DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Dobry den,
chtel bych se zeptat na nejake veci z xorg.conf. Podle ruznych navodu jsem si ho nastavil, ale neco jsem nepochopil.
1. Na co je vlastne ServerLayout?
2. Kdyz jsem jsem si nainstaloval ovladac grafiky jako modul, kdybych prelozil jadro, jak se hodne doporucuje, tak by se mi v te nabidce casti objevil i tento modul a mohl bych ho pridat primo do jadra? Ma to smysl, nebo vetsinou stejne vsechno jede pres Xka?
3. Kdyz je nastaveno nekolik rozliseni, jak se mezi nimi prepinam a ktere se bere jako vychozi?
Omlouvam se za zacatecnicke dotazy a predem dekuji za odpoved.
Radek
1. V zásadě tak X.Org dostává seznam vstupních a výstupních zařízení, jejich vztah atd. Aktuální už to moc není, protože X.Org dostal nedávno autodetekci a hotplug, ale dá se s tím kouzlit (a taky zabít pár večerů, když to nefunguje) hlavně na noteboocích (touchpad jako primární myš, v USB nebo PS/2 druhá volitelná).
2. Strkat modul pro grafiku přímo do jádra podle mě nemá moc smysl. A co se týká samotné kompilace vlastního jádra, ani k tomu nevidím důvod. Distribuční jádra jsou poměrně slušně odladěná, takže pokud neprahnete po podpoře hardwaru v nových verzích, asi bych se tím nezdržoval.
3. Jako výchozí se tuším používá nejvyšší zjištěné (buď z displeje (EDID) nebo ze seznamu v xorg.conf), pokud neurčíte jinak (v Section Screen, SubSection Display). To se hodí hlavně na CRT obrazovkách, které kartě sice oznámí třeba 1600x1200, ale v 60 Hz by na to koukal jen blázen. Na přepínání režimů je pak nejlepší rozšíření RandR (Resize and Rotate Extension), pokud ho ovladač vaší karty umí a displej dodává korektní informace o dostupných režimech. K ovládání slouží programy xrandr, grandr (Gnome) nebo krandrtray (KDE).
Tiskni Sdílej: