Byla vydána nová stabilní verze 1.15 (1.15.1147.36) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Z novinek lze zdůraznit možnost nastavení vlastního pozadí okna, přístup k záložkám z hlavního menu, lepší ovládatelnost v režimu celé obrazovky nebo vyřešení problémů se zvukem v HTML5. Nejnovější Vivaldi je postaveno na Chromiu 65.0.3325.183.
Node.js Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 10.0.0 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). Verze 10 se v říjnu stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2021.
Neal Cardwell ze společnosti Google oznámil zveřejnění verze 2.0 nástroje pro testování síťového stacku packetdrill. Jde o souhrnné vydání změn z interního vývoje od roku 2013.
Microsoft na svém blogu oznámil, že správce knihoven pro C++ Vcpkg (VC++ Packaging Tool) lze nově používat také na Linuxu a macOS. Aktuálně je pro Linux k dispozici více než 350 knihoven [reddit].
Byly zveřejněny exploity na Nintendo Switch a platformu Tegra X1: Fusée Gelée a ShofEL2. Jejich zneužití nelze zabránit softwarovou aktualizací. Na druhou stranu exploity umožní na Nintendo Switch snadno a rychle nainstalovat Linux, viz. ukázka na YouTube. Jenom je potřeba sáhnout na hardware.
Byla vydána verze 2.12.0 QEMU (Wikipedie). Přispělo 204 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby Meltdown a Spectre.
Google zveřejnil seznam 1 264 studentů přijatých do letošního Google Summer of Code. Přehled projektů, studentů, 212 organizací a mentorů je k dispozici na stránkách GSoC.
Oracle vydal verzi 1.0 univerzálního virtuálního stroje GraalVM, který umožňuje běh programů napsaných v jazycích založených na JVM, JavaScript, LLVM bitcode a experimentálně Ruby, R a Python.
Julia Evans pomocí svých kreslených obrázků proniká do Linuxu a informačních technologií. Vedle ucelených zinů publikuje také jednotlivé kreslené obrázky (RSS).
Jordi Sanfeliu vydal verzi 1.0.0 svého unixového jádra Fiwix (Wikipedie) určeného také pro výuku operačních systémů. Dle článku na OSNews na něm začal pracovat již před více než dvaceti lety. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT. Stáhnout a vyzkoušet lze živou disketu nebo CD s GNU/Fiwixem.
Mám 2 servery - první velice výkonný se používá skoro nonstop a druhý je postarší ne moc výkonný. Chtěl bych udělat mirrorování dat přes síť z 1. na 2. server aby při výpadku nebylo tak velké zlo - lepší pomalý server než žádný server. Mám ideu: pomocí drbd mirrorovat disk ze serveru 1 na server 2 na zvláštní disk a pokud by server 1 padnul, tak bych server 2 restartoval do "dat ze serveru 1". Jenomže nevím jak se drbd ve skutečnosti chová. Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis? Mohu očekávat jiné problémy se stabilitou/rychlostí toho 1. rychlého serveru?
Brzdí drbd práci s diskem čekáním ne přenos po síti nebo je to asynchronní zápis?
No, jestli se na zápis čeká nebo ne definuješ vybranym protokolem:
Viz http://www.drbd.org/home/mirroring/ :
Synchronous mirroring (called protocol C in DRBD speak) is the right choice for HA clusters where you dare not lose a single transaction in case of the complete crash of the active (primary in DRBD speak) node.
Zcela souhlasím s příspěvky výše. Určitě bych jako sekundární stranu drbd nepoužíval nějakou šunku, která má pomalé diskové operace. CPU ani paměť nejsou kritické (i když musí stíhat pár set megabitů komunikace po gigabitové síťovce, ale to není tak náročné), ale průchodnost sběrnic a rychlost řadiče a disků je zcela klíčová pro celkový výkon mirroru.
Tak to asi bude drbd nepoužitelné, sekundární server (ač má gigovou síťovku), tak má pomalou sběrnici a hdparm se dostane na 70MB/s, kdežto primár je 160MB/s. Co by se dalo použít jiného? Nejedná se o přesně aktuální kopii disku, stačilo by tak starou do 10 minut nebo možná i déle, ale hlavně aby to nebrzdilo síťový provoz na serveru, který má 2 hodně užívané síťovky.
Myslím si, že by se v tvém případě by se dal akceptovat režim B (zápis je dokončen v okamžiku příjmu TCP paketu na druhé straně. Pak by zpomalený zápis na sekundátu nemusel vadit, pokud nepůjde o kontinuální zápis. Chce to vyzkoušet, jde jen o pár příkazů.
Určitě bych dal do obou serverů samostatné gigabitové síťovky a propojit extra kabelem. Skoro nic to nestojí.
rsync z cronu nebo seznamfs treba
nebo treba 1x za hodinu rdiff-backupem a budes to mit i s historii
Na rdiff, rsync a podobné nástroje pozor, v případě velkého množství souborů může synchronizace trvat třeba i půl dne 
(vlastní zkušenost)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
