VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Zdravim vsechny bastlire,
jaky byste doporucili CAD software za nahradu Eaglu ??
taky odpoved :D jen me vadi velikost desky kterou muzu delat ve free verzi
Ale kdepak, třeba Mentor Graphics Board Station je i pro Linux. Jenom je to naprosto nesrovnatelná kategorie - jak funkčně, tak i cenově.
Jako náhrada za Eagle by mohl stačit buď KiCad nebo gEDA.
Zato Linuxová alternativa běžných Windows EDA systémů střední třídy (kolem 10000 EUR) pro Linux neexistuje.
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb. Kicad opticky vyzera dobre, pripada mi ale ako one-man-show, idea je pekna, ale vyvojovy cyklus a rekacie na buggy su nejake divne. Na mensie veci v amaterskych podmienkach je Kicad pouzitelny, pri gEda musite pocitat s tym, ze cesta k prvemu uspesnemu produktu je dlazdena vynalozenim relativne velkej energie na studium, na druhej strane si mozete cely system upravit presne podla Vasich potrieb. Nezanedbatenym plusom otvoreneho systemu ako gEda je to, ze vsetky informacie (komponenty, footprinty, sch, pcb, net ...) sa ukladaju v textovej podobe, takze vela veci sa da pri miernej sikovnosti spachat aj v obycajnom textovom editore ...
Pod Linuxom pouzivame gEda uz zopar rokov, nie je to monoliticky program ako EAGLE, ale subor samostatnych programov, takze si treba zvyknut na standardny klasicky postup schema->netlist->pcb.
To samozřejmě nemusí být vůbec na škodu. Nejefektivnější a nejproduktivnější EDA systém, který jsem kdy používal byl DOSový OrCAD 4.0 a později 386+, což byla sada jednotlivých programů - editor schémat, simulátor, editor PCB, autorouter a pomocné utility. Tento starý systém měl tak dokonalé ovládání, že nebylo nutné během celého návrhového procesu vzít do ruky myš. V efektivitě používání ho nedokáže překonat žádný z dnešních klikacích systémů.
To se samozřejmě nedá srovnávat. V OrCADu byl pohyb v mřížce, jiný pohyb byl se shiftem, altem apod. Hlavní důvod neskutečné efektivity byly ale dokonalé klávesové zkratky. Člověk nejenom, že nepotřeboval myš, ale nebylo třeba ani používat menu.
Můžu se jen zeptat, jak to člověk dělá, když ve chvíli, kdy už má (téměř) hotové pcb a chce udělat nějakou triviální změnu ve schématu (a samozřejmě, aby se to promítlo do netlistu>pcb?) Lze to (jednoduše)?
Toto maju samozrejme EDA programy/systemy osetrene, v gEDA sa po upravach schemy vygeneruje (hotovym skriptom/programom) novy netlist a rozdiel v plosnom spoji. To sa inkludne do rozrobeneho pcb, takze su tam potom nove (vzdusne) spoje a suciastky na ulozenie. Pokial sa pri vymene v scheme nejake spoje rusili a na pcb uz su natahane, kontrola (DRC) ich oznaci. Je mozna aj cesta naopak (upravy v plosnom spoji previest do schemy), ale to som popravde netrenoval.
Dá se odpovědět na otázku, který z nich (KiCad x gEDA) je lepší?
pokud dokazes jednoznacne a nezaujate odpovedet na "co je lepsi" v otazce vim/emacs, tak Ti zajiste uplne stejnym zpusobem nekdo odpovi Tvoji otazku.
, ale daco mu odpisat treba, inak bude frflat na Linuxakov, ze si z neho robia srandu a nikto mu neporadil...
Takze - ak potrebujes rychlo splacat nejaky plosak do seminarnej roboty alebo diplomovky, tak rychlejsia cesta je pouzit Kicad (ak samozrejme prekonas nejake tie muchy, ktore ma a budes spokojny s tym, co sa s nim da robit). Ak sa ale planujes teme EDA venovat seriozne s profesionalnym horizontom, tak je lepsie investovat namahu do gEDA, pretoze tam sa naucis a spoznas vsetky kroky, ktore su obsiahnute aj v komercnych systemoch (pokial na nich budes robit, gEDA je na beznu pracu vysoko pouzitelna). Treba sa ale pripravit na mozol na zadku, toto je beh na dlhu trat.
Díky moc za tuhle odpověď - ušetří mi spoustu práce s porovnáváním. Učím studentíky PADS (v tuto chvíli od Mentoru). Dá se provozovat v demo verzi - omezení na 30 součástek, což pro účely výuky postačuje, ale Mentor nám věnoval něco přes 10 licencí. Ale moc se mi ten program nelíbí: veliký, složitý, ... Co se mi na něm líbí, že je to soft, který se v praxi používá - žádná náhražka nebo hračka.
Pořád přemýšlím, jestli to nezměnit a měl jsem v merku Eagle, protože je pro oba systémy, ale ten Kicad mě zaujal - viděl jsem v něm na netu nějaké projekty. Možná by ten Kicad mohl stačit.
Studentíci sice mají profesionální horizont, ale pravděpodobnost, že budou navrhovat desky je malá. Stejně nikdo nevím v jakém to bude programu. Jde hlavně o seznámení. Třeba se dostanu k tomu Kicad vyzkoušet a posoudit jestli není moc jednoduchý. Dále bych musel předělat všechny materiály a vypracované postupy. Ještě jednou díky za odpověď.
Tiskni Sdílej: