Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
17.9.2009 12:14
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Ahoj, Linux uz sice nejaky ten mesic pouzivam, ale presto mam zacatecnicky dotaz. Vdy kdyz chci nejaky program zagooglim najdu instaluju. Tak jak jsem to vzdy delam kdyz jsem mel XP(ostatne tak to delaji vsichni windowsaci). Posledni dobou jsme pochopil vyhody instalace programu z repozitaru. Pouzivam Debian a instalator Aptitude. No jde o to ze kdyz dany program nenajdu v repo tak hledam na netu-neda se nic delat. Ted jsem ale zjistil trochu desivou skutecnost ten program ktery jsme hledal (keepassx) neni v repos tak jsme ho nasel a instaloval, ale on v repos byl jen ne v tech ktere jsou standartne v sources.list. No jo ALE JAK MAM JAKO VEDET ZE NEKDE NA NEJAKEM ZAPADLEM SERVERU NA NETU EXISTUJE URL TOHOTO REPOZITARE? Dozvedel jsem se to uplnou nahodou...cetl jsem si wiki ubuntu.
Moje otazka zni - Existuje nejake centrum kde by se URL repozitaru shromazdovaly? Nebo jak ten system funguje? Jak mam vubec takovou URL repozitare jako najit? Nebo jak to resite vy? Prosim nepiste rady jako: kasli na to stahni si z netu program a neotravuj:)
P.S. Jen tak mimochodem-mel jsme reposy kde bylo Nero pro Linux a taky Truecrypt. Nevite nahodou jejich URL... reinstaloval jsme system a ztratil jsem je.
Diky za rady, navody pripadne nasmerovani.
17.9.2009 13:08
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
1) OK uz jsme zticha
2) vas odkaz nefunguje, ale pokud je to odkaz nanejaky standartni repos tak ten budu mit v distru pravdepodobne uz od instalace systemu. S prominutim, ale to ze se Vam nestalo ze tam jeste neco nebylo neznamena ze u me je tomu stejne tak. Jde mi hlavne o repozitare tretich stran, ale kdyz sem hodite nejaky primo Debianni tak budu taky rad. Tady je treba jeden co jsme nasel uplnou nahodou(nehledte na to k cemu je...jde mi o princip.). deb http://gauss.credativ.com/~nko/openoffice.org_3.0.0-4~bpo50+1/
3)Jak nero tak truecrypt jsem v repu videl, bohuzel jsme reinstaloval system a o repa jsme prisel - moje hloupost, ale nevedel jsme ze bude tak tezke je znova sehnat:(
17.9.2009 13:18
robotics | skóre: 29
| blog: o_vsem_moznem
17.9.2009 13:44
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
tak tento odkaz take nefunguje... a navic si myslim ze tam nebudou nejake repozitare tretich stran ktere se jen tak povaluji po netu ale nejsou vedeny v zadnem "katalogu". Na Debian strankach na ne neni zadny odkaz. Priznam se ze mi jde hlavne o TRUECRYPT a NERO - oba jsem je v repos videl, ale po te reinstalaci jsem o URL repos prisel:(
k tomu odkazu - skuste zmazat www na zaciatku.
17.9.2009 14:22
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Ty stranky mam samozrejme prolezene... Mozna jsme se nepochopili. Me zajimalo jak se mam dozvedet o existenci repozitaru tretich stran ve kterych jsou napr programy jako truecrypt atd. Jeden takovy jsem uvedl a uvedu ho pro jistotu jeste jednou:
deb http://gauss.credativ.com/~nko/openoffice.org_3.0.0-4~bpo50+1/
Řekl bych, že chcete slyšet asi toto:
Kdokoliv má možnost vytvořit si vlastní repository a nikdo nemá povinnost jej komkoliv oznamovat, což znamená, že žádný oficiální seznam neexistuje. Což však nevylučuje existenci seznamů, které někdo dobrovolně tvoří.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
apt-get install.
Takže souhlas a jen doplňuji, na Linuxu nemůže mít aplikace nějakou automagickou vlastnost, že po stažení sama pozná kde je a správně se tam nainstaluje.
Mám AVG 6, zkusím přidat ještě AVG 7, abych viděl jestli se vyplatí na něj přejít?
Takže prostě abyste dostál svým požadavkům, vytvořte si prosím vlastní OS (klidně založený na linuxu), který bude fungovat jako platforma, na které mohou běžet binární balíčky vytvořené autory software (žádné závislosti, pěkně všechny verze knihoven přiložené k software, nebo vymyslete vlastní supr správce balíčků který v tom dokáže udržet pořádek) a uživateli tedy bude stačit stáhnout balíček z loňska, rozbalit a spoustit.
Akorát se domnívám že o toto distro nebude moc zájem, zatím to vypadá že nejlépe se ujímají aktuální funkční verze programů, tedy žádné staré verze, které používají různé staré knihovny a podobně, ani žádné nové verze, které ještě nejsou vůbec otestované. To že nějaká stará verze fungovala dobře loni nebo před dvěma měsíci neznamená, že bude fungovat i dneska, protože vývoj Linuxu jde kupředu, je progresivní, to není jako třeba Windows jednou za dva tři roky velký skok a "všechno znovu". I na Windows jsem měl program z roku 1999 který fungoval v roce 2006, ale stejně tak jsou tam programy pro XP které po měsíci na Vistách nefungují.
Fakt vám doporučuji tu vlastní distribuci :)
configure make make install tu kterou potřebujete, všechny závislosti s velkou pravděpodobností budou díky té distribuční verzi již v systému.
Osobně jsem nic takového nikdy nepotřeboval (a to na linuxu dělám všechno) ale chápu že se najde někdo kdo to potřebuje.
emerge kaffeine-verze, tak jak byste si to asi vy představoval.
Takže podle vás je v pořádku, že uživatel nenajde nějaký konkrétní software v oficiálním repozitářiUživatel nehledá konkrétní software, uživatel hledá nástroj, který mu ulehčí jeho práci. Jestli je to software X nebo Y je mu úplně jedno. Pokud ho už nějaký výrobce přesvědčí, že zrovna jeho software potřebuje, je starostí výrobce, aby mu poskytl příslušný instalační balíček pro jeho distribuci. Ale jak se bude množství placeného softwaru pro Linux zvětšovat, myslím, že i správci balíčků přijdou s možností zaplatit takový software rovnou ze správce balíčků, takže pak se celá akce nákupu a instalace softwaru odehraje během
apt-get photoshop.
To už je najednou nežádoucí kutilství?Kutilství není nežádoucí, kutilství je pro kutily. Běžný uživatel by neměl být nucen stát se kutilem, když chce jenom používat počítač.
Ale troufnu si tvrdit, že každý teenager umí zacházet s počítačem, speciálně s těmi s nainstalovanými Windows, protože ty jsou tak koncipovány - aby je mohl snadno používat každý.To je asi ta největší lež, kterou se bohužel Microsoftu daří neustále úspěšně šířit.
Všechen software se v podstatě instaluje tak, že se odněkud stáhne ve formě nějakého balíčku a následně se na koncovém počítači nainstaluje. V takovém případě je i ta Slunečnice opravdu repozitář. Je celkem jedno jde-li o MSI, deb či rpm. Je ale rozdíl, když v jednom prostředí na ten proces jak dostat software k uživateli stačí dvě vrstvy - 1) vývojář vyvine, zabalí, vystaví ke stažení a 2) uživatel stáhne a nainstaluje, kdežto u druhého prostředí je nutná ještě mezivrstva nějakého distributora, který to co vývojář zabalí a vystaví, přebalí nějak jinak a pak teprve se to nabídne uživateli. Ten první, dvojvrstevný model je prostě na desktopu jednodušší a tím také přitažlivější jak pro vývojáře tak pro uživatele, myslím že dominanta Windows je toho celkem názorným příkladem. Pro jistotu ještě jednou zdůrazním - na desktopu.Nevím, který desktop máte na mysli. Pro správce sítě je
setup.exe noční můra, protože pokud s ním chce nějak pracovat, musí si z něj nejprve nějaký balíček vyrobit. V tom lepším případě se mu ze setup.exe podaří vyrazit zpátky to, co do něj vývojář pečlivě zabalil, v horším případě dělá setup.exe nějakou magii, kterou správce musí odhalit, nebo nějak zařídit, aby setup.exe udělalo to, co správce sítě chce. Běžný uživatel nezískává software od autora, ale od někoho, kdo je za software zodpovědný – buď správce sítě, počítače, nebo třeba distributor. Ostatně v reálném světě máte mezi výrobcem a zákazníkem také „zbytečný“ prostřední článek – distributora, a zatím se ukazuje, že tento mezičlánek činí celý řetězec efektivnějším.
Pokud chcete Linux na desktopu přiblížit běžným uživatelům, je opravdu třeba distribuční model v mnohém přehodnotit a přizpůsobit dnešním požadavkům, jak uživatelů tak vývojářů.Požadavky na software nemají vývojáři, ale uživatelé s správci počítačů. Uživatelé rozhodně nechtějí shánět software Googlem, oni chtějí počítač pouze používat, a nechtějí se starat o to, aby fungoval – to je starost správce. A správce rozhodně nechce software, kde musí ke každému kusu přistupovat jako k originálu a nejlépe osobně s CD navštívit uživatelům počítač a tam odklikávat obrázky.
Mluvil jsem o uživateli, který už ví že chce třeba to konkrétní NeroJak na takovou s prominutím blbost běžný uživatel přijde?
To že teenageři ovládají počítače s Windows levou zadní, je fakt, a není na tom nic divného, je to opravdu velmi snadné,Asi bychom si měli trochu ujasnit pojmy. Já píšu o tom, že počítač funguje jak má, je na něm aktualizovaný software, není třeba ho každý půl rok přeinstalovávat (není potřeba jej nikdy přeinstalovávat), nešíří viry apod. Lidi, kteří si mysleli, že když umí změnit obrázek na pozadí plochy Windows, tak mohou spravovat síť se 30 počítači znám, ale pochybuji o tom, že by uspěli.
pokud vy máte s Windows problémyJá s Windows problémy nemám, a neměl jsem je ani když jsem je používal na svém osobním počítači. Ale jsem jeden z mála, všichni okolo problémy s Windows mají. Podívejte se třeba někdy na něco o šíření virů a spamu – drtivou většinu z toho mají na svědomí nejspíš právě ti šikovní teenageři, kteří ovládají Windows levou zadní.
Desktopem myslím počítač běžného člověka, ten který si koupí a odnese domů, kde jej nespravuje žádný správce sítě.Myslíte si, že větší objem trhu představují domácí počítače, nebo podniková sféra?
Se setup.exe (ačkoliv dneska už se spíše používají názvy typu Nazev_aplikace-install.exe) nedělá žádné kouzla, ale prostě jej spustí a nainstaluje během pár vteřin až minut funkční aplikaci.Prostě jej spustí, a pak se diví, proč mu to nefunguje – občas se dozví, že špatná jazyková verze, špatná verze Windows, problém s 32bitovou nebo 64bitovou architekturou – to je mu ale stejně informace k ničemu. A i když se mu podaří něco takhle nainstalovat a funguje to, už to nikdy nezaktualizuje. Ostatně nějaký vir se mu do počítače nemusí dostat pouze přes neaktualizovaný program, on si ho často nainstaluje sám rovnou s tím programem.
Měl jsem na mysli požadavky na systém - a ty jsou prostě jiné než nabízí dnešní distribuce. Jejich rozšíření tomu taky odpovídá.Požadavky jsou Windows a Word, protože to tak přece mají všichni. Tam, kde jsou požadavky na kancelářský balík a internetový prohlížeč, a nepřijde tam nikdo s požadavkem „Windows a Word, mají to tak všichni“, se Linux bez problémů používá.
Tento celý odstavec je jenom k zasmání, jistě potíže se najdou všude, ale právě co se týká instalace softu tak to je oblast, kde se Windows z pohledu běžného uživatele nedá moc co vytýkat. Je to snadné, přehledné a funkční v naprosté většině případů. Pokud vám to nefunguje a máte s tím problémy jaké píšete tak to prostě asi neumíte, nebo dělát neco hodně špatně.Dobře, tak dělám něco hodně špatně. Stáhnul jsem si instalačku ze Slunečnice, nainstaloval, kupodivu to i funguje. Za měsíc vyšla nová verze opravující bezpečnostní chybu. A já mám na počítači pořád starou verzi, za chvíli si ten program najde nějaký robot a můj počítač se stává součástí botnetu. Co jsem udělal špatně?
On si samozřejmě nainstaluje to co potřebuje, nejlépe s pomocí někoho zkušenějšího a pak to prostě používá, a novou věc instaluje zřídkakdy.To mu ale lépe umožní systém s repozitáři softwaru. Ten někdo zkušenější mu ten software dokonce může snadno nainstalovat na dálku, nebo mu maximálně pošle jeden příkaz.
A pro toho konkrétního člověka by ty distribuce rozhodně omezující byla, znám ho natolik dobře, že si dokážu představit jak rychle by třeba takové Ubuntu poslal do háje, je to přesně ten typ, kterého by ty drobné rozdíly a nedodělky Ubuntu ve srovnání s Windows neskutečně štvaly, navíc když by neviděl jediný pozitivní přínos takové migrace - proč by měl něco měnit když mu to vyhovuje tak jak to je?V čem by pro něj byla omezující? Co by ho štvalo? To, že mu systém neumožňuje tak snadno instalovat viry? Že není určen k opečovávání ale k používání?
Důvěryhodnost binárního softwaru ze slunečnice stejná jako OSS softu s dostupným zdrojákem na jeden příkaz v repozitáři velké distribuce, kde se navíc kontrolují checksumy, takže po úvodním vložení balíku jej již nejde nepozorovaně změnit? No když myslíš...
ebuild souborů, které používá balíčkovací systém Portage (který používá Gentoo). Můžete se někdy cvičně podívat, co všechno tam je. Mimochodem, tenhle systém byl zcela na počátku opravdu uvažován i jako jakási metadistribuce, na jejímž základě by následně vznikaly další distribuce, které by právě používaly onen popis, jak daný program přeložit a na čem závisí.
libc tak s nějakou menší variantou. A to jsou jenom základní věci, které potřebujete ošetřit.
Jak už jsem psal, ebuildy Gentoo jsem přesně tím popisem, na čem který program závisí, jak se má zkompilovat a nainstalovat. Prohlédněte si jich pár, ať vidíte, co všechno je potřeba ošetřit u reálných programů. Těch ebuildů, které vystačí se svatou trojicí instalačních příkazů, je minimum.
tuhle větu jsem moc nepochopil, já jsem mluvil o závislostech, že celkem rychle jste v situaci, kdy už v systému máte vše potřebné - jenom stáhnete zdrojáky, skript configure vesele proběhne bez požadavků a už kompilujete a instalujete.K čemu je ale tahle informace dobrá instalačnímu balíčku? To jako na začátku má uživateli položit dotaz „myslíte si, že už jste v situaci, kdy máte v systému všechny potřebné závislosti?“, a pokud uživatel odpoví záporně, instalace se přeruší? Aby instalátor mohl fungovat správně, musí být schopen zjistit, zda dané závislosti už nainstalované jsou (má prohledávat celý harddisk a spoléhat na jména knihoven, která nejsou jednoznačná?), a pokud danou závislost nenajde, musí být schopen jednoznačně popsat, co chybí.
Kdyby se více pozornosti věnovalo tomu jak snadno a bezbolestně nainstalovat soft ze zdrojáků, určitě by se už dávno nějaký systém, který by to zvládal vymyslel.Už jsem psal, že tenhle systém používá třeba Gentoo. Ovšem aby s nim mohly pracovat další distribuce, musel by se asi ještě o nějaké informace rozšířit.
Opravdu si dokážu představit i doplňek, který by v případě těch chybějících závislostí prošmejdil sourceforge a nabídl nějaké výsledky, uživatel by si pak jenom mohl vybrat tu správnou.A podle čeho by to určil? Jaké závislosti program potřebuje ví zpravidla autor, ne uživatel.
Linuxové systémy jsou postavené na software, který je šířen jako open source, pro ně by měla být práce se zdrojáky naprostou přirozeností a měly by být v tomto směru daleko před konkurencí. Je smutné, že to není pravda, že je tato oblast spíše na okraji zájmu a proto stále tak nepropracovaná. Uživatelé jsou uvěznění v polofunkčních distribucích a ze všech stran jim ostatní "zkušenější" uživatelé říkají, že cokoliv mimo distribuci je špatné, že kompilace ze zdrojáků je černá magie atd. atd. Ale dnešní distribuční model je dlouhodobě neudržitelný a hlavně neslučitelný s nějakým masivnějším růstem. Přestavte si situaci, že svět se zblázní a rozhodne se používat Linux, nastane boom přílivu Linuxových uživatelů a s nimi začnou pro Linux vznikat tisíce a tisíce aplikací. Myslíte si, že by to i nadále mohlo fungovat tak, že by nějaká skupina všechen ten software neustále balíčkovala a strkala do repozitářů a všichni ti uživatelé by používali jenom to? Já si spíš myslím, že by co nejrychleji někdo přišel ze systémem o kterém mluvím, a který by umožnil to čeho se tu celou dobu zastávám - nezávisle na nějaké distribuci a jejím balíčkovači si ze stránek vývojáře a nebo i z toho SourceForge stáhnout a snadno nainstalovat vybranou aplikaci ze zdrojáků. Případně by ani nemuselo jít nutně o instalaci ze zdrojáků, dobře napsaná aplikace se dá celkém bez problémů šířit i v binární podobě.To je zajímavé, jak se z vhodné perspektivy ty věci dají postavit úplně na hlavu. Systém, kdy uživatel neshání nějaké binární smetí po internetu, ale o správu softwaru se stará správce balíčků, který místo chaosu zavádí do údržby softwaru organizaci, je samozřejmě lepší. Podívejte se, jak ten váš „systém“ funguje na Windows – spousta programů, které se sice dají stáhnout z internetu, ale spousta jich také na nejrůznějších konfiguracích nefunguje, navzájem se nesnesou, přepisují si knihovny, neaktualizují se atd. Pokud by se Linux začal masivněji používat, není vůbec jisté, že by začaly vznikat tisíce jednoúčelových aplikací, jako vznikají na Windows. Ty aplikace tam vznikají proto, že prakticky neexistuje možnost spolupráce aplikací, a že se aplikace v drtivé většině případů šíří binárně a zdrojové kódy nejsou k dispozici. Pokud tedy někdo chce trochu něco jiného, musí si aplikaci napsat sám znova. V Linuxové kultuře není k něčemu takovému důvod, tam je jednodušší rozšířit stávající aplikaci. Pokud by přeci jen vznikaly nové jednoúčelové aplikace známé z Windows, nebudou ty závislosti nijak složité a může pro ně existovat nějaký jednoduchý popis, kterému budou rozumět různé balíčkovače různých distribucí. Ale složitější software těžko můžete šířit jako binárky, které si všechny knihovny pro jistotu přitáhnou s sebou, budou zkompilované pro platformu, kterou zná autor, a tím to skončí. Takhle vznikají molochy typu OpenOffice.org nebo Mozilla Firefox, na které všichni na linuxu nadávají, protože si právě vše dělají po svém a zbytek systému ignorují.
Celé toto téma mne zaujalo natolik, že vážně začínám přemýšlet o tom zkusit nějaký takový program napsat, tak by mne zajímali argumenty proč by to nemohlo fungovat tak jak si to představuju :)Je zbytečné něco takového psát znova od začátku – stačí připravit nástroj, který z ebuildů Gentoo vyrobí RPM, DEB a další balíčky. Tzn. mimo jiné vyřešit mapování závislostí Gentoo na závislosti jednotlivých dalších distribucí. Samozřejmě nemusíte jako zdroj používat přímo Gentoo, ale metainformace o balíčku popisovat na ještě nějaké vyšší vrstvě. Každopádně systém, který vezme zdrojáky a doplňující metainformace a vyrobí z nich instalační balíček už tu existuje. Gentoo Portage není samozřejmě jediné, které tohle umí, uvádím ho jenom jako příklad, protože bylo zrovna za tímhle účelem navrženo.
Skript configure samozřejmě zjištuje zda má vše potřebné pro to aby mohl být problém zkonfigurovánOvšem umístění příslušných knihoven mu předtím musí uživatel zadat, pokud se nechce spolehnout na to, že je
configure bude hledat na nějakých přednastavených cestách. To asi nebude zrovna uživatelsky pohodlné pro instalaci začátečníkem.
já jsem mluvil o tom, že pokud si děláte systém od začátku ze zdrojáků, tak velmi rychle se dostanete do stavu, kdy už vás nějaké závislosti netlačíO tom píšete pořád dokola, a já se vám pořád dokola snažím vysvětlit, že instalační systém na tomhle předpokladu nemůže být postaven. Program nemůže být napsán tak, že očekává ten nejlepší možný případ, naopak musí být schopen fungovat i tehdy, pokud nastane nejhorší možná varianta.
to není to co chci, je to opět ta další IMHO zbytečná distribuční vrstva. Já mluvím o modelu, kdy uživatel chce aplikaci ze stránek vývojáře, bez té distribuční asistence - v případě, že v jeho distribuci prostě z nějakého důvodu není - distributor neudělal balíček, případně není k dispozici onen gentoovský ebuild.Takže žádné další metainformace, nic takového. Vývojář prostě zveřejní jen zdrojáky, případně
Makefile a skript configure (už to jsou ale dodatečné metainformace), a program to celé nějak nainstaluje. K tomu ale bude potřeba ještě hardwarová výbava, která dnes není moc běžná – křišťálová koule.
Určuje to ten skript configure přece!Neurčuje. Skript
configure může mít nanejvýš nějaké výchozí cesty, které otestuje, zda tam potřebná knihovna náhodou není. Ale jinak mu musí cesty ke knihovnám určit uživatel.
jak jsem psal již výše je jeho výstup spíše vhodný pro interaktivní spolupráci s uživatelem, což je něco co by bylo třeba změnitK tomu by ale byla potřebná jednoznačná identifikace závislostí. Skript
configure vám třeba řekne, že chybí knihovna libxyz, a vy si v dokumentaci dohledáte, který konkrétní balík tím má autor na mysli a kde ho najdete (v tom lepším případě). Málokdy vám už dopředu řekne, jaké verze požaduje, případně co musí nebo nesmí být v tom balíčku zakompilováno. Tohle všechno byste potřeboval sdělit v nějaké standardní formě, a musel byste být schopen odkázat na potřebný balíček takovým způsobem, aby jej mohl instalátor automaticky stáhnout a nainstalovat. Nebo si to představujete tak, že instalátor vyplivne uživateli 30 závislostí, a uživatel je začne Googlem shánět po internetu? Je možné to tak dělat, ale že by to bylo lepší, než současní správci balíčků, to lze tvrdit jen těžko.
Ne tohle opravdu nemám v úmyslu psát, a jestli jste z celé této diskuse pochopil, že chci, tak jsme se opravdu šeredně nepochopili :)V tom případě asi považujete všechny tvůrce distribucí za blbce, protože podle vás to, s čím oni se ručně dělají, lze v pohodě zvládnout automaticky. Nabízel jsem schválně ebuildy Gentoo, které si můžete klidně stáhnout z internetu a podívat se, jak vypadají předpisy pro instalaci napsané v shellu. Jen tak pro inspiraci, abyste viděl, co všechno musí umět ten váš systém správně uhádnout.
./configure && make && make install. A já se vám celou dobu marně snažím vysvětlit, že instalační systém nemůže být postaven na tom, že to bude fungovat ve čtyřiceti procentech případů, ale musí fungovat alespoň na 95 %. Takže se musí umět vyrovnat s takovou banalitou, jako že mu chybí nějaká závislost, nebo je knihovna nainstalovaná jinde. Váš příklad, že vám to zrovna funguje, nikoho nezajímá – je potřeba, aby to fungovalo skoro všude.
./configure, a aplikace tím bude zmatena a – což je horší – nepozná to. Takže uživatel si bude myslet, že se všechno vpořádku instaluje, a přitom se bude dít bůhvíco.
17.9.2009 15:49
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Dobrý den pane Jirsák,
tak trochu jsem doufal, ze napisete a celou situaci osvetlite. Pochopil jste me spravne. A ja s Vami souhlasim, ale ptal jsme se proto ze jsem se dostal do situace kdy jsem program v mych repozitarich nenasel - tzn v Debian repozitari neni. Na strankach vyrobce taky neni takze jak rikate: Zbyva posledni zoufaly krok googlovat. Ale jak jsem tak zjistil repozitare pro konretni distro se nehledaji zrovna dobre. To neni jak najit program pro XP, ktery najdete pri nejhorsim v druhem vygooglenem odkaze. To co me primelo zalozit tohle tema je to ze ze jsem ztratil repozitare pro Nero a Truecrypt. Nenapadlo me pri reinstalaci ze je bude tak tezke najit predpokladal jsme prave ze budou v tech Debianich:( Bohuzel tak to neni... A posledni rana pod pas je ze se dozvidam ze zadne centrum shromazdovani repozitaru neexistuje takze jsem odsouzeny googlovat a googlovat:( Rikam si ze na svete muze byt plno dobrych programu ale ja se o nich nedozvim pac jsou nedke zapadle:( Jo a program chci z repozitaru pro snazsi spravu baliku. Ale to uz jsem tu myslim psal...
Dekuji za odpovedi
17.9.2009 17:53
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Dekuji za vysvetleni ... resim umisteni Nera a Truecryptu na vice forech a vsude mi zatim pisou ze pry tohle Debian v repozitarich nema(I kdyz s tim Truecryptem mi to prijde divne je to hodne pouzivany a dobry program). Pokud si jeste budete cist tuhle diskusi byl bych rad kdyby jste mi napsal jake distro pouzivate vy. Na ubuntu foru mi muj problem vysvetlili jinak, ale neverim ze maji pravdu. Bylo to takhle... Nejprve muj pribeh ve 3 krocich.:
1) Nero i Truecrypt jsem neinstaloval z repozitaru ale pomoci dpkg (stahnul jsem je ze stranek vyrobce, jak Nero tak Truecrypt)
2) System jsem reinstaloval ale s tim ze jsem ho komplet zformatoval.
3) Tesne pred reinstalem a s tim spojenym formatovanim jsem si jen tak projizdel repozitare a s udivem jsme tam nasel Nero i Truecrypt. Pouzil jsem pri tom prikazy: apt-cache search nero a apt-cache search truecrypt.
Jde o to ze nekteri se mi snazi to vysvetlit tak ze je to samozrejme ze jsem je nasel v repozitarich a to PRÝ PROTO ze jsem je proste nainstaloval a to ze to bylo pomoci dpkg na to pry nema vliv! Jistou logiku by to melo... Ale ja jsem si vzdy myslel ze dpkg a apt-get(aptitude) jsou (a to vim jiste) instalatory(spravci balicku) , ktere ale pracuji :
1) kazdy na jine vrstve
2) kdyz neco naistaluju pres dpkg nebude(a tady si nejsem jisty) to videt v REPOZITARI jehoz seznam baliku je stazen ze serveru pomoci prikazu apt-cache search. Je to tak nebo se ja pletu...?
apt-cache bych očekával, že hledá v lokální kopii metainformací o balíčcích v repozitářích, se kterými jste pracoval, tudíž tam budou všechny programy, které jste instaloval. I pokud jste instaloval přímo z .deb balíčku z lokálního disku, pravděpodobně se to chová jako nějaký lokální repozitář. Jenom to odhaduju, někdo, kdo zná Debian, by to asi věděl lépe – ale připadalo by mi takové chování logické (správce balíčku si nějaké informace o balíčku musí uchovat už jen pro případ pozdější odinstalace, takže i soubory „volně se válející“ na disku, které mu předhodíte, si musí – alespoň z části – někam poznamenat). aptitude je pokud vím nadstavba nad dpkg, takže není problém, aby pracovalo opět nad tou stejnou databází, ve které jsou mimo jiné všechny nainstalované balíky, ať už pocházejí odkudkoli. Zkuste si při tom hledání nechat vypsat víc informací, možná mezi nimi bude i informace, odkud ten který balíček pochází.
Abych zodpověděl celý dotaz, sám používám Gentoo a na notebooku teď zkouším Sabayon Linux, který z Gentoo vychází. Pro mne spočívá výhoda Gentoo v tom, že tam člověk musí vědět co dělá, i tu nejprimitivnější věc musí sám vědomě nainstalovat a rozchodit – takže pak má opravdu přehled, co v systému má (od uživatele Gentoo pravděpodobně nikdy neuslyšíte dotaz: „Mám tady nainstalovaný program nebo běžící službu X, k čemu je to dobré?“) Pravda, takhle úplně se to týká asi jen serveru, na desktopu a GUI už také některé věci prostě nějak sami fungují, a popravdě ani radši nechci vědět, proč a jak… Ale před tím, než jsem objevil (a přesněji řečeno než vzniklo) Gentoo jsem zkoušel jiné distribuce, RedHat, Mandrivu, chvíli také Debian, později jsem si na zkoušku nainstaloval i Ubuntu. Ve všech případech mi ta distribuce nějak nesedla, až Gentoo bylo to pravé. Ale nedá se na to říct nějaká univerzální poučka, asi je jediná možnost – vyzkoušet pár distribucí, a vybrat si tu, která vám sedne. Já bych ani dopředu nedokázal říct, že mi Gentoo bude vyhovovat – líbil se mi ten princip, že můžete mít úplně vše pod kontrolou, ale zároveň nemusíte vše dělat ručně sám, ale máte už připravené skripty, které software zkompilují a nainstalují (tedy Gentooovské balíčky – ebuildy) – takže pokud chcete vědět, jak přesně se ten program instaluje, přečtete si onen skript, ale pokud vás to nezajímá, což je drtivá většina případů, řešit to nemusíte, a prostě jen program nainstalujete. Ale při skutečném používání se mi pak zalíbila spíš organizace init skriptů (později jsem zjistil, že je hodně inspirovaná Debianem), to, že do systému musíte opravdu každý program vědomě nainstalovat a každou službu vědomě zapnout, a to, že si lze zvolit vlastní sestavu závislostí a funkcí programů (takže když chci jen čistý Apache server, nenainstaluje se mi k tomu hned i PHP a MySQL, protože to má nějaké závislosti). Spoustu věcí z toho určitě umí i jiné distribuce, něco dělají možná dokonce líp, ale moje krevní skupina je zrovna Gentoo.
A mimochodem, přestože je Gentoo distribuce kompilovaná ze zdrojových kódů, a dalo by se tedy čekat, že její uživatel pořád něco kompiluje, drtivá většina balíčků, které v systému mám, jsou stabilní balíčky z oficiálních repository. Programy kompilované lokálně ze zdrojových kódů nemám pokud vím teď na žádném počítači, na desktopu mám overlay (což je název pro jakési polooficiální repozitáře Gentoo) pro VMware a pro databázi PostgreSQL, se kterou jsou momentálně v oficiálních repozitářích trochu problémy, protože se tam o ni nikdo nestará – a pokračování vývoje (tj. aktualizace balíčků s autorskou verzí) se pochopitelně rozbíhá mimo ten oficiální strom balíčků. Všechno ostatní jsou stabilní verze z oficiálních balíčků Gentoo, a nijak mne netrápí, jestli jsem oproti autorské verzi pozadu nebo ne – prostě za „svůj“ program považuju to, co mám v distribuci, a nijak mne netrápí, že třeba „pro jiný systém“ existuje novější verze, a že bych s trochou snahy tu verzi mohl mít třeba také, protože ten „jiný systém“ není od toho mého až tak odlišný. Ale je také pravda, že už mne dávno opustila potřeba zkoumat každý nový program a novou verzi, kterou potkám, a už jenom používám ty programy, které potřebuju.
"Tesne pred reinstalem a s tim spojenym formatovanim jsem si jen tak projizdel repozitare a s udivem jsme tam nasel Nero i Truecrypt. Pouzil jsem pri tom prikazy: apt-cache search nero a apt-cache search truecrypt."
To bude asi základ celého nedorozumění. Program apt-cache totiž podle mne nemá s repozitáři vůbec nic společného, ale (v souladu se svým jménem) pracuje s keší, ve které jsou uloženy všechny balíčky, které se do systému instalovaly. Zkuste si projít manuálovou stránku programu (man apt-cache) a slovo repository tam nenajdete ani jednou.
17.9.2009 21:40
Bilbo | skóre: 29
18.9.2009 05:27
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
To co jsi sem postnul je fakt parada ... to je presne to co jsem si predstavoval... Sice tam nejsou vsechny repa ze sveta, ale verim ze se tam da najit vsechno.!
Diky
ahoj, opravuji ten odkaz, viz přízpěvek nahoře.
, bohužel hlídat nové verze musíte sám.
truecrypt roste zde.
jentak mimochodem: co umí nerolinux a neumí linuxové vypalovací nástroje? nero sem nepoužil nikdy ani na windows, takže je to regulérní otázka..
po repositářích se zkusím podívat večer, ale než neofic nepodsané repa, radši balíček přímo z webu autorů...
co se týče neoficiálních a oficiálních repositářů pozor na konflikty verzí knihoven ap..
pokud vám chybí nějaký sw, zkuste udělat(zahlasovat) pro bug report, třeba se situace změní...
poslední věc: otázka pro zkušenější: nevíte co je poslední dobou se serverem debian.org? chvíli funguje, chvíli nefunguje, někdy zobrazí jednu stránku někdy nic..
17.9.2009 21:03
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
1john2 vazim si opravdu Tve ochoty ale podivejme se na to ciste racionalne. Uz 2 dny googlim...samozrejme jsme nasel stranky Nera stahnul a vypaloval, taky jsme mel Truecrypt z jejich stranek a sifroval. Pak jsem formatoval komp a chtel jsem vse z repozitaru protoze jak pisu vyse ja jsem v nich Nero i Truecrypt VIDEL. Jen nevim jestli to nebyla jen iluze jak se mi nekteri snazi vysvetlit. Precti si prosim cely muj prispevek z dnes 17:53 a napis mi co si o tom myslis. Kdybys nasel jak nero tak truecrypt v repozitarich byl bych Ti fakt zavazan.
Proc Nero - no je to divne ale jedine Nero umi s mou vypalovackou vypalovat. Ostatni programy K3b, gnomebaker,brasero a dalsi i CLI koncily vypalovani erroorem. Jinak bych se po Neru nepidil...a proc ho chci z repozitaru jsem v diskuzi uz psal. Samozrejme bych bral radsi cokoliv nez to Nero ale co mi zbyva:((
Na Tvou posledni otazku odpoved neznam pac na debian server moc nechodim takze jsem nic takoveho nepostrehl.
18.9.2009 14:04
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Dalsi thread .... no nevim jestli to ma cenu nechci zahlcovat forum, zvlast kdyz uz jsem to resil na nekolika forech a nikde jsme to nevyresil... Myslite ze by nebylo nevychovane kdybych to zalozil thread s tim ze bych do neho umistil jen odkazy kde se to resilo? Ptam se proto aby me za to zdejsi admin nevyhodil... Pokud myslite ze to bude OK tak zalozim...
Myslím, že všechny vypalovací programy typu K3B, gnomebaker... jsou grafické nadstavby programu wodim a genisoimage. Toto platí pro vypalování na CD-R(W).
Pro vypalování na DVD+/-R(W) používají určitě program growisofs.
Jestli máte chuť a trpělivost, tak založte nový dotaz ohledně těch chyb s vypalováním. Jinak je užitečné si přečíst manuálové stránky k programu wodim, genisoimage a growisofs.
18.9.2009 23:36
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
Ne v pohode, ja uz palim s tim Nerem a to jede jako jedine bez chyby. Nechme to byt...jsem ted strasne zahlceny jak skolou tak zdravotnimi problemy.... Jestli si na to behem zimniho semestru udelam cas tak to sem dam. Nero mi vyhovuje az na to ze je to 3 mesicni trial:( Timto bych povazoval diskuzi o repozitarich uzavrenou. Nechci si delat reklamu ale napsal jsem kratky clanek na mem blogu o repozitarich - no ono je to vlasne takove shromazdiste repozitaru. Jak nejaky najdu dam ho tam at z toho maji aj neco ostatni. Kdyz budete hledat podle stitku tak pod stitkem repozitar je jen jediny clanek a to ten MUJ!:) Vsem co se ucastnili teto diskuze timto dekuji za jejich podnetne poznamky a objasneni nejasneho:) Zvlastni podekovani patri memu oblibenemu prispevateli panu Jirsákovi, tim ale nechci v zadnem pripade rict ze ostatni byli nejak meneceni...
Tak zas nekdy v nejakem topicu.
Zdravi Pavel
Co treba tohle ? http://debgen.simplylinux.ch/
18.9.2009 13:52
polo23 | skóre: 28
| blog: polo23
DIKY DIKY DIKY!!! Nasel jsem sice to same ale jen pro Ubuntu myslel jsme ze pro Debian nic takoveho neexistuje. Asi si udelam na abclinuxu blog kde budu zverejnovat problemy jako je tenhle at z toho maji uzitek taky ostatni!
Tiskni
Sdílej:
