Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Stačí číst... jeden z těch dvou tam tam byl jen pár dnůVzhledem k tomu, že to byl zakladatel distribuce, to zas taková prkotina není…
V dobách vydání WinNT měl microsoft záložní plán: použít linuxové jádro obohacené tech. MS.
NT se prodávalo tak tento proje skončil v zapomění. aspoň myslim.
Koukněte se na tento článek:http://www.root.cz/clanky/microsoft-linux-server/
Nejsíš vám nemusím vysvětlovat jaký je rozdíl v bin./source, ale podle mého názoru, nikomu ho nevnucuju, je systém složený ze source mnohem rychlejší a efetivnější k počítači a síti. A jestli je rozdíl mezi binár. a source balíčkama, nezanedbatelný.
A co je špatného na KDE?GNOME!, v dneším světě se zapomělo na efektivitu a klade se důraz na vzhled a BFU´s. Příkladem jsou tyto dvě prostředí s enormní spotřebou a neefektivním pracovním prostředním ---> nejspíš *boxy jsou dnes nejvhodnější cestou do budoucna--->jsou mnohem více konfigurovatelné--->člověk si udělá pracovní prostředí na míru.--->zvíšení výkonu uživatele
Poznámka: mluvím o lidech kdo chtějí používat linux pro práci ne pro lidi kteří hledají co to je ten procesor, to už dnes patří k základnímu vzdělání.
Binárky/zdrojáky - hlavně, jestli za nima stojí někdo, koho by to sakra mrzelo, kdyby to nešlapalo = velká firma, proto třeba enterprise.
Ok, doplnim: kdyby na velkou firmu nebyl tlak od menších (distribucí), tak by se tak nemusela ohánět.
A co je špatného na KDE?GNOME!, v dneším světě se zapomělo na efektivitu a klade se důraz na vzhled a BFU´s. Příkladem jsou tyto dvě prostředí s enormní spotřebou a neefektivním pracovním prostředním ---> nejspíš *boxy jsou dnes nejvhodnější cestou do budoucna--->jsou mnohem více konfigurovatelné--->člověk si udělá pracovní prostředí na míru.--->zvíšení výkonu uživatele Poznámka: mluvím o lidech kdo chtějí používat linux pro práci ne pro lidi kteří hledají co to je ten procesor, to už dnes patří k základnímu vzdělání.1) Pokud srovnáváte komplexní integrované prostředí s pouhým okenním manažerem, pak jistě můžete mluvit o "enormní spotřebě" těch prvních. Zkuste si někdy spočítat "spotřebu" okenního manažeru se samostatnou Qt anebo GTK aplikací dohromady - to je totiž také důvod, proč jsou KDE a GNOME tak populární. 2) Konfigurovatelnost na běžné správcovské či uživatelské úrovni je v KDE i GNOME lepší než v *boxech nebo třeba FVWM - pouze pokud chcete věnovat konfiguraci jednoduchého okenního manažeru a příslušných jednotlivých dodatečných aplikací, které spolu s ním teprve tvoří skutečně funkční desktop, hodně času a energie, můžete skutečně konfigurovat možná o něco lépe (i tak zůstává otázkou, co za geniální pracovní nastavení vymyslíte, které není možné zároveň v nějaké míře v KDE či GNOME při stejném množství věnované energie ke konfiguraci v samotných konfiguračních souborech). 3) Právě lidé, kteří používají Linux pro práci, často oceňují nikoliv možnost donekonečna si bastlit svoji vlastní ideální sestavu od nuly, ale funkční předvýběr, který si jen drobně upraví pomocí nabízených "klikacích" nástrojů. Tohle výchozí instalace *boxů ani FVWM rozhodně nesplňuje.
Já osobně preferuju kofigurační soubory pro přehlednost a velkou doladitelnost, z "klilacích" udělátek nejsem nadšený. A konfigurace se znalostí angličtiny je otázkou jednoho dne to co strávíte s instalací windows, takže to vyjde na stejno.
nejsem žádný fanatik do *boxů a source, ale jsou jednodušší a mají řadu výhod.
Tak jo trochu to rozeberem, ale musíte mi říct včem vám připadá nevhodné používat source.
K.G. mě připadají jako plítvání mou trpělivostí, protože jejich enormní velikost zastírá přehlednost nebo mě K.G. prostě neseděj a nikomu to nevnucuju, vyjadřuju názor.
správný admin se musí hodit do vody(source) a jestli nevyplave(KERNEL PANIC), holt to je smůla. Podle mího je gentoo správné distro pro začatek, jinak si lidi udělaj špatný návyky hned na začátkuSprávný. Co je to správný? Znamená to dobrý? Takže ten kdo začne s "binární" distribucí není správný? Ale vždyť já taky celou dobu tvrdím, že je jedno s jakou distribucí člověk pracuje. Ale o co tu jde. Málokterý administrátor ve velké firmě s desítkami serverů na nich jen těžko bude používat Gentoo. Hardware má certifikaci většinou na komerční unix. BTW. a co tak úžasného se člověk s gentoo (oproti Debianu nebo RHEL) naučí? Pracovat s portage? Upravovat si ručně konfiguráky? Nezlobte se na mě, ale tohle jsem dělal i s tím Debianem (až na ten portage, samozřejmě). A ta dokumentace ... jestli se něco chcete opravdu naučit, tak s tím přijdete do kontaktu tak i tak. A naposledy. Nenadávám na gentoo. Nevadí mi, líbí se mi. Ale nevidím žádný rozdíl mezi tím, jestli člověk začíná s gentoo nebo debianem. Navíc, když začátečník instaluje Gentoo tak tupě jede podle handbooku, takže pochybuju, že mu něco z toho hodně utkví v paměti.
Ale nevidím žádný rozdíl mezi tím, jestli člověk začíná s gentoo nebo debianem. Navíc, když začátečník instaluje Gentoo tak tupě jede podle handbooku, takže pochybuju, že mu něco z toho hodně utkví v paměti.Z vlastní zkušenosti si dovolím v tomto bodu oponovat; potíž v posuzování learning curve při instalaci Gentoo je, že se zkušenému linuxákovi nezdá postupovat podle handbooku nijak přínosné. Pro začátečníka, který instaluje a chystá se spravovat svůj první Linux, je opak pravdou: Co se naučí začátečník během instalace Gentoo. Samozřejmě platí i nadále, že to jsou první krůčky v dovednosti správy systému, spíše (ne)násilná forma seznámení se s nimi, a že jde o záležitosti spíše pro budoucí administrátory než pro koncové uživatele. Výtka, že jde o akce "cvičené opice", která opisuje něco, čemu nerozumí, je nefér nejméně ze dvou důvodů: Za prvé je zrovna v Gentoo Handbooku poměrně podrobně popisováno, proč se co děje, a jde tedy o jistou formu učebnice některých základních administrátorských úkonů v Linuxu. A za druhé, stejně se chovají uživatelé-nováčci "klikacích" distribucí, když potřebují vyřešit nějaký pro ně nový problém a vyhledávají si nějaké vzorové řešení třeba ve zdejší poradně - také tam většinou slepě následují nalezené či poskytnuté rady, aniž by do hloubky věděli, co vlastně přesně dělají.
Jasně pro úplného začátečníka je gentoo špatné.
Já jsem psal s jistou nadsázkou, ale pořád si myslím, že pro "pokročilejšího začátečníka" je gentoo dobrou volbou, protože ho dokope účině spolupracovat s příkazovou řádkou což jisté jiné distribuce(Ubuntu, Fedora, Suse...) zatmavujou.
Tím myslím, že od začátku tu je možnost všechno naklikat. To se dozvíte o běhu systému minimum. Samozřejmě nevylučuju, když chcete tak samozřejmě můžete jet klidně bez X.
A za druhé, stejně se chovají uživatelé-nováčci "klikacích" distribucí, když potřebují vyřešit nějaký pro ně nový problém a vyhledávají si nějaké vzorové řešení třeba ve zdejší poradně - také tam většinou slepě následují nalezené či poskytnuté rady, aniž by do hloubky věděli, co vlastně přesně dělají.Ano, souhlasím. Tvrdím snad opak? Říkám snad, že uživatelé kompilovaných (neřekl jsem klikacích) distribucí jsou ihned geekové? Ne! Vy se tu pořád snažíte mě přesvědčit, že jsem proti Gentoo a podobným distribucím. Nejsem. Jenom říkám, že je úplně jedno jakou distribuci uživatel používá nebo s jakou začíná. A že to tedy nemá význam v tom, zda je uživatel dobrý správce nebo ne. Dobře. Třeba se začátečník při instalaci systému naučí nějaké věci o funkci systému, to ale neznamená, že se je nenaučí správce Debianu. Naučí. A proč? Protože chce být správcem systému, tak to bude studovat. Mluvíme tu o časovém posunu rovnajícímu se době instalace distribuce a programů. A pokud chce být správcem tak těžko bude mít motivaci k používání grafických nastavovátek.
Tvrdím snad opak? Říkám snad, že uživatelé kompilovaných (neřekl jsem klikacích) distribucí jsou ihned geekové? Ne! Vy se tu pořád snažíte mě přesvědčit, že jsem proti Gentoo a podobným distribucím.Odpovídám vám na váš výrok, že není rozdíl mezi instalací Gentoo a jiné distribuce.
Ano, je v tom rozdíl. V počtu úkonů. S většinou toho co děláte při instalaci gentoo se dříve nebo později setkáte i v jiných distribucích.V Gentoo dříve rovnou při instalaci na praktických úlohách a s návodem, v ostatních distribucích později, většinou při řešení nějakého problému, když už je člověk nervózní, že něco nejde naklikat, a kdy se musí ptát anebo si teprve předem návod vyhledat (nejde ani tak o kompilaci, ale o proces sestavování distribuce z jednotlivých částí a konfiguraci pomocí zápisu do textového souboru, tj. např. Arch se tomuto principu learning by doing také blíží).
Považuji z didaktického hlediska za chybné, pokud je začátečník nucen pracovat s něčím, co v danou chvíli nemůže chápat a co se na tak krátkém časovém prostoru ani vysvětlit nedá.To ale není chybný didaktický postup, to je postup prostě jiný, než jakému dáváte přednost vy, o nic méně efektivní. Při učení jazyků také někdo začíná raději praktickou konverzací i za cenu toho, že ne všemu úplně rozumí a bude raději napodobovat a učit se od praxe k teorii, zatímco jiný se nejprve raději poučí z knížky o gramatice a naučí se všechna slovíčka, než se odhodlá pronést první větu.
Prostě trvám na tom, že začátečník se má nejdříve systém naučit používat, potom teprve spravovat.Někdy (většinou) to jde ruku v ruce - to protože převážně je uživatel linuxové distribuce s ambicemi "tomu rozumět" také sám sobě "instalátorem" i administrátorem už od začátku. Kromě toho jsem už v tom odkazovaném článku vypočítal úkony při instalaci Gentoo, které jsou de facto praktickým používáním linuxového systému z příkazové řádky. Leda byste slovem "používat" myslel měnit wallpaper či jiná nastavení z kontrolního centra KDE, neřkuli psaní v textovém procesoru apod. Tohle je ale podle mě vůbec nepřispěje tomu, jak bude pak přistupovat ke správě systému.
Např. můžete těžko očekávat, že někdo během instalace při rozdělování disku a skládání filesystému pochopí, jak funguje mountování filesystémů, to si prostě musí nejdřív "osahat" na funkčním systému.Momentálně si to v moderní "klikací" distribuci "osahá" tak, že mountováno bude automaticky bez jeho vůle i přičinění, tj. nejenže nemusí nic chápat, ale ani o tom nemusí vůbec nic vědět. Což považuji z hlediska uživatele za žádoucí. Pokud ovšem nastanou problémy, je takový uživatel náhle a obvykle v časové nouzi (protože chtěl dělat něco jiného) postaven před nutnost se s problematikou mountování nejen seznámit, ale nejdřív vůbec zjišťovat, že něco takového existuje. Přínos instalace Gentoo pro nováčka-administrátora pak je hlavně v tom, že se o některých záležitostech poměrně nenásilnou formou vůbec dozví, že existují a o tom, jakým asi způsobem se pak v Linuxu dají řešit.
Při učení jazyků také někdo začíná raději praktickou konverzací i za cenu toho, že ne všemu úplně rozumí a bude raději napodobovat a učit se od praxe k teorii
Tady nejde o to, zda začít teorií nebo praxí. Postup, který prosazujete vy, bych přirovnal spíš k tomu, kdyby někdo výuku angličtiny začal rozborem Shakespearových děl.
to protože převážně je uživatel linuxové distribuce s ambicemi "tomu rozumět" také sám sobě "instalátorem" i administrátorem už od začátku.
A právě tento přístup považuji za zcela zásadní metodickou chybu.
Momentálně si to v moderní "klikací" distribuci "osahá" tak, že mountováno bude automaticky bez jeho vůle i přičinění, tj. nejenže nemusí nic chápat, ale ani o tom nemusí vůbec nic vědět.
To nebude vědět ani u vás. Pár řádků - ani pár odstavců - z handbooku na tom nic nezmění, to k pochopení nestačí. Nějakou dobu se tím živím a troufám si tvrdit, že mám docela dobrou představu, co se na takto omezeném prostoru dá nebo nedá pochopit.
Což považuji z hlediska uživatele za žádoucí. Pokud ovšem nastanou problémy, je takový uživatel náhle a obvykle v časové nouzi (protože chtěl dělat něco jiného) postaven před nutnost se s problematikou mountování nejen seznámit, ale nejdřív vůbec zjišťovat, že něco takového existuje.
Zatímco při vašem přístupu, pokud nějaké problémy nastanou (a při instalaci je riziko problémů principiálně vyšší než v hotovém kompletním systému), nastanou v době, kdy uživatel o systému neví prakticky nic a i kdyby věděl, bude mít velmi omezený rejstřík nástrojů, které by mohl použít k jejich řešení.
Ale pořád to je alternativa normální instalace.
Většina dodělávaných GUI neobsahuje všechny možnosti programu(Octave, GNUplot...).
Samozřejmě programy se zabudovaným GUI se vymikají(opera, Openoffice...).
Co konkretne si predstavujes pod *mnohem* rychlejsi? 3% zrychleni? 10% zrychleni? 50% zrychleni?Nejsíš vám nemusím vysvětlovat jaký je rozdíl v bin./source, ale podle mého názoru, nikomu ho nevnucuju, je systém složený ze source mnohem rychlejší a efetivnější k počítači a síti.
Záleží na počítači, správném nastavení make.conf, kvalitou softwaru atd.
Při správném výběru se zrychlení pohybuje kolem 40%.
Enkódování videa, tedy použití hrubého výpočetního výkonu, nesouvisí s optimalizací kódu pro daný komp.
Najde někdo další výjimku z pravidla?
amarok -l ~/hudba/.../*
, a v tu chvíli letí - zkoušel jsi ho mít puštěný třeba aspoň dva-tři dny v kuse?
kontrolní dotaz - AMD64?Nee, i686. Jestli mi nekde uniklo ze pisete, ze vy mate amd64, tak se omlouvam.
za posledni rok gentoo 11misto za 6 mes 12misto za 3 mesice 13misto za mesic 12misto a za posledni tyden 14mistotakze v prvnich top ten proste neni uz delsi dobu ... a budoucnost ? podle me jaka muze byt budoucnost bez komerce ? odpovez si sam, uz takhle se na me geckari sesypou :))
Za prvé byste měl nejdřív prozradit, o čem podle vás vypovídá návštěvnost informační stránky distribuce na portálu distrowatch.
To je, myslím, naprosto zjevné: nevypovídá naprosto o ničem.
Až takový pesimista bych nebyl, řekl bych, že návštěvnost přece jen zrcadlí jakž takž momentální mediální (virtuální) popularitu názvu distribuce, tj. třeba počet odkazů při hledání anebo to, co vyhledává průměrná brouzdající masa.Za prvé byste měl nejdřív prozradit, o čem podle vás vypovídá návštěvnost informační stránky distribuce na portálu distrowatch.To je, myslím, naprosto zjevné: nevypovídá naprosto o ničem.
njn jak jsem spravne predpokladal geckari se sesypali :))) ps a me se tyka ...Především jste zapomněl odpovědět na ty otázky. Je moc jednoduché předpovídat že řeknete-li hovadinu, že vám kdosi odpoví, že je to hovadina - to není žádná excelentní pointa. Že jste si vybral zrovna Gentoo je úplně vedlejší, dosaďte si do vašeho výroku třeba Red Hat, ať to vidíte na vlastní oči. PS. Tykejte si nebo vykejte jak chcete, nenuťte mě ale vést si databázi o tom, komu se tyká anebo vyká. Vykám prostě skoro každému, protože nehodlám pokaždé přemýšlet, jestli jsem tomuhle nicku vykal či tykal.
Tiskni Sdílej: