Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Dobrý večer,
pomocí cp -avx
jsem zkopíroval celý obsah kořenového adresáře, kde sídlí Archlinux (x86_64), na jednu primární jednotku externího pevného disku (jedná se o rámeček, ve kterém je klasický SATA 3,5" pevný disk). Do adresáře /boot
je připojena samostatná jednotka, takže jsem musel tento adresář (jeho obsah) zkopírovat zvlášť. (Na externím pevném disku jsem nevytvořil zvlášť jednotku pro /boot
.)
Upravil jsem fstab
, mkinitcpio.conf
, menu.lst
na externím pevném disku. Vygeneroval jsem kernel26.img
pomocí mkinitcpio
a nainstaloval grub
do MBR externího pevného disku.
Když se ale pokouším nastartovat Archlinux z toho externího pevného disku, tak bootování skončí s chybou (viz příloha). Do přílohy jsem dal i fstab, mkinitcpio.conf a menu.lst; které se nacházejí na externím pevném disku.
Poznámka: Používám systém souborů ext3.
Předem děkuju za odpovědi. Informace dle potřeby doplním.
Řešení dotazu:
Myslím si, že obsah adresáře /dev
zabezpečuje udev
. Takže by se /dev/console
mělo vytvořit automaticky.
Kořen jsem zkopíroval s parametrem -x, --one-file-system
, takže logicky se obash adresáře /dev nezkopíroval.
Jinak když normálně nastartuju Archlinux z interních pevných disků (mám dva v softwarovém RAIDu level 1), tak mount
mj. ukazuje:
udev on /dev type tmpfs (rw,nosuid,relatime,size=10240k,mode=755)
Zkusím to. Zatím děkuju.
Děkuju moc! Natvrdo jsem zkopíroval obsah adresáře /dev
na ten externí disk a jede to! (Tohle mě vůbec nanapadlo.)
Speciální háčky a jaderné moduly tam jsou, viz připojený konfigurační soubor mkinitcpio.conf
.
Co se týká druhé otázky, tak jsem trochu bezradný. Mám v PC dva interní pevné disky SATA — /dev/sda a /dev/sdb. Musím podat vysvětlení: /dev/sda má kapacitu 750 GB, /dev/sdb 320 GB. /dev/sdb je rozdělen následovně:
Výpis fdisk -l /dev/sdb: Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sdb1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sdb3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný
/dev/sda má první tři oddíly stejně veliké jako /dev/sdb. Pro jistotu podávám výpis fdisk -l /dev/sda
:
Zařízení Zavádět Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/sda1 * 1 24 192748+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda2 25 632 4883760 fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda3 633 38913 307492132+ fd Linux RAID samorozpoznatelný /dev/sda4 38914 91201 420003360 83 Linux
Takže 1. oddíl na /dev/sdb je "spárován" s 1. oddílem na /dev/sda v softwarovém RAIDu level 1. To samé platí pro 2. a třetí oddíl. Pro jistotu připojuju /etc/mdadm.conf
.
V rámci /dev/md3 jsem vytvořil (lvm2) skupinu array a v rámci této skupiny "jednotku" root.
A proto nevím, zda vůbec a jak lze dd použít.
Už jsem to vyřešil i přes jenom "obyčejné" cp
(viz výše). Děkuju za snahu mi pomoct. (Postup mám uveden v blogu, viz Kterak jsem Archlinux na externí pevný disk zkopíroval.)
Jenom mě napadla ještě taková věc: Všechny operace (kopírování...) jsem prováděl v režimu eSATA (ten rámeček má jak USB, tak i eSATA). Ale bootuju Archlinux přes USB, protože v BIOSu ten pevnej disk, pokud je připojenej přes eSATA, nevidím.
Nemohlo to zapříčinit tyhle problémy?
mknod -m 600 /mnt/arch/dev/console c 5 1
mknod -m 666 /mnt/arch/dev/null c 1 3
Tiskni Sdílej: