DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Filesystem XFS je určen pro servery zálohované UPSkou. Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci,ale při výpadku můžete příjít o data. (Žurnálování vám v tomto případě nepomůže). Tazatel evidentně trvá na spolehlivosti, takže XFS vyloučil správně.
Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci, ale při výpadku můžete příjít o data.
Pravděpodobně si pletete odloženou alokaci a write-back cache (kterou Linux používá nejen u XFS). Odložená alokace ani nezrychluje práci (nepočítáme-li za "zrychlení práce" to, že snižuje míru fragmentace), ani nezvyšuje riziko ztráty dat při nekorektním ukončení systému.
Nepletu si nic. Toto je citace z Příručky správce systému SuSE 9.1 :
S XFS je spojena funkce delayed alokace. XFS při alokaci dělí proces na dvě části. Transakce jsou uloženy v RAM a je pro ně rezervována předpokládaná velikost prostoru. XFS nerozhoduje, kde přesně busou data uložena. (Bloky souborového systému). Toto rozhodnutí je odloženo na poslední možnou chvíli. Některá data se tak vůbec nedostanou na disk, protože dřív, než se XFS rozhodne o jejich uložení, zastarají. Tímto způsobem je zvyšován výkon při zápisu a redukována fragmentace souborového systému.Vzhledem ke strategii delayed alokace je však XFS mnohem náchylnější ke ztrátám dat při pádu systému než jiné souborové systémy.
Nesouhlasím s vámi. V takovém případě by delayed alokace byla zbytečná a nepřinesla by vůbec žádný efekt. Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache? Pokud vím, běžně se přenášejí data na disk po uplynutí nějaké prodlevy. Proces je tedy řízený časem. Z popisovaného (i když velmi hrubého) chování filesystému XFS ovšem plyne, že transakce jsou uchovány v RAM až do dosažení určité velikosti a teprve pak jsou přenášena na disk. Přenos je tedy řízen obsazením nějakého předem alokovaného prostoru v RAM a mezi změnou a fyzickým zápisem může tedy uplynout i značná doba. Jen tak lze vysvětlit zmínku o zastarání dat, která se už na disk nedostanou. Navíc - se zoufalými dotazy ohledně poškození filesystému XFS po pádu systému jsme se v této poradně už setkali. O nasazení XFS bych vážně uvažoval na databázovém serveru, zálohovaném UPS. Ale jaký efekt přinese na desktopu mimo zvýšené riziko? Jde snad o závody formule 1?
Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache?
Ano, přesně tak.
Omlouvám se. Implicitně jsem nepředpokládal, že by administrátor čerpal informace z přehledů na wiki nebo pokládal takový dotaz a tak mi uniklo, že se týká specielně serveru. Pak souhlasím, že XFS je vhodným kandidátem.
Řečnická otázka: Proč dopadne každý benchmark jinak?
Odpověď: Protože výsledky závisí na
specifických vlastnostech konkrétního disku — otáčky, přístupová doba, umístění oddílu na plotnách.
nastavení parametrů příslušného souborového systému.
rychlosti procesoru a sběrnic.
Proto už notnou dobu benchmarky nečtu ani nedělám. Takovýhle dotaz je sice dobrý námět na na flamewar, ale ne, děkuji, nezúčastním se.
Používal jsem reiserfs 3.6, ext2 a ext3. V prvním případě byly výsledky na rychlých strojích znatelně lepší než u ext3, ale na pomalém stroji byl reiserfs možná i dvojnásobně horší. Na serveru jsem měl vždy ext3, protože jeho nástroje pro kontrolu a opravu souborového systému se mi (subjektivně) zdály lepší než u reiserfs. Nikdy jsem nevyzkoušel JFS a XFS.
Od doby, kdy jsem si do notebooku koupil nový harddisk, který má 7200 otáček za minutu, používám výhradně reiser4. Funguje mi bez problémů. Žádné benchmarky jsem nedělal ani nehledal.
Nezajímá mě vůbec, jestli souborový systém X není náhodou o 10% lepší v disciplíně Y a o 10% horší v disciplíně Z. Především proto, že na mém hardwaru to může být přesně naopak.
Takže doporučuji jediné: Vytvořit na svém serveru a na svém disku vždy stejně velký a stejně umístěný souborový systém příslušného typu a pak na něm spustit nějaký benchmark. Jedině pak budou výsledky benchmarku opravdu použitelné pro daný systém. (Aspoň do další verze kernelu...)
Ad 1.: to sice nejspíš ne, ale taková vlastnost je u unixových filesystémů spíše netypická
Ad 2.: nejsem si jistý, co přesně míníte výrazem "nepodporuje", ale unicode názvy fungují stejně dobře jako třeba na ext3 nebo Reiserfs:
mike@unicorn:/srv/http/kk> ls -l celkem 0 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 사무 응용프로그램 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:10 příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 Εφαρμογές Γραφείου -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 オフィス・アプリケーション
Ad 3.: takovou utilitou AFAIK nedisponuje žádný linuxový filesystém; pouze u XFS je případné ruční obnovení smazaného souboru těžší než jinde (a často nemožné)
Tiskni Sdílej: