OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
b
a g
. Jako bonus by mohla být podpora 2.4GHz i 5GHz sítí.
Zatím jsem našel tuto, máte s ní někdo zkušenosti? Podařilo se vám ji rozchodit v Linuxu?
Díky, Vojta
Co je vlastně na těch Atherosech tach skvělého? Já mám miniPCI kartu Intel (součást Centrina), která mi funguje skvěle a spolehlivě. Ježto nepoužívám desktop, neměl jsem možnost vyzkoušet žádné desktopové karty. Uvažuju, že bych si pořídil WiFi kartu k domácímu serveru, čímž bych si vytvořil druhý přístupový bod.
Existuje nějaké objektivní srovnání (nejlépe benchmark s jasnými čísly), které by ukázalo, v čem má chipset Atheros navrch?
Inu, takové pohádky jsem už slyšel o leckterém chipsetu. Kdyby to bylo tak snadné, neptal bych se.
Záleží na vysílacím výkonu. Ne každý chipset využívá maximální povolený výkon. Záleží na druhu použité antény. Ta může změnit dosah z desítek metrů na jednotky kilometrů. A to zdaleka nejsou všechny faktory ovlivňující komunikaci.
Používají-li chipsety Atheros maximální povolený výkon a jsou-li dodávány s kvalitními výstupními prvky a připojeny k dobré anténě, jistě fungují spolehlivě. Totéž ale může mít kterýkoliv jiný chipset. Proto bych raději viděl čísla.
Pokud jde o citlivost, ta je v přímém rozporu s odolností proti rušení a WiFi zařízení musí v každém okamžiku nacházet rozumný kompromis. Obojí naráz mít nelze. Nacházejí-li chipsety Atheros tento kompromis automaticky a lépe než jiné chipsety, opět bych rád viděl čísla.
Selektivita? To je nějaký oxymoron. U WiFi nelze mluvit o selektivitě. Kanály jsou poměrně široké a existují pouze tři, které se nepřekrývají. Některé způsoby kódování signálu umožňují, aby zároveň probíhalo na téže frekvenci několik přenosů, které lze od sebe oddělit, viz například DSSS. To ale vyžaduje vždy tutéž (poměrně velkou) šírku pásma. Takže kdepak selektivita.
Nejsem příznivcem nějaké konkrétní značky, ale zatím tu nezazněl jediný argument, který by mě přesvědčil, že Atheros je v nějakém ohledu lepší než výrobky jiných značek. Uvidím-li benchmark, který by ukazoval, že Atheros dosahuje za stejných (náročných) podmínek lepších přenosových rychlostí než jiné chipsety, rád tomu uvěřím.
ath_hal: 0.9.14.9 (AR5210, AR5211, AR5212, RF5111, RF5112, RF2413) wlan: 0.8.6.0 (EXPERIMENTAL) ath_rate_sample: 1.2 ath_pci: 0.9.6.0 (EXPERIMENTAL) Build date: Apr 2 2006 Debugging version (IEEE80211) ath0: 11a rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: 11b rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps ath0: 11g rates: 1Mbps 2Mbps 5.5Mbps 11Mbps 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: turboG rates: 6Mbps 9Mbps 12Mbps 18Mbps 24Mbps 36Mbps 48Mbps 54Mbps ath0: H/W encryption support: WEP AES AES_CCM TKIP ath0: mac 5.6 phy 4.1 radio 3.6 ath0: Use hw queue 1 for WME_AC_BE traffic ath0: Use hw queue 0 for WME_AC_BK traffic ath0: Use hw queue 2 for WME_AC_VI traffic ath0: Use hw queue 3 for WME_AC_VO traffic ath0: Use hw queue 8 for CAB traffic ath0: Use hw queue 9 for beacons Debugging version (ATH) ath0: Atheros 5212: mem=0x11000000, irq=11
Tiskni Sdílej: