Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Zdravím,
máte prosím někdo zkušenosti se streamováním (části) obrazovky pro potřeby zaškolení uživatele? Jde mi o minimální latenci, zobrazení v rozumné kvalitě a zobrazení kurzoru.
Zatím to testuji na lokálu a předpokládám, že minimální latence na lokálu bude i minimální latence přes internet.
VLC to umí, ale jeho zpoždění je poměrně velké. Nejvíce se mi zatím líbí xvidcap
xvidcap -v --fps 8 --audio no --file screen.mpeg --cap_geometry 1024x768+0+0 --quality 10
kde screen.mpeg je FIFO a vedle toho:
cat screen.mpeg | mplayer -v -
Zde mám zpoždění do půl sekundy, což je super. Bohužel nevím, jak ten MP4 streamovat (ffserver se k tomu moc nemá). Ideální by bylo, kdyby klientem mohl být VLC (snadná konfigurace ve windows).
Předem díky za zkušenosti, nápady, připomínky.
Ještě dodám, že mi nejde o přímou interakci s desktopem (ala VNC). Ale možná to u VNC skončí. Uživatelé budou z různých míst a bez možnosti instalace složitějších softů. Nejlépe jen link na webu :)
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním. O streamování z roury jsem se tudíž ani nepokusil. Velice rád bych to zkusil, ale netuším jak. Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co? Velice nerad bych ten "draze" vyrobený mpeg4 z xvidtune konvertoval do něčeho jiného, to už by stroj online nestíhal, navíc by se zase navýšila latence. Díky moc za radu.
Zkoušel jsem přinutit VLC zobrazovat lokálně z roury (jako to zvládal mplayer), ale nevyzrál jsem nad ním.
Já jsem to taky nezkoušel, ale čekal bych, že to půjde. Asi bych se zaměřil na nastavení velikosti bufferů (to je důležité kvůli zpoždění) a ujistil se, že se video nepřekódovává.
Tou bezstrátovou inkrementální kompresí se myslí co?
Tím jsem myslel, že když v běžném GUI se mění jen určitá drobná oblast obrazovky, což VNC chápe, a tak dokáže přenášet jen tento drobný rozdíl. Tato optimalizace je ale cizí obecným video kodekům, které kromě toho, že musí zvládat i změnu celé scény, tak taky musí opakovaně vysílat klíčové snímky obsahující celou scénu (kvůli posunu v přehrávání, připojování klientů uprostřed proudu). Ale je možné, že xvidcap má proces kódování silně pozměněn.
Bezztrátovostí jsem myslel, že protože se na obrazovce většinou nic neděje nebo se děje někde něco malého, má smysl obraz komprimovat bezztrátově (tedy žádný JPEG). Požitek ze sledování takového záznamu je mnohem větší a často i nutný, protože u ztrátového kódování by se text psaný do vstupního řádku proměnil v rozmazanou šmouhu, ze které člověk může jen tušit, co tam bylo napsáno.
Ale je samozřejmě otázka, na kolik klientů jsou běžné VNC servery stavěné. Třeba se ukáže, že RTP proud vysoce kvalitního videa přes UDP reflektor je schůdnější řešení než VNC.
Ohledně proudování videa je nutné si uvědomit, že na to musí být video ve správném kontejneru. Ne všechny lze proudovat.
Proto jsem doporučoval vlc na přepsání kontejneru do nějakého vhodného pro proudování.
Kromě vlc mě ještě napadá Icecast. Ten umí proudovat cokoliv v Ogg (i když s výsledným proudem má mplayer problémy, vlc mi funguje). Nevím ale, jestli umí číst z roury.
Aha, sorry, přehlédl jsem VNC - VLC :)
Klient bude vždy jen jeden, ale jde mi také o minimální požadavky na jeho straně (ideálně jen moderní prohlížeč :) ). Jinak bych mu poslal xvidcapovský stream netcatem do mplayeru a hotovo :)
Zajímavé, že xvidcap produkuje docela ostrý obraz i při velké kompresi.
Tak jsem se čtením streamu z roury přes VLC nijak nepochodil, zkusím se zaměřit na nevideo řešení přes vnc. Díky za případné tipy.
Tiskni
Sdílej: