DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
dpkg -L balík či v Synapticu). Ano, lze instalovat do ručně do adresářů k tomu určených, například do /оpt.
5. Nedělám to. System se nezasírá, nebo ne do té míry, aby to vadilo. Jináč existují programy jako Bleachbit a Computer Janitor.
14.10.2010 22:30
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
.
Aplikace se obvykle rozmetá tak nějak všude po souborovém systému, ale většinou to ani nepotřebuješ vědět, protože se o to stará balíčkovač, který si o tom vede databázi. Ale seznam souborů obsažený v tom kterém balíčku zjistíš přes svůj balíčkovač, v Ubuntu či Debianu například i přes webxicht packages.ubuntu.com / packages.debian.org.
4. V ~ (vlnkou se zkráceně značí domovský adresář). Když je na systému víc uživatelů, každý má svůj domeček a do něj si ukládá, nepotřebuje tak extra práva pro zápis na „déčko“.
V principu ti nic nebrání instalovat si aplikace jen pro sebe, ale obvykle na to nebývají připravené (výjimky se najdou, například produkty Mozilly, Xfce a kdysi snad OpenOffice) a tak to vyžaduje například kompilaci ze zdrojových kódů.
5. Soubory obsažené v balíčku se při odinstalování smažou. Aplikace si konfiguraci pro každého uživatele ukládají do skrytých (tečkou začínajících) souborů v domovském adresáři, obvykle pojmenované podle aplikace, například .mozilla, .ssh, .openoffice.org, .gimp-2.6, .gnome2, .gnupg… Pokud by ti překážely konfiguráky už nepoužívaných aplikací, klidně je smaž. Pokud bys chtěl mazat něco, o čem si nejsi zcela jistý, jestli to můžeš smazat, tak to někam přesuň a pokud by se tím něco rozbilo, zase to přesuneš zpátky.
16.10.2010 14:39
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
ad.1. Nejde o obejití, jde o nastavení pravidel a o zjistění, kam se aplikace připojuje, kdy a jak často. (a nastavení každé aplikace zvlášť). Bez toho prostě nejde žít. Bylo by fajn, kdyby to nějak nastavovalo pravidla pro linuxový firewall iptable nebo jak se tomu říká. Jde o chytání provozu směrem ven, blokování dovnitř je vždycky nastaveno napevno a není měněno, pro to žádný takový program není potřeba.Aplikace může spustit na pozadí Firefox, který má komunikaci povolenou, a ta data stáhnout/odeslat pomocí něj. Pokud nějaké aplikaci nevěříš tak, že potřebuješ kontrolovat, kam se připojuje, dal bych si pozor na důležitější věci - ta aplikace ti třeba může smazat nějaké soubory nebo do nich nainstalovat virus.
ad.2. A když nemůžu na stránkách Averu stáhnout ovladače? Ty vyjmenované programy hlásí, že v systému žádná TV karta není.Musíš ji nejdřív rozchodit, takže zadej její typ + linux do Google. Pokud se ti to nepodaří, založ nový dotaz.
ad.3/4. Co je to webxicht packages.ubuntu.com / packages.debian.org. Naisntaloval jsem např. Apache a chtěl bych vědět kde se co uložilo. Nebo jsem nainstaloval něco na měření teploty (přes apt-get).Buď
dpkg -L název_balíčku nebo si balíček najdeš na zmiňovaných webech a klikneš v tabulce dole na list of files.
Jak se instalují normální programy typu stáhnut zip, rozbalím, spustím instalátor.No, blbě. Přesněji řečeno - každý pes jiná ves. Obvykle je přiložen soubor README nebo INSTALL, kde jsou instrukce. Ale to je dost složité pro začátečníka, proto instaluj z repozitářů.
Další věc je - v linuxu nemůžu stáhnout program, rozbalit a spustit? Předpokládám, že jo, ale dělá se to běžně? Máte pak ve svém domovském adresáři adresář např. Programy a v něj své programy, které se nemusí instalovat?V ~ mám z programů jenom Baudline a nějaké své skriptíky, které jsem si napsal, kdysi jsem tam míval ještě Firefox a Thunderbird, protože v repozitářích byla stará verze.
Je to rychlé pohodlnéAsi máme na pohodlnost každý jiný názor - například instalovat takto bezpečnostní aktualizace moc pohodlné není.
vydrží reinstalaci systému, protože vše je v jednom adresářiKdyž jsem instaloval nový systém, tak jsem si vypsal seznam nainstalovaných balíčků (dpkg -l) a po instalaci jsem je předhodil APT, který je zase sám všechny nainstaloval. Jednoduché, rychlé, elegantní
.
ad.4. Já v domovském adresáři /home/fifi/ vidím jen .cache, .encryptfs, .Private, .wapi, a pak soubory .bash_history, .bash_logout, .bashrc, .profile, atd. no a nezdá se mi, že bych tam měl nějaké konfigurace aplikací.Většina z toho jsou právě ty konfiguráky.
home, tam jsou informace vztahující se k uživatelskému nastavení.Když se to na Windows stane, objeví se okýnko kde je napsáno, že aplikace xyz spustila firefox a chce přes něj komunikovat Povolit? Ano Ne. Dokáže tohle Linux?A když se takhle uživateli zobrazí deset okýnek za minutu s dotazy „Aplikace acrd spustila winsrv, povolit?“, uživatel ví, o čem je řeč, a dokáže se kvalifikovaně rozhodnout? Nebo ví, že když někdy něco zakázal, aplikace mu přestala fungovat, takže je naučený, že na všechny podobné dotazy musí odpovídat „ano“?
A to není normální stáhnout něco jako exe soubor, uložit si ho do adresáře a spouštět? Aplikační aktualizace mě vůbec nezajímají a považuju je za nechtěné, přinejhorším nastavuju manualní update, když to nejde jinak. Nechci aby se mi programy měnily před očima. A někdy ani nemám internetové připojení, takže je nemožné updatovat. Update systému je něco jiného - to beru. A když v repozitáři aplikace není nebo má starou verzi, tak ji nemůžu instalovat z repozitáře. Myslel jsem, že je to jednoduché jako na Windows.To máte špatné návyky z Windows. Tak špatně, jako na Windows, to sice taky jde dělat, ale nikdo rozumný to v linuxu nedělá, když má k dispozici daleko lehčí způsob správy aplikací.
Co se např. stane když bude nová verze Apache2 a v repozitáři nebude.Můžete si ji zkompilovat ze zdrojáků, stejně jako ve Windows. A nebo se prostě nezabývat tím, co je kde okolo, a za nejnovější verzi aplikace považovat to, co máte v distribuci.
To pak nemůžu mít nainstalované třeba 3 stejné apliakce, protože by musely sdílet konfiguraci v /etc ?Můžete, každé instanci pak řeknete, kde má hledat své konfigurační soubory. Spoustě aplikací se to dá říct parametrem na příkazovém řádku, těm ostatním při kompilaci.
Jak vůbec na Linuxu funguje verzování?Čeho, knihoven? Máte třeba knihovny lib-1.2.3.so, lib-1.2.4.so, lib-1.3.0.so a odkazy lib-1.2.so, lib-1.3.so a lib-1.so, a programátor si vybere, na jaké verzi chce záviset.
A ještě mě zajímá jak je to na Linuxu s podporou UTF. podporují je všechny programy nebo jsou s tím problémy...Myslíte UTF-8? Neznám linuxový program, který by s tím měl problém.
A když se takhle uživateli zobrazí deset okýnek za minutu s dotazy „Aplikace acrd spustila winsrv, povolit?“, uživatel ví, o čem je řeč, a dokáže se kvalifikovaně rozhodnout? Nebo ví, že když někdy něco zakázal, aplikace mu přestala fungovat, takže je naučený, že na všechny podobné dotazy musí odpovídat „ano“?
1. - To není věc operačního systému ale aplikace, díky jinému přístupu v linuxu zbytečná.To je problém uživatele. Firewall by měl zobrazit jen jedno okno a ostatní zobrazení oken blokovat dokud se uživatel netozhodne. mluvíme o uživateli, který rozumí aspoň trochu sítím. Pokud enchci programu dovolit používat síť, tak prostě zmáčknu "Block", když vím, že program budu používat, často a vím, že je to bezpečný program, stisknu "Allow" a vytvoří se mi nové pravidlo, které pak následně upravím podle sebe. Jedná se vpodstatě jen o: 1. monitoring toho, co aplikace dělá (přehled, dočasné použití aplikace) 2. nastavení pravidel pro jednotlivé aplikace (umí tohle vůbec linux firewall? - dost podstatná věc pro mě) V podstatě tady nejde o to jestli je to správně nebo ne, ale jestli to Linux umí (existuje takový program), protože jestli ne, tak je Linux jako Desktop sto let za opicemi (server je jiná věc, tam takové věci potřeba nejsou).
To máte špatné návyky z Windows. Tak špatně, jako na Windows, to sice taky jde dělat, ale nikdo rozumný to v linuxu nedělá, když má k dispozici daleko lehčí způsob správy aplikací.Špatné návyky? Stahnout aplikaci z webu a spustit ji je špatný návyk? To je jako vtip? Vy byste pravděpodobně nejradši chtěl, aby vám firmy co dělají distribuce nejlépe spravovaly celý počítač. Pro vás jsou určené služby typu Cloud. Já jdu opačnou cestou, nezlobte se.
Vy byste pravděpodobně nejradši chtěl, aby vám firmy co dělají distribuce nejlépe spravovaly celý počítač.Kdyby tohle chtěl tak nejspíš používá windows nebo macos. Btw. která firma dělá třeba Debian?
24.10.2010 18:46
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
Pěkný námět na flame, ale je škoda, že se zrovna musím učit. Takže jenom jedna věc:
Stahnout aplikaci z webu a spustit ji je špatný návyk?
Ano, je. Kde je zabezpečeno, že ten web je důvěryhodný zdroj? Kde je vyřešen jednoduchý, ale spolehlivý systém aktualizací?
25.10.2010 20:16
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
A kde je zabezpečeno, že repository je bezpečné?
Důvěryhodný poskytovatel, klíče.
Jeden program uložený na stovkách míst v systému. Je to hrůza.
To uživatele nemusí zajímat, o to se zajímá správce balíčků. Nejsou to stovky. Mimochodem, program si jde taky nainstalovat do jednoho adresáře v /opt.
Jak můžu použít třeba 2 stejné verze Apache, když mají stejně pojmenované konfig. soubory v /etc/ ??
Snadno -- různé cesty (si jde případně nastavit, pokud už nepoužívá).
Co když ztratíte připojení k internetu?
Můžu si udržovat obraz repozitářů na nějakém médiu (třeba na CD), ale musím se spokojit s neaktuálností. Jako na Woknech.
Co když spadnou repository servery?
Existují mirrory po celém světě.
Co když se někdo rozhodně, že starou verzi, kterou používáte už z repository odstraní?
Můžu si lokálně držet historickou verzi, mrknout se na web (třeba SF) po zdrojákách staré verze, můžu používat konzervativní distribuci (jako Debian stable).
Prostě jste typický uživatel cloud řešení, které osobně nesnáším.
Hovno s mákem, ale když mě nesnášíš, nemusím se snažit ti odpovídat.
A firewall, který neumí rozlišovat mezi aplikacemi mě opravdu dostal.
A zjišťoval sis něco o těch firewallech? Mě to upřímně nezajímá, ale vsadím se, že by to bylo řešitelné. UTFG!
a kdyz jo, tak je nekdo nahodi. Mimochodem, co kdyz spandou updatovaci servery Windows? Asi to same, ne? U linuxu mas naopak vyhodu, ze je jich vetsinou podstatne vic po cele Zemi.
A tvoje vykriky o firewallu nebudu komentovat. Mas dve moznosti. Bud se smiris s jinou filozofii linuxu a pak ti muze slouzit, nebo ji neprijmes a budes na neho nadavat. Ale uvedom si, ze to neni chyba linuxu. Linux neni "Windows zadarmo", je to proste jiny operacni system. A funguje velmi dobre. Muzes s tim nesouhlasit, muze se ti to nelibit, ale to je tak vsechno co s tim muzes delat.
A kde je zabezpečeno, že repository je bezpečné?Balíčky jsou většinou podepsané.
Jeden program uložený na stovkách míst v systému. Je to hrůza.Není to hrůza je to praktické, hrůza je to ve windows kde je to rozseté po celém HDD
Jak můžu použít třeba 2 stejné verze Apache, když mají stejně pojmenované konfig. soubory v /etc/ ??Normálně se to nedělá a odborník si to nastaví. (prostě se ten balíček nainstaluje jinam zjednodušeně řečeno)
Jen, že stáhnout program a spustit jej, je úplně normální věc.Není a právě takhle se tam dostává svinstvo do OS a je jedno jaký ten OS je.
Co když ztratíte připojení k internetu? Co když spadnou repository servery?A co se stane - nic prostě bude PC bez internetu nainstalované pouze z DVD - zastaralé programy, ale bude to funkční. A repozitáře jsou dostupné pořád, pokud vypadne jeden server tak máme jiný
Co když se někdo rozhodně, že starou verzi, kterou používáte už z repository odstraní?Tak tam bude nová verze která ten balíček nahradí, balíčky mizí pouze mezi verzemi OS a nic vám nebrání si nainstalovat jiný OS případně si chybějící program doinstalovat ručně (vytvořit si vlastní balíček). Mezi různými verzemi windowsů také mizí programy. Různé verze IE a pod....
A firewall, který neumí rozlišovat mezi aplikacemi mě opravdu dostal.A proč by to měl umět ? To je nutné pouze u windows když si tam instaluješ trojské koně a pod..... U linuxu to fakt není třeba. A pokud je fakt životně důležité aby program neměl přístup kam nechci a byl víc odolný můžu použít chroot.
Nechápu jak někdo může přijít do diskuze a psát, že je Linux nejlepší a Windows sux. Linux je fajn systém na servery, ale na desktopu nemá proti Windows šanci. Je mi to líto, protože jsem to chtěl zkusit zadarmo. Ale je to furt stejný jako před 20 lety.Třeba já to tvrdím windows mám pouze na hry jinak na poctivou práci linux, když jsem dělal pod windows tak s tím byl pořád nějaký problém, u her mi to nevadí když to spadne tak to přeinstaluji a hotovo, ale když mě spadne práce a já přijdu o hodiny práce tak zuřím.
)
A kde je zabezpečeno, že repository je bezpečné?Repozitář je kryptograficky podepsán, stejně jako se podepisují ovladače ve Windows.
Jeden program uložený na stovkách míst v systému. Je to hrůza.Je to přehlednější než stovka programů uložených na stovkách míst v systému. Ale pokud se vám to nelíbí, existuje Gobo Linux, který to dělá podobně jako Windows (a proto se asi moc nepoužívá
), nebo lze balíčkovací systém přemluvit, aby to ukládal jinam.
Jen, že stáhnout program a spustit jej, je úplně normální věc.Není. To si právě mnoho uživatelů Windows myslí a výsledkem jsou trojské koně, které spamují Facebook a e-mail.
Co když ztratíte připojení k internetu?Nic se nestane. Nainstalované aplikace dál poběží. Nové aplikace lze instalovat i z CD nebo si je někde jinde stáhnout na flash disk. Také lze jednoduše rozběhnout vlastní cache, takže když budete aktualizovat všechny počítače doma, balíčky se budou z Internetu stahovat pouze jednou. Všechno samozřejmě bude ověřovat patřičné podpisy.
Co když spadnou repository servery?Všechny nikdy nespadnou, jsou jich stovky nebo možná i tisíce, umístěné po celém světě a mající různé (plně profesionální) provozovatele. Daleko pravděpodobnější je, že spadne Slunečnice, download.com, Windows Update, The Pirate Bay a DC servery.
Co když se někdo rozhodně, že starou verzi, kterou používáte už z repository odstraní?Nic se nestane, budete mít pořád starou verzi, balíčkovací systém ji neodstraní, dokud mu neřeknete. Jinak u většiny distribucí se jednou nahrané balíčky z repozitáře odstraňovat nesmí, třeba Debian má i patnáct let staré balíčky stále ke stažení.
A firewall, který neumí rozlišovat mezi aplikacemi mě opravdu dostal.A proč by mezi aplikacemi rozlišovat měl? Mám vám poslat pár ukázkových virů, které přes to Kerio projdou, aniž by si něčeho všiml, jednoduše proto, že budou komunikovat prostřednictvím jiné, vámi schválené aplikace? Firewall má sledovat obsah komunikace, ne kdo komunikuje.
>>Jen, že stáhnout program a spustit jej, je úplně normální věc. Není. To si právě mnoho uživatelů Windows myslí a výsledkem jsou trojské koně, které spamují Facebook a e-mail.Tím chcete říct, že do repository se nemůže dostat žádná aplikace, která posílá data ven do internetu? Jak to asi funguje? Do repository se podle mě dostane každý nesmysl, který tam strčí tvůrce repozitáře. Když někdo napíše open source program, který zasílá nějaké statistiky na nějaký tvůrcův server a tvůrce distribuce ho zahrne do repozitáře a nebo si ho do repozitáře přidáte sami, protože se vám líbí (a neví te to) tak to ani nezjistíte, protože k tomu není v Linuxu nástroj - iptables to zjistit neumí a firewally jsou podle vás v Linuxu nesmysl.
A co když máte aplikaci, která posílá statistiku, posílání nejde vypnout, všichni to vědí a souhlasí s tím, ale vy ne? Navíc program chcete posílat, ale nechcete mu umožnit, např. po startu kontaktovat cizí servery? Jste namydlený - na Windows lehká věc - spustíte program, oběví se okno: umožnit aplikaci kontaktovat ten a ten server? kliknete na Neumožnit a zapsat pravidlo a program dál vpohodě používáte.
Co uděláte na Linuxu? Spustíte a nic netušíte. Pokud chcete něco řešit, musíte si celý den hrát s logováním, pročítáním diskuzí a nakonec zjistíte, že Linux neumožňuje jednoduše zablokovat aplikaci přístup k síti. Jedině přes nějaký SELinux, takže se vydáte tímto směrem a výsledkem bude kompilace modulů, složité nastavování pravidel, kompilace jádra, bezmezné pročítání diskuzí a měsíc ztraceného času, kvůli jedné aplikaci (na windows otázka minuty). A tak je to s Linuxem se vším.
Pořád mám dojem, že Linux je hlavně serverový systém a na desktop se prostě nehodí, a že Linuxáci prostě o Windows neví vůbec nic, kromě žvástů vyčtených z diskuzí.
Stahnout aplikaci z webu a spustit ji je špatný návyk?Ano, přesně tak se šíří všechny trojské koně, nejúčinnější typ malware, který stojí za většinou spamu, scamu a falešného vydírání. Při stahování aplikace z webu totiž musíte:
To je problém uživatele. Firewall by měl zobrazit jen jedno okno a ostatní zobrazení oken blokovat dokud se uživatel netozhodne. mluvíme o uživateli, který rozumí aspoň trochu sítím. Pokud enchci programu dovolit používat síť, tak prostě zmáčknu "Block", když vím, že program budu používat, často a vím, že je to bezpečný program, stisknu "Allow" a vytvoří se mi nové pravidlo, které pak následně upravím podle sebe. Jedná se vpodstatě jen o: 1. monitoring toho, co aplikace dělá (přehled, dočasné použití aplikace) 2. nastavení pravidel pro jednotlivé aplikace (umí tohle vůbec linux firewall? - dost podstatná věc pro mě)To co hledáš se jmenuje AppArmor. Pokud ale nehodláš provozovat server, který potřebuje nejvyšší stupeň zabezpečení, tak je to jako jít s Hvězdou smrti na komára. V open source programech spyware není, protože by se na to hned přišlo a správci balíčků by ho okamžitě odstranili. A kdyby ho tam přece jen záměrně nechali, nic ti nebrání zkompilovat si vlastní verzi, která nic odesílat nebude.
Špatné návyky? Stahnout aplikaci z webu a spustit ji je špatný návyk? To je jako vtip? Vy byste pravděpodobně nejradši chtěl, aby vám firmy co dělají distribuce nejlépe spravovaly celý počítač. Pro vás jsou určené služby typu Cloud. Já jdu opačnou cestou, nezlobte se.Ano, je to špatný návyk. Ne, nechci, aby mi správci balíčků spravovali počítač. Když se ti nelíbí oficiální balíček, nic ti nebrání vyrobit si vlastní a nainstalovat ten. Instalovat věci mimo balíčkovací systém je prasárna. Balíčkovací systém nepotřebuje síť, potřebuje jen mít v době instalace všechny potřebné balíčky (ať už oficiální, nebo tvoje vlastní) na disku.
24.10.2010 18:26
PepaSFI | skóre: 7
| blog: zlodej_casu
25.10.2010 19:47
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
25.10.2010 20:23
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
lspci, což vypíše zařízení připojená přes PCI apod. -- mezi nimi by mělo být něco jako označení té karty (případně sem jde hodit celý ten výpis jako přílohu komentáře -- v souboru). Google už to pak zpravidla najde.
Jinak ta karta tam zmíněna je, ovšem s neznámým stavem. Něco podobného hlásí Google. Pro ostatní karty prý snad AVerTV vypustil vlastní ovladače, ale u téhle je informací minimum, hledej dál, pokud vůbec bude fungovat.
xsystrace, ale používá se to naprosto výjimečně. Standardní linuxový firewall neřeší filtrování na základě aplikace, ale komunikace, takže ani nejsou jiné nadstavby, které by to takhle hlídaly. (Na druhou stranu jsem něco podobného v Linuxu nikdy nepotřeboval.)dpkg -L balíček vypíše, kam byly nainstalovány soubory z daného balíčku. Respektive jde to změnit, ale je to velký zásah do systému, je to hodně složité a nedoporučoval bych to dělat.dpkg --purge balíček. Pozor! Tím se smaže i konfigurace a veškerá pracovní data, např. u databází to smaže všechno! Víc čistit už většinou není co.
Co patří čemu také umí sdělit balíčkovací systém, např. dpkg --search soubor mi řekne, ve kterém balíčku (balíčcích) se daný soubor nachází.Ne, aplikace se instaluje vždy do několika adresářů, viz výše. Umístění lze zjistit ze správce balíčků, např. dpkg -L balíček vypíše, kam byly nainstalovány soubory z daného balíčku.
vypíše jen:
/usr /usr/share /usr/share/bug /usr/share/bug/apache2 /usr/share/bug/apache2/control /usr/share/doc /usr/share/bug/apache2/script /usr/share/doc/apache2
a kde je třeba /etc/apache2 ? Je to celé nějaké divné.
Přiznám se že, málokdy je potřeba hledat soubory aplikace. a když to potřebuji tak to vypíše balíčkovací systém.
Takže to jako všichni Linuxáři si prostě naklikají aplikace, které chtěji používat. Neví co mají na disku. Neřeší jestli aplikace něco někam posílají - protože prostě věří, že Linux je skvělý a free a GNU a v distribucích jsou určitě jen ty nejskvělejší aplikace ? myslel jsem, že Linux je profi systém, a ti kdo jej používají ví jak to v IT světě chodí. A nakonec se dozvím jen, že Linux neumí zamezit aplikaci síť, protože to iptables nepodporují, a protože jsou na Linuxu jen bezpečné programy, ani to není potřeba a nikoho to nezajímá. Docela dost čumím. To je opravdu bezpečnost! A to se Linuxáci smějou Windowsákům. Až teď mi dochází, v jakém světě Linuxáci žijí a myslí si, že Linux je lepší než klikátko Windows. Vůbec se nedivím, že na 98% desktopů je Windows a není to problém toho, že se Windows prodávají spolu s PC. Je to problém toho, že když chce někdo s Linuxem seriózně pracovat tak zjistí, že to nejde.
Tak a teď trochu vychladnu a zeptám se. Jde používat Linux bez internetu? Co když nechci mít zapnuté updaty, co když chci mít svoje repository lokálně. Co mám udělat, aby mohl internet využívat jen prohlížeč a všechny ostatní programy to měly zakázané? Jak zabránit ostatním aplikacím komunikaci s prohlížečem? Tzn. nechci aby aplikace posílaly nějaké data ven (ikdyž jsou to data neškodná jako: tahle aplikace se zrovna nainstalovala na pc xxx, java jdk chce nějaký update, systém chce stáhnout certifikát, systém pošle firmě např. Canonical nějaké sériové čísla apod.). A poslední otázka, jsou uživatelé Linuxu opravdu naivní GNU ?
7.11.2010 17:39
dpkg -L apache2.2-common ?
2) Jaky presne mate problem s tim, ze se jednotlive soucasti programu ukladaji samostatne? Nemam dojem, ze bych nevedel, co mam na disku. Kdyz neco chci, tak vim, kam pro to jit. Bez debat.
3) ohledne te site - uz to tu bylo zmineno, doporucim SELinux.
Na zbytek nema cenu reagovat.
Linux bez internetu pouzivat lze. Repository i updaty si muzete resit lokalne, bud na stejnem stroji, nebo mit stroje ktere pracuji pouze na vnitrni siti, bezpecnym zpusobem pripojene k pocitaci ktery dela relay pro updaty...
$ dpkg -L apache2.2-common Package `apache2.2-common' is not installed. Use dpkg --info (= dpkg-deb --info) to examine archive files, and dpkg --contents (= dpkg-deb --contents) to list their contents.
Takže to jako všichni Linuxáři si prostě naklikají aplikace, které chtěji používat. Neví co mají na disku. Neřeší jestli aplikace něco někam posílají - protože prostě věříS linuxem vetsinou pracujou lidi co presne vedi co delaji a co na disku maji (a nebo lidi co jim PC nainstaluje ten kdo tomu rozumi) naopak pod Windows (hlavne wwwista) opravdu nevim co to ten system porad prezvykuje a pustit ho na internet? nikdy!.
myslel jsem, že Linux je profi systém, a ti kdo jej používají ví jak to v IT světě chodíto myslite spravne, vetsina internetu bezi na linuxu
Až teď mi dochází, v jakém světě Linuxáci žijí a myslí si, že Linux je lepší než klikátko Windows.nemysli, vedi. Jako priklad uvedu moji praci. Potrebuju nad diskem kde je radove 5 az 10 milionu soboru cca 10 az 100kb > skopirovat > protridit > prepsat > rozdelit > rozdelene skopirovat + - neco okolo. pod Windows to byla operace minimalne na vikend vetsinou 3 dny (a nikdo s tim nedokazal hnout ani o hodinu) pod Linuxem to trva mym prasackym skriptem 5 - 6 hodin na stejnem hardwaru jen s rozdilem ze v linuxu to nema GUI (velka vyhoda) proste skuste si na NTFS nahrat 10Mil souboru do ruzne hluboke adresarove struktury a pak s tim neco delejte, ja to neumim.
Je to problém toho, že když chce někdo s Linuxem seriózně pracovat tak zjistí, že to nejde.viz vyse, super jsou bezdiskovy stanice a terminaly jeste chvilku a budem as na ucetni komp windows free firma. uz se na to tesim
Jde používat Linux bez internetu?velice dobre mam spoustu zarizeni co bezi na linuxu a protoze nejsou na internetu nemusim resit aktualnost systemu vypadnou pouze pokud jim vypne elektrika jinak 100% spolehlivost udrzba 0% ani o nich nevim. otazky bezpecnosti resi selinux, lokalni repozitar neni nejmensi problem postup bude v dokumentaci distribuce. Uzivatele najivni jsou pouze ti co "umi" nainstalovat windows next nex next.. a potom koukaj ze to jinde chodi jinak a jsou zmateni ze se ten pocitac "chova nejak divne" pak jsou uzivatele kteri ani nevedi ze pouzivaji linux za me treba xbmc komp rodicu atd... dale pak lidi co si nechaji vysvetlit jako to chodi a v momente kdy zjisti co a jak vetsinou pochopi ze to ma i smysl. a nakonec lidi co vedi jak to chodi.
velice dobre mam spoustu zarizeni co bezi na linuxu a protoze nejsou na internetu nemusim resit aktualnost systemu vypadnou pouze pokud jim vypne elektrika jinak 100% spolehlivost udrzba 0% ani o nich nevim.Ale já píšu celou dobu o desktopu nebo o serverovém řešení nebo embedded systémech a ne někam nainstalovat distribuci, zapnout automatické updaty, vrátit se za 5 let a zjístit, že tam mám úplně jiný systém a apache mi pořád běží. Na serveru je to sice fajn, ale desktop mě zatím moc nepřesvědčil.
Dejme tomu, že nainstaluju aplikaci z repozitáře. Jak mám třeba vytvořit zástupce na ploše, když ani nevím kde ta aplikace je nainstalovaná? Jak byste postupovali?
A jak to, že třeba Firefox nemá v meu nastavení jako Firefox na Windows - Nastavení Firefoxu na Linuxu není potřeba?
A dále, jde do Linuxu nainstalovat nějaký použitelný font? Ať to nevypadá jako systém před 20 lety. Já vím programátoři v tom nevidí rozdíl, ale běžné uživatele to zajímá. Stačí otevřít libovolnou knihu a uvidíte jaké písmo je normální. Když jsem otevřel poprvé Firefox a nějakou známou stránku - byl jsem v šoku. Jde to tedy?
8.11.2010 18:15
Zafod | skóre: 17
| blog: Zafodovo
| Praha
which firefox
PS: bacha GNU Linux je case sensitive
iptables, pro podrobnější konfiguraci SElinux.
Tiskni
Sdílej:
