OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
find
, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.
Pokud byste chtěl dělat skutečně inkrementální zálohy (rozdíly), musíte vždy buď stáhnout zálohu zpět na lokální počítač, rozšifrovat a porovnávat s ní, nebo poskytnout vzdálené straně klíč, aby mohla zálohu rozšifrovat ona (pak už stačí přes síť přenášet jen hashe). Teoreticky by bylo možné hashe zálohovaných bloků si uchovat v nešifrované podobě (ať už na vzdálené straně, nebo lokálně), ale to byste si musel nejspíš napsat vlastní zálohovací software, protože externalizovat hashování podle mne žádný zálohovací software neumí. Ono by asi stačilo jenom implementovat protokol rsync, kde by se hashe nepočítaly ze souborů na disku, ale použily se ty zapamatované.
Tedy např. pomocí data modifikace. Takové soubory vám dokáže vyhledat i find, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory. Asi si budu muset napsat nějaký skriptík. Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?
Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory.Podle mne je nejlepší na začátku si udělat timestamp (
touch
na nějaký soubor) a pak porovnávat soubory pomocí find
-anewer
, -cnewer
nebo -newer
. Jenom je potřeba před vytvořením timestampu si ten původní zazálohovat a porovnávat vůči němu
Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?Nevím, pokud máte s něčím zkušenosti, použijte to, jinak bych zkusil udělat nějaký test rychlosti obou variant, případně s čím se bude lépe pracovat…
Tar umí také jen soubory od určitého data (parametr --newer-mtime), používá to např. backuppc. Inkrementální záloha na velkých adresářových stromech je pak mnohem rychlejší než rsync.
rsync
najde na staré a nové záloze nějaké stejné bloky, ten šifrovací program rovnou zahoďte.
for i in `seq 1 97`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl jsem rsync. Znovu jsem vše připojil a provedl 10MB změn:
rm 6?.bin for i in `seq 60 69`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl rsync s parametrem -P.
sent 10544457 bytes received 71711 bytes 1930212.36 bytes/sec total size is 104857600 speedup is 9.88To je dobrý výsledek...
A co použít EncFS? Takhle:
server – sshfs – EncFS – rsync – tvoje data
#!/bin/sh sshfs -p 4011 user@stroj:/kam/ /mnt/někam/ encfs /mnt/někam/enc /mnt/někam/open rsync --whole-file --delete --progress -z --compress-level=9 -av co /mnt/někam/ sync fusermount -u /mnt/někam/open fusermount -u /mnt/někam
a neměl bys zálohovat spíš do /mnt/někam/open ?
Tiskni Sdílej: