ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejvyšší soud podpořil novináře Českého rozhlasu. Nařídil otevřít spor o uchovávání údajů o komunikaci (data retention). Uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud neprovede řádnou transpozici příslušné směrnice do vnitrostátního práva.
Minulý týden proběhl u CZ.NIC veřejný test aukcí domén. Včera bylo publikováno vyhodnocení a hlavní výstupy tohoto testu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol) a RDP klienta FreeRDP. Přehled novinek v ChangeLogu. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb (CVE-2024-32039, CVE-2024-32040, CVE-2024-32041, CVE-2024-32458, CVE-2024-32459 a CVE-2024-32460).
Google Chrome 124 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 124.0.6367.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 22 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/fd0 sudo dd if=win98boo.IMA of=/dev/sdaPo provedení příkazů se na disketě a flash disku (obě média byla prázdná) objevily soubory jako command.com, config.sys, autoexec.bat, ... Ale z diskety bootovat lze a z flash disku nikoliv, deska má v biosu možnost bootovat z flash disku. Co dělám špatně?
To jest:
1) potřebujete z něčeho bootnout DOS, ve kterém máte k dispozici také příkazy (programy) FDISK, FORMAT a SYS (už si nepamatuju, co je .COM a co je .EXE). Můžete ho bootnout třeba z instalačního CD FreeDOSu - nebo z floppiny, nebo z jiné USB Flashky, třeba já to umím i přes PXE (PXELINUX+MEMDISK) apod. 2) FDISK -- vytvoříte na USB flashce primární partition, nastavíte ji jako Active (= bootovatelnou), případně následně ještě FDISK /mbr = nahraje do MBR k tabulce rozdělení taky executable zavaděč (a reboot, znovu na instalačku) 3) FORMAT C: /S /Q -- vytvoříte na tom oddílu FAT FS /S znamená systémový (nakopíruje bootovací soubory) /Q znamená "quick" formát, tj. nekontroluje povrch (nehledá vadné sektory) 4) ... pokud v předchozím kroku zapomente na /S, nebo se /S nepovedlo (ale FS je hotov), dá se spustit dodatečně SYS C: 5) v případě potřeby oeditovat autoexec+config.sys. Možná bych v případě FreeDOSu doporučil ještě ručně postahovat aktuální "kernel", command.com a Jemm386 resp. JemmEX (kvůli bugfixům na nový HW). 6) v případě potřeby dohrát fůru DOSových příkazů (třeba do C:\DOS), ovladače CD/myši apod., dohrát Volkova, případně i nějaký komerční soft
Alternativně lze "naformátovat" DOSový HDD v Linuxu utilitou "sys-freedos-linux".
http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/dos/sys/sys-freedos-linux/
Tato alternativa je v Linuxu potřeba proto, protože klasický linuxový mkdosfs vyrobí tabulku rozdělení (nebo bootsektor nebo co), ze které pak reálně nejde DOS bootovat. Disk je v DOSu a Windows vidět jako datový, ale bootnout z něj nejde.
No a pak teprve nastává ta pravá slast odhalovat, proč některé EMS/XMS manažery nechodí na některém hardwaru, proč některé flashovací softíky nemají rády konkrétní EMS/XMS manažery (a které), proč naopak některé flashovací softíky *vyžadují* EMS/XMS manažer, protože jinak nemají dostatek RAM, proč některé protected-mode DOS extendery blinkají když potkají některý konkrétní EMS/XMS manažer apod.
Asi nejvíc mě svého času dostala DOSová flashovací utilitka tuším od Gigabajtu (?) která evidentně neuměla použít EMS/XMS, a snažila se do konvenční DOSové paměti loadnout image velký 1 MB (což se jí kupodivu nedařilo). Ostatně i u Intelu mám zkušenost, že nejlíp oddebugované jsou v dnešní době flashovací utilitky pro Windows (!). No a pak jsou motherboardy, pro které sice dostanete flashovací utilitku (pro DOS, Windows apod.), ale ona při flashi zhavaruje - protože na tom boardu je nějaký hardwarový problém, kvůli kterému softwarově in-circuit flashovat vůbec nejde! Třeba jim tam jenom chybí pořádný blokovací kondík napájení pro flashku, čert ví. A pak hledáte, jak to flashnout "out of band". Klika je, když je flashka v patici (ne přiletovaná), nebo aspoň SPI s vyvedeným flashovacím headerem.
Ještě je tu linuxová alternativa k flashování BIOSu pod DOSem. Poslední dobou docela s oblibou používám linuxovou utilitu Flashrom:
http://flashrom.org/Flashrom
Je to kolikrát jistější volba, než se snažit vyrazit kompatibilní AWDFlash apod z výrobce motherboardu. Pokud je na boardu standardní LPC nebo SPI flash v nějakém běžném čipsetu, v dnešní době je slušná šance, že to prostě klapne. Docela dobrým předběžným indikátorem je nedestruktivní test pomocí "flashrom -r soubor.img" (= backup stávajícího BIOSu). Moje oblíbená vychytávka: bootnout Linux přes PXE a pak přes flashrom srknout BIOS rovnou z fileserveru Holt mám kdyžtak programátor...
Po síti se dá image diskety bootnout velice snadno přes PXE. Vyrobíte image, nakonfigurujete TFTP a DHCP server (klidně nějaký freeware pro Windows), na TFTP server nahrajete image diskety a PXELINUX a MEMDISK, nakonec pxelinux.cfg... a může to svištět.
http://syslinux.zytor.com/wiki/index.php/The_Syslinux_Project
Na některém novějším hardwaru jsem zažil, že FreeDOS pod PXE z emulované floppiny bootnul a z fyzického disku nikoli
Pokud se týče bootování z CDček, existují dva způsoby (oba dle standardu "El Torito"):
1) s emulací floppiny (potřebujete image floppy disku, který předáte mkisofs)
2) "no-emulation boot" - potřebujete bootloader, třeba isolinux (jsou i jiné ISO bootloadery)
Pokud byste chtěli bootloader a zároveň v něm mít na výběr DOS z emulované floppiny, patrně by šla použít kombinace ISOLINUX+MEMDISK - z takového CDčka by šlo bootovat Linux, DOSovou floppinu a třeba ještě bootovatelný Memtest86+ nebo PXE stack gPXE apod.
Ještě jedna vychytávka: GRUB4DOS. Potřebujete chainloadnout Windows XP z DOSu? Nebo bootnout z USB flashky a nakopnout PXE (gPXE), které v BIOSu chybí? Žádný problém...
Tiskni Sdílej: