OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
dvi
, ps
či pdf
nejsou sázecí programy, to jsou tiskové formáty, že.
head /usr/share/texmf/tex/generic/hyphen/hyphen.tex
% The Plain TeX hyphenation tables [NOT TO BE CHANGED IN ANY WAY!] % Unlimited copying and redistribution of this file are permitted as long % as this file is not modified. Modifications are permitted, but only if % the resulting file is not named hyphen.tex.
hyphen.tex
, k tomu typicky máte ještě (např.) české vzory pro dělení a u těch rozhodně není pravda, že se nikdy nezměnily a nikdy nezmění.
Rozčiluje mně že když dokument porovnám a připravím na tisk ve Windows tak se celý text roztáhne a všechna práce příjde vniveč. Zatím mně napadlo pouze řešení posílat dokument na tisk v pdf, ale to se mi nezdá úplně elegantní.Dokument z textového procesoru by měl být v zásadě tak koncipován, aby mu nevadilo "roztažení" textu, tj. změna fontů, změna rozměrů stránky apod. Pak sice máte třeba o dvě stránky víc, ale struktura dokumentu se nezmění a jeho účel zůstane zachován. Problém je, když se kombinuje přístup textového procesoru a programu pro sazbu (už zde v diskusi několikrát zmíněno): tj. chcete mít editovatelný dokument, ale s neměnnými prvky - to je něco jako pokus o kvadraturu kruhu. Takže rada: chce se po vás výstup z textového procesoru a tam není možné hledět na počet stránek, podobu fontů apod., anebo dokonalý hotový dokument, a tam je třeba použít PDF anebo jiný podobný formát (který je pak jen omezeně editovatelný). Pokud to po vás chce někdo ve škole, tak ho zkuste vzdělat!
Pokud má být dokument koncipován aby mu nevadilo roztažení tak kde potom zůstane minimum estetiky dokumentu.Dokument z textového procesoru je prostě naprosto odlišný výstup než dokument z grafického studia. Dokument z textového procesoru odpovídá dřívějším výstupům z mechanického psacího stroje a nároky na jeho "estetickou podobu" by měly být tytéž, tj. zřetelné členění a čitelné písmo. Jeho účelem totiž není typografická výstava, ale něco sdělovat.
Před nadpis 1 dávám pro přehlednost zalomení stránky, po porovnání dokumentu mi potom vychází volné místo např. na 1/4 stránky a po roztažení dokumentu se vše posune a na další stránce zůstane 3/4 volného místa.To je právě to, co by u dokumentu z textového procesoru naprosto nemělo vadit, protože u toho není důležité volné místo, ale právě a jen text! Je naprosto v pořádku, jestli je v takovém dokumentu vynechány 3/4 (nebo klidně 5/6) stránky volného místa, pokud to odpovídá praktickému (věcnému) členění, protože volné místo je naprosto irelevantní.
Podle Vás bych měl vytvořit jeden velký odstavec nejlépe bez formátování? K čemu potom jsou všechny ty funkce?Ty funkce tam jsou pro vytváření kancelářského typu dokumentů (ekvivalent efektivního psacího stroje) nikoliv pro DTP čili náhradu profesionálně sázených a tištěných dokumentů. Souhlasím s tím, že jich je tam celá řada (např. hlídání registrů apod.) v podstatě na draka a svádějí k tomu, že se v textovém procesoru leckdy sázejí i knížky. Podle mě byste tedy měl ty funkce používat, ale nebazírovat na tom, že vytvoříte dokumenty s nárokem na profesionální typografický design (např. rozložení šedi na stránce, zlatého řezu nebo právě optimálně rozloženého volného místa). Výstup z textového procesoru může být maximálně surovina pro program sazečský, ve kterém pak tohle všechno můžete napevno definovat, a nemělo by tudíž záležet na přesném umístění prvků dokumentu: naopak, ta je přímo nežádoucí - pokud se změnou formálních parametrů stane takový dokument nefunkčním, tak je to špatně koncipovaný dokument.
Co si tak pamatuji z MS Office tak tam takové rozdíly nebyly.Hehe, možno je to tým, že si nikdy nemusel porovnávať výstup MS Office pod Windowsom a pod Linuxom.
Webové stránky se na tisíci počítačích zobrazí stejně…
Jak jste na to přišel? Tohle je typicky managorská představa o webu, ze které mají webdesignéři akorát žaludeční vředy, když se managorovi marně snaží vysvětlit, že není nic špatného na tom, když ten text ve Firefoxu vyjde na patnáct řádků, zatímco v MSIE na šestnáct…
)Co si tak pamatuji z MS Office tak tam takové rozdíly nebyly.
No, to určitě ne. :-) MS Office vám přeláme dokument, i když jen přepnete výchozí tiskárnu…
Docela jsem podcenil rozdíly mezi Linux a Win.Obávám se, že rozdíly byste poznal i mezi Linux A a Linux B a mezi Win A a Win B - právě podle nastavených výchozích parametrů, např. fontů, rozlišení a okrajů u ovladače tiskárny apod. Je dobře možné, že stejné systémy se stejnou konfigurací zobrazí dokumenty prakticky shodně - ale to je tak všechno, co můžete od textového procesoru očekávat. Vtip správného dokumentu z textového procesoru totiž je, že by nemělo záležet na tom, v jaké formální podobě se nakonec zobrazí: mělo by být úplně jedno, jaké používá fonty (za předpokladu stejné znakové sady), jaké má definované rozměry stránky, počet písmen na řádce, počet řádek na stránce apod. Vždycky by měl vyjít tak, aby splnil svůj účel.
Docela jsem podcenil rozdíly mezi Linux a Win. Dlouho jsem se domníval že donutím OOo zobrazovat dokumenty v obou systémech stejně. Zdá se ale že je tolik faktorů které ovlivňují výsledek že i po vynaložené snaze se přiblížit k cíly by byl výsledek nejistý.Zas tak nejistý výsledek není. Mohu říct, že mám mnohostránkové dokumenty s několika úrovněmi nadpisů, s různými zarovnávanými bloky, záhlavími, zápatími, vloženými obrázky, zalomeními, spoustou formátování… a výsledky zobrazení ve Wordu ve Windows a v OOo v Linuxu jsou prakticky identické. Jen občas trochu uskočí obrázky, které jsou zarovnány vůči něčemu, co OOo nepodporuje, takže stačí jen velmi drobné opravy
Tiskni Sdílej: