět hodiny u počítače a řešit problém, že jim nejde zvuková karta a že je třeba nastavit dmix, jak se to vlastně dělá apod. Ten požadavek na „bezproblémovost“ je zcela namístě.
Toto je přesně ono — problém dělby práce. Učitelé nemají mít vůbec možnost řešit něco se zvukovou kartou. Nesmějí mít heslo od roota a nesmějí nic nastavovat. Správce jim předá funkční počítač a práva musí být nastavena tak, aby se na tom ani po letech používání nic nezměnilo. Není smysluplné, aby se učitelé učili podrobnosti o systému. Pravidelný update a instalace dalšího software musí provádět opět odborně způsobilý správce, nejlépe na dálku a v několika školách najednou — kvůli efektivitě.
Aplikace, které budeme potřebovat jsou alternativy k: Finale, Sibelius … (=notační software, možnost propojit s externími midi zařízeními)Že by Rosegarden?
Sound Forge, Adobe Audition, Waves … (programy na zpracování reálného zvuku), Pinnacle, Vegas … (úprava videa a zvuku).
Inu, tak si trochu zaklikejte a přečtěte si, co by mohlo být vyhovující. Tu a tam si můžete nějaký editor nainstalovat, nebo alespoň prohlédnout dokumentaci a screenshoty. Srovnání s nejlepším komerčním softwarem už musíte provést sám. Možná by se někde našly i podrobnější recenze. Nebo zkuste hledat, co používají ostatní.
Tyto aplikace by měly být kvalitativně na stejné úrovni.
Otázka je, v čem přesně by ta kvalita měla spočívat. Mají-li se žáci naučit základům (a teorii) editace a komprese zvuku nebo videa, možná k tomu nepotřebují profesionální cutting-edge programy.
To já vím, že ve Win bude tohle všechno fungovat pravděpodobně bez problémů a všechny uživatele asi uspokojí.
Tím bych si nebyl jist ani v nejmenším. Samozřejmě uspokojí některé uživatele se špatnými návyky z Windows. Ale jakpak to asi bude s bezpečností a stabilitou? Základní požadavek — nepřerušovaný provoz systému &mdash byl poprvé vysloven před 38 lety při návru systému Multics — předchůdce UNIXu. Jak v tomto ohledu obstojí Windows dnes? Velmi špatně.
Z toho plyne důležitý fakt: Náklady na pořízení a správu Windows musí jistě být mnohem vyšší než v případě UNIXů. Zejména jde o časovou náročnost instalace software (bez možnosti automatických aktualizací) a instalace antivirů a antispyware. Nepříznivý vliv mají též extrémně omezené možnosti rozumné vzdálené správy.
Neodpustím si zmínku o souborovém systému AFS, který se dnes s úspěchem používá ve spoustě počítačových laboratoří a umožňuje nejen rozumné využití kapacity všech disků, ale i dokonalou přenositelnost uživatelských účtů mezi všemi počítači. Windows nic podobného nemají.
Dále poukazuji na fakt, že pokud se mi skutečně podaří ostatní členy mého týmu v tomto směru zaujmout, může to mít finanční efekt i pro ty, kteří budou do škol hardware i OS a software dodávat, bude též třeba proškolit učitele … Těmito dodavateli a školiteli můžete jistě být i vy.
Tak to je zajímavé. Není nic jednoduššího, než uspořádat prezentaci a předvést vhodnou pilotní instalaci. Třeba zrovna zmíněné Ubuntu jistě stojí za vyzkoušení, ač já sám s ním osobní zkušenosti nemám. Je tu ale řada nevyřešených otázek, jak už jsem psal výše. Bylo by rozumné začít sestavením seznamu požadovaného (a doporučeného) software, který by měl na počítačích být. Na tomto seznamu by se pak dalo založit veškeré další konání včetně výběru distribuce a školení učitelů.
Možná dokonce nemusíte vybírat distribuci. Všechny UNIXy vypadají navenek stejně, když na nich běží totéž grafické prostředí. Proto by stačilo jen sepsat několikastránkový předpis zvaný Povinnosti správce. Ten by naprosto přesně stanovil, jaké prostředí, ovládání, funkčnost, druhy přístupu a uspořádání uživatelských účtů je správce povinen zajistit a trvale udržovat. Způsob dodržení těchto předpisů by byl zcela na jeho uvážení.
Tiskni
Sdílej:
